Current portal location


en bg cs da de el es et fr hr hu it lt lv nl pl pt ro sk sl sv mt

Frequently asked questions

1. What is the Market Access Database?
2. How does the Market Access Database help you?
3. How can I get information on customs duties when importing into the EU?
4. Do I have to pay and can anyone use it?
5. Are there restrictions for use?
6. I am located in the EU. Why can I not get access to the Tariffs or Procedures and Formalities sections?
7. I am an official representative of a member state and I work in a non-EU country. How can I get access to the Tariffs or Procedures and Formalities sections?
8. I get the message "Access is not allowed from an open proxy server". What does that mean?
9. What is the Harmonized System (HS)?
10. What is the Combined Nomenclature (CN)?
11. What is the Integrated Tariff of the European Communities (TARIC) code?
12. Why is my product's HS classification different in the EU-28 than in a non-EU country?
13. What does MFN stand for?
14. What do the terms "ad valorem" and "specific rates" mean?
15. What is "duty paid value"?
16. What is dumping?
17. What are countervailing duties?
18. What are the Incoterms
19. Abbreviations used in the Market Access Database
20. What are Sanitary and Phytosanitary (SPS) measures?
21. How can you report problems encountered in markets outside the EU?
22. How can the EU eliminate trade barriers?
23. I have a question which is not in this FAQ!

1. What is the Market Access Database?

The Market Access Database (MADB) is an interactive, free online service where EU companies can find information on import conditions for more than 100 third countries.

What information can you get here?

  • the import tariffs and internal taxes to be paid per product and per country;
  • customs and import procedures, formalities and requirements, including samples of the necessary forms to be completed;
  • the main trade barriers faced by EU exporters abroad.

2. How does the Market Access Database help you?

Tariffs section By simply entering the Harmonised System (HS) code of the product or the product description using "Find code" if you don’t know the code, and selecting the country of destination, you will see which duties and taxes are to be paid on your exports to specific countries, allowing you to calculate a landed cost.

Procedures and Formalities section
To learn more about the procedures and formalities required by specific countries for customs clearance and market access as well as the documents to be completed, simply go to "Procedures and Formalities". Select the country of destination to retrieve general information on market access conditions or add the product code to obtain product-specific import requirements. Use this also as a checklist for having all export documentation ready.

Statistics section
Per product staticts for trade flows between the EU and non-EU countries, accessed by simply entering a HS code or product description, can be obtained from this section.

Trade Barriers section
Here you will find information on trade barriers which may affect your exports to the countries concerned.

SPS section
This database is designed to facilitate the identification of and strategic approach to Sanitary and Phytosanitary (SPS) export issues in non-EU countries.


3. How can I get information on customs duties when importing into the EU?

If you need information on customs duties that apply to a given product imported into the EU, you should go to the "Import into the EU" chapter, then click on "EU tariff" and perform a search by entering the product code (10 digits) and the country of origin.


4. Do I have to pay and can anyone use it?

Access to the Market Access Database is free. However, information in the "Tariffs" and "Procedures and Formalities" sections is restricted to users in the Member States of the European Union and acceding or candidate countries. From a technical point of view, if the computer on which your browser is running is not directly connected to the internet via an Internet Service Provider (ISP) located in one of those countries, then you are prohibited from viewing the Tariffs and Procedures and Formalities data for any purpose.


5. Are there restrictions for use?

The information in the Market Access Tariffs Database section or Procedures and Formalities section may not be used for resale or in the provision of consultancy services, redistribution, building of databases, storage, or for any purpose other than reference in support of the user's own international business processes in the European Union. All other use is prohibited unless explicitly approved in writing by the owner of the data (see list here ).

6. I am located in the EU. Why can I not get access to the Tariffs or Procedures and Formalities sections?

This is most probably due to the fact that, even if you are located in the EU (or in a acceding or canditate country), your internet connection goes through a proxy which is located in a non-EU country. In this technical configuration, we are not allowed to grant access to you. This limitation is imposed upon us by the licensing contracts we have with our external contractors. Note that if you have the possibility of using another PC (for example your home PC) connected to a local Internet Service Provider (ISP), you should be able to access the information in both sections without any difficulties.


7. I am an official representative of a member state and I work in a non-EU country. How can I get access to the Tariffs or Procedures and Formalities sections?

This is the only situation in which the Commission is allowed to grant access by providing passwords. This possibility is open, for example, to embassies and economic/commercial missions.


8. I get the message "Access is not allowed from an open proxy server". What does that mean?

It means that the proxy you are using to connect to the internet has a technical configuration problem. Unauthorised persons located anywhere in the world could use your proxy to forward requests to our database as if they were coming from your own proxy. If we accept those requests, we do not comply with our contractual obligations of restricting access to some sections to users located in the EU and acceding or candidate countries. Note that an open proxy like yours can also be misused by hackers for other purposes, such as data plundering or denial of service attacks. For that reason, our policy is to reject requests originating directly or indirectly from open proxies. We advise you to take contact with your IT department or Internet Service Provider (ISP) in order to correct the configuration of your proxy.


9. What is the Harmonized System (HS)?

The Harmonized Commodity Description and Coding System (HS) is a classification system for goods entering an importing country through Customs. Its 97 chapters can be used to classify every commodity traded among countries. Periodically, the World Customs Organization (WCO) recommends revisions to the HS system to reflect changes in technology or patterns of trade. The latest version of the Harmonized System Nomenclature entered into force on 1 January 2012. While most countries use the most current revision of the HS, some continue to use an earlier version. For countries using the same version of the HS, the first 6 digits are uniform; for example, HS 2204.10 should correspond to “sparkling wine” in any country using the current HS version.


10. What is the Combined Nomenclature (CN)?

All goods imported into or exported from the EU must be classified for customs purposes. Each separate product is assigned a particular classification code. The Combined Nomenclature (CN) sets out the general rules for the classification of goods to an eight-digit level and is updated on a yearly basis. It is established on the basis of the Harmonized System (HS). The Combined Nomenclature shall comprise: (a) the Harmonized System nomenclature; (b) Community subdivisions to that nomenclature, referred to as CN subheadings; (c) preliminary provisions, additional section or chapter notes and footnotes relating to CN subheadings. Each CN subheading shall have an eight digit code number: (a) the first six digits shall be the code numbers relating to the headings and subheadings of the Harmonized System nomenclature; (b) the seventh and eighth digits shall identify the CN subheadings.


11. What is the Integrated Tariff of the European Communities (TARIC) code?

The TARIC (Integrated Tariff of the European Communities) code is designed to show the various rules applying to specific products when imported into the EU. This includes the provisions of the Harmonised System (HS) and the Combined Nomenclature (CN) but also additional provisions specified in Community legislation such as tariff suspensions, tariff quotas and tariff preferences, which exist for the majority of the Community’s trading partners. At import into the EU, the 10-digit TARIC code must be used in customs declarations.


12. Why is my product’s HS classification different in the EU-28 than in a non-EU country?

The HS classification is uniform for all countries only through the first 6 digits. Any country may choose to further break down the 6-digit classification to more specifically describe a product. Eight digits is generally considered to be fully qualified for customs purposes, but some countries may require also 9, 10 or further digits to completely describe the specific good being imported. But the same 8-digit class can represent different products in different countries. For example, 2001.90.30 means “sweet corn” in the EU-28 classification and “beans” in the US classification. As a general rule, tariff nomenclatures should only be compared on the six digit level. However, if the version of the Harmonized System is deviating, there may be also limits for this comparison. Starting from the six digit level it is possible to match codes by comparing the goods' descriptions of the further subheadings. However, there are also certain cases in which goods may be classified differently in different customs areas.


13. What does "MFN" stand for?

Most Favoured Nation (MFN) rates stand for the regular customs tariff rates applicable to all countries, in case no General Rate (GEN) is applied. Conventionally applied between WTO members, MFN rates may also be applied between countries that are not members of the WTO. Under bilateral or multilateral free trade agreements or the Generalised System of Preferences (GSP) preferential rates may be granted. Certain countries also apply a General (GEN) rate to all goods not originating in countries falling under the MFN treatment or to goods of unknown or doubtful origin. Such General rates may be considerably higher than the MFN rates.


14. What do the terms "ad valorem" and "specific rates" mean?

Duty rates can be based on a percentage of the value of the goods being imported (ad valorem rate) or the rate can be a certain amount of money e.g. based on the number, weight or volume of the goods (specific rate). There are also combinations of ad valorem and specific rates referred to as compound rates. However, the majority of countries primarily use ad valorem rates.


15. What is "duty paid value"?

Many taxes are assessed on the value of the product after the customs duty has been determined and applied. Thus, if the customs or dutiable value of a product is 100 dollars and the customs duty is assessed at 10%, the duty payable is 10 dollars. The duty paid value is the sum of dutiable value (100 dollars) plus the duty payable (10 dollars), resulting in 110 dollars.


16. What is dumping?

Dumping is an informal name for the practice of selling a product in a foreign country for less than either (a) the price in the domestic country, or (b) the cost of making the product. It is illegal in most countries to dump certain products into them and they usually want to protect their own industries from such competition. Anti-dumping duties are imposed on suspiciously low-priced imports, to increase their price in the importing country and so protect local industry from unfair competition.


17. What are countervailing duties?

Countervailing duties (CVDs), also known as anti-subsidy duties, are import duties imposed under World Trade Organization (WTO) rules to neutralise the negative effects of subsidies. They are imposed after an investigation finds that a foreign country subsidises its exports, injuring domestic producers in the importing country.


18. What are the Incoterms?

Incoterms® are a set of rules which define the responsibilities of sellers and buyers for the delivery of goods under sales contracts for international and domestic trade. They are published by the International Chamber of Commerce (ICC) and are widely used in international commercial transactions. The most recent version of Incoterms®, Incoterms® 2010, was launched in September 2010 and became effective on 1 January 2011. The two main categories of Incoterms® 2010 are now organised by modes of transport. Used in international as well as in domestic contracts, the new groups aim to simplify the drafting of contracts and help avoid misunderstandings by clearly stipulating the obligations of buyers and sellers.

  • Group 1. Incoterms® that apply to any mode of transport are:
    • Ex Works (EXW): Seller fulfills his obligations by having the goods available for the buyer to pick up at his premises or another named place (i.e. factory, warehouse, etc.). Buyer bears all risk and costs starting when he picks up the products at the seller’s location until the products are delivered to his location. Seller has no obligation to load the goods or clear them for export.
    • Free Carrier (FCA): Seller delivers the goods export cleared to the carrier stipulated by the buyer or another party authorised to pick up goods at the seller’s premises or another named place. Buyer assumes all risks and costs associated with delivery of goods to final destination including transportation after delivery to carrier and any customs fees to import the product into a foreign country.
    • Carriage Paid To (CPT): Seller clears the goods for export and delivers them to the carrier or another person stipulated by the seller at a named place of shipment. Seller is responsible for the transportation costs associated with delivering goods to the named place of destination but is not responsible for procuring insurance.
    • Carriage and Insurance Paid To (CIP): Seller clears the goods for export and delivers them to the carrier or another person stipulated by the seller at a named place of shipment. Seller is responsible for the transportation costs associated with delivering goods and procuring minimum insurance coverage to the named place of destination.
    • Delivered at Terminal (DAT): Seller clears the goods for export and bears all risks and costs associated with delivering the goods and unloading them at the terminal at the named port or place of destination. Buyer is responsible for all costs and risks from this point forward including clearing the goods for import at the named country of destination.
    • Delivered at Place (DAP): Seller clears the goods for export and bears all risks and costs associated with delivering the goods to the named place of destination not unloaded. Buyer is responsible for all costs and risks associated with unloading the goods and clearing customs to import the goods into the named country of destination.
    • Delivered Duty Paid (DDP): Seller bears all risks and costs associated with delivering the goods to the named place of destination ready for unloading and cleared for import.
  • Group 2. Incoterms® that apply to sea and inland waterway transport only are:
    • Free Alongside Ship (FAS): Seller clears the goods for export and delivers them when they are placed alongside the vessel at the named port of shipment. Buyer assumes all risks/costs for goods from this point forward.
    • Free on Board (FOB): Seller clears the goods for export and delivers them when they are onboard the vessel at the named port of shipment. Buyer assumes all risks/cost for goods from this moment forward.
    • Cost and Freight (CFR): Seller clears the goods for export and delivers them when they are on board the vessel at the port of shipment. Seller bears the cost of freight to the named port of destination. Buyer assumes all risks for goods from the time goods have been delivered on board the vessel at the port of shipment.
    • Cost, Insurance, and Freight (CIF): Seller clears the goods for export and delivers them when they are on board the vessel at the port of shipment. Seller bears the cost of freight and insurance to the named port of destination. Seller’s insurance requirement is only for minimum cover. Buyer is responsible for all costs associated with unloading the goods at the named port of destination and clearing goods for import. Risk passes from seller to buyer once the goods are onboard the vessel at the port of shipment.

19. Abbreviations used in the Market Access Database

Abbreviation Definition
MFN Most Favoured Nation (MFN) rates stand for the regular customs tariff rates applicable to all countries. Conventionally applied between WTO members, these rates may also be applied between countries that are not members of the WTO.
GEN General (GEN) rates may be applicable to all goods not originating in countries falling under the MFN treatment or to goods of unknown or doubtful origin.
GSP The Generalised System of Preferences (GSP) allows for special, lower duty rates applied to developing countries.
LDC Least Developed Countries (LDCs) are the poorest developing countries that get tariff free, quota free treatment for all imports into the EU.
EU The European Union (EU) is an international organisation of 28 European Member States forming a customs union and a single market. Goods originating within the EU are eligible for the preferential rates given in the respective column of the Tariffs section, subject to the submission of an appropriate proof of preferential origin.


20. What are Sanitary and Phytosanitary (SPS) measures?

Sanitary of Phytosanitary (SPS) measures include all relevant laws, decrees, regulations, requirements and procedures usually applicable to animals and plants as well as products thereof and thus mainly affecting the agricultural and fisheries industries. According to the WTO SPS Agreement, SPS measures can be applied to protect human, animal or plant life or health within the territory of a country from risks arising from plant pests (insects, bacteria, virus), additives, residues (of pesticides or veterinary drugs), contaminants (heavy metals), toxins or disease-causing organisms in foods, beverages or feedstuffs, and diseases carried by animals.


21. How can you report problems encountered in markets outside the EU?

Use the online form "Report export barriers" in the MADB. When you bring evidence of a market access obstacle to the attention of DG Trade, we will analyse your problem and determine an appropriate course of action. Several means of addressing the issue are available, ranging from informal bilateral contacts to litigation in the form of WTO dispute settlement. European business has a vital role to play in this process. The Market Access Database is therefore interactive, and the Commission is very much open to hear your complaints, queries and suggestions on market access issues online or by any other means.

We need to know:

About any trade restrictions not yet included on the "trade barriers" database. The more information you give us about a market access problem, including its economic impact, the more effectively we can formulate a policy aimed at resolving it.


22. How does the EU eliminate trade barriers?

After an in-depth analysis of each specific barrier, comprising an assessment of both leverage and economic impact, the Commission will define an appropriate strategy aiming at removing the obstacle. For this purpose, the following courses of action can be envisaged:

  • Diplomatic demarches with Embassies in Brussels and by EU Delegations in third countries, bilateral meetings in the margins of WTO committees in Geneva, specific trade concerns in plenary meetings of WTO Committees, and formal WTO dispute settlement
  • WTO accession negotiations
  • Submitting written comments to measures notified by third countries under the WTO notification procedure, transparency obligations of, for example, the SPS and TBT Agreements
  • Active participation in the international standards setting work, for example of the World Organization for Animal Health (OIE) (for animal diseases), Codex Alimentarius (for food safety), and International Plant Protection Convention (IPPC) (for plant health matters).
  • EU enlargement negotiations
  • Implementation of existing bilateral agreements and bilateral regulatory dialogues with third countries
  • Negotiation of new free trade agreements and other relevant agreements
  • Other trade consultations

23. I have a question which is not in this FAQ!

Through the Contact form, it is possible to lodge detailed information requests about the use of the Market Access database website or about real-life situations encountered by exporters. Your enquiry will be handled by the Market Access Helpdesk.

© A service provided by DG Trade, European Commission 

База данни за достъп до пазари (MADB) — Често задавани въпроси

1. Какво представлява базата данни за достъп до пазари?
2. По какъв начин може да Ви бъде от полза базата данни за достъп до пазари?
3. Как мога да получа информация за мита, когато осъществявам внос в ЕС?
4. Платен ли е достъпът до базата данни и може ли всеки да я използва?
5. Има ли ограничения за използването на базата данни?
6. Намирам се в ЕС. Защо не мога да отворя разделите „Тарифи“ или „Процедури и формалности“?
7. Аз съм официален представител на държава членка и работя в държава извън ЕС. Как мога да получа достъп до разделите „Тарифи“ или „Процедури и формалности“?
8. Получавам съобщението „Access is not allowed from an open proxy server˝ (Не се позволява достъп от отворен прокси сървър)“. Какво означава това?
9. Какво представлява хармонизираната система (ХС)?
10. Какво представлява Комбинираната номенклатура (КН)?
11. Какво представлява кодът по Интегрираната тарифа на Европейските общности (TARIC)?
12. Защо класификацията на моя продукт по ХС е една в ЕС-28 и друга в държава извън ЕС?
13. Какво означава „MFN“ („НОН“)?
14. Какво означават термините „адвалорни ставки“ и „специфични ставки“?
15. Какво означава „стойност след платено мито“?
16. Какво означава „дъмпинг“?
17. Какво представляват изравнителните мита?
18. Какво представлява Инкотермс?
19. Използвани съкращения в базата данни за достъп до пазари
20. Какво представляват санитарните и фитосанитарните (СФС) мерки?
21. Как може да се съобщи за проблеми, свързани с пазари извън ЕС?
22. Как ЕС премахва пречките пред търговията?
23. Имам въпрос, който не е включен в тези често задавани въпроси!

1. Какво представлява базата данни за достъп до пазари?

Базата данни за достъп до пазари (MADB) е интерактивна безплатна онлайн услуга, чрез която предприятията от ЕС могат да намерят информация за условията за внос за над 100 трети държави.

За какво може да се информирате тук?

  • вносните мита и вътрешните данъци, които трябва да платите, по продукти и по държави;
  • митническите и свързаните с вноса процедури, формалности и изисквания, включително образци на всички необходими формуляри, които трябва да попълните;
  • основните пречки пред търговията, с които се сблъскват износителите от ЕС в чужбина.

2. По какъв начин може да Ви бъде от полза базата данни за достъп до пазари?

Раздел „Tariffs“ (Тарифи) Просто въведете кода по ХС (хармонизираната система) или описанието на продукта, като използвате функцията „Find code“ (Намиране на код), ако не знаете кода, и въведете държавата по местоназначение и ще видите какви мита и данъци са приложими за Вашия износ за конкретни държави, което Ви позволява да изчислите стойността на продукта при пристигането му по предназначение.

Раздел „Procedures and Formalities“ (Процедури и формалности)
За да научите повече относно процедурите и формалностите, които се изискват от определени държави по отношение на митническото оформяне и достъпа до пазара, както и документите, които трябва да се попълнят, разгледайте раздела „Процедури и формалности“. Изберете държавата по местоназначение, за да видите общата информация относно условията за достъп до пазара, или въведете кода на продукта, за да прегледате специфичните изисквания за вноса на този продукт. Използвайте тази информация и като контролен списък, за да подготвите всички документи за износа.

Раздел „Statistics“ (Статистика)
В този раздел се съдържат статистически данни по продукти за търговски потоци между държави от ЕС и извън ЕС. Данните са достъпни при въвеждане на кода по ХС или описанието на продукта.

Раздел „Trade Barriers“ (Пречки пред търговията)
Тук можете да намерите информация относно пречките пред търговията, които може би засягат Вашия износ към съответните държави.

SРаздел „SPS“ (СФС)
Целта на тази база данни е да се улесни откриването и стратегическият подход към санитарните и фитосанитарните (СФС) въпроси, свързани с износа към държави извън ЕС.


3. Как мога да получа информация за мита, когато осъществявам внос в ЕС?

Ако се нуждаете от информация за митата, които се прилагат за вноса на даден продукт в ЕС, отворете главата „Import into the EU“ (Внос в ЕС), след това щракнете върху „EU Tariffs“ (Тарифа на ЕС) и въведете кода на продукта (10 цифри) и държавата на произход, за да потърсите тази информация.


4. Платен ли е достъпът до базата данни и може ли всеки да я използва?

Ползването на базата данни за достъп до пазари е безплатен. При все това информацията в разделите „Тарифи“ и „Процедури и формалности“ е ограничена до потребители от държавите — членки на Европейския съюз, и от страните в процес на присъединяване или страните кандидатки. От техническа гледна точка, ако компютърът с използвания от вас браузър не е пряко свързан към интернет чрез доставчик на интернет услуги (ISP), разположен в една от тези държави, няма да имате достъп до данните за тарифите, процедурите и формалностите, независимо от Вашата цел.


5. Има ли ограничения за използването на базата данни?

Информацията в раздела „Тарифи за достъп до пазари“ или раздела „Процедури и формалности“ не може да се използва за препродажба или предоставяне на консултантски услуги, редистрибуция, създаване на бази данни, съхранение или за други цели, различни от извършване на справка в помощ на стопанската дейност на потребителя в Европейския съюз. Всички други видове употреба са забранени, освен ако не бъдат изрично разрешени в писмен вид от притежателя на данните (виж списъка тук ).

6. Намирам се в ЕС. Защо не мога да отворя разделите „Тарифи“ или „Процедури и формалности“?

Това най-вероятно се дължи на факта, че въпреки че се намирате в ЕС (или в страна в процес на присъединяване или страна кандидатка), Вашата интернет връзка минава през прокси сървър, разположен в държава извън ЕС. При такава техническа конфигурация нямаме право да Ви предоставим достъп. Това ограничение ни е наложено от лицензионните договори, които сме сключили с нашите външни изпълнители. Имайте предвид, че ако имате възможност да използвате друг компютър (например домашния си компютър), който е свързан към местен доставчик на интернет услуги (ISP), следва да можете да осъществите достъп до информацията в двата раздела без никакви проблеми.


7. Аз съм официален представител на държава членка и работя в държава извън ЕС. Как мога да получа достъп до разделите „Тарифи“ или „Процедури и формалности“?

Това е единствената ситуация, в която Комисията има право да предостави достъп чрез парола. Такава възможност има например за посолства и икономически/търговски мисии.


8. Получавам съобщението „Access is not allowed from an open proxy server“ (Не се позволява достъп от отворен прокси сървър). Какво означава това?

Това означава, че прокси сървърът, който използвате за връзка с интернет, има проблем с техническата конфигурация. Неупълномощени лица, намиращи се където и да било по целия свят, биха могли да използват Вашия прокси сървър, за да изпращат искания към нашата база данни все едно те се изпращат от Вашия собствен прокси сървър. Ако приемем тези искания, ще нарушим нашите договорни задължения за ограничаване на достъпа до някои раздели за потребители, намиращи се в ЕС и страни в процес на присъединяване или страни кандидатки. Имайте предвид, че с отворен прокси сървър като Вашия може също така да се злоупотреби от страна на хакери с други цели, например кражба на данни или атаки с цел отказване на услуги. Поради тази причина нашата политика е да отхвърляме искания с пряк или непряк произход от отворени прокси сървъри. Съветваме Ви да се обърнете към Вашия ИТ отдел или доставчик на интернет услуги (ISP), за да коригирате конфигурацията на Вашия прокси сървър.


9. Какво представлява хармонизираната система (ХС)?

Хармонизираната система за описание и кодиране на стоките (ХС) е система за класификация на стоки, които се въвеждат в държава на внос чрез митническата система. 97-те глави на ХС могат да се използват за класифициране на всяка стока, която се търгува между държавите. Световната митническа организация (СМО) периодично препоръчва преразглеждане на ХС, за да се отразят настъпилите промени в технологиите или моделите на търговия. Най-новата версия на номенклатурата на хармонизираната система влезе в сила на 1 януари 2012 г. Макар че повечето държави използват най-новата версия на ХС, някои продължават да използват по-ранни версии. За държавите, които използват една и съща версия на ХС, първите 6 цифри са еднакви; например ХС 2204.10 следва да отговаря на „пенливо вино“ във всяка държава, която използва настоящата версия на ХС.


10. Какво представлява Комбинираната номенклатура (КН)?

Всички стоки, които се внасят във или изнасят от ЕС, трябва да бъдат класирани за митнически цели. Всеки отделен продукт се класира в позиция с конкретен код. В Комбинираната номенклатура (КН) се определят общите правила за класиране на стоките чрез осемцифрен код и тя се актуализира ежегодно. КН се установява въз основа на хармонизираната система (ХС). Комбинираната номенклатура включва: a) номенклатурата на хармонизираната система; б) подраздели на Общността към тази номенклатура, наричани „подпозиции от КН“; в) предварителни разпоредби, допълнителни глави или раздели с бележки и бележки под линия, отнасящи се до подпозициите от КН. Всяка подпозиция от КН има осемцифрен кодов номер: a) първите шест цифри са кодовите номера, отнасящи се до позициите и подпозициите от номенклатурата на хармонизираната система; б) седмата и осмата цифра обозначават подпозициите от КН.


11. Какво представлява кодът по Интегрираната тарифа на Европейските общности (TARIC)?

Целта на кода по TARIC (Интегрирана тарифа на Европейските общности) е да показва различните правила, които се прилагат по отношение на вноса на различни продукти в ЕС. Това включва разпоредбите на хармонизираната система (ХС) и Комбинираната номенклатура (КН) и също така допълнителни разпоредби, посочени в законодателството на Общността, например суспендиране на мита, тарифни квоти и тарифни преференции, приети за повечето търговски партньори на Общността. При внос в ЕС в митническите декларации трябва да се посочи 10-цифреният код по TARIC.


12. Защо класификацията на моя продукт по ХС е една в ЕС-28 и друга в държава извън ЕС?

Класификацията по ХС е еднаква за всички държави само за първите 6 цифри. Всяка отделна държава може да вземе решение за допълнителна разбивка на 6-цифрената класификация, за да опише по-подробно даден продукт. Като цяло изписването на осем цифри се счита за напълно достатъчно за митническите цели, но някои държави могат да изискват 9, 10 или повече цифри за пълното описание на конкретната стока, която се внася. При все това един и същ 8-цифрен клас може да включва различни продукти в отделните държави. Например 2001.90.30 означава „сладка царевица“ в класификацията на ЕС-28 и „фасул“ в класификацията на САЩ. Като общо правило тарифните номенклатури следва да се сравняват само по отношение на първите шест цифри. Ако обаче версията на хармонизираната система е друга, може да има ограничения и при това сравнение. Като се вземат първите шест цифри, кодовете могат да се съпоставят чрез сравняване на описанията на стоките в следващите подпозиции. В определени случаи обаче стоките могат да се класират по различен начин в отделните митнически области.


13. Какво означава „MFN“ („НОН“)?

Ставките за „най-облагодетелствана нация“ („MFN“ — „НОН“) означават ставки на редовни митнически тарифи, които се прилагат по отношение на всички държави, в случай че не се прилага обща ставка (GEN). Традиционно тези ставки обхващат членовете на Световната търговска организация (СТО), но могат да се прилагат и между държави, които не са членове на СТО. Освен това могат да се договорят преференциални ставки съгласно двустранни или многостранни търговски споразумения или Общата система за преференции (GSP). В допълнение към това определени държави могат да прилагат обща ставка (GEN) по отношение на всички стоки, които не са с произход от държави, обхванати от статута MFN, или стоки с неизвестен или съмнителен произход. Тези общи ставки могат да бъдат значително по-високи от ставките за MFN.


14. Какво означават термините „адвалорни ставки“ и „специфични ставки“?

Ставките на митата могат да се основават на процент от стойността на внасяните стоки (адвалорна ставка) или да представляват определена парична сума, например въз основа на броя, теглото или обема на стоките (специфична ставка). Освен това има съчетания от адвалорни и специфични ставки, които се наричат комбинирани ставки. Повечето държави обаче използват най-вече адвалорни ставки.


15. Какво означава „стойност след платено мито“?

Много данъци се изчисляват въз основа на стойността на продукта след определяне и начисляване на митото. Следователно ако митническата или подлежащата на облагане с мито стойност на даден продукт е 100 долара, а митото е в размер на 10 %, платимото мито е 10 долара. Стойността на продукта след платено мито е сборът от подлежащата на облагане с мито стойност (100 долара) плюс платимото мито (10 долара) или общо 110 долара.


16. Какво означава „дъмпинг“?

Дъмпинг неофициално се нарича практиката да се продава продукт в друга държава за по-малко от a) цената в държавата на произход или б) себестойността на продукта. В повечето държави е незаконно определени стоки да се внасят и продават на дъмпингови цени и обикновено държавите се опитват да защитят своите промишлени сектори от такава конкуренция. Антидъмпингови мита се начисляват върху вносни стоки със съмнително ниски цени, така че да се увеличи тяхната цена в държавата на внос и да се защити местната промишленост от нелоялна конкуренция.


17. Какво представляват изравнителните мита?

Изравнителните мита (CVD), наричани също така антисубсидийни мита, представляват вносни мита, които се начисляват съгласно правилата на Световната търговска организация, за да се неутрализират отрицателните ефекти от субсидиране. Те се начисляват след провеждане на разследване, в което се установи, че дадена държава субсидира своя износ и по този начин нанася вреда на местните производителите в държавата на вноса.


18. Какво представлява Инкотермс?

Инкотермс (Incoterms®) представляват набор от правила, с които се определят задълженията на продавачите и купувачите за доставката на стоки съгласно договори за покупко-продажба в условията на международна и национална търговия. Те се публикуват от Международната търговска камара (МТК) и се използват широко в международните търговски сделки. Най-новата версия на Инкотермс®, Инкотермс® от 2010 г., бе публикувана през септември 2010 г. и влезе в сила на 1 януари 2011 г. Понастоящем двете основни категории на Инкотермс® от 2010 г. са организирани от гледна точка на видовете транспорт. Тъй като се използват както в международни, така и в национални договори, новите групи целят да опростят изготвянето на договори и да спомогнат да се избегнат недоразумения, като ясно се посочват задълженията на купувачите и продавачите.

  • Група 1. Инкотермс®, които се прилагат по отношение всички видове транспорт, са:
    • Франко завод (EXW): Продавачът изпълнява своите задължения, като предоставя стоките на разположение на купувача, който трябва да ги вземе от помещенията на продавача или от друго посочено място (например завод, склад и др.). Купувачът поема всички рискове и разходи, като това задължение влиза в сила от момента, в който получи продуктите от помещенията на продавача, до доставката на продуктите в помещенията на купувача. Продавачът не е длъжен да товари стоките или да ги оформи за износ.
    • Франко превозвач (FCA): Продавачът доставя оформените за износ стоки на превозвача, посочен от купувача, или на друга страна, която е упълномощена да получи стоките от помещението на продавача или друго посочено място. Купувачът поема всички рискове и разходи, свързани с доставката на стоките до крайното местоположение, включително превоза след доставката на превозвача и всички мита за вноса на въпросния продукт в друга държава.
    • Превоз, платен до (CPT): Продавачът оформя стоките за износ и ги доставя на превозвача или друго посочено от продавача лице на посочено място на изпращане. Продавачът е отговорен за разходите за превоз във връзка с доставката на стоките до посоченото местоназначение, но не отговаря за сключването на застраховка.
    • Превоз и застраховка, платени до (CIP): Продавачът оформя стоките за износ и ги доставя на превозвача или друго посочено от продавача лице на посочено място на изпращане. Продавачът е отговорен за разходите за превоз във връзка с доставката на стоките и за сключването на застраховка с определено минимално покритие до посоченото местоназначение.
    • Доставено на терминал (DAT): Продавачът оформя стоките за износ и поема всички рискове и разходи, свързани с доставката на стоките и разтоварването им на терминала на посоченото пристанище или местоназначение. Купувачът е отговорен за всички разходи и рискове от този момент нататък, включително за оформянето на стоките за внос в посочената държава по местоназначение.
    • Доставено на местоназначение (DAP): Продавачът оформя стоките за износ и поема всички рискове и разходи, свързани с доставката на стоките до посоченото местоназначение, без разтоварването. Купувачът е отговорен за всички разходи и рискове, свързани с разтоварването на стоките и митническото им оформяне за внос в посочената държава по местоназначение.
    • Доставено, мито платено (DDP): Продавачът поема всички рискове и разходи, свързани с доставката на стоките до посоченото местоназначение в готовност за разтоварване и оформени за внос.
  • Група 2. Инкотермс®, които се прилагат само по отношение на морски транспорт и транспорт по вътрешни водни пътища, са:
    • Франко протежение на кораба (FAS): Продавачът оформя стоките за износ и ги доставя, като за целта те трябва да бъдат разположени по протежение на кораба на посоченото пристанище на изпращане. Купувачът поема всички рискове/разходи за стоките от този момент нататък.
    • Франко борд (FOB): Продавачът оформя стоките за износ и ги доставя, като за целта те трябва да бъдат натоварени на борда на плавателния съд на посоченото пристанище на изпращане. Купувачът поема всички рискове/разходи за стоките от този момент нататък.
    • Стойност и навло (CFR): Продавачът оформя стоките за износ и ги доставя, като за целта те трябва да бъдат натоварени на борда на плавателния съд на посоченото пристанище на изпращане. Продавачът поема разходите за навло до посоченото пристанище на изпращане. Купувачът поема всички рискове за стоките от момента, в който бъдат доставени на борда на плавателния съд на пристанището на изпращане.
    • Стойност, застраховка и навло (CIF): Продавачът оформя стоките за износ и ги доставя, като за целта те трябва да бъдат натоварени на борда на плавателния съд на пристанището на изпращане. Продавачът поема разходите за навло и застраховка до посоченото пристанище на изпращане. Задължението на продавача във връзка със застраховката обхваща само определено минимално покритие. Купувачът е отговорен за всички разходи, свързани с разтоварването на стоките на посоченото пристанище на местоназначение и оформянето им за внос. Рискът се прехвърля от продавача на купувача в момента, в който стоките бъдат натоварени на борда на плавателния съд на пристанището на изпращане.

19. Използвани съкращения в базата данни за достъп до пазари

MFN Ставките за най-облагодетелствана нация (MFN — НОН) означават ставки на редовни митнически тарифи, които се прилагат по отношение на всички държави. Традиционно тези ставки обхващат членовете на СТО, но могат да се прилагат и между държави, които не са членове на СТО.
GEN Общи ставки (GEN) могат да се прилагат по отношение на всички стоки, които не са с произход от държави, обхванати от статута MFN, или стоки с неизвестен или съмнителен произход.
GSP Общата система за преференции (GSP) позволява прилагането на специални по-ниски мита за развиващите се държави.
LDC Най-слабо развити държави (LDC) са най-бедните развиващи се държави, които са обхванати от освободено от тарифи и квоти третиране на целия внос в ЕС.
EU Европейският съюз (ЕС) е международна организация от 28 държави членки със създаден митнически съюз и единен пазар. Стоките с произход от ЕС са допустими за преференциалните ставки, посочени в съответната колона от раздел „Тарифи“, като трябва да се представи подходящо доказателство за преференциалния произход.


20. Какво представляват санитарните и фитосанитарните (СФС) мерки?

Санитарните и фитосанитарните (СФС) мерки включват всички съответни закони, укази, разпоредби, изисквания и процедури, които обичайно се прилагат по отношение на животните и растенията, както и продуктите от тях, и следователно засягат селскостопанския сектор и сектора на рибарството. В съответствие със Споразумението за санитарните и фитосанитарните мерки на СТО, СФС мерките могат да се прилагат с цел опазване на здравето и живота на хора, животни и растения на територията на дадена държава от рискове, произтичащи от вредители по растенията (насекоми, бактерии, вируси), добавки, остатъчни вещества (от пестициди или ветеринарномедицински продукти), замърсители (тежки метали), токсини или болестотворни организми в храни, напитки или фуражи или болести, пренасяни от животни.


21. Как може да се съобщи за проблеми, свързани с пазари извън ЕС?

Използвайте онлайн формуляра „Докладване за пречки пред износа“ в MADB. Когато представите доказателства за пречка за достъпа до даден пазар на вниманието на ГД „Търговия“, ние ще анализираме Вашия проблем и ще определим подходящи действия. Съществуват няколко начина за решаване на проблема, от неформални двустранни договори до внасяне на иск за уреждане на спор в рамките на СТО. Европейският бизнес изпълнява ключова роля в този процес. Поради това базата данни за достъп до пазари е интерактивна и Комисията има готовност да разгледа Вашите жалби, запитвания и предложения относно въпроси, свързани с достъпа до пазари, подадени онлайн или по всякакъв друг начин.

Трябва да знаем:

Ако съществуват каквито и да било ограничения пред търговията, които все още не са включени в базата данни за „пречки пред търговията“. Колкото повече информация ни предоставите за даден свързан с достъпа до пазара проблем, включително икономическото му отражение, толкова по-ефективно можем да изготвим политика, насочена към неговото решаване.


22. Как ЕС премахва пречките пред търговията?

След задълбочен анализ на всяка конкретна пречка, който включва оценка на въздействието върху ливъриджа и икономическото въздействие, Комисията ще определи подходяща стратегия, насочена към премахване на пречката. За тази цел може да се предвиди следният курс на действие:

  • предприемане на дипломатически действия с посолствата в Брюксел и от делегациите на ЕС в трети държави, двустранни срещи в рамките на комитетите на СТО в Женева, обсъждане на конкретни търговски въпроси на пленарните заседания на комитетите на СТО, както и формално уреждане на спорове в рамките на СТО;
  • преговори за присъединяване към СТО;
  • внасяне на писмени забележки относно мерки, нотифицирани от трети държави съгласно процедурата за уведомяване на СТО, и относно задължения за прозрачност например по споразуменията за СФС и TПT (технически пречки пред търговията);
  • активно участие в работата по определянето на международни стандарти, например на Световната организация за здравето на животните (OIE) (за болести по животните), Кодекс алиментариус (за безопасност на храните) и Международната конвенция по растителна защита (IPPC) (за въпроси, свързани със здравето на растенията);
  • преговори за разширяване на ЕС;
  • прилагане на съществуващи двустранни споразумения и двустранни диалози относно регулирането с трети държави;
  • преговори във връзка с нови споразумения за свободна търговия и други съответни споразумения;
  • други търговски консултации.

23. Имам въпрос, който не е включен в тези често задавани въпроси!

Чрез формуляра за връзка можете да подадете искания за подробна информация относно използването на уебсайта на базата данни за достъп до пазари или относно ситуации от реалния живот, с които се сблъскват износителите. Вашето запитване ще бъде разгледано от бюрото за помощ относно достъпа до пазари.

© A service provided by DG Trade, European Commission 

Databáze o přístupu na trh (MADB) — Časté otázky

1. Co je databáze o přístupu na trh?
2. Jakou podporu databáze o přístupu na trh nabízí?
3. Jak získám informace o clech při dovozu do EU?
4. Je nutné za přístup do databáze platit? Kdo může databázi využívat?
5. Existují nějaká omezení pro použití?
6. Mám sídlo v EU. Proč nemohu získat přístup do oddílů Sazby nebo Postupy a formality?
7. Jsem úředním zástupcem členského státu a pracuji v zemi, která není členem EU. Jak mohu získat přístup do oddílů Sazby nebo Postupy a formality?
8. Zobrazuje se mi zpráva „Access is not allowed from an open proxy server“ (Přístup není povolen z otevřeného proxy serveru). Co to znamená?
9. Co je harmonizovaný systém (HS)?
10. Co je kombinovaná nomenklatura (KN)?
11. Co je kód integrovaného celního sazebníku Evropských společenství (TARIC)?
12. Proč je klasifikace HS mého výrobku v EU-28 jiná než v zemi, která není členem EU?
13. Co znamená zkratka MFN?
14. Co znamenají termíny „valorické clo “ a „zvláštní clo“?
15. Co je hodnota clo zaplaceno (duty paid value)?
16. Co je dumping?
17. Co jsou vyrovnávací cla?
18. Co jsou podmínky Incoterms?
19. Zkratky používané v rámci databáze o přístupu na trh
20. Co jsou sanitární a fytosanitární opatření?
21. Jak ohlásit problémy, s nimiž se setkáte na trzích mimo EU?
22. Jak může EU odstranit překážky obchodu?
23. Mám otázku, která mezi těmito často kladenými otázkami není.

1. Co je databáze o přístupu na trh?

Databáze o přístupu na trh je interaktivní bezplatná online služba, kde mohou společnosti EU nalézt informace o dovozních podmínkách pro více než 100 třetích zemí.

Jaké informace zde můžete získat?

  • informace o dovozních clech a vnitřních daních, které musí být zaplaceny za daný výrobek v dané zemi,
  • informace o celních a dovozních režimech, formalitách a požadavcích, včetně vzorů nezbytných formulářů, které je třeba vyplnit,
  • informace o hlavních obchodních překážkách, jimž vývozci z EU do zahraničí čelí.

2. Jakou podporu databáze o přístupu na trh nabízí?

Sazby (Tariffs) Stačí zadat kód harmonizovaného systému (HS) pro daný výrobek nebo popis výrobku s využitím funkce „Find code“ (najít kód), pokud kód neznáte, zvolit zemi určení a zobrazí se vám, která cla a daně budete muset při vývozu do konkrétních zemí hradit, což vám umožní vypočítat cenu franko přístav určení.

Postupy a formality (Procedures and Formalities)
Chcete-li se dozvědět více o postupech a formalitách vyžadovaných v konkrétních zemích pro celní odbavení a přístup na trh, jakož i o dokumentech, které mají být vyplněny, navštivte oddíl „Postupy a formality“. Zvolte zemi určení k získání všeobecných informací o podmínkách přístupu na trh nebo doplňte kód výrobku k získání informací o požadavcích pro dovoz konkrétního výrobku. Využijte tento oddíl rovněž jako kontrolní seznam pro přípravu veškeré nezbytné vývozní dokumentace.

Statistika (Statistics)
V tomto oddílu lze získat statistiku obchodních toků (podle jednotlivých výrobků) mezi EU a zeměmi mimo EU, přičemž stačí zadat kód HS nebo popis výrobku.

Překážky obchodu (Trade Barriers)
Zde naleznete informace o překážkách obchodu, které mohou mít dopad na váš vývoz do příslušných zemí.

SFO (SPS)
Tato databáze má pomoci při hledání strategického přístupu k vývozu do zemí mimo EU z hlediska otázek sanitárních a fytosanitárních.


3. Jak získám informace o clech při dovozu do EU?

Informace o clech, která se vztahují na dovoz daného výrobku do EU, naleznete v kapitole „Import into the EU“ (dovoz do EU), která po kliknutí na podkategorii „EU tariff“ (Sazba EU) umožňuje vyhledávání prostřednictvím zadání kódu výrobku (deset čísel) a země původu.


4. Je nutné za přístup do databáze platit? Kdo může databázi využívat?

Přístup do databáze o přístupu na trh je zdarma. Přístup k informacím v oddílech „Sazby“ a „Postupy a formality“ je ale omezen pouze na uživatele v členských státech Evropské unie a přistupujících a kandidátských zemích. Z technického hlediska tedy platí, že pokud počítač, na kterém je spuštěn prohlížeč, není přímo připojen k internetu prostřednictvím poskytovatele internetových služeb (ISP) se sídlem v jedné z uvedených zemí, nemáte k údajům o sazbách a postupech a formalitách přístup.


5. Existují nějaká omezení pro použití?

Informace, které jsou k dispozici v databázi přístupu na trh v oddílu o sazbách nebo v oddílu o postupech a formalitách, nesmí být použity k dalšímu prodeji nebo při poskytování poradenských služeb, redistribuci, budování databází, ukládání dat, ani k jinému účelu, než který je uveden jako podklad vlastních mezinárodních obchodních postupů uživatele v Evropské unii. Žádné další použití není dovoleno, pokud k tomu vlastník údajů výslovně nedá písemný souhlas (viz seznam zde ).

6. Mám sídlo v EU. Proč nemohu získat přístup do oddílů Sazby nebo Postupy a formality?

Je to pravděpodobně způsobeno tím, že i když sídlíte v EU (nebo v přistupující či kandidátské zemi), jste k internetu připojeni přes proxy server, který se nachází v zemi mimo EU. S touto technickou konfigurací vám nemůžeme přístup poskytnout. Toto omezení je nám uloženo licenčními smlouvami, které jsme uzavřeli s vnějšími dodavateli. Pokud máte možnost použít jiný počítač (například váš domácí počítač), který je k internetu připojen prostřednictvím místního poskytovatele internetových služeb (ISP), měl by být pro vás přístup k informacím v obou oddílech bezproblémový.


7. Jsem úředním zástupcem členského státu a pracuji v zemi, která není členem EU. Jak získám přístup do oddílů Sazby nebo Postupy a formality?

Jde o jedinou situaci, v níž je Komise oprávněna udělit přístup prostřednictvím hesla. Tato možnost se nabízí kupříkladu vyslanectvím a hospodářským/obchodním misím.


8. Zobrazuje se mi zpráva „Access is not allowed from an open proxy server“ (Přístup není povolen z otevřeného proxy serveru). Co to znamená?

To znamená, že proxy server, který k internetovému připojení používáte, vykazuje problém technické konfigurace. Neoprávněné osoby kdekoli ve světě by mohly váš server zneužít k přeposlání žádosti do naší databáze a vytvořit tak zdání, že žádost přichází z vašeho vlastního proxy serveru. Pokud bychom takové žádosti vyhověli, porušili bychom své smluvní povinnosti omezit přístup k některým oddílům na uživatele se sídlem v EU a v přistupujících nebo kandidátských zemích. Otevřené proxy servery, jako je ten váš, mohou být také zneužity ze strany hackerů k jiným účelům, jako je krádež údajů či útoky typu „odmítnutí služby“. Z tohoto důvodu principiálně zamítáme žádosti pocházející přímo nebo nepřímo z otevřených serverů proxy. Doporučujeme Vám kontaktovat vaše oddělení IT nebo poskytovatele internetových služeb (ISP) a konfiguraci vašeho serveru proxy opravit.


9. Co je to harmonizovaný systém (HS)?

Harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží (HS) je klasifikační systém pro zboží vstupující přes celnici do dovážející země. Jeho 97 kapitol lze použít ke klasifikaci každé komodity, s níž je mezi jednotlivými zeměmi obchodováno. Světová celní organizace (WCO) doporučuje provádět u systému HS pravidelné revize, aby se zohlednily změny v technologii či ve struktuře obchodování. Nejnovější verze nomenklatury harmonizovaného systému vstoupila v platnost 1. ledna 2012. Většina zemí již nejnovější revizi systému HS používá, ale některé země stále používají verze dřívější. Pro země používající stejné verze HS je prvních 6 číslic jednotných; např. kódu HS 2204.10 by měla ve všech zemích používajících stávající znění systému HS odpovídat položka „šumivé víno“.


10. Co je kombinovaná nomenklatura (KN)?

Veškeré zboží dovezené do EU nebo vyvezené z EU musí být pro celní účely klasifikováno. Každému jednotlivému výrobku je přidělen zvláštní klasifikační kód. Kombinovaná nomenklatura (KN) stanoví obecná pravidla pro osmimístnou číselnou klasifikaci zboží a jednou ročně se aktualizuje. Je stanovena na základě harmonizovaného systému (HS). Kombinovaná nomenklatura se skládá z: a) nomenklatury harmonizovaného systému; b) dalších pododdílů Společenství připojených k této nomenklatuře, označovaným jako podpoložky KN; c) předběžných ustanovení, doplňkových poznámek ke třídám a kapitolám a poznámek pod čarou vztahujících se k podpoložkám KN. Každá podpoložka KN má osmimístný číselný kód: a) prvních šest míst jsou číselné kódy vztahující se k číslům a položkám nomenklatury harmonizovaného systému; b) sedmé a osmé místo určuje podpoložky KN.


11. Co je kód integrovaného celního sazebníku Evropských společenství (TARIC)?

Kód TARIC (Integrovaný celní sazebník Evropských společenství) má ukazovat různá pravidla, která se vztahují na konkrétní výrobky při dovozu do EU. To zahrnuje ustanovení harmonizovaného systému (HS) a kombinované nomenklatury (KN), ale také další ustanovení právních předpisů Společenství, jako je pozastavení všeobecných cel, autonomní celní kvóty a celní preference, které existují pro většinu obchodních partnerů Společenství. Při dovozu do EU je nutné desetimístný číselný kód TARIC použít v celním prohlášení.


12. Proč je klasifikace HS mého výrobku v EU-28 jiná než v zemi, která není členem EU?

Klasifikace HS je pro všechny země jednotná pouze v případě prvních 6 číslic. Každá země se může rozhodnout, zda šestimístnou číselnou klasifikaci dále rozvede v zájmu konkrétnějšího popisu výrobku. Osm číslic se všeobecně považuje za zcela dostačující pro celní účely, ale některé země mohou vyžadovat i 9, 10 nebo více číslic za účelem úplného popisu konkrétního dováženého zboží. Stejných 8 číslic může ale v různých zemích označovat různé výrobky. Například kód 2001.90.30 znamená v klasifikaci EU-28 „kukuřice“ a v klasifikaci USA „fazole“. Všeobecně platí, že by se celní nomenklatury měly srovnávat pouze na šestimístné číselné úrovni. Pokud se však používají různé verze harmonizovaného systému, může mít i tato srovnatelnost svá omezení. Od úrovně šestimístných čísel je možné srovnávat kódy s popisy zboží v rámci dalších podpoložek. Vyskytují se však i případy, kdy může být zboží v různých celních oblastech klasifikováno odlišně.


13. Co znamená zkratka MFN?

Sazby doložky nejvyšších výhod (MFN - Most Favoured Nation) znamenají běžné celní sazby použitelné pro všechny země v případě, že se nepoužije obecná sazba (GEN). Sazby DNV, běžně používané mezi členy WTO, lze rovněž použít mezi zeměmi, které členy WTO nejsou. V rámci dvoustranných nebo vícestranných dohod o volném obchodu nebo systémů všeobecných celních preferencí (GSP) lze poskytnout preferenční sazby. Některé země rovněž používají obecnou sazbu (GEN) na veškeré zboží, které nepochází ze zemí, na něž se vztahuje doložka nejvyšších výhod, nebo na zboží neznámého nebo nejisté původu. Takové obecné sazby mohou být významně vyšší než sazby MFN.


14. Co znamenají termíny „valorické clo“ a „specifické clo“?

14. Co znamenají termíny „valorické clo“ a „specifické clo“? Celní sazby mohou být stanoveny procentuálně z hodnoty dováženého zboží (valorické clo) nebo mohou být vypočítány např. z množství, hmotnosti či objemu zboží (specifické clo). Existují rovněž kombinace valorických a specifických cel označované jako složená cla. Většina zemí ale primárně využívá cla valorická.


15. Co je hodnota clo placeno (duty paid value)?

Řada daní se vypočte na základě hodnoty výrobku poté, co byla stanovena a použita cla. Je-li tedy celní nebo proclívací hodnota výrobku 100 dolarů a výše cla je stanovena na 10 %, činí splatné clo 10 dolarů. Hodnota se zaplaceným clem je součet celní hodnoty (100 dolarů) a splatného cla (10 dolarů) a činí celkem 110 dolarů.


16. Co je dumping?

Dumping je neformální název pro prodej výrobku v cizí zemi za nižší cenu, než je a) cena na domácím trhu nebo než jsou b) náklady na výrobu výrobku. Většina zemí považuje dumpingový dovoz určitých výrobků za nezákonný a obvykle chce svá vlastní výrobní odvětví před podobnou konkurencí chránit. V případě podezřele levných dovozů se ukládají antidumpingová cla, aby se zvýšila cena těchto dovážených výrobků v dovážející zemi, a tak byl místní průmysl chráněn před nekalou soutěží.


17. Co jsou vyrovnávací cla?

Vyrovnávací cla, také označovaná jako antisubvenční cla, jsou dovozní cla uložená podle pravidel Světové obchodní organizace (WTO) za účelem vyrovnání negativních účinků subvencí. Jsou uložena poté, co se šetřením zjistí, že cizí země subvencuje svůj vývoz, a tím působí újmu domácím výrobcům v dovážející zemi.


18. Co jsou podmínky Incoterms?

Podmínky Incoterms® představují soubor pravidel vymezujících odpovědnost prodávajících a kupujících za dodávku zboží podle kupních smluv pro mezinárodní i vnitrostátní obchod. Jsou zveřejňovány Mezinárodní obchodní komorou (ICC) a široce se využívají v mezinárodních obchodních transakcích. Nejnovější znění podmínek Incoterms®, Incoterms ®2010, bylo zveřejněno v září 2010 a nabylo účinnosti 1. ledna 2011. Dvě hlavní kategorie podmínek Incoterms® 2010 jsou nyní uspořádány podle druhů dopravy. Nové skupiny, používané v mezinárodních i vnitrostátních smlouvách, mají zjednodušit přípravu smluv a zamezit nedorozumění tím, že jasně stanoví povinnosti kupujících a prodávajících.

  • Skupina 1. Podmínky Incoterms® vztahující se na všechny druhy dopravy jsou:
    • Ze závodu (EXW): Prodávající splní své povinnosti, když má zboží k dispozici k vyzvednutí pro kupujícího ve svých prostorách nebo na jiném jmenovaném místě (např. továrna, sklad, atd. Kupující nese veškerá rizika a náklady od vyzvednutí výrobků v místě prodejce do okamžiku, než jsou výrobky dodány do jeho prostor. Prodávající není odpovědný za nakládku zboží či jeho celní odbavení za účelem vývozu.
    • Vyplaceně dopravci (FCA): Prodávající dodá zboží celně odbavené k vývozu dopravci, kterého určí kupující nebo jiná strana autorizovaná vyzvednout zboží v prostorách prodejce nebo na jiném jmenovaném místě. Kupující přebírá veškerá rizika a náklady související s dodáním zboží na místo konečného určení, včetně přepravy po dodání dopravci a celních poplatků za dovoz zboží do cizí země.
    • Přeprava placena do (CPT):Prodejce celně odbaví zboží pro vývoz a dodá ho dopravci nebo jiné osobě stanovené prodávajícím na jmenované místo dodání. Prodávající hradí náklady na přepravu související s dodáním zboží na jmenované místo určení, ale není odpovědný za sjednání pojištění.
    • Přeprava a pojištění placeny do (CIP):Prodávající celně odbaví zboží pro vývoz a dodá ho dopravci nebo jiné osobě stanovené prodávajícím uvedené místo dodání. Prodávající hradí náklady na přepravu související s dodáním zboží a sjedná minimální pojistné krytí do jmenovaného místa určení.
    • S dodáním do terminálu (DAT): Prodávající celně odbaví zboží pro vývoz a nese veškerá rizika a náklady spojené s dodáním zboží a jeho vykládkou v terminálu ve jmenovaném přístavu či na místě určení. Kupující nese veškeré náklady a rizika od tohoto okamžiku, včetně celního odbavení zboží pro dovoz do jmenované země určení.
    • S dodáním na místo (DAP): Prodávající celně odbaví zboží pro vývoz a nese veškerá rizika a náklady spojené s dodáním zboží na jmenované místo určení bez vykládky. Kupující nese veškeré náklady a rizika spojené s vykládkou zboží a jeho celním odbavením pro dovoz do jmenované země určení.
    • S dodáním clo placeno (DDP): Prodávající nese veškerá rizika a náklady spojené s dodáním zboží na jmenované místo určení, připraveného k vyložení a celně odbaveného pro dovoz.
  • Skupina 2. Podmínky Incoterms®, které se vztahují pouze na námořní a vnitrozemskou vodní dopravu, jsou:
    • Vyplaceně k boku lodi (FAS):Prodávající celně odbaví zboží pro vývoz a dodá je k boku plavidla ve jmenovaném přístavu odeslání. Kupující přebírá veškerá rizika/náklady od tohoto okamžiku.
    • Vyplaceně loď (FOB): Prodávající celně odbaví zboží pro vývoz a dodá je na loď ve jmenovaném přístavu nalodění. Kupující přebírá veškerá rizika/náklady od tohoto okamžiku.
    • Náklady a přepravné (CFR): Prodávající celně odbaví zboží pro vývoz a dodá je na loď ve jmenovaném přístavu nalodění. Prodávající nese náklady na přepravné do jmenovaného přístavu určení. Kupující přebírá veškerá rizika od chvíle, kdy je zboží dodáno na palubu plavidla v přístavu nalodění.
    • Náklady, pojištění a přepravné (CIF): Prodávající celně odbaví zboží pro vývoz a dodá je na palubu lodi v přístavu nalodění. Prodávající nese náklady na přepravu a pojištění zboží do jmenovaného přístavu určení. Požadavek na pojištění ze strany prodávajícího je pouze na minimální pojistné krytí. Kupující nese veškeré náklady související s vykládkou zboží ve jmenovaném přístavu určení a s jeho celním odbavením pro dovoz. Odpovědnost za rizika přechází z prodávajícího na kupujícího, jakmile je zboží na palubě v přístavu nalodění.

19. Zkratky používané v rámci databáze o přístupu na trh

MFN Sazby doložky nejvyšších výhod (Most Favoured Nation) znamenají běžné celní sazby použitelné pro všechny země. Sazby doložky nejvyšších výhod, běžně používané mezi členy WTO, se mohou rovněž použít mezi zeměmi, které členy WTO nejsou.
GEN Obecné sazby (General rates) mohou být uplatňovány na veškeré zboží, které nepochází ze zemí, na něž se vztahuje doložka nejvyšších výhod, nebo na zboží neznámého nebo nejistého původu.
GSP Systém všeobecných celních preferencí (Generalised System of Preferences) umožňuje zvláštní nižší celní sazby pro rozvojové země.
LDC Nejméně rozvinuté země (Least Developed Countries) jsou nejchudší rozvojové země, které získají přístup bez kvót a bez cel pro veškerý dovoz do EU.
EU Evropská unie (EU) je mezinárodní organizace 28 evropských členských států EU, které tvoří celní unii a jednotný trh. Zboží pocházející z EU je způsobilé pro preferenční sazby uvedené v příslušném sloupci oddílu sazeb, přičemž je nutné předložit příslušné doklady o preferenčním původu.


20. Co jsou sanitární a fytosanitární opatření?

Sanitární a fytosanitární opatření zahrnují veškeré příslušné zákony, vyhlášky, nařízení, požadavky a postupy obvykle použitelné u zvířat a rostlin, jakož i produktů z nich získaných, a vztahují se tak zejména na zemědělství a rybolov. Podle dohody WTO o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření mohou být sanitární a fytosanitární opatření uplatňována k ochraně života nebo zdraví lidí, zvířat a rostlin na území země před ohroženími vyplývajícími ze škůdců rostlin (hmyz, bakterie, virus), doplňkových látek, reziduí (pesticidů nebo veterinárních léčiv), kontaminujících látek (těžké kovy), toxinů nebo organismů, způsobujících nemoce, v potravinách, nápojích nebo krmivech, a z nemocí přenášených zvířaty.


21. Jak ohlásit problémy, na které narazíte na trzích mimo EU?

Použijte online formulář „zpráva o překážkách vývozu“ (Report export barriers). Předložíte-li GŘ pro obchod důkaz o překážce v přístupu na trh, budeme se vaším problémem zabývat a stanovíme vhodný postup. Nabízí se několik způsobů, jak problém řešit, od neformálních dvoustranných kontaktů k řízení prostřednictvím mechanismu WTO pro řešení sporů. Evropské podniky hrají v tomto procesu klíčovou roli. Databáze o přístupu na trh je proto interaktivní a Komise připravena vyslechnout vaše stížnosti, dotazy a návrhy ohledně otázek přístupu na trh, online či jinými prostředky.

Potřebujeme vědět:

o jakýchkoli omezeních obchodu, která dosud nejsou zahrnuta do databáze „překážek obchodu“. Čím více nám poskytnete informací o problémech týkajících se přístupu na trh, včetně jejich hospodářského dopadu, tím efektivněji budeme moci navrhnout opatření k jejich vyřešení.


22. Jak EU odstraňuje překážky obchodu?

Po provedení důkladné analýzy každé konkrétní překážky, včetně posouzení pákového efektu a hospodářského dopadu, určí Komise vhodnou strategii k odstranění překážky. Za tímto účelem lze uvažovat o těchto krocích:

  • diplomatické demarše s velvyslanectvími v Bruselu a prostřednictvím delegací EU ve třetích zemích, bilaterální schůzky v rámci výborů WTO v Ženevě, zvláštní obchodní otázky na plenárních zasedáních výborů WTO a formální řešení sporů v rámci WTO,
  • jednání o přistoupení k WTO,
  • předkládání písemných připomínek k opatřením oznámeným třetími zeměmi v rámci oznamovacího postupu WTO, požadavky na transparentnost např. dohod o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření a o technických překážkách obchodu,
  • aktivní účast na mezinárodní normalizační práci, např. v rámci Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) (pro nákazy zvířat), Komise pro Codex Alimentarius (pro bezpečnost potravin), Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin (IPPC) (pro záležitosti týkající se zdraví rostlin),
  • jednání o rozšíření EU,
  • provádění stávajících dvoustranných dohod a dvoustranných dialogů se třetími zeměmi,
  • vyjednávání nových dohod o volném obchodu a dalších příslušných dohod,
  • další obchodní konzultace

23. Mám otázku, která mezi těmito často kladenými otázkami není.

Prostřednictvím kontaktního formuláře lze podat žádost o podrobné informace ohledně použití internetových stránek databáze o přístupu na trh nebo konkrétních situací, s nimiž se vývozci setkali. Vaším dotazem se bude zabývat asistenční služba pro přístup na trh.

© A service provided by DG Trade, European Commission 

Markedsadgangsdatabasen (MADB) - Spørgsmål og svar

1. Hvad er markedsadgangsdatabasen?
2. Hvordan hjælper markedsadgangsdatabasen mig?
3. Hvordan finder jeg oplysninger om toldsatserne ved import til EU?
4. Koster det penge, og kan alle få adgang?
5. Er der begrænsninger for anvendelsen?
6. Jeg befinder mig i EU. Hvorfor kan jeg ikke få adgang til siderne om tariffer eller procedurer og formaliteter?
7. Jeg er officiel repræsentant for et medlemsland, og jeg arbejder i et land uden for EU. Hvordan får jeg adgang til siderne om tariffer og procedurer og formaliteter?
8. Jeg får beskeden "Access is not allowed from an open proxy server” (Ingen adgang fra åben proxyserver). Hvad betyder det?
9. Hvad er det harmoniserede system (HS)?
10. Hvad er den kombinerede nomenklatur (KN)?
11. Hvad er koden for De Europæiske Fællesskabers integrerede toldtarif (TARIC)?
12. Hvorfor er mit produkts HS-klassificering anderledes i EU-28 end i lande uden for EU?
13. Hvad står MFN for?
14. Hvad betyder "ad valorem" og "specifikke satser"?
15. Hvad betyder "fortoldet værdi"?
16. Hvad er dumping?
17. Hvad er udligningstold?
18. Hvad er Incoterms?
19. Forkortelser for markedsadgangsdatabasen
20. Hvad er sundheds- og plantesundhedsforanstaltninger (SPS)?
21. Hvordan indberetter man problemer, som er opstået på markeder uden for EU?
22. Hvordan fjerner EU handelshindringer?
23. Mit spørgsmål optræder ikke på listen!

1. Hvad er markedsadgangsdatabasen?

Markedsadgangsdatabasen (MADB) er en interaktiv og gratis onlinetjeneste, hvor EU-virksomheder kan finde oplysninger om importbetingelser i over 100 lande.

Hvilke oplysninger kan du finde i databasen?

  • De importtariffer og interne afgifter, du skal betale pr. vare og pr. land.
  • Told- og importprocedurer, formaliteter og krav, herunder eksempler på formularer, der skal udfyldes
  • De største handelshindringer, som EU-eksportører støder på i udlandet

2. Hvordan hjælper markedsadgangsdatabasen mig?

Afsnittet om gældende tariffer (Tariffs) Her kan du finde ud af, hvilke skatter og afgifter du skal betale, når du eksporterer til forskellige lande, så du kan beregne den endelige pris. Indtast blot produktets kode i det harmoniserede system (HS-koden) eller en beskrivelse af produktet med funktionen "Find code", hvis du ikke kender koden, og vælg det land, du vil eksportere til.

Afsnittet om procedurer og formaliteter (Procedures and Formalities)
Under "Procedures and Formalities" kan du læse mere om, hvilke procedurer og formaliteter for toldbehandling og markedsadgang der kræves i de forskellige lande, og om hvilke dokumenter du skal udfylde. Vælg det land, du vil eksportere til, for generelle oplysninger om betingelser for markedsadgang, og tilføj produktets kode for produktspecifikke importkrav. Brug også denne funktion som en tjekliste til at kontrollere, om du har alle eksportdokumenterne klar.

Afsnittet om statistik (Statistics)
Her kan du få adgang til statistik om handelsstrømme for varer mellem lande i og uden for EU. Indtast blot HS-koden eller en produktbeskrivelse.

Afsnittet om handelshindringer (Trade Barriers)
Her kan du læse om, hvilke handelshindringer der kan berøre din eksport til forskelige lande.

Afsnittet om sundheds- og plantesundhedsforanstaltninger (SPS)
Databasen letter udpegelsen af og den strategiske tilgang til eksportproblemer i forbindelse med sundheds- og plantesundhedsforanstaltninger (SPS).


3. Hvordan finder jeg oplysninger om toldsatserne ved import til EU?

Hvis du har brug for oplysninger om toldsatser for import til EU af et bestemt produkt, kan du se under "Import into the EU". Her klikker du på "EU tariff" og søger ved at indtaste produktkoden (10 cifre) og det land, du vil importere fra.


4. Koster det penge, og kan alle få adgang?

Det er gratis at bruge markedsadgangsdatabasen. Oplysninger i afsnittene "Tariffs" og "Procedures and Formalities" er dog begrænset til brugere i EU's medlemslande og tiltrædende lande eller kandidatlande. Det vil teknisk set sige, at du ikke kan få nogen form for adgang til afsnittene om toldsatser og procedurer og formaliteter, hvis den computer, du bruger, ikke er direkte forbundet til internettet via en internetudbyder i et af disse lande.


5. Er der begrænsninger for anvendelsen?

Oplysningerne i afsnittene om tariffer og procedurer og formaliteter må ikke anvendes til videresalg, konsulentydelser, videredeling, opbygning af databaser, lagring eller til noget andet formål end reference i forbindelse med brugerens egne internationale forretningsprocedurer i EU. Alle andre anvendelsesformål er forbudt, medmindre det er udtrykkeligt godkendt på skrift af dataenes ejer (se liste her ).

6. Jeg befinder mig i EU. Hvorfor kan jeg ikke få adgang til siderne om tariffer eller procedurer og formaliteter?

Dette skyldes højst sandsynligt, at din internet forbindelse går gennem en proxyserver i et land uden for EU, selvom du befinder dig i EU (eller et tiltrædende land eller kandidatland). Med en sådan teknisk konfiguration, kan vi ikke give dig adgang. Vi er pålagt denne begrænsning gennem vores licensaftaler med eksterne kontrahenter. Hvis du har mulighed for at anvende en anden computer (f.eks. din hjemmecomputer), som er koblet til en lokal internetudbyder, skulle du uden problemer kunne se oplysningerne i begge afsnit.


7. Jeg er officiel repræsentant for et medlemsland, og jeg arbejder i et land uden for EU. Hvordan får jeg adgang til siderne om tariffer og procedurer og formaliteter?

Dette er den eneste situation, hvor Kommissionen må give adgang ved hjælp af et password. Denne mulighed kan bruges af f.eks. ambassader, økonomiske missioner og handelsdelegationer.


8. Jeg får beskeden "Access is not allowed from an open proxy server” (Ingen adgang fra åben proxyserver). Hvad betyder det?

Det betyder, at den proxyserver, du bruger til at koble dig på nettet, har et teknisk konfigurationsproblem. Uautoriserede personer over hele verden vil kunne bruge din proxyserver til at sende anmodninger til vores database, som ser ud til at komme fra din proxyserver. Hvis vi accepterer disse forespørgsler, overholder vi ikke vore kontraktmæssige forpligtelser til at begrænse adgangen til visse afsnit til brugere i EU og tiltrædende lande eller kandidatlande. Vær opmærksom på, at en åben proxyserver også kan misbruges af hackere til andre formål såsom datatyveri eller denial of service-angreb. Det er derfor vores politik at afvise anmodninger, som kommer direkte eller indirekte fra åbne proxyservere. Vi råder dig til at kontakte din it-afdeling eller internetudbyder for at få rettet konfigurationen af din proxyserver.


9. Hvad er det harmoniserede system (HS)?

Det harmoniserede varebeskrivelses- og varenomenklatursystem (HS) er et klassificeringssystem for varer, som kommer ind i et importland gennem toldmyndighederne. Kapitel 97 kan bruges til at klassificere alle varer, som handles mellem lande. Verdenstoldorganisationen (WCO) anbefaler jævnligt revision af HS-systemet for at afspejle teknologiske ændringer eller ændrede handelsmønstre. Seneste udgave af det harmoniserede systems nomenklatur trådte i kraft den 1. januar 2012. De fleste lande anvender den nyeste udgave af HS, men visse lande anvender fortsat ældre udgaver. De første 6 cifre er ens for lande, som anvender samme udgave af HS. F.eks. svarer HS 2204.10 til "mousserende vin" i alle lande, som anvender den seneste udgave af HS.


10. Hvad er den kombinerede nomenklatur (KN)?

Alle varer, som importeres til eller eksporteres fra EU, skal klassificeres med henblik på fortoldning. Hvert selvstændigt produkt tildeles en særlig klassificeringskode. Den kombinerede nomenklatur (KN) fastsætter de generelle regler for klassificering af varer med et ottecifret tal og opdateres årligt. Den er etableret på grundlag af det harmoniserede system (HS). Den kombinerede nomenklatur omfatter: a) det harmoniserede systems nomenklatur, b) fællesskabsunderopdelinger af denne nomenklatur, benævnt "KN-underpositioner", c) indledende bestemmelser, supplerende bestemmelser til afsnit og kapitler, samt fodnoter til KN-underpositionerne. Hver KN-underposition har en ottecifret kode: a) de første seks cifre er kodenumrene for positionerne og underpositionerne i det harmoniserede systems nomenklatur, b) det syvende og ottende ciffer angiver KN-underpositionerne.


11. Hvad er koden for De Europæiske Fællesskabers integrerede toldtarif (TARIC)?

TARIC-koden (De Europæiske Fællesskabers integrerede toldtarif) viser de forskellige regler, som gælder for bestemte varer, når de importeres til EU. Det omfatter bestemmelserne i det harmoniserede system (HS) og den kombinerede nomenklatur (KN), men også yderligere bestemmelser i EU-lovgivningen som toldsuspensioner, toldkontingenter og toldpræferencer, som eksisterer for størstedelen af EU's handelspartnere. Når varer importeres til EU, skal den 10-cifrede TARIC-kode angives i toldangivelserne.


12. Hvorfor er mit produkts HS-klassificering anderledes i EU-28 end i lande uden for EU?

De første 6 cifre af HS-klassificeringen er de samme for alle lande. Landene kan så vælge at definere den 6-cifrede klassificering yderligere for at beskrive produktet nærmere. Et ottecifret tal er normalt tilstrækkeligt til fortoldning, men visse lande kan kræve 9, 10 eller endda flere cifre for at beskrive den specifikke vare, som importeres, fuldt ud. Det samme ottecifrede tal kan dog angive forskellige produkter i forskellige lande. Eksempelvis angiver koden 2001.90.30 "sukkermajs" i EU-28, men "bønner" ifølge den amerikanske klassificering. Som hovedregel skal man kun sammenligne de første 6 cifre af toldnomenklaturerne. Men hvis der anvendes en anden udgave af det harmoniserede system, kan en sådan sammenligning også være af begrænset nytte. Med den sekscifrede kode kan man sammenligne varebeskrivelserne på de yderligere underpositioner. Men der er også tilfælde, hvor varer klassificeres forskeligt i forskellige toldområder.


13. Hvad står MFN for?

Told for mest begunstigede land (MFN-satser) er de almindelige toldsatser, som gælder for alle lande, hvis ikke der anvendes en generel sats. MFN-satser anvendes normalt mellem medlemmer af WTO, med de kan også anvendes mellem lande, som ikke er medlem. Ifølge bilaterale eller multilaterale frihandelsaftaler eller den generelle præferenceordning (GSP) kan der gives tilladelse til at anvende præferencesatser. Visse lande anvender også en generel sats (GEN) for alle varer, som ikke stammer fra lande, som falder under MFN-behandlingen, eller varer af ukendt eller tvivlsom oprindelse. Sådanne generelle satser kan være væsentligt højere end MFN-satserne.


14. Hvad betyder "ad valorem" og "specifikke satser"?

Toldsatser kan baseres på en procentdel af de importerede varers værdi (ad valorem), eller satsen kan være et bestemt beløb, f.eks. baseret på varernes antal, vægt eller størrelse (specifik sats). Der findes også kombinationer af ad valorem og specifikke satser, hvilket går under betegnelsen kombinerede satser. De fleste lande bruger dog primært ad valorem-satser


15. Hvad betyder "fortoldet værdi"?

Mange afgifter beregnes ud fra varens værdi efter fastlæggelse og anvendelse af toldafgifter. Hvis en vares toldværdi således er fastsat til 100 dollars, og toldsatsen fastsættes til 10 %, skal der betales 10 dollars i told. Den fortoldede værdi er summen af toldværdien (100 dollars) og toldafgiften (10 dollars), hvilket giver 110 dollars.


16. Hvad er dumping?

Dumping er det uformelle navn for den praksis, hvor man sælger et produkt i et fremmed land til mindre end enten a) prisen i hjemlandet eller b) omkostningen ved fremstilling af produktet. De fleste lande forbyder dumping af visse produkter, og de ønsker normalt at beskytte deres egen industri mod denne form for konkurrence. Antidumpingtold anvendes ved import af varer til en mistænkelig lav pris for at øge deres pris i importlandet og dermed beskytte den lokale industri mod unfair konkurrence.


17. Hvad er udligningstold?

Udligningstold, som også kaldes antisubsidietold, er importafgifter som anvendes i henhold til Verdenshandelsorganisationens (WTO) regler for at neutralisere de negative konsekvenser af subsidier. De pålægges, når en undersøgelse har vist, at et fremmed land støtter sin eksport og dermed skader producenter i importlandet.


18. Hvad er Incoterms?

Incoterms® er et sæt regler, som fastlægger sælgers og købers ansvar for levering af varer i salgsaftaler om international og national handel. De offentliggøres af Det Internationale Handelskammer (ICC) og anvendes i høj grad i internationale handler. Den seneste udgave af Incoterms®, Incoterms® 2010, blev lanceret i september 2010 og trådte i kraft den 1. januar 2011. De to primære kategorier i Incoterms® 2010 er nu inddelt efter transportformer. Reglerne anvendes både i internationale og nationale aftaler, og de nye grupper skal forenkle udarbejdelsen af kontrakter og hjælpe med at undgå misforståelser ved klart at fastslå købers og sælgers forpligtelser.

  • Gruppe 1. Incoterms-regler, som gælder for alle transportformer:
    • Ex Works (EXW): Sælger opfylder sine forpligtelser ved at stille varerne til rådighed for køberens afhentning på sin adresse eller et andet aftalt sted (f.eks. fabrik, lager osv.). Køber bærer alle risici og omkostninger fra det øjeblik varerne afhentes på sælgers adresse, til de er leveret på købers adresse. Sælger har ikke pligt til at læsse varerne eller eksportklarere dem.
    • Free Carrier (FCA): Sælger leverer varerne eksportklareret til den transportør, køber har angivet, eller en anden part med fuldmagt til at hente varerne på sælgers adresse eller andet aftalt sted. Køber bærer alle risici og omkostninger forbundet med levering af varerne til bestemmelsesstedet, herunder transport efter levering til transportøren og eventuelle toldafgifter i forbindelse med import af varer til et andet land.
    • Carriage Paid To (CPT): Sælger står for eksportklareringen og leverer varerne til tranportøren eller en anden person angivet af sælger på et aftalt afsendelsessted. Sælger afholder fragtomkostningerne til levering af varerne på det aftalte bestemmelsessted, men har ikke pligt til at forsikre varerne.
    • Carriage and Insurance Paid To (CIP): Sælger står for eksportklareringen og leverer varerne til transportøren eller en anden person angivet af sælger på et aftalt afsendelsessted. Sælger afholder fragtomkostningerne til levering af varerne og har pligt til at tegne en minimumforsikring frem til det aftalte bestemmelsessted.
    • Delivered at Terminal (DAT): Sælger står for eksportklareringen og bærer alle risici og omkostninger forbundet med levering af varerne og aflæsning ved terminalen i den aftalte havn eller andet bestemmelsessted. Risikoen og omkostningerne overgår til køber på dette tidspunkt, herunder ansvaret for at toldklarere varerne ved import til det aftalte bestemmelsesland.
    • Delivered at Place (DAP): ): Sælger står for eksportklareringen og bærer alle risici og omkostninger forbundet med levering af varerne til det aftalte bestemmelsessted, men har ikke ansvar for aflæsning. Køber bærer alle risici og omkostninger forbundet med aflæsning af varerne og toldklarering ved import af varerne til det aftalte bestemmelsesland.
    • Delivered Duty Paid (DDP): Sælger bærer alle risici og omkostninger forbundet med levering af varerne til det aftalte bestemmelsessted toldklareret og klar til aflæsning.
  • Gruppe 2. Incoterms-regler, som kun gælder søtransport eller til transport ad indre vandveje:
    • Free Alongside Ship (FAS): Sælger står for eksportklareringen, og varerne anset for leveret, når de er placeret langs skibssiden i den aftalte afgangshavn. Alle risici og omkostninger overgår til køber fra dette tidspunkt.
    • Free on Board (FOB): Sælger står for eksportklareringen, og varerne anset for leveret, når de er lastet ombord på skibet i den angivne afgangshavn. Alle risici og omkostninger overgår til køber fra dette tidspunkt.
    • Cost and Freight (CFR): Sælger står for eksportklareringen, og varerne anses for leveret, når de er ombord på skibet i den aftalte afgangshavn. Sælger afholder fragtomkostninger frem til den aftale ankomsthavn. Alle risici overgår til køber fra det øjeblik, varerne er lastet om bord på skibet i afgangshavnen.
    • Cost, Insurance, and Freight (CIF): Sælger står for eksportklareringen, og varerne anset for leveret, når de er ombord på skibet i den aftalte afgangshavn. Sælger afholder fragtomkostninger og forsikringsomkostninger frem til den aftale ankomsthavn. Sælger har kun pligt til at tegne forsikring med minimumsdækning. Køber afholder alle omkostninger forbundet med aflæsning af varerne i den aftalte ankomsthavn og står for toldklareringen ved import. Risikoen overgår fra sælger til køber, når varerne er ombord på skibet i afgangshavnen.

19. Forkortelser for markedsadgangsdatabasen

MFN Told for mest begunstigede land (MFN-satser) er de almindelige toldsatser, som gælder for alle lande. MFN-satser anvendes normalt mellem medlemmer af WTO, med de kan også anvendes mellem lande, som ikke er medlem.
GEN Generelle satser (GEN) kan anvendes for alle varer, som ikke stammer fra lande, som falder under MFN-behandlingen, eller varer af ukendt eller tvivlsom oprindelse.
GSP Den generelle præferenceordning (GSP) giver mulighed for at anvende særlige lavere toldsatser for udviklingslande.
LDC De mindst udviklede lande (LDC) er de fattigste udviklingslande, som tillades toldfri og kontingentfri behandling ved al import til EU.
EU Den Europæiske Union (EU) er en international organisation bestående af 28 europæiske medlemslande, som udgør en toldunion og et indre marked. Varer med oprindelse i EU er berettiget til præferencesatserne angivet i de respektive kolonner i afsnittet om tariffer, forudsat at der stilles passende bevis for præferenceoprindelse.


20. Hvad er sundheds- og plantesundhedsforanstaltninger (SPS)?

Sundheds- og plantesundhedsforanstaltninger (SPS) omfatter alle relevante love, administrative bestemmelser, krav og procedurer, som normalt gælder for dyr og planter og produkter deraf, og de har således primært betydning for landbruget og fiskeriet. Ifølge WTO-SPS-aftalen, kan SPS-foranstaltninger anvendes for at beskytte menneskers, dyrs eller planters liv eller sundhed inden for et lands territorium mod risici fra planteskadegørere (insekter, bakterier, vira), tilsætningsstoffer, restkoncentrationer (af pesticider eller veterinærlægemidler), forurenende stoffer (tungmetaller), toksiner eller sygdomsfremkaldende organismer i levnedsmidler, drikkevarer eller foder og sygdomsbærende dyr.


21. Hvordan indberetter man problemer, som er opstået på markeder uden for EU?

Brug onlineformularen "Report export barriers" i MADB. Hvis du gør GD Trade opmærksom på beviser for en hindring for markedsadgangen, vil vi analysere dit problem og afgøre, hvilke skridt der bør tages. Spørgsmålet kan behandles på flere forskellige måder lige fra uformelle bilaterale kontakter til søgsmål i form af WTO-tvistbilæggelse. Europæiske virksomheder spiller en afgørende rolle i denne proces. Markedsadgangsdatabasen er derfor interaktiv, og Kommissionen er åben for dine klager, spørgsmål og forslag i forbindelse med markedsadgangsanliggender online eller på anden måde.

Fortæl os om:

Handelshindringer, som endnu ikke findes i databasen for handelshindringer. Jo flere oplysninger, du giver os, om et problem med markedsadgang, herunder dets økonomiske konsekvenser, jo mere effektivt kan vi udarbejde en politik for at løse det.


22. Hvordan fjerner EU handelshindringer?

Efter en indgående analyse af hver specifik hindring med en vurdering af både økonomiske og andre konsekvenser, udarbejder Kommissionen en passende strategi for at fjerne hindringen. I den forbindelse kan følgende muligheder anvendes:

  • Diplomatiske tiltag med ambassader i Bruxelles og af EU's delegationer i tredjelande, bilaterale møder inden for rammerne af WTO's komitéer i Genève, berøring af specifikke handelsproblemer på plenarmøder i WTO's komitéer og formel WTO-tvistbilæggelse
  • Forhandlinger om optagelse i WTO
  • Fremsættelse af skriftlige bemærkninger til tiltag meddelt af tredjelande i forbindelse med WTO's underretningsprocedure, gennemsigtighedsforpligtelser i f.eks. aftalerne om sundheds- og plantesundhedsforanstaltninger og tekniske handelshindringer
  • Aktiv deltagelse i fastsættelsen af internationale standarder, f.eks. af Verdensorganisationen for Dyresundhed (OIE) (for dyresygdomme), Codex Alimentarius (for fødevaresikkerhed) og den internationale plantebeskyttelseskonvention (IPPC) (for plantesundhed)
  • EU-udvidelsesforhandlinger
  • Gennemførelse af eksisterende bilaterale aftaler og bilaterale politiske dialoger med tredjelande
  • Forhandling af nye frihandelsaftaler og andre relevante aftaler
  • Andre handelsdrøftelser

23. Mit spørgsmål optræder ikke på listen!

I kontaktformularen kan du stille detaljerede spørgsmål om brugen af markedsadgangsdatabasen eller om situationer, som du som eksportør har oplevet i det virkelige liv. Din forespørgsel behandles af markedsadgangsdatabasens helpdesk.

© A service provided by DG Trade, European Commission 

Marktzugangsdatenbank (MADB) - Häufig gestellte Fragen

1. Was ist die Marktzugangsdatenbank?
2. Welche Unterstützung bietet Ihnen die Marktzugangsdatenbank?
3. Wie kann ich Informationen über Zölle auf Einfuhren in die EU erhalten?
4. Ist die Nutzung kostenpflichtig? Wer kann die Datenbank nutzen?
5. Gibt es Einschränkungen für die Nutzung?
6. Ich bin in der EU ansässig. Warum kann ich nicht auf die Bereiche „Tariffs“ (Zolltarife) oder „Procedures and Formalities“ (Verfahren und Formalitäten) zugreifen?
7. Ich bin amtlicher Vertreter eines Mitgliedstaats und arbeite in einem Nicht-EU-Land. Wie erhalte ich Zugang zu den Bereichen „Tariffs“ (Zolltarife) oder „Procedures and Formalities“ (Verfahren und Formalitäten)?
8. Ich erhalte die Meldung „Access is not allowed from an open proxy server“ (Zugang von einem offenen Proxyserver nicht erlaubt). Was bedeutet das?
9. Was ist das Harmonisierte System (HS)?
10. Was ist die Kombinierte Nomenklatur (KN)?
11. Was ist der Code des Integrierten Zolltarifs der Europäischen Gemeinschaften (TARIC)?
12. Warum wird mein Erzeugnis in der EU-28 anders in das HS eingereiht als in einem Nicht-EU-Land?
13. Was versteht man unter dem Meistbegünstigungs- oder MFN- Zollsatz?
14. Was bedeuten die Begriffe „Wertzoll“ und „spezifischer Zoll“?
15. Was versteht man unter dem „verzollten Warenwert“?
16. Was ist Dumping?
17. Was sind Ausgleichszölle?
18. Was sind die Incoterms?
19. In der Marktzugangsdatenbank verwendete Abkürzungen
20. Was sind gesundheitspolizeiliche und pflanzenschutzrechtliche Maßnahmen?
21. Wie können Sie Probleme melden, die auf Märkten außerhalb der EU bestehen?
22. Wie kann die EU Handelshindernisse beseitigen?
23. Ich habe eine Frage, die nicht in dieser Liste häufig gestellter Fragen enthalten ist.

1. Was ist die Marktzugangsdatenbank?

Die Marktzugangsdatenbank ist ein kostenfreier, interaktiver Online-Dienst, bei dem sich EU-Unternehmen über die Einfuhrbedingungen in mehr als 100 Ländern informieren können.

Welche Informationen können Sie hier bekommen?

  • Informationen über die Einfuhrzölle und inländischen Abgaben, die für die jeweilige Ware im jeweiligen Land bezahlt werden müssen;
  • Informationen über die Zoll- und Einfuhrverfahren, -formalitäten und -anforderungen samt Beispielen zu allen Formularen, die ausgefüllt werden müssen;
  • Informationen zu den wichtigsten Handelsschranken, mit denen EU-Exporteure im Ausland konfrontiert sind.

2. Welche Unterstützung bietet Ihnen die Marktzugangsdatenbank?

Zolltarife (Tariffs) Um Informationen über die Zölle und sonstigen Abgaben zu erhalten, die auf Ihre Ausfuhren in bestimmte Länder entrichtet werden müssen, geben Sie einfach den Warencode des Harmonisierten Systems (HS) oder, falls Sie diesen Code nicht kennen, die Warenbeschreibung unter „Code ermitteln“ („Find code“) ein. Diese Informationen ermöglichen es Ihnen, einen Anlandepreis (landed cost) zu berechnen.

Verfahren und Formalitäten (Procedures and Formalities)
Um mehr über die Verfahren und Formalitäten zu erfahren, die von bestimmten Ländern für die Zollabfertigung und die Gewährung des Marktzugangs vorgeschrieben werden, und um zu erfahren, welche Dokumente ausgefüllt werden müssen, gehen Sie auf „Procedures and Formalities“. Wählen Sie das Bestimmungsland aus, um allgemeine Informationen über die Marktzugangsbedingungen zu erhalten, oder geben Sie zusätzlich den Warencode ein, um Informationen über produktspezifische Einfuhrvorschriften zu erhalten. Verwenden Sie diese Informationen auch als Checkliste, um alle Ausfuhrdokumente bereit zu haben.

Statistik (Statistics)
Hier können Sie, nach Waren aufgeschlüsselt, Statistiken über die Handelsströme zwischen der EU und Nicht-EU-Ländern abrufen, indem Sie den entsprechenden HS-Code oder die Warenbeschreibung eingeben.

Handelshemmnisse (Trade Barriers)
Hier finden Sie Informationen zu Handelshemmnissen, die sich auf Ihre Ausfuhren in die betreffenden Länder auswirken können.

Gesundheitspolizeiliche und pflanzenschutzrechtliche Maßnahmen (SPS) (SPS: Sanitary and Phytosanitary Issues)
Diese Datenbank soll es Ihnen erleichtern, Ausfuhrprobleme im Zusammenhang mit gesundheitspolizeilichen und pflanzenschutzrechtlichen Maßnahmen in Nicht-EU-Ländern zu ermitteln und strategisch darauf zu reagieren.


3. Wie kann ich Informationen über Einfuhrzölle in die EU erhalten?

Wenn Sie Informationen über die Einfuhrzölle benötigen, die auf ein bestimmtes in die EU eingeführtes Erzeugnis angewendet werden, klicken Sie unter „Einfuhr in die EU“ („Import into the EU“) auf die Überschrift „EU-Zolltarife“ („EU Tariffs“) und starten Sie die Suche, indem Sie den (10-stelligen) Warencode und das Ursprungsland eingeben.


4. Ist die Nutzung kostenpflichtig? Wer kann die Datenbank nutzen?

Der Zugang zur Marktzugangsdatenbank ist kostenlos. Die Informationen in den Bereichen „Tariffs“ (Zolltarife) und „Procedures and Formalities“ (Verfahren und Formalitäten) sind jedoch ausschließlich Benutzern in den Mitgliedstaaten der Europäischen Union und den Beitritts- und Kandidatenländern vorbehalten. Aus technischer Sicht ist dabei Folgendes zu beachten: Wenn der Computer, auf dem Ihr Browser läuft, nicht direkt über einen Internetdienstanbieter (Internet Service Provider – ISP) mit Sitz in einem der genannten Länder eine Internetverbindung herstellt, haben Sie keinen Zugriff auf die entsprechenden Daten, ganz gleich zu welchem Zweck.


5. Gibt es Einschränkungen für die Nutzung?

Die in der Marktzugangsdatenbank bereitgestellten Informationen über „Tariffs“ (Zolltarife) und „Procedures and Formalities“ (Verfahren und Formalitäten) sind ausschließlich zur Unterstützung des Benutzers bei der Abwicklung seiner internationalen Geschäftsprozesse in der Europäischen Union bestimmt und dürfen nicht weiterverkauft oder zur Erbringung von Beratungsleistungen, zur Weitergabe, zur Einrichtung von Datenbanken, zur Speicherung oder zu anderen Zwecken verwendet werden. Jegliche andere Nutzung ist verboten, sofern sie nicht ausdrücklich in schriftlicher Form vom Eigentümer der Daten (siehe Liste ) genehmigt wurde.

6. Ich bin in der EU ansässig. Warum kann ich nicht auf die Bereiche „Tariffs“ (Zolltarife) oder „Procedures and Formalities“ (Verfahren und Formalitäten) zugreifen?

Dies liegt höchstwahrscheinlich daran, dass Ihre Internetverbindung, auch wenn Sie in der EU (oder in einem Beitritts- oder Kandidatenland) ansässig sind, über einen Proxyserver in einem Nicht-EU-Land hergestellt wird. Bei einer solchen technischen Konfiguration dürfen wir Ihnen keinen Zugang gewähren. Diese Beschränkung ergibt sich aus den Lizenzverträgen, die wir mit unseren externen Vertragspartnern geschlossen haben. Bitte beachten Sie: Wenn Sie die Möglichkeit haben, einen anderen PC zu benutzen, der mit einem lokalen Internetdienstanbieter verbunden ist (z. B Ihr privater PC zu Hause), sollten Sie ohne Probleme auf die Informationen in beiden Bereichen zugreifen können.


7. Ich bin amtlicher Vertreter eines Mitgliedstaats und arbeite in einem Nicht-EU-Land. Wie erhalte ich Zugang zu den Bereichen „Tariffs“ (Zolltarife) oder „Procedures and Formalities“ (Verfahren und Formalitäten)?

Dies ist die einzige Situation, in der die Kommission den Zugang über die Vergabe eines Passworts ermöglichen darf. Von dieser Möglichkeit können zum Beispiel Botschaften und Wirtschafts-/Handelsmissionen Gebrauch machen.


8. Ich erhalte die Meldung „Access is not allowed from an open proxy server“ (Zugang von einem offenen Proxyserver nicht erlaubt). Was bedeutet das?

Der Proxyserver, den Sie benutzen, um eine Verbindung mit dem Internet herzustellen, weist ein technisches Konfigurationsproblem auf. Nicht befugte Personen können überall auf der Welt Ihren Proxyserver verwenden, um Daten von unserer Datenbank abzufragen, so als käme die Anfrage von Ihrem Server selbst. Wenn wir diese Informationsanfragen zulassen, verletzen wir unsere vertragliche Verpflichtung, den Zugang zu bestimmten Bereichen der Datenbank nur Benutzern in der EU und in den Beitritts- und Kandidatenländern zu gewähren. Bitte beachten Sie, dass ein offener Proxyserver von Hackern auch für andere Zwecke missbraucht werden kann, z. B. für Datenklau oder Netzdienstsabotage. Aus diesem Grund weisen wir grundsätzlich alle Anfragen zurück, die direkt oder indirekt von offenen Proxyservern kommen. Wir raten Ihnen, sich mit der IT-Abteilung Ihres Unternehmens oder Ihrem Internetdienstanbieter in Verbindung zu setzen, um die Konfiguration Ihres Proxyservers zu korrigieren.


9. Was ist das Harmonisierte System (HS)?

Das Harmonisierte System zur Bezeichnung und Codierung der Waren (HS) dient der Klassifizierung von Waren, die über den Zoll in ein Land eingeführt werden. Seine 97 Kapitel können zur Klassifizierung jeder zwischen Ländern gehandelten Ware verwendet werden. Die Weltzollorganisation (WZO) empfiehlt in regelmäßigen Zeitabständen Überarbeitungen des HS, um dem technischen Wandel oder sich verändernden Handelsmustern Rechnung zu tragen. Die jüngste Fassung der Nomenklatur des Harmonisierten Systems trat am 1. Januar 2012 in Kraft. Obwohl die meisten Länder die neueste Fassung des HS benutzen, sind in einigen Ländern auch noch frühere Versionen in Gebrauch. Für Länder, die dieselbe Fassung des HS verwenden, sind die ersten 6 Ziffern einheitlich, so dass zum Beispiel der Code HS 2204.10 in jedem Land, das die aktuelle Version verwendet, „Schaumwein“ bezeichnen sollte.


10. Was ist die Kombinierte Nomenklatur (KN)?

Alle in die EU eingeführten oder aus ihr ausgeführten Waren müssen zolltariflich eingereiht werden. Dazu wird jedem einzelnen Produkt ein bestimmter Klassifizierungscode zugeordnet. Die Kombinierte Nomenklatur (KN) legt allgemeine Regeln für die Klassifizierung von Waren mit bis zu achtstelligen Nummern fest; sie wird jährlich aktualisiert. Die Kombinierte Nomenklatur basiert auf dem Harmonisierten System (HS). Sie umfasst: a) die Nomenklatur des Harmonisierten Systems; b) weitere gemeinschaftliche Unterteilungen dieser Nomenklatur, die als Unterpositionen der KN bezeichnet werden; c) einführende Vorschriften, zusätzliche Anmerkungen zu den Abschnitten oder Kapiteln und Fußnoten zu den Unterpositionen der KN. Jede KN-Unterposition besteht aus einer 8-stelligen Codenummer: a) die ersten sechs Stellen sind die Codenummern der Positionen und Unterpositionen der Nomenklatur des Harmonisierten Systems; b) die siebte und achte Stelle kennzeichnen die Unterpositionen der KN.


11. Was ist der Code des Integrierten Zolltarifs der Europäischen Gemeinschaften (TARIC)?

Der Code des Integrierten Zolltarifs der Europäischen Gemeinschaften (TARIC) soll Auskunft über die verschiedenen Vorschriften geben, die bei der Einfuhr bestimmter Waren in die EU anzuwenden sind. Dies umfasst die Bestimmungen des Harmonisierten Systems (HS) und der Kombinierten Nomenklatur (KN), aber auch zusätzliche in den Gemeinschaftsvorschriften enthaltene Bestimmungen, z. B. Zollaussetzungen, Zollkontingente und Zollpräferenzen, wie sie für die Mehrheit der Handelspartner der Gemeinschaft bestehen. Bei der Einfuhr in die EU muss der 10-stellige TARIC-Code für die Zollanmeldung verwendet werden.


12. Warum wird mein Erzeugnis in der EU-28 anders in das HS eingereiht als in einem Nicht-EU-Land?

Die Einreihung in das Harmonisierte System stimmt nur für die ersten sechs Stellen in allen Ländern überein. Jedes Land kann beschließen, die 6-stellige Klassifizierung tiefer zu untergliedern, um eine Ware genauer zu beschreiben. Acht Stellen werden in der Regel für die zollrechtliche Tarifierung als vollkommen ausreichend erachtet, doch können manche Länder auch 9, 10 oder mehr Stellen zur vollständigen Beschreibung der spezifischen Einfuhrware verlangen. Ein- und dieselbe 8-stellige Codenummer kann in verschiedenen Ländern unterschiedliche Waren bezeichnen. In der Einreihung der EU-28 bezeichnet die Codenummer 2001.90.30 beispielsweise „Zuckermais“, in der US-Klassifizierung „Bohnen“. In der Regel sollten Zollnomenklaturen nur auf der sechsstelligen Ebene miteinander verglichen werden. Wenn unterschiedliche Fassungen des Harmonisierten Systems verwendet werden, kann dies ebenfalls die Vergleichbarkeit beeinträchtigen. Ausgehend von der 6-stelligen Ebene können einander entsprechende Codenummern durch einen Vergleich der Beschreibungen der weiteren Unterpositionen ermittelt werden. Es gibt jedoch auch Fälle, in denen Waren in verschiedenen Zollbereichen unterschiedlich eingereiht werden können.


13. Was versteht man unter dem Meistbegünstigungs- oder MFN- Zollsatz?

Meistbegünstigungs- oder MFN-Zollsätze (Most Favoured Nations – MFN) sind die normalen für alle Länder geltenden Zolltarife, falls kein allgemeiner Zollsatz (GEN – General Rate) angewendet wird. Meistbegünstigungszollsätze werden für gewöhnlich zwischen WTO-Mitgliedern angewendet, können jedoch auch zwischen Ländern benutzt werden, die nicht der WTO angehören. Im Rahmen bilateraler oder multilateraler Freihandelsabkommen sowie im Rahmen des Allgemeinen Präferenzsystems (APS) können Präferenzzollsätze gewährt werden. Manche Länder belegen auch alle Waren aus Ländern, die nicht unter die Präferenzbehandlung fallen, oder Waren von unbekanntem oder zweifelhaftem Ursprung mit einem allgemeinen Zollsatz. Solche allgemeinen Zollsätze können beträchtlich höher sein als die Meistbegünstigungssätze.


14. Was bedeuten die Begriffe „Wertzoll“ und „spezifischer Zoll“?

Zollsätze können prozentual nach dem Wert der eingeführten Waren bemessen werden (Ad-Valorem- oder Wertzoll), oder sie werden nach der Warenmenge erhoben, z. B. ein bestimmter Geldbetrag pro Stückzahl, Gewichts- oder Volumeneinheit (spezifischer Zoll). Es gibt auch Kombinationen aus Wertzöllen und spezifischen Zöllen; diese werden als Mischzölle bezeichnet. Die Mehrzahl der Länder verwendet jedoch vorwiegend Wertzölle.


15. Was versteht man unter dem „verzollten Warenwert“?

Die Bemessungsgrundlage vieler Abgaben ist der Warenwert nach Feststellung und Anwendung des maßgebenden Zollsatzes. Beträgt also der Zollwert einer Ware 100 Dollar und wird ein Zollsatz von 10 % angewendet, so muss ein Zoll von 10 Dollar entrichtet werden. Der verzollte Warenwert („duty paid value“) entspricht dann der Summe aus dem Zollwert (100 Dollar) und dem zu entrichtenden Zoll (10 Dollar), insgesamt 110 Dollar.


16. Was ist Dumping?

Dumping ist eine informelle Bezeichnung für den Verkauf einer Ware im Ausland zu einem Preis, der a) unter dem Preis auf dem Inlandsmarkt oder b) unter den Kosten für die Herstellung der Ware liegt. Es ist in den meisten Ländern verboten, bestimmte Waren zu Dumpingpreisen abzusetzen, und so bemühen sich die Länder in der Regel, die eigene Industrie vor solchen Wettbewerbspraktiken zu schützen. Eingeführte Waren, deren Preis verdächtig niedrig ist, werden mit Antidumpingzöllen belegt, um sie im Einfuhrland zu verteuern und um so die örtliche Industrie vor unfairem Wettbewerb zu schützen.


17. Was sind Ausgleichszölle?

Ausgleichszölle, manchmal auch als Antisubventionszölle bezeichnet, sind Zölle, die im Einklang mit den Vorschriften der Welthandelsorganisation (WTO) erhoben werden, um den negativen Auswirkungen von Subventionen entgegenzuwirken. Sie werden erhoben, nachdem durch eine Untersuchung festgestellt wurde, dass ein ausländischer Staat seine Ausfuhren subventioniert und auf diese Weise die heimischen Hersteller im Einfuhrland schädigt.


18. Was sind die Incoterms?

Die als Incoterms® bezeichneten internationalen Handelsklauseln sind eine Sammlung von Regeln zur Festlegung der Verpflichtungen, die Verkäufer und Käufer im Rahmen von Kaufverträgen im Außen- und Binnenhandel in Bezug auf die Lieferung der Ware eingehen. Sie werden von der Internationalen Handelskammer (International Chamber of Commerce – ICC) veröffentlicht und finden im internationalen Geschäftsverkehr weithin Anwendung. Die aktuelle Fassung der Internationalen Handelsklauseln, Incoterms® 2010, wurde im September 2010 herausgegeben und trat am 1. Januar 2011 in Kraft. Die Klauseln der Incoterms® 2010 werden nunmehr nach den Transportarten in zwei Hauptgruppen eingeteilt. Die sowohl in internationalen als auch in innerstaatlichen Verträgen genutzten zwei neuen Gruppen von Klauseln sollen das Aufsetzen von Verträgen vereinfachen und Missverständnissen vorbeugen, indem die Verpflichtungen der Käufer und Verkäufer klar festgelegt werden.

  • Gruppe 1: Klauseln, die für jede Transportart angewendet werden können:
    • Ab Werk (EXW): Der Verkäufer erfüllt seine Verpflichtungen, wenn er die Ware auf seinem Betriebsgelände oder an einem anderen benannten Ort (z. B. Fabrik, Lagerhaus) für den Käufer zur Abholung zur Verfügung stellt. Der Käufer trägt alle Kosten und Risiken von dem Zeitpunkt, zu dem er die Ware am Standort des Verkäufers abholt, bis zur Auslieferung am eigenen Standort. Der Verkäufer ist nicht verpflichtet, die Ware zu verladen oder sie zur Ausfuhr freizumachen.
    • Frei Frachtführer (FCA): Der Verkäufer liefert die zur Ausfuhr freigemachte Ware an den Frachtführer (oder an einen anderen Ort), der vom Käufer oder einer anderen zur Abholung der Ware am Standort des Verkäufers befugten Partei benannt wurde. Der Käufer trägt alle mit der Lieferung der Ware zum endgültigen Bestimmungsort verbundenen Kosten und Risiken; dies umfasst die Frachtkosten nach der Übergabe der Ware an den Frachtführer und alle Zollgebühren für die Einfuhr der Ware ins Ausland.
    • Fracht bezahlt bis (CPT): Der Verkäufer macht die Ware zur Ausfuhr frei und übergibt sie am benannten Verladeort dem von ihm benannten Frachtführer oder einer anderen von ihm benannten Person. Der Verkäufer trägt die mit der Auslieferung der Ware an den benannten Bestimmungsort verbundenen Frachtkosten; er ist jedoch nicht verantwortlich für den Abschluss einer Versicherung.
    • Fracht und Versicherung bezahlt (CIP): Der Verkäufer macht die Ware zur Ausfuhr frei und übergibt sie am benannten Verladeort dem von ihm benannten Frachtführer oder einer anderen von ihm benannten Person. Der Verkäufer trägt die mit der Auslieferung der Ware an den benannten Bestimmungsort verbundenen Frachtkosten und schließt eine Versicherung mit Mindestdeckung für den Transport ab.
    • Geliefert Terminal (DAT): Der Verkäufer macht die Ware zur Ausfuhr frei und trägt alle Kosten und Risiken, die mit der Lieferung der Ware bis zum benannten Terminal im Bestimmungshafen oder am Bestimmungsort sowie mit der Entladung der Ware verbunden sind. Von da an ist der Käufer für alle Kosten und Risiken verantwortlich; er macht auch die Ware zur Einfuhr in das benannte Bestimmungsland frei.
    • Geliefert benannter Ort (DAP): Der Verkäufer macht die Ware zur Ausfuhr frei und trägt alle Kosten und Risiken, die mit der Lieferung der Ware bis zum benannten Bestimmungsort (unentladen) verbunden sind. Der Käufer ist für alle Kosten und Risiken im Zusammenhang mit der Entladung der Ware und ihrer Freimachung zur Einfuhr in das benannte Bestimmungsland verantwortlich.
    • Geliefert Zoll bezahlt (DDP): Der Verkäufer trägt alle Kosten und Risiken der Lieferung der Ware an den benannten Bestimmungsort sowie der Freimachung der entladebereiten Ware zur Einfuhr.
  • Gruppe 2: Klauseln, die nur für die Beförderung auf See und auf Binnenwasserwegen gelten:
    • Frei längsseits Schiff (FAS): Der Verkäufer macht die Ware zur Ausfuhr frei und liefert, wenn er sie im benannten Verschiffungshafen längsseits des Schiffs bringt. Ab hier gehen alle Kosten und Risiken, die mit der Ware verbunden sind, auf den Käufer über.
    • Frei an Bord (FOB): Der Verkäufer macht die Ware zur Ausfuhr frei und liefert, wenn er sie im benannten Verschiffungshafen an Bord des Schiffs bringt. Ab hier gehen alle Kosten und Risiken, die mit der Ware verbunden sind, auf den Käufer über.
    • Kosten und Fracht (CFR): Der Verkäufer macht die Ware zur Ausfuhr frei und liefert, wenn er sie im Verschiffungshafen an Bord des Schiffs bringt. Der Verkäufer trägt die Frachtkosten bis zu dem benannten Bestimmungshafen. Alle mit der Ware verbundenen Risiken gehen vom Zeitpunkt der Lieferung der Ware an Bord des Schiffs im Verschiffungshafen auf den Käufer über.
    • Kosten, Versicherung und Fracht (CIF): Der Verkäufer macht die Ware zur Ausfuhr frei und liefert, wenn er sie im Verschiffungshafen an Bord des Schiffs bringt. Der Verkäufer trägt die Fracht- und Versicherungskosten bis zu dem benannten Bestimmungshafen. Die Versicherungspflicht des Verkäufers gilt nur für die Mindestdeckung. Der Käufer trägt alle Kosten der Entladung der Ware im benannten Bestimmungshafen und der Einfuhrabfertigung. Das Risiko geht vom Verkäufer auf den Käufer über, sobald die Ware im Verschiffungshafen an Bord des Schiffs ist.

19. In der Marktzugangsdatenbank verwendete Abkürzungen

MFN MFN- oder Meistbegünstigungszollsätze sind die normalen Zolltarifsätze, die für alle Länder anzuwenden sind. Sie gelten für gewöhnlich zwischen WTO-Mitgliedern, können jedoch auch zwischen Ländern, die nicht der WTO angehören, angewandt werden.
GEN Die allgemeinen Zollsätze (General Rates) können auf alle Waren aus Ländern Anwendung finden, die nicht unter die Präferenzbehandlung fallen, oder auf Waren von unbekanntem oder zweifelhaftem Ursprung.
GSP Das Allgemeine Präferenzsystem (APS) ermöglicht spezielle, niedrigere Zollsätze für Entwicklungsländer.
LDC Die am wenigsten entwickelten Länder (Least Developed Countries) sind die ärmsten Entwicklungsländer; ihnen wird Zoll- und Kontingentfreiheit für alle Einfuhren in die EU gewährt.
EU Die Europäische Union (EU) ist eine internationale Organisation mit 28 europäischen Mitgliedstaaten, die eine Zollunion und einen Binnenmarkt bilden. Für Waren mit Ursprung in der EU gelten die in der entsprechenden Spalte im Bereich „Zolltarife“ angegeben Präferenzzollsätze, sofern ein geeigneter Nachweis des Präferenzursprungs (Präferenznachweis) vorgelegt wird.


20. Was sind gesundheitspolizeiliche und pflanzenschutzrechtliche Maßnahmen?

Zu den gesundheitspolizeilichen und pflanzenschutzrechtlichen Maßnahmen gehören alle einschlägigen Gesetze, Erlasse, Verordnungen, Auflagen und Verfahren, die normalerweise für Tiere und Pflanzen sowie für Waren daraus gelten; sie betreffen somit vorwiegend den Landwirtschafts- und Fischereisektor. Nach dem WTO-Übereinkommen über die Anwendung gesundheitspolizeilicher und pflanzenschutzrechtlicher Maßnahmen können solche Maßnahmen im Gebiet eines Landes angewendet werden, um das Leben oder die Gesundheit von Menschen, Tieren oder Pflanzen vor Gefahren zu schützen, die durch Pflanzenschädlinge (Insekten, Bakterien, Viren), Zusätze, Rückstände (von Pestiziden oder Tierarzneimitteln), Verunreinigungen (Schwermetalle), Toxine oder krankheitsverursachende Organismen in Nahrungsmitteln, Getränken oder Futtermitteln und durch Tiere übertragene Krankheiten entstehen.


21. Wie können Sie Probleme melden, die auf Märkten außerhalb der EU bestehen?

Verwenden Sie das Online-Formular „Ausfuhrhindernisse melden“ in der Marktzugangsdatenbank. Wenn Sie die Generaldirektion Handel über ein Marktzugangshindernis unterrichten, werden wir das Problem analysieren und ein geeignetes Vorgehen festlegen. Es stehen verschiedene Instrumente zur Verfügung, um gegen solche Probleme vorzugehen, angefangen von informellen bilateralen Gesprächen bis hin zur Einleitung eines WTO-Streitbeilegungsverfahrens. Den europäischen Unternehmen kommt in diesem Prozess eine zentrale Rolle zu. Aus diesem Grund ist die Marktzugangsdatenbank als interaktiver Online-Dienst konzipiert. Wir möchten Sie nachdrücklich ermutigen, sich online oder auf anderem Weg mit Ihren Beschwerden, Anfragen und Vorschlägen an die Kommission zu wenden.

Wir brauchen Informationen

über alle Handelsbeschränkungen, die noch nicht in der Datenbank über Handelshindernisse enthalten sind. Je mehr Informationen Sie uns über Marktzugangshindernisse und deren ökonomische Auswirkungen zukommen lassen, desto wirksamer können wir Strategien zur Beseitigung der Hemmnisse entwickeln.


22. Wie kann die EU Handelshindernisse beseitigen?

Nach einer eingehenden Analyse jedes einzelnen Hindernisses, die auch eine Prüfung der Hebelwirkung und der ökonomischen Auswirkungen umfasst, legt die Kommission eine geeignete Strategie zur Beseitigung des Hindernisses fest. Zu diesem Zweck kann sie folgende Vorgehensweisen in Betracht ziehen:

  • Diplomatischer Druck auf Botschaften in Brüssel und durch EU-Delegationen in Drittländern, bilaterale Treffen am Rande von Sitzungen der WTO-Ausschüsse in Genf, Erörterung spezifischer Handelsanliegen auf den Plenartagungen der WTO-Ausschüsse und förmliche Einleitung von WTO-Streitbeilegungsverfahren;
  • WTO-Beitrittsverhandlungen;
  • Übermittlung schriftlicher Anmerkungen zu Maßnahmen, die von Drittländern im Rahmen des WTO-Notifizierungsverfahrens mitgeteilt wurden, Transparenzverpflichtungen, z. B. im Rahmen des Übereinkommens über die Anwendung gesundheitspolizeilicher und pflanzenschutzrechtlicher Maßnahmen (SPS-Übereinkommen) oder im Rahmen des Übereinkommens über technische Handelshemmnisse (TBT-Übereinkommen);
  • Aktive Beteiligung an der Ausarbeitung internationaler Normen, z. B. im Rahmen der Weltorganisation für Tiergesundheit (OIE) (im Bereich Tierkrankheiten), im Rahmen des Codex Alimentarius (Lebensmittelsicherheit) und im Rahmen des Internationalen Pflanzenschutzübereinkommens (IPPC) (Pflanzengesundheit);
  • EU-Erweiterungsverhandlungen;
  • Durchsetzung bestehender bilateraler Abkommen und bilateraler Regulierungsdialoge mit Drittländern;
  • Aushandlung neuer Freihandelsabkommen und weiterer einschlägiger Abkommen;
  • Sonstige Handelskonsultationen.

23. Ich habe eine Frage, die nicht in dieser Liste häufig gestellter Fragen enthalten ist.

Über das Kontaktformular können ausführliche Informationsanfragen zur Nutzung der Website der Marktzugangsdatenbank oder zu konkreten Situationen, mit denen Exporteure konfrontiert sind, übermittelt werden. Ihre Anfrage wird vom Helpdesk für Marktzugangsfragen beantwortet.

© A service provided by DG Trade, European Commission 

Βάση δεδομένων για την πρόσβαση στις αγορές (MADB) — Συχνές ερωτήσεις

1. Τι είναι η βάση δεδομένων για την πρόσβαση στις αγορές;
2. Πώς σας βοηθάει η βάση δεδομένων για την πρόσβαση στις αγορές;
3. Πώς μπορώ να λάβω πληροφορίες σχετικά με τους τελωνειακούς δασμούς κατά την εισαγωγή στην ΕΕ;
4. Πρέπει να πληρώσω και μπορεί να τη χρησιμοποιήσει ο καθένας;
5. Υπάρχουν περιορισμοί χρήσης;
6. Είμαι εγκατεστημένος στην ΕΕ. Γιατί δεν μπορώ να έχω πρόσβαση στα τμήματα «Δασμοί» ή «Διαδικασίες και διατυπώσεις»;
7. Είμαι επίσημος εκπρόσωπος κράτους μέλους και εργάζομαι σε χώρα εκτός της ΕΕ. Πώς μπορώ να έχω πρόσβαση στα τμήματα «Δασμοί» ή «Διαδικασίες και διατυπώσεις»;
8. Λαμβάνω το μήνυμα «Access is not allowed from an open proxy server» (Η πρόσβαση δεν επιτρέπεται από ανοικτό διακομιστή μεσολάβησης). Τι σημαίνει αυτό;
9. Τι είναι το Εναρμονισμένο Σύστημα (ΕΣ);
10. Τι είναι η Συνδυασμένη Ονοματολογία (ΣΟ);
11. Τι είναι ο κωδικός του Ολοκληρωμένου Δασμολογίου των Ευρωπαϊκών Κοινοτήτων (TARIC);
12. Γιατί η ταξινόμηση ΕΣ του προϊόντος μου είναι διαφορετική στην ΕΕ-28 από ό, τι σε χώρες εκτός της ΕΕ;
13. Τι αντιπροσωπεύουν τα αρχικά ΜΕΚ;
14. Τι σημαίνουν οι όροι «κατ’ αξία» και «ειδικά ποσοστά» ;
15. Τι σημαίνει «αξία καταβληθέντος δασμού»;
16. Τι είναι το ντάμπινγκ;
17. Τι είναι οι αντισταθμιστικοί δασμοί;
18. Τι είναι οι Incoterms
19. Συντομογραφίες που χρησιμοποιούνται στη βάση δεδομένων για την πρόσβαση στις αγορές
20. Τι είναι τα υγειονομικά και φυτοϋγειονομικά μέτρα (ΥΦΥ);
21. Πώς μπορείτε να αναφέρετε προβλήματα που ανέκυψαν σε αγορές εκτός της ΕΕ;
22. Πώς μπορεί η ΕΕ να εξαλείψει τα εμπόδια στο εμπόριο;
23. Έχω μια ερώτηση που δεν περιλαμβάνεται στις παρούσες «Συχνές ερωτήσεις»!

1. Τι είναι η βάση δεδομένων για την πρόσβαση στις αγορές;

Η βάση δεδομένων για την πρόσβαση στις αγορές (MADB) είναι μια διαδραστική, δωρεάν επιγραμμική (online) υπηρεσία στην οποία οι εταιρείες της ΕΕ μπορούν να βρουν πληροφορίες σχετικά με τους όρους εισαγωγής για περισσότερες από 100 τρίτες χώρες.

Ποιες πληροφορίες μπορείτε να λάβετε εδώ;

  • τους εισαγωγικούς δασμούς και τους εσωτερικούς φόρους που πρέπει να πληρώσετε ανά προϊόν και ανά χώρα•
  • τελωνειακές διαδικασίες και διαδικασίες εισαγωγής, διατυπώσεις και απαιτήσεις, συμπεριλαμβανομένων των δειγμάτων των απαραίτητων εντύπων που πρέπει να συμπληρώσετε•
  • τα κυριότερα εμπόδια στο εμπόριο που αντιμετωπίζουν οι εξαγωγείς της ΕΕ στο εξωτερικό.

2. Πώς σας βοηθάει η βάση δεδομένων για την πρόσβαση στις αγορές;

Τμήμα «Tariffs» (Δασμοί) Με την απλή εισαγωγή του κωδικού του Εναρμονισμένου Συστήματος (ΕΣ) του προϊόντος ή της περιγραφής του προϊόντος, χρησιμοποιώντας τον «Find code » (κωδικό αναζήτηση), εάν δεν γνωρίζετε τον κωδικό, και επιλέγοντας τη χώρα προορισμού, θα δείτε ποιους δασμούς και φόρους πρέπει να πληρώσετε για τις εξαγωγές σας σε συγκεκριμένες χώρες, επιτρέποντάς σας να υπολογίσετε το κόστος του εκφορτωθέντος εμπορεύματος.

Τμήμα «Procedures and Formalities » (Διαδικασίες και διατυπώσεις)
Για να μάθετε περισσότερα σχετικά με τις απαιτούμενες διαδικασίες και διατυπώσεις από συγκεκριμένες χώρες για διαδικασία εκτελωνισμού και πρόσβαση στην αγορά, καθώς και τα έγγραφα που πρέπει να συμπληρώσετε, πηγαίνετε απλώς στις «Διαδικασίες και διατυπώσεις». Επιλέξτε τη χώρα προορισμού για την ανάκτηση γενικών πληροφοριών για τους όρους πρόσβασης στην αγορά ή προσθέστε τον κωδικό του προϊόντος για την απόκτηση ειδικών για κάθε προϊόν απαιτήσεων εισαγωγής. Χρησιμοποιήστε το και ως κατάλογο ελέγχου για να έχετε όλα τα έγγραφα εξαγωγής έτοιμα.

Τμήμα «Statistics » (Στατιστικές)
Οι στατιστικές για τις εμπορικές ροές ανά προϊόν μεταξύ χωρών της ΕΕ και τρίτων χωρών στις οποίες έχει κανείς πρόσβαση με την απλή εισαγωγή κωδικού ΕΣ ή περιγραφής προϊόντος, μπορούν να ληφθούν από το τμήμα αυτό.

Τμήμα «Trade Barriers » (Εμπόδια στο εμπόριο)
Εδώ θα βρείτε πληροφορίες σχετικά με εμπόδια στο εμπόριο που ενδέχεται να επηρεάσουν τις εξαγωγές σας προς τις εν λόγω χώρες.

Τμήμα « SPS » (ΥΦΥ)
Αυτή η βάση δεδομένων έχει σχεδιαστεί για να διευκολυνθεί η εξακρίβωση της ταυτότητας και η στρατηγική προσέγγιση όσον αφορά υγειονομικά και φυτοϋγειονομικά (ΥΦΥ) θέματα εξαγωγών σε τρίτες χώρες.


3. Πώς μπορώ να λάβω πληροφορίες σχετικά με τους τελωνειακούς δασμούς κατά την εισαγωγή στην ΕΕ;

Αν χρειάζεστε πληροφορίες σχετικά με τελωνειακούς δασμούς που ισχύουν για κάποιο δεδομένο προϊόν που εισάγεται στην ΕΕ, θα πρέπει να μεταβείτε στο κεφάλαιο «Import into the EU » (Εισαγωγές στην ΕΕ), μετά να κλικάρετε στο «EU Tariffs » (Δασμολόγιο ΕΕ) και να διενεργήσετε αναζήτηση, εισάγοντας τον κωδικό του προϊόντος (10 ψηφία) και τη χώρα καταγωγής.


4. Πρέπει να πληρώσω και μπορεί να τη χρησιμοποιήσει ο καθένας;

Η πρόσβαση στη βάση δεδομένων για την πρόσβαση στις αγορές είναι δωρεάν. Ωστόσο, οι πληροφορίες στα τμήματα «Δασμοί» και «Διαδικασίες και διατυπώσεις» περιορίζονται στους χρήστες στα κράτη μέλη της Ευρωπαϊκής Ένωσης και τις προσχωρούσες ή υποψήφιες χώρες. Από τεχνική άποψη, εάν ο υπολογιστής στον οποίο λειτουργεί ο φυλλομετρητής σας δεν είναι άμεσα συνδεδεμένος με το διαδίκτυο μέσω παρόχου υπηρεσιών Ίντερνετ (ISP) που βρίσκεται σε μία από τις ανωτέρω χώρες, τότε απαγορεύεται να συμβουλεύεστε τα στοιχεία των «Δασμών» και των «Διαδικασιών και διατυπώσεων» για οποιονδήποτε λόγο.


5. Υπάρχουν περιορισμοί χρήσης;

Οι πληροφορίες στο τμήμα «Δασμοί» ή στο τμήμα «Διαδικασίες και διατυπώσεις» της βάσης δεδομένων για την πρόσβαση στις αγορές δεν επιτρέπεται να χρησιμοποιούνται με σκοπό τη μεταπώληση ή την παροχή συμβουλευτικών υπηρεσιών, την αναδιανομή, τη δημιουργία βάσεων δεδομένων, την αποθήκευση ή για σκοπούς άλλους από την υποστήριξη των διεθνών επιχειρηματικών διαδικασιών των χρηστών στην Ευρωπαϊκή Ένωση. Κάθε άλλη χρήση απαγορεύεται, εκτός αν εγκρίθηκε ρητώς και γραπτώς από τον ιδιοκτήτη των στοιχείων (βλέπε κατάλογο εδώ ).

6. Είμαι εγκατεστημένος στην ΕΕ. Γιατί δεν μπορώ να έχω πρόσβαση στα τμήματα «Δασμοί» ή «Διαδικασίες και διατυπώσεις»;

Αυτό, κατά πάσα πιθανότητα, οφείλεται στο γεγονός ότι, ακόμη και αν είστε εγκατεστημένος στην ΕΕ (ή σε προσχωρούσα ή υποψήφια χώρα), η διαδικτυακή σύνδεση πραγματοποιείται μέσω διακομιστή μεσολάβησης που βρίσκεται σε χώρα εκτός της ΕΕ. Στην παρούσα τεχνική διαμόρφωση, δεν επιτρέπεται να σας χορηγήσουμε πρόσβαση. Ο περιορισμός αυτός μας επιβάλλεται από τις συμβάσεις χορήγησης αδειών που έχουμε με τους εξωτερικούς αναδόχους μας. Έχετε υπόψη ότι, αν έχετε τη δυνατότητα να χρησιμοποιήσετε κάποιον άλλο προσωπικό υπολογιστή (π.χ. τον οικιακό σας Η/Υ) συνδεδεμένο με έναν τοπικό πάροχο υπηρεσιών διαδικτύου (ISP), θα πρέπει να είστε σε θέση να έχετε πρόσβαση στην πληροφόρηση και στα δύο τμήματα χωρίς δυσκολίες.


7. Είμαι επίσημος εκπρόσωπος ενός κράτους μέλους και εργάζομαι σε χώρα εκτός της ΕΕ. Πώς μπορώ να έχω πρόσβαση στα τμήματα «Δασμοί» ή «Διαδικασίες και διατυπώσεις»;

Αυτή είναι η μόνη περίπτωση στην οποία η Επιτροπή έχει το δικαίωμα να χορηγήσει πρόσβαση με την παροχή κωδικών πρόσβασης. Αυτή η δυνατότητα είναι ανοικτή, για παράδειγμα, στις πρεσβείες και τις οικονομικές/εμπορικές αποστολές.


8. Λαμβάνω το μήνυμα «Access is not allowed from an open proxy server » (Η πρόσβαση δεν επιτρέπεται από ανοικτό διακομιστή μεσολάβησης). Τι σημαίνει αυτό;

Αυτό σημαίνει ότι ο διακομιστής μεσολάβησης που χρησιμοποιείτε για να συνδεθείτε με το διαδίκτυο έχει τεχνικό πρόβλημα διαμόρφωσης. Μη εξουσιοδοτημένα άτομα που βρίσκονται εγκατεστημένα σε οποιοδήποτε μέρος του κόσμου θα μπορούσαν να χρησιμοποιήσουν τον διακομιστή μεσολάβησής σας για να διαβιβάζουν αιτήσεις στη βάση δεδομένων μας σαν να προέρχονταν από τον δικό σας διακομιστή μεσολάβησης. Αν δεχτούμε τα αιτήματα αυτά, δεν συμμορφωνόμαστε με τις συμβατικές υποχρεώσεις μας για τον περιορισμό της πρόσβασης σε ορισμένα τμήματα σε χρήστες εγκατεστημένους στην ΕΕ και σε προσχωρούσες ή υποψήφιες χώρες. Σημειώστε ότι ένας ανοιχτός διακομιστής μεσολάβησης, όπως ο δικός σας, μπορεί επίσης να χρησιμοποιηθεί καταχρηστικά από χάκερ για άλλους σκοπούς, όπως επιθέσεις λεηλασίας δεδομένων ή άρνησης παροχής υπηρεσίας. Για τον λόγο αυτό, η πολιτική μας είναι να απορρίπτουμε τις αιτήσεις που προέρχονται άμεσα ή έμμεσα από ανοικτούς διακομιστές μεσολάβησης. Σας συνιστούμε να έρθετε σε επαφή με το τμήμα ΤΠ ή τον πάροχο υπηρεσιών διαδικτύου (ISP) σας, προκειμένου να διορθωθεί η διαμόρφωση του διακομιστή μεσολάβησής σας.


9. Τι είναι το εναρμονισμένο σύστημα (ΕΣ);

Το εναρμονισμένο σύστημα περιγραφής και κωδικοποίησης των εμπορευμάτων (ΕΣ) είναι ένα σύστημα ταξινόμησης για τα εμπορεύματα που εισέρχονται σε μια χώρα εισαγωγής μέσω τελωνείου. Τα 97 κεφάλαιά του μπορούν να χρησιμοποιηθούν για την ταξινόμηση κάθε εμπορεύματος που αποτελεί αντικείμενο συναλλαγών μεταξύ των χωρών. Κατά καιρούς, η Παγκόσμια Οργάνωση Τελωνείων (WCO) συνιστά οι αναθεωρήσεις του συστήματος ΕΣ να αντικατοπτρίζουν τις αλλαγές στην τεχνολογία ή τους τρόπους διεξαγωγής των εμπορικών συναλλαγών. Η τελευταία έκδοση της ονοματολογίας του Εναρμονισμένου Συστήματος τέθηκε σε ισχύ στις 1 Ιανουαρίου 2012. Ενώ οι περισσότερες χώρες χρησιμοποιούν την πιο πρόσφατη αναθεώρηση του ΕΣ, ορισμένες εξακολουθούν να χρησιμοποιούν μια προηγούμενη έκδοση. Όσον αφορά τις χώρες που χρησιμοποιούν την ίδια έκδοση του ΕΣ, τα 6 πρώτα ψηφία είναι ενιαία• για παράδειγμα, το ΕΣ 2204.10 θα πρέπει να αντιστοιχεί στο «αφρώδεις οίνοι» σε οποιαδήποτε χώρα που χρησιμοποιεί την τρέχουσα έκδοση ΕΣ.


10. Τι είναι η Συνδυασμένη Ονοματολογία (ΣΟ);

Όλα τα εμπορεύματα που εισάγονται ή εξάγονται από την ΕΕ πρέπει να ταξινομούνται για τελωνειακούς σκοπούς. Σε κάθε χωριστό προϊόν αποδίδεται ένας συγκεκριμένος κωδικός ταξινόμησης. Η συνδυασμένη ονοματολογία («ΣΟ») καθορίζει τους γενικούς κανόνες για την ταξινόμηση των εμπορευμάτων στο οκταψήφιο επίπεδο και επικαιροποιείται σε ετήσια βάση. Καταρτίζεται δε με βάση το Εναρμονισμένο Σύστημα (ΕΣ). Η Συνδυασμένη Ονοματολογία περιλαμβάνει: α) την ονοματολογία του Εναρμονισμένου Συστήματος• β) τις κοινοτικές υποδιαιρέσεις της ονοματολογίας αυτής, που αναφέρονται ως «διακρίσεις ΣΟ»• γ) τις προκαταρκτικές διατάξεις, τις συμπληρωματικές σημειώσεις των τμημάτων ή των κεφαλαίων και τις υποσημειώσεις τις σχετικές με τις διακρίσεις ΣΟ. Κάθε διάκριση ΣΟ συνοδεύεται από έναν κωδικό αριθμό που αποτελείται από οκτώ ψηφία: α) τα πρώτα έξι ψηφία είναι οι κωδικοί αριθμοί που αναφέρονται στις κλάσεις και διακρίσεις της ονοματολογίας του Εναρμονισμένου Συστήματος• β) το έβδομο και όγδοο ψηφίο προσδιορίζουν τις διακρίσεις ΣΟ.


11. Τι είναι ο κώδικας του Ολοκληρωμένου Δασμολογίου των Ευρωπαϊκών Κοινοτήτων (TARIC);

Ο κώδικας TARIC (Ολοκληρωμένο Δασμολόγιο των Ευρωπαϊκών Κοινοτήτων) έχει σχεδιαστεί για να παρουσιάζει τους διάφορους κανόνες που ισχύουν για συγκεκριμένα προϊόντα που εισάγονται στην ΕΕ. Ο κώδικας αυτός περιλαμβάνει τις διατάξεις του Εναρμονισμένου Συστήματος (ΕΣ) και τη Συνδυασμένη Ονοματολογία (ΣΟ), αλλά και πρόσθετες διατάξεις που καθορίζονται στην κοινοτική νομοθεσία, όπως δασμολογικές αναστολές, δασμολογικές ποσοστώσεις και δασμολογικές προτιμήσεις, που υπάρχουν για τους περισσότερους εμπορικούς εταίρους της Κοινότητας. Κατά την εισαγωγή στην ΕΕ, στις τελωνειακές διασαφήσεις, πρέπει να χρησιμοποιείται ο 10ψήφιος κωδικός TARIC.


12. Γιατί η ταξινόμηση ΕΣ του προϊόντος μου είναι διαφορετική στην ΕΕ-28 από ό, τι σε χώρες εκτός της ΕΕ;

Η ταξινόμηση ΕΣ είναι ομοιόμορφη για όλες τις χώρες μόνο για τα πρώτα 6 ψηφία. Κάθε χώρα μπορεί να επιλέξει να υποδιαιρέσει περαιτέρω την ταξινόμηση 6 ψηφίων για να περιγράψει ειδικότερα ένα προϊόν. Οκτώ ψηφία θεωρείται, γενικά, ότι πληρούν τους τελωνειακούς σκοπούς, αλλά ορισμένες χώρες μπορούν να απαιτούν επίσης 9, 10 ή περισσότερα ψηφία για την πλήρη περιγραφή του συγκεκριμένου αγαθού που εισάγεται. Αλλά η ίδια τάξη 8 ψηφίων μπορεί να αντιπροσωπεύει διαφορετικά προϊόντα σε διαφορετικές χώρες. Για παράδειγμα, ο κωδικός 2001.90.30 σημαίνει «Γλυκό καλαμπόκι» στην ταξινόμηση ΕΕ-28 και «Φασόλια» στην ταξινόμηση ΗΠΑ. Κατά γενικό κανόνα, οι δασμολογικές ονοματολογίες θα πρέπει να συγκρίνονται μόνο στο επίπεδο έξι ψηφίων. Ωστόσο, αν η έκδοση του Εναρμονισμένου Συστήματος είναι διαφορετική, μπορεί να υπάρχουν και όρια για τη σύγκριση αυτή. Ξεκινώντας από το επίπεδο έξι ψηφίων είναι δυνατόν να αντιστοιχιστούν οι κωδικοί, συγκρίνοντας τις περιγραφές των εμπορευμάτων των περαιτέρω διακρίσεων. Ωστόσο, υπάρχουν επίσης ορισμένες περιπτώσεις, κατά τις οποίες εμπορεύματα μπορούν να ταξινομηθούν σε διαφορετικούς τελωνειακούς τομείς.


13. Τι αντιπροσωπεύουν τα αρχικά ΜΕΚ;

Οι συντελεστές του Μάλλον Ευνοούμενου Κράτους (ΜΕΚ) αντιπροσωπεύουν τους συντελεστές των τακτικών δασμολογίων που ισχύουν για όλες τις χώρες, σε περίπτωση που δεν εφαρμόζεται γενικός συντελεστής (GEN). Οι συντελεστές ΜΕΚ εφαρμόζονται συμβατικά μεταξύ των μελών του ΠΟΕ, μπορούν, ωστόσο, να εφαρμοστούν επίσης μεταξύ των χωρών που δεν είναι μέλη του ΠΟΕ. Στο πλαίσιο διμερών ή πολυμερών συμφωνιών ελεύθερων συναλλαγών ή του συστήματος γενικευμένων προτιμήσεων (ΣΓΠ), μπορούν να χορηγηθούν προτιμησιακοί συντελεστές. Ορισμένες χώρες εφαρμόζουν επίσης έναν γενικό (GEN) συντελεστή σε όλα τα εμπορεύματα που δεν κατάγονται από χώρες στις οποίες εφαρμόζεται η μεταχείριση του μάλλον ευνοούμενου κράτους ή σε εμπορεύματα άγνωστης ή αμφίβολης προέλευσης. Αυτοί οι γενικοί συντελεστές μπορεί να είναι σημαντικά υψηλότεροι από τους συντελεστές ΜΕΚ.


14. Τι σημαίνουν οι όροι «κατ’ αξία» και «ειδικοί συντελεστές»;

Οι δασμολογικοί συντελεστές μπορούν να βασίζονται σε ένα ποσοστό της αξίας των εμπορευμάτων που εισάγονται (συντελεστής «κατ’ αξία») ή ο συντελεστής μπορεί να είναι ένα συγκεκριμένο χρηματικό ποσό, για παράδειγμα βάσει του αριθμού, του βάρους ή του όγκου των εμπορευμάτων (ειδικός συντελεστής). Υπάρχουν επίσης συνδυασμοί κατ’ αξία και ειδικών συντελεστών που αναφέρονται ως σύνθετοι συντελεστές. Ωστόσο, η πλειονότητα των χωρών χρησιμοποιεί κυρίως συντελεστές κατ’ αξία.


15. Τι σημαίνει «αξία καταβληθέντος δασμού»;

Πολλοί φόροι υπολογίζονται με βάση την αξία του προϊόντος μετά τον καθορισμό και την εφαρμογή του τελωνειακού δασμού. Ως εκ τούτου, εάν η τελωνειακή ή δασμολογητέα αξία ενός προϊόντος είναι 100 δολάρια και ο τελωνειακός δασμός αποτιμάται στο 10 %, ο καταβλητέος δασμός είναι 10 δολάρια. Η αξία του καταβληθέντος δασμού είναι το άθροισμα της δασμολογητέας αξίας (100 δολάρια) συν τον καταβλητέο δασμό (10 δολάρια), συνολικά 110 δολάρια.


16. Τι είναι το ντάμπινγκ;

Ντάμπινγκ είναι η ανεπίσημη ονομασία για την πρακτική πώλησης ενός προϊόντος σε μια ξένη χώρα σε τιμή χαμηλότερη από είτε α) την τιμή στην εγχώρια αγορά είτε β) το κόστος παραγωγής του προϊόντος. Στις περισσότερες χώρες είναι παράνομο να εφαρμόζεται πρακτική ντάμπινγκ σε ορισμένα προϊόντα σε αυτές και, με τον τρόπο αυτό προστατεύονται οι εγχώριες βιομηχανίες από τον ανταγωνισμό αυτό. Δασμοί αντιντάμπινγκ επιβάλλονται σε εισαγωγές με ύποπτα χαμηλές τιμές για να αυξηθούν οι τιμές τους στη χώρα εισαγωγής και, έτσι, να προστατεύσουν την τοπική βιομηχανία από τον αθέμιτο ανταγωνισμό.


17. Τι είναι οι αντισταθμιστικοί δασμοί;

Οι αντισταθμιστικοί δασμοί (CVD), γνωστοί επίσης και ως δασμοί κατά των επιδοτήσεων, είναι εισαγωγικοί δασμοί που επιβάλλονται στο πλαίσιο κανόνων του Παγκόσμιου Οργανισμού Εμπορίου (ΠΟΕ) για την εξουδετέρωση των αρνητικών συνεπειών των επιδοτήσεων. Οι εν λόγω δασμοί επιβάλλονται εφόσον διαπιστωθεί από έρευνα ότι μια ξένη χώρα επιδοτεί τις εξαγωγές της, προξενώντας ζημία στους εγχώριους παραγωγούς της χώρας εισαγωγής.


18. Τι είναι οι Incoterms;

Οι Incoterms® είναι ένα σύνολο κανόνων που καθορίζουν τις ευθύνες των πωλητών και των αγοραστών για την παράδοση εμπορευμάτων στο πλαίσιο συμβάσεων πώλησης στις διεθνείς και εγχώριες εμπορικές συναλλαγές. Οι κανόνες αυτοί εκδίδονται από το Διεθνές Εμπορικό Επιμελητήριο (ICC) και χρησιμοποιούνται ευρέως σε διεθνείς εμπορικές συναλλαγές. Η πλέον πρόσφατη έκδοση των όρων Incoterms®, η έκδοση Incoterms® 2010, ξεκίνησε την 1η Σεπτεμβρίου 2010 και άρχισε να ισχύει την 1η Ιανουαρίου 2011. Οι δύο κύριες κατηγορίες των όρων Incoterms® 2010 οργανώνονται πλέον με βάση τον τρόπο μεταφοράς. Χρησιμοποιούμενες σε διεθνείς, καθώς και σε εγχώριες συμβάσεις, οι νέες ομάδες έχουν στόχο να απλουστεύσουν τη σύνταξη των συμβάσεων και να βοηθήσουν να αποφευχθούν παρανοήσεις, ορίζοντας σαφώς τις υποχρεώσεις αγοραστών και πωλητών.

  • Ομάδα 1. Οι Incoterms® που ισχύουν σε κάθε τρόπο μεταφοράς είναι:
    • Εκ του εργοταξίου (EXW): Ο πωλητής εκπληρώνει τις υποχρεώσεις του για παράδοση, όταν έχει θέσει τα εμπορεύματα στη διάθεση του αγοραστή στις εγκαταστάσεις του ή σε κάποιο άλλο μέρος (π.χ. εργοστάσιο, αποθήκη κ.λπ.). Ο αγοραστής αναλαμβάνει όλους τους κινδύνους και τα έξοδα από τη στιγμή που παραλαμβάνει τα προϊόντα στην τοποθεσία του πωλητή έως ότου τα προϊόντα παραδοθούν στην τοποθεσία του. Ο πωλητής δεν έχει καμία υποχρέωση για τη φόρτωση των εμπορευμάτων ή την εκκαθάρισή τους για εξαγωγή.
    • Ελεύθερο στον μεταφορέα (FCA): Ο πωλητής καθιστά τα εμπορεύματα ελεύθερα προς εξαγωγή και τα παραδίδει στον μεταφορέα που ορίζεται από τον αγοραστή ή άλλο μέρος εξουσιοδοτημένο να παραλάβει εμπορεύματα στις εγκαταστάσεις του πωλητή ή κάποιο άλλο κατονομαζόμενο τόπο. Ο αγοραστής αναλαμβάνει όλους τους κινδύνους και τα έξοδα που σχετίζονται με την παράδοση εμπορευμάτων στον τελικό προορισμό, συμπεριλαμβανομένης της μεταφοράς μετά την παράδοση στον μεταφορέα και τυχόν τέλη εκτελωνισμού για την εισαγωγή του προϊόντος σε μια ξένη χώρα.
    • Μεταφορά πληρωμένη μέχρι (CPT): Ο πωλητής καθιστά τα εμπορεύματα ελεύθερα προς εξαγωγή και τα παραδίδει στον μεταφορέα ή κάποιο άλλο πρόσωπο που ορίζεται από τον πωλητή σε έναν κατονομαζόμενο τόπο φόρτωσης. Ο πωλητής είναι υπεύθυνος για το κόστος μεταφοράς που συνδέεται με την παράδοση των εμπορευμάτων έως τον κατονομαζόμενο τόπο προορισμού, αλλά δεν είναι υπεύθυνος για την ασφαλιστική κάλυψη.
    • Μεταφορά και ασφάλεια πληρωμένη μέχρι (CIP): Ο πωλητής καθιστά τα εμπορεύματα ελεύθερα προς εξαγωγή και τα παραδίδει στον μεταφορέα ή κάποιο άλλο πρόσωπο που ορίζεται από τον πωλητή σε ένα κατονομαζόμενο τόπο φόρτωσης. Ο πωλητής είναι υπεύθυνος για το κόστος μεταφοράς που συνδέεται με την παράδοση των εμπορευμάτων και την προμήθεια ελάχιστης ασφαλιστικής κάλυψης στον κατονομαζόμενο τόπο προορισμού.
    • Παραδοτέο στον τερματικό σταθμό (DAT): Ο πωλητής καθιστά τα εμπορεύματα ελεύθερα προς εξαγωγή και αναλαμβάνει όλους τους κινδύνους και τα έξοδα που συνδέονται με την παράδοση των εμπορευμάτων και την εκφόρτωσή τους στον τερματικό σταθμό στο κατονομαζόμενο λιμάνι ή τόπο προορισμού. Ο αγοραστής είναι υπεύθυνος για όλα τα έξοδα και τους κινδύνους από το σημείο αυτό και μετά, συμπεριλαμβανομένου του εκτελωνισμού των εμπορευμάτων για εισαγωγή στην κατονομαζόμενη χώρα προορισμού.
    • Παραδοτέο στον τόπο (DAP): Ο πωλητής καθιστά τα εμπορεύματα ελεύθερα προς εξαγωγή και αναλαμβάνει όλους τους κινδύνους και τα έξοδα που συνδέονται με την παράδοση των εμπορευμάτων στον κατονομαζόμενο τόπο προορισμού όχι εκφορτωμένα. Ο αγοραστής είναι υπεύθυνος για όλα τα έξοδα και τους κινδύνους που συνδέονται με την εκφόρτωση των εμπορευμάτων και τον εκτελωνισμό για την εισαγωγή των εμπορευμάτων στην κατονομαζόμενη χώρα προορισμού.
    • Παραδοτέο, δασμός πληρωμένος (DDP): ): Ο πωλητής αναλαμβάνει όλους τους κινδύνους και τα έξοδα που συνδέονται με την παράδοση των εμπορευμάτων έως τον κατονομαζόμενο τόπο προορισμού έτοιμα για εκφόρτωση και εκτελωνισμένα για εισαγωγή.
  • Ομάδα 2. Οι Incoterms® που εφαρμόζονται μόνο στις θαλάσσιες ή στις εσωτερικές πλωτές μεταφορές είναι:
    • Ελεύθερο παραπλεύρως του πλοίου (FAS): Ο πωλητής καθιστά τα εμπορεύματα ελεύθερα προς εξαγωγή και τα παραδίδει όταν έχουν φορτωθεί παραπλεύρως του πλοίου στο κατονομαζόμενο λιμάνι φόρτωσης. Ο αγοραστής αναλαμβάνει όλους τους κινδύνους/έξοδα για τα εμπορεύματα από το σημείο αυτό και μετά.
    • Ελεύθερο επί του πλοίου (FOB): Ο πωλητής εκτελωνίζει τα προς εξαγωγή εμπορεύματα και τα παραδίδει όταν έχουν φορτωθεί στο πλοίο στο κατονομαζόμενο λιμάνι φόρτωσης. Ο αγοραστής αναλαμβάνει όλους τους κινδύνους/έξοδα για τα εμπορεύματα από τη στιγμή αυτή και μετά.
    • Αξία και ναύλος (CFR): Ο πωλητής καθιστά τα εμπορεύματα ελεύθερα προς εξαγωγή και τα παραδίδει όταν έχουν φορτωθεί στο πλοίο στο λιμάνι φόρτωσης. Ο πωλητής αναλαμβάνει το κόστος της μεταφοράς εμπορευμάτων στο κατονομαζόμενο λιμάνι προορισμού. Ο αγοραστής αναλαμβάνει όλους τους κινδύνους για τα εμπορεύματα από τη στιγμή που τα εμπορεύματα έχουν φορτωθεί στο πλοίο στο λιμάνι αποστολής.
    • Αξία, ασφάλεια και ναύλος (CIF): Ο πωλητής καθιστά τα εμπορεύματα ελεύθερα προς εξαγωγή και τα παραδίδει όταν έχουν φορτωθεί στο πλοίο στο λιμάνι φόρτωσης. Ο πωλητής αναλαμβάνει το κόστος της μεταφοράς εμπορευμάτων και ασφάλισης στο κατονομαζόμενο λιμάνι προορισμού. Η απαίτηση ασφάλισης του πωλητή είναι μόνο για ελάχιστη κάλυψη. Ο αγοραστής είναι υπεύθυνος για όλα τα έξοδα που συνδέονται με την εκφόρτωση των εμπορευμάτων στο κατονομαζόμενο λιμάνι προορισμού και τον εκτελωνισμό των εμπορευμάτων για την εισαγωγή. Ο κίνδυνος μετατίθεται από τον πωλητή στον αγοραστή από τη στιγμή που τα εμπορεύματα βρίσκονται στο πλοίο στο λιμάνι φόρτωσης.

19. Συντομογραφίες που χρησιμοποιούνται στη βάση δεδομένων για την πρόσβαση στην αγορά

MEK Οι συντελεστές του «Μάλλον Ευνοούμενου Κράτους» (ΜΕΚ) αντιπροσωπεύουν τους συντελεστές των κανονικών δασμολογίων που ισχύουν για όλες τις χώρες. Οι συντελεστές αυτοί εφαρμόζονται, συμβατικά, μεταξύ των μελών του ΠΟΕ, μπορούν, ωστόσο, να εφαρμοστούν επίσης μεταξύ των χωρών που δεν είναι μέλη του ΠΟΕ.
GEN Γενικοί (GEN) συντελεστές μπορεί να εφαρμόζονται σε όλα τα εμπορεύματα που δεν κατάγονται από χώρες στις οποίες εφαρμόζεται η μεταχείριση του μάλλον ευνοούμενου κράτους ή σε εμπορεύματα άγνωστης ή αμφίβολης καταγωγής.
ΣΓΠ Το Σύστημα Γενικευμένων Προτιμήσεων (ΣΓΠ) προβλέπει ειδικούς, χαμηλότερους δασμολογικούς συντελεστές που εφαρμόζονται στις αναπτυσσόμενες χώρες.
ΛΑΧ Λιγότερο Αναπτυγμένες Χώρες (ΛΑΧ) είναι οι φτωχότερες αναπτυσσόμενες χώρες οι οποίες απολαύουν δασμολογικής απαλλαγής, άνευ ποσοστώσεων μεταχείρισης όλων των εισαγωγών στην ΕΕ.
EE Η Ευρωπαϊκή Ένωση (ΕΕ) είναι διεθνής οργανισμός που περιλαμβάνει 28 ευρωπαϊκά κράτη μέλη τα οποία αποτελούν τελωνειακή ένωση και ενιαία αγορά. Τα εμπορεύματα καταγωγής εντός της ΕΕ είναι επιλέξιμα για τους προτιμησιακούς συντελεστές που παρέχονται στην αντίστοιχη στήλη του τμήματος «Δασμολόγια», υπό την προϋπόθεση της υποβολής του κατάλληλου αποδεικτικού προτιμησιακής καταγωγής.


20. Τι είναι τα υγειονομικά και φυτοϋγειονομικά μέτρα (ΥΦΥ);

Τα υγειονομικά και φυτοϋγειονομικά (ΥΦΥ) μέτρα περιλαμβάνουν όλους τους σχετικούς νόμους, διατάγματα, κανονισμούς, απαιτήσεις και διαδικασίες που εφαρμόζονται συνήθως για τα ζώα και τα φυτά, καθώς και τα προϊόντα τους και, συνεπώς, επηρεάζουν κυρίως τους κλάδους της γεωργίας και της αλιείας. Σύμφωνα με τη συμφωνία ΥΦΥ του ΠΟΕ, τα μέτρα ΥΦΥ μπορούν να εφαρμοστούν για την προστασία του ανθρώπου, των ζώων ή των φυτών ή της υγείας στην επικράτεια μιας χώρας από κινδύνους που προκύπτουν από τους επιβλαβείς για τα φυτά οργανισμούς (έντομα, βακτήρια, ιούς), τα πρόσθετα, τα κατάλοιπα (φυτοφαρμάκων ή κτηνιατρικών φαρμάκων), τις προσμείξεις (βαρέα μέταλλα), τις τοξίνες ή τους παθογόνους οργανισμούς στα τρόφιμα, τα ποτά ή τις ζωοτροφές και τις νόσους που μεταφέρονται από τα ζώα.


21. Πώς μπορείτε να αναφέρετε προβλήματα που ανέκυψαν σε αγορές εκτός της ΕΕ;

Χρήση του διαδικτυακού εντύπου «Αναφέρετε εξαγωγικά εμπόδια» στη βάση δεδομένων για την πρόσβαση στις αγορές (MADB). Όταν θέτετε αποδεικτικά στοιχεία για ένα εμπόδιο σχετικά με την πρόσβαση στην αγορά υπόψη της ΓΔ Εμπορίου, θα αναλύσουμε το πρόβλημά σας και θα καθορίσουμε την ενδεδειγμένη πορεία δράσης. Για την αντιμετώπιση του προβλήματος, είναι διαθέσιμα πολλά μέσα, τα οποία κυμαίνονται από τη διεξαγωγή ανεπίσημων διμερών επαφών έως την επίλυση της διαφοράς στο πλαίσιο των δικαιοδοτικών οργάνων του ΠΟΕ. Οι ευρωπαϊκές επιχειρήσεις μπορούν να διαδραματίσουν ζωτικό ρόλο στη διαδικασία αυτή. Η βάση δεδομένων για την πρόσβαση στις αγορές είναι επομένως διαδραστική και η Επιτροπή είναι πολύ πρόθυμη να ακούσει τις καταγγελίες , τα ερωτήματα και τις προτάσεις σας σχετικά με θέματα που αφορούν την πρόσβαση στην αγορά μέσω του διαδικτύου ή με οποιαδήποτε άλλα μέσα.

Πρέπει να γνωρίζουμε τα ακόλουθα στοιχεία:

Σχετικά με τυχόν περιορισμούς στο εμπόριο που δεν έχουν ακόμη συμπεριληφθεί στη βάση δεδομένων «Εμπόδια στο εμπόριο». Όσο περισσότερες πληροφορίες μάς δίνετε σχετικά με το πρόβλημα της πρόσβασης στην αγορά, συμπεριλαμβανομένων των οικονομικών επιπτώσεών του, τόσο πιο αποτελεσματικά μπορούμε να χαράξουμε μια πολιτική με στόχο την επίλυση του ζητήματος.


22. Πώς εξαλείφει η ΕΕ τα εμπόδια στο εμπόριο;

Ύστερα από διεξοδική ανάλυση κάθε συγκεκριμένου εμποδίου, που περιλαμβάνει αξιολόγηση τόσο της μόχλευσης όσο και του οικονομικού αντίκτυπου, η Επιτροπή θα καθορίσει κατάλληλη στρατηγική που αποβλέπει στην άρση των εμποδίων. Για τον σκοπό αυτό, μπορούν να προβλεφθούν οι ακόλουθες ενέργειες:

  • Τα διπλωματικά διαβήματα σε πρεσβείες στις Βρυξέλλες και από τις αντιπροσωπείες της ΕΕ σε τρίτες χώρες, διμερείς συνεδριάσεις στο περιθώριο των επιτροπών του ΠΟΕ στη Γενεύη, συγκεκριμένα εμπορικά θέματα σε συνεδριάσεις ολομέλειας των επιτροπών του ΠΟΕ και επίσημη επίλυση διαφορών στο πλαίσιο του ΠΟΕ
  • Ενταξιακές διαπραγματεύσεις του ΠΟΕ
  • Η υποβολή γραπτών παρατηρήσεων σε μέτρα που κοινοποιούνται από τρίτες χώρες στο πλαίσιο της διαδικασίας κοινοποίησης του ΠΟΕ, υποχρεώσεις περί διαφάνειας, για παράδειγμα, οι συμφωνίες ΥΦΥ και ΤΦΕ
  • Η ενεργός συμμετοχή στις εργασίες καθορισμού των διεθνών προτύπων, για παράδειγμα, του Παγκόσμιου Οργανισμού για την Υγεία των Ζώων (ΟΙΕ) (για τις ασθένειες των ζώων), του Codex Alimentarius (για την ασφάλεια των τροφίμων) και της διεθνούς σύμβασης για την προστασία των φυτών (IPPC) (για φυτοϋγειονομικά θέματα).
  • Διαπραγματεύσεις για τη διεύρυνση της Ένωσης
  • Εφαρμογή των ισχυουσών διμερών συμφωνιών και διμερών κανονιστικών διαλόγων με τρίτες χώρες
  • Διαπραγμάτευση νέων συμφωνιών ελεύθερων συναλλαγών και άλλες σχετικές συμφωνίες
  • Άλλες εμπορικές διαβουλεύσεις

23. Έχω μια ερώτηση που δεν περιλαμβάνεται σε αυτές τις «Συχνές ερωτήσεις»!

Μέσω του δελτίου επικοινωνίας είναι δυνατόν να υποβληθούν αιτήσεις λεπτομερών στοιχείων σχετικά με τη χρήση του διαδικτυακού τόπου της βάσης δεδομένων για την πρόσβαση στην αγορά ή σχετικά με πραγματικές συνθήκες που αντιμετωπίζουν οι εξαγωγείς. Το ερώτημά σας θα εξεταστεί από την υπηρεσία υποστήριξης (Helpdesk) για θέματα πρόσβασης στις αγορές.

© A service provided by DG Trade, European Commission 

Base de Datos de Acceso al Mercado (MADB) – Preguntas frecuentes

1. ¿Qué es la Base de Datos de Acceso al Mercado?
2. ¿Cómo puede ayudarme la Base de Datos de Acceso al Mercado ?
3. ¿Cómo puedo obtener información sobre los derechos de aduana al importar en la UE?
4. ¿Tengo que pagar por utilizar la Base de Datos? ¿Puede utilizarla cualquier persona?
5. ¿Hay restricciones de uso?
6. Estoy establecido en la UE. ¿Por qué no puedo acceder a las secciones sobre aranceles o procedimientos y trámites?
7. Soy representante oficial de un Estado miembro y trabajo en un país no perteneciente a la UE. ¿Cómo puedo acceder a las secciones sobre aranceles o procedimientos y trámites?
8. Recibo el mensaje «Access is not allowed from an open proxy server» (No está permitido acceder desde un servidor proxy abierto). ¿Eso qué quiere decir?
9. ¿Qué es el Sistema Armonizado (SA)?
10. ¿Qué es la Nomenclatura Combinada (NC)?
11. ¿Qué es el código del Arancel Integrado de las Comunidades Europeas (código TARIC)?
12. ¿Por qué la clasificación de mi producto en el SA es distinta en la EU-28 y en un país no miembro de la UE?
13. ¿A qué corresponden las siglas «NMF»?
14. ¿Qué significan las expresiones «ad valorem» y «tipos específicos»?
15. ¿Qué es el «valor del derecho pagado»?
16. ¿Qué es el «dumping»?
17. ¿Qué son los derechos compensatorios?
18. ¿Qué son los Incoterms?
19. Abreviaturas usadas en la Base de Datos de Acceso al Mercado
20. ¿Qué son las medidas sanitarias y fitosanitarias (MSF)?
21. ¿Cómo puedo comunicar los problemas encontrados en los mercados de fuera de la UE?
22. ¿Cómo puede la UE suprimir obstáculos al comercio?
23. Tengo una pregunta que no figura en esta sección.

1. ¿Qué es la Base de Datos de Acceso al Mercado?

La Base de Datos de Acceso al Mercado (MADB, por sus siglas en inglés) es un servicio en línea interactivo y gratuito donde las empresas de la UE pueden encontrar información sobre las condiciones de importación relativas a más de 100 terceros países.

¿Qué información se puede obtener aquí?

  • los aranceles de importación y los impuestos internos que deben abonarse por producto y por país;
  • los procedimientos, trámites y requisitos aduaneros y de importación, incluidos ejemplares de los formularios que deben cumplimentarse;
  • los principales obstáculos al comercio a los que se enfrentan los exportadores de la UE en el extranjero.

2. ¿Cómo puede ayudarme la Base de Datos de Acceso al Mercado?

Sección «Tariffs» (Aranceles) Para averiguar qué derechos e impuestos debe pagar por sus exportaciones a determinados países y calcular así el coste de la mercancía en destino, no tiene más que introducir el código del producto en el Sistema Armonizado (SA) —o la descripción del producto y seleccionar después «Find code» (Buscar código) si desconoce el código— y seleccionar el país de destino.

Sección «Procedures and Formalities» (Procedimientos y trámites)
Para obtener más información sobre los procedimientos y trámites exigidos por determinados países para el despacho de aduana y el acceso al mercado o averiguar qué documentos deben cumplimentarse, consulte la sección «Procedimientos y trámites». Seleccione el país de destino para obtener información general sobre las condiciones de acceso al mercado o introduzca el código de un determinado producto para ver los requisitos aplicables a su importación. Esta sección puede servirle también para verificar si dispone de toda la documentación necesaria para la exportación.

Sección «Estadísticas» (Statistics)
En esta sección puede obtener estadísticas por producto de los flujos comerciales entre la UE y los países no pertenecientes a la UE. Para ello no tiene más que introducir el código SA o la descripción del producto.

Sección «Trade Barriers » (Obstáculos al comercio)
Aquí encontrará información sobre los obstáculos al comercio que pueden afectar a sus exportaciones a determinados países.

Sección «SPS » (Medidas Sanitarias y Fitosanitarias (MSF))
Esta base de datos se ha concebido para ayudar al usuario a identificar los posibles problemas relacionados con las medidas sanitarias y fitosanitarias (MSF) y la exportación a países no pertenecientes a la UE, y a adoptar un planteamiento estratégico al respecto.


3. ¿Cómo puedo obtener información sobre los derechos de aduana al importar en la UE?

Si necesita información sobre los derechos de aduana aplicables a la importación en la UE de un determinado producto, seleccione «EU Tariffs» (Aranceles de la UE) en la sección «Import into the EU» (Importar en la UE) y haga una búsqueda introduciendo el código del producto (10 dígitos) y el país de origen.


4. ¿Tengo que pagar por utilizar la Base de Datos? ¿Puede utilizarla cualquier persona?

La Base de Datos de Acceso al Mercado es gratuita. Sin embargo, el acceso a las secciones «Tarifas» y «Procedimientos y trámites» está restringido a los usuarios de los Estados miembros de la Unión Europea y de los países adherentes o candidatos. Desde el punto de vista técnico, si el ordenador en el que esté instalado su navegador no está directamente conectado a internet a través de un proveedor de servicios de internet que esté situado en uno de estos países, no podrá consultar los datos sobre los aranceles aduaneros ni sobre los procedimientos y trámites.


5. ¿Hay restricciones de uso?

La información contenida en las secciones sobre aranceles y procedimientos y trámites de la Base de Datos de Acceso al Mercado no puede venderse ni utilizarse para la prestación de servicios de asesoramiento, redistribución, creación de bases de datos, almacenamiento o cualquier otro fin que no sea la referencia en apoyo de la actividad empresarial internacional del propio usuario en la Unión Europea. Queda prohibido cualquier otro uso que no haya sido expresamente autorizado por escrito por el propietario de los datos (pulse aquí para ver la lista).

6. Estoy establecido en la UE. ¿Por qué no puedo acceder a las secciones sobre aranceles o procedimientos y trámites?

Lo más probable es que, aunque esté establecido en la UE (o en un país adherente o candidato), esté conectado a internet a través de un servidor proxy situado en un país no perteneciente a la UE. Con esta configuración técnica no podemos darle acceso. Se trata de una limitación que nos imponen los contratos de licencia firmados con nuestros contratistas externos. Tenga presente que utilizando un ordenador que esté conectado a un proveedor de servicios de internet local (por ejemplo, desde su domicilio), debería poder acceder a la información de estas dos secciones sin problemas.


7. Soy representante oficial de un Estado miembro y trabajo en un país no perteneciente a la UE. ¿Cómo puedo acceder a las secciones sobre aranceles o procedimientos y trámites?

Esta es la única situación en la que la Comisión está autorizada a conceder acceso por medio de contraseñas. Pueden beneficiarse de esta posibilidad, por ejemplo, las embajadas y las misiones comerciales o económicas.


8. Recibo el mensaje «Access is not allowed from an open proxy server » (No está permitido acceder desde un servidor proxy abierto). ¿Eso qué quiere decir?

Quiere decir que el servidor proxy que usted utiliza para conectarse a internet tiene un problema técnico de configuración. A causa de ello, personas no autorizadas situadas en cualquier lugar del mundo podrían utilizar su servidor proxy para enviar peticiones a nuestra base de datos que se registrarían como si procediesen directamente de su propio proxy. Si aceptásemos esas peticiones, estaríamos incumpliendo nuestras obligaciones contractuales de restringir el acceso a determinadas secciones a los usuarios situados en la UE y los países adherentes o candidatos. Tenga en cuenta que un proxy abierto como el suyo puede ser utilizado indebidamente por hackers para otros fines, como el robo de datos o los ataques de denegación de servicio. Por ello, nuestra política es rechazar peticiones procedentes directa o indirectamente de proxies abiertos. Le aconsejamos que se ponga en contacto con su departamento de TI o su proveedor de servicios de internet con el fin de corregir la configuración de su proxy.


9. ¿Qué es el Sistema Armonizado (SA)?

El Sistema Armonizado de Designación y Codificación de Mercancías (SA) es un sistema de clasificación de las mercancías que entran en un país importador a través de la aduana. Sus 97 capítulos pueden utilizarse para clasificar cada mercancía objeto de intercambios comerciales entre países. Periódicamente, la Organización Mundial de Aduanas (OMA) recomienda revisar el SA para reflejar los cambios tecnológicos o las nuevas pautas del comercio. La última versión de la Nomenclatura del Sistema Armonizado entró en vigor el 1 de enero de 2012. Si bien la mayoría de los países utilizan la versión más actualizada del SA, algunos siguen utilizando una versión anterior. Para los países que utilizan la misma versión del SA, los 6 primeros dígitos son uniformes; por ejemplo, SA 2204.10 debería corresponder a «vino espumoso» en cualquier país que utilice la actual versión del SA.


10. ¿Qué es la Nomenclatura Combinada (NC)?

Todas las mercancías importadas en la UE o exportadas desde la UE deben clasificarse a efectos aduaneros. A cada producto se le asigna un determinado código de clasificación. La Nomenclatura Combinada (NC) establece las normas generales para la clasificación de las mercancías hasta un nivel de ocho dígitos y se actualiza anualmente. Se ha establecido a partir del Sistema Armonizado (SA). La Nomenclatura Combinada debe incluir: a) la Nomenclatura del Sistema Armonizado; b) las subdivisiones comunitarias de dicha Nomenclatura, denominadas «subpartidas NC»; y c) las disposiciones preliminares, notas complementarias de secciones o capítulos y notas a pie de página referidas a las subpartidas NC. A cada subpartida NC le corresponde un código numérico compuesto de ocho dígitos: a) los seis primeros dígitos son los códigos numéricos atribuidos a las partidas y subpartidas de la Nomenclatura del Sistema Armonizado; b) los dígitos séptimo y octavo identifican a las subpartidas NC.


11. ¿Qué es el código del Arancel Integrado de las Comunidades Europeas (código TARIC)?

El código TARIC (Arancel Integrado de las Comunidades Europeas) se ha concebido para mostrar las distintas normas aplicables a cada producto que se importa en la UE. Incluye las disposiciones del Sistema Armonizado (SA) y la Nomenclatura Combinada (NC), pero también otras disposiciones que se especifican en la legislación comunitaria, como las suspensiones arancelarias, los contingentes arancelarios y las preferencias arancelarias que existen para la mayoría de los socios comerciales de la Comunidad. En el momento de la importación en la UE, en las declaraciones de aduana debe utilizarse el código TARIC de 10 dígitos.


12. ¿Por qué la clasificación de mi producto en el SA es distinta en la EU-28 y en un país no miembro de la UE?

Solo los seis primeros dígitos de la clasificación del SA son uniformes para todos los países. Cualquier país puede decidir seguir desglosando la clasificación de 6 dígitos para designar un producto más específicamente. En principio, las mercancías designadas con ocho dígitos se consideran perfectamente descritas a efectos aduaneros, pero algunos países pueden llegar a exigir 9, 10 o incluso más dígitos para describir exhaustivamente el bien que se importa. Ahora bien, la misma combinación de 8 dígitos puede identificar productos diferentes en los distintos países. Por ejemplo, 2001.90.30 es el código atribuido al «maíz dulce» en la clasificación de la EU-28 y a las «judías» en la de EE. UU. Por norma general, las nomenclaturas arancelarias solo deben ser comparables hasta el nivel de seis dígitos. No obstante, si las versiones del Sistema Armonizado son distintas, puede que la comparación esté más limitada. A partir del nivel de seis dígitos es posible encontrar la equivalencia entre los distintos códigos comparando las descripciones de las mercancías que ofrecen las subpartidas posteriores. No obstante, hay algunos casos en que las mercancías pueden haberse clasificado de manera diferente en distintas zonas aduaneras.


13. ¿A qué corresponden las siglas «NMF»?

Los tipos de la Nación más favorecida (NMF) son los tipos regulares del arancel aduanero aplicables a todos los países cuando no se aplica un tipo General (GEN). Aplicados convencionalmente entre los miembros de la OMC, los tipos NMF pueden aplicarse también entre países que no son miembros de la OMC. En virtud de acuerdos de libre comercio bilaterales o multilaterales o del Sistema de Preferencias Generalizadas (SPG) pueden concederse tipos preferenciales. Algunos países también aplican un tipo General (GEN) a todas las mercancías que no son originarias de países acogidos al trato NMF o a las mercancías de origen desconocido o dudoso. Estos tipos Generales pueden ser bastante más elevados que los tipos NMF.


14. ¿Qué significan las expresiones «ad valorem» y «tipos específicos»?

Los tipos de los derechos pueden basarse en un porcentaje del valor de las mercancías importadas (tipo ad valorem) o pueden consistir en un importe determinado que dependa, por ejemplo, de la cantidad, el peso o el volumen de las mercancías (tipo específico). Existen también combinaciones de los tipos ad valorem y específicos que se denominan tipos compuestos. Sin embargo, la mayoría de los países utilizan sobre todo tipos ad valorem.


15. ¿Qué es el «valor una vez pagados los derechos»?

Muchos impuestos se calculan en función del valor del producto una vez que se ha determinado y aplicado el derecho de aduana. Por tanto, si el valor en aduana de un producto es de 100 dólares y el derecho de aduana se establece en un 10 %, el derecho pagadero será de 10 dólares. El valor una vez pagados los derechos es la suma del valor en aduana (100 dólares) y el derecho pagadero (10 dólares), en este caso, 110 dólares.


16. ¿Qué es el «dumping»?

Dumping es el nombre informal que recibe la práctica de vender un producto en un país extranjero por un importe inferior a: a) su precio en el mercado interior del país, o b) su coste de fabricación. La práctica del «dumping» es ilegal en la mayoría de los países, que normalmente tratan de proteger a su propia industria frente a este tipo de competencia. Los derechos antidumping son los que se imponen a las importaciones efectuadas a precios sospechosamente bajos. La finalidad de estos derechos es aumentar el precio de la mercancía en el país importador y proteger a la industria local frente a la competencia desleal.


17. ¿Qué son los derechos compensatorios?

Los derechos compensatorios, también conocidos como derechos antisubvenciones, son derechos de importación impuestos en virtud de las normas de la Organización Mundial del Comercio (OMC) para neutralizar los efectos negativos de las subvenciones. Estos derechos se imponen cuando, a raíz de una investigación, se llega a la conclusión de que un país extranjero subvenciona sus exportaciones, perjudicando a los productores nacionales del país importador.


18. ¿Qué son los Incoterms?

Los Incoterms ® son un conjunto de normas que definen las responsabilidades de los vendedores y los compradores para la entrega de mercancías en el marco de los contratos de venta en el comercio internacional o nacional. Los publica la Cámara de Comercio Internacional y se utilizan muy a menudo en las transacciones comerciales internacionales. Su versión más reciente, Incoterms ® 2010, se publicó en septiembre de 2010 y entró en vigor el 1 de enero de 2011. Las dos principales categorías de los Incoterms ® 2010 están ahora organizadas por modos de transporte. Utilizados en el comercio internacional y en los contratos nacionales, los nuevos grupos de Incoterms ® pretenden simplificar la redacción de los contratos y ayudar a evitar malentendidos al establecer claramente las obligaciones de compradores y vendedores.

  • Grupo 1 – Incoterms ® aplicados a cualquier modo de transporte:
    • Ex Works (EXW): «En fábrica». El vendedor cumple su obligación de entrega al poner las mercancías a disposición del comprador en su establecimiento u otro lugar designado (fábrica, almacén, etc.). El comprador asume todos los riesgos y costes en el momento en que recoge las mercancías en el establecimiento del vendedor. El vendedor no está obligado a cargar las mercancías ni a despacharlas en aduana para su exportación.
    • Free Carrier (FCA): «Franco transportista». El vendedor entrega las mercancías despachadas para la exportación al transportista estipulado por el comprador o a un tercero autorizado para recoger las mercancías en el establecimiento del vendedor o en otro lugar designado. El comprador asume todos los riesgos y los costes asociados a la entrega de las mercancías en el destino final, incluido el transporte después de la entrega al transportista y todas las tasas aduaneras que haya que pagar para importar el producto en un país extranjero.
    • Carriage Paid To (CPT): «Porte pagado hasta». El vendedor despacha en aduana las mercancías para la exportación y las entrega al transportista o a un tercero estipulado por el vendedor en el lugar de expedición designado. El vendedor es responsable de los costes de transporte asociados a la entrega de las mercancías en el lugar de destino designado, pero no es responsable de contratar ningún seguro.
    • Carriage and Insurance Paid To (CIP): «Porte y seguro pagados hasta». El vendedor despacha en aduana las mercancías para la exportación y las entrega al transportista o a un tercero estipulado por el vendedor en el lugar de expedición acordado. El vendedor es responsable de los costes de transporte asociados a la entrega de las mercancías y de contratar un seguro de cobertura mínima hasta el lugar de destino designado.
    • Delivered at Terminal (DAT): «Entrega en terminal». El vendedor despacha en aduana las mercancías para la exportación y asume todos los riesgos y costes asociados a la entrega y la descarga de las mercancías en la terminal del puerto o el lugar de destino designado. El comprador es responsable de todos los costes y riesgos a partir de ese punto, incluido el despacho de aduana para la importación de las mercancías en el país de destino designado.
    • Delivered at Place (DAP): «Entrega en el lugar». El vendedor despacha en aduana las mercancías para la exportación y asume todos los riesgos y costes asociados a la entrega de las mercancías, sin descargarlas, en el lugar de destino designado. El comprador es responsable de todos los costes y riesgos asociados a la descarga y el despacho aduanero de las mercancías para su importación en el país de destino designado.
    • Delivered Duty Paid (DDP): «Entrega derechos pagados». El vendedor asume todos los riesgos y costes asociados a la entrega de las mercancías en el lugar de destino designado, listas para la descarga y despachadas para la importación.
  • Grupo 2 – Incoterms ® aplicados únicamente al transporte por mar y por vías navegables :
    • Free Alongside Ship (FAS): «Franco al costado del buque». El vendedor despacha en aduana las mercancías para la exportación y las entrega una vez que estas están dispuestas al costado del buque en el puerto de embarque designado. El comprador asume todos los riesgos y costes relacionados con las mercancías a partir de ese punto.
    • Free on Board (FOB): «Franco a bordo». El vendedor despacha en aduana las mercancías para la exportación y las entrega una vez que están a bordo del buque en el puerto de embarque designado. El comprador asume todos los riesgos y costes relacionados con las mercancías a partir de ese momento.
    • Cost and Freight (CFR): «Coste y flete». El vendedor despacha en aduana las mercancías para la exportación y las entrega una vez que están a bordo del buque en el puerto de embarque. El vendedor asume el coste del flete hasta el puerto de destino designado. El comprador asume todos los riesgos relacionados con las mercancías a partir del momento en que las mercancías están a bordo del buque en el puerto de embarque.
    • Cost, Insurance, and Freight (CIF): «Coste, seguro y flete». El vendedor despacha en aduana las mercancías para la exportación y las entrega una vez que están a bordo del buque en el puerto de embarque. El vendedor asume los costes de flete y seguro hasta el puerto de destino designado. El vendedor solo está obligado a contratar un seguro de cobertura mínima. El comprador es responsable de todos los costes asociados a la descarga de las mercancías en el puerto de destino designado y al despacho de las mercancías para la importación. El riesgo pasa del vendedor al comprador una vez que las mercancías están a bordo del buque en el puerto de embarque.

19. Abreviaturas usadas en la Base de Datos de Acceso al Mercado

NMF Los tipos de la Nación más favorecida (NMF) son los tipos regulares del arancel aduanero que se aplican a todos los países. Los tipos NMF, aplicados convencionalmente entre los miembros de la OMC, pueden aplicarse también entre países que no son miembros de la OMC.
GEN Los tipos Generales (GEN) pueden aplicarse a todas las mercancías que no sean originarias de países acogidos al trato NMF o a las mercancías de origen desconocido o dudoso.
SPG El Sistema de Preferencias Generalizadas (SPG) permite aplicar tipos de derechos especiales, más bajos, a los países en desarrollo.
PMD Los Países Menos Desarrollados (PMD) son los más pobres de los países en desarrollo y todas las importaciones en la UE procedentes de estos países están exentas de derechos y contingentes arancelarios.
UE La Unión Europea (UE) es una organización internacional de 28 Estados miembros que forman una unión aduanera y un mercado único. Los productos originarios de la UE pueden acogerse a los tipos preferenciales que figuran en la columna correspondiente de la sección «Aranceles», sujetos a la presentación de una prueba de origen preferencial.


20. ¿Qué son las medidas sanitarias y fitosanitarias (MSF)?

Las medidas sanitarias y fitosanitarias (MSF) son todas las leyes, decretos, reglamentos, requisitos y procedimientos pertinentes generalmente aplicables a los animales y las plantas, así como a sus productos, que, por tanto, afectan principalmente a las industrias agrícolas y de la pesca. Según el Acuerdo MSF de la OMC, las medidas MSF pueden aplicarse en el territorio de un país para proteger la vida o la salud humana, animal o vegetal contra los riesgos derivados de las plagas vegetales (insectos, bacterias, virus), los aditivos, los residuos (de plaguicidas o fármacos veterinarios), los contaminantes (metales pesados), las toxinas o los organismos patógenos presentes en los productos alimenticios, las bebidas o los piensos, y las enfermedades propagadas por los animales.


21. ¿Cómo puedo comunicar los problemas encontrados en los mercados de fuera de la UE?

Utilice el formulario en línea «Comunicar obstáculos a la exportación» en la MADB. Si aporta pruebas sobre la existencia de un obstáculo que le impida acceder al mercado, la DG Comercio analizará su problema y determinará la actuación más adecuada. Esta cuestión puede abordarse de distintas maneras, desde entablando contactos bilaterales informales hasta litigando a través del mecanismo de solución de diferencias de la OMC. Las empresas europeas pueden desempeñar un papel esencial en este proceso. De ahí que la Base de Datos de Acceso al Mercado sea interactiva y que la Comisión esté encantada de atender sus quejas, preguntas y sugerencias sobre cuestiones relativas al acceso al mercado, ya sea a través de consultas en línea o por cualquier otro medio.

Necesitamos información sobre:

Toda restricción al comercio que no figure aún en la sección «Obstáculos al comercio» de la Base de Datos. Cuanta más información dispongamos sobre un problema de acceso al mercado, incluido su impacto económico, más eficazmente podremos formular una política orientada a solucionarlo.


22. ¿Cómo puede la UE suprimir obstáculos al comercio?

Tras un análisis en profundidad de cada obstáculo específico, que incluye una evaluación de su posible efecto de palanca y su impacto económico, la Comisión definirá una estrategia adecuada encaminada a eliminarlo. Para ello pueden preverse las siguientes líneas de acción:

  • Gestiones diplomáticas con las embajadas en Bruselas y de las delegaciones de la UE en terceros países, reuniones bilaterales en el marco de los comités de la OMC en Ginebra, cuestiones comerciales específicas en las reuniones plenarias de los comités de la OMC y mecanismo oficial de solución de diferencias de la OMC.
  • Negociaciones de adhesión a la OMC
  • Presentación de observaciones escritas a las medidas notificadas por terceros países en el marco del procedimiento de notificación de la OMC, obligaciones de transparencia de, por ejemplo, los Acuerdos MSF y OTC.
  • Participación activa en el trabajo de elaboración de normas internacionales, por ejemplo, de la Organización Mundial de Sanidad Animal (OIE) (en el caso de las enfermedades de los animales), el Codex Alimentarius (para la seguridad alimentaria), y la Convención Internacional de Protección Fitosanitaria (CIPF) (para aspectos de la sanidad vegetal).
  • Negociaciones sobre la ampliación de la UE.
  • Aplicación de los acuerdos bilaterales existentes y diálogos reglamentarios bilaterales con terceros países.
  • Negociación de nuevos acuerdos de libre comercio y de otros acuerdos pertinentes.
  • Otras consultas comerciales.

23. Tengo una pregunta que no figura en esta sección.

A través del formulario de contacto es posible solicitar información detallada sobre el uso del sitio web de la Base de Datos de Acceso al Mercado o sobre situaciones reales a las que hacen frente los exportadores. Su consulta será tratada por el Servicio de Asistencia de Acceso al Mercado.

© A service provided by DG Trade, European Commission 

Turulepääsu andmebaas: korduma kippuvad küsimused

1. Mis on turulepääsu andmebaas?
2. Kuidas saab turulepääsu andmebaas teid aidata?
3. Kuidas ma leian teavet ELi importimisel kehtivate tollimaksude kohta?
4. Kas ma pean andmebaasi kasutamise eest maksma ja kas kõik võivad seda kasutada?
5. Kas kasutamisel on piiranguid?
6. Ma asun ELi territooriumil. Miks ma ei pääse ligi rubriikidele „Tariifid” ning „Menetlused ja formaalsused”?
7. Ma olen liikmesriigi ametlik esindaja ja töötan väljaspool ELi asuvas riigis. Kuidas ma pääsen ligi rubriigile „Tariifid” või „Menetlused ja formaalsused”?
8. Ma saan teate „Access is not allowed from an open Proxy server“ (Juurdepääs avatud proksiserverist ei ole lubatud). Mida see tähendab?
9. Mis on harmoneeritud süsteem (HS)?
10. Mis on kombineeritud nomenklatuur (CN)?
11. Mis on Euroopa ühenduste integreeritud tariifistiku (TARIC) kood?
12. Miks on minu toote klassifikatsioon HSi järgi erinev EL 28 riikides ja väljaspool ELi asuvas riigis?
13. Mida tähendab „enamsoodustusrežiim”?
14. Mida tähendavad terminid „väärtuseline tollimaks” (ad valorem) ja „erimäärad”?
15. Mis on „väärtus pärast tollimaksu tasumist”?
16. Mis on dumping?
17. Mis on tasakaalustav tollimaks?
18. Mis on rahvusvahelised tarnetingimused (Incoterms)?
19. Turulepääsu andmebaasis kasutatavad lühendid
20. Mis on sanitaar-ja fütosanitaarmeetmed?
21. Kuidas teatada probleemidest väljaspool ELi asuvatel turgudel?
22. Kuidas saab EL kõrvaldada kaubandustõkkeid?
23. Mul on küsimus, millele ei ole siin KKK-s vastust!

1. Mis on turulepääsu andmebaas (MADB)?

Turulepääsu andmebaas (Market Access Database (MADB)) on interaktiivne ja tasuta internetipõhine teenus, mis võimaldab Euroopa ettevõtjatel leida teavet rohkem kui 100 kolmandate riikide hulka kuuluva riigi imporditingimuste kohta.

Millist teavet sealt leida võib?

  • Tollilõivud ning riigisisesed maksud kaupade importimisel toodete ja riikide kaupa;
  • tolli- ja impordimenetlused, formaalsused ja nõuded, k.a täitmist vajavate vormide näidised;
  • ELi eksportijate ees seisvad peamised kaubandustõkked välismaal.

2. Kuidas saab turulepääsu andmebaas teid aidata?

Tariifide rubriik (Tariffs) Kui sisestate toote harmoneeritud süsteemi koodi või tootekirjelduse, kasutades nuppu „Find code“ (Leia kood - juhul kui te ei tea koodi), ning valite sihtriigi, näete, milliseid lõive ja makse tuleb teil maksta kauba eksportimisel vastavasse riiki. See võimaldab teil välja arvutada kauba maaletoomise kulud.

Menetluste ja formaalsuste rubriik (Procedures and Formalities)
Teabe saamiseks vastavas riigis tollivormistuseks ja turulepääsuks nõutavate menetluste ja formaalsuste ning täitmist vajavate dokumentide kohta avage lihtsalt rubriik „Menetlused ja formaalsused”. Valige sihtriik, et saada üldist teavet turulepääsu tingimuste kohta, või lisage tootekood, et leida tootespetsiifilisi impordinõudeid. Kasutage seda ka kontrollnimistuna kõikide ekspordiks vajalike dokumentide ettevalmistamiseks.

Statistikarubriik (Statistics)
Sellest rubriigist on võimalik leida statistilisi andmeid toodete kaubavoogude kohta ELi ja kolmandate riikide vahel, sisestades lihtsalt harmoneeritud süsteemi koodi või tootekirjelduse.

Kaubandustõkete rubriik (Trade Barriers)
Siit leiate teavet kaubandustõkete kohta, mis võivad mõjutada teie eksporti asjaomastesse riikidesse.

Sanitaar-ja fütosanitaarmeetmete rubriik (SPS)
Selle andmebaasi eesmärk on hõlbustada sanitaar- ja fütosanitaarmeetmetega seotud nõuete kindlakstegemist ja neile strateegiliselt lähenemist kolmandatesse riikidesse eksportimisel.


3. Kuidas ma leian teavet ELi importimisel kehtivate tollimaksude kohta?

Kui vajate teavet teatud kauba ELi importimisel kehtivate tollimaksude kohta, tuleb teil kasutada rubriiki „Import ELi”, klõpsata linki „ELi tariif” ja teostada otsing, sisestades tootekoodi (10-kohaline number) ja päritoluriigi.


4. Kas ma pean andmebaasi kasutamise eest maksma ja kas kõik võivad seda kasutada?

Juurdepääs turulepääsu andmebaasile on tasuta. Rubriikides „Tariifid” ning „Menetlused ja formaalsused” olev teave on siiski kättesaadav ainult kasutajatele, kes asuvad Euroopa Liidu liikmesriigis, ühinevas või kandidaatriigis. Tehnilisest küljest: kui teie arvuti, milles teie brauser töötab, ei ole internetiga otse ühendatud mõnes nimetatud riigis asuva internetiteenuse pakkuja kaudu, ei ole teil võimalik näha rubriikide „Tariifid” ning „Menetlused ja formaalsused” andmeid mitte ühelgi eesmärgil.


5. Kas kasutamisel on piiranguid?

Turulepääsu andmebaasi rubriikides „Tariifid” ning „Menetlused ja formaalsused” leiduvat teavet ei või kasutada edasimüügiks või konsultatsiooniteenuste osutamiseks, uuesti väljajagamiseks, andmebaaside loomiseks, andmesalvestuseks või mõnel muul otstarbel peale kasutaja enda rahvusvahelise äritegevuse toetamise Euroopa Liidus. Muul otstarbel kasutamine on keelatud, v.a kui teabe omanik on seda selgelt kirjalikus vormis lubanud (vt loetelu siin ).

6. Ma asun ELi territooriumil. Miks ma ei pääse ligi rubriikidele „Tariifid” ning „Menetlused ja formaalsused”?

Kõige tõenäolisemalt on põhjuseks asjaolu, et kuigi te ise asute ELi, ühineva või kandidaatriigi territooriumil, toimib teie internetiühendus mõnes teises riigis asuva proksiserveri kaudu. Sellise tehnilise konfiguratsiooni puhul ei tohi me teile ligipääsu lubada. Selline piirang on meile peale pandud lepingupartnerite poolt litsentsilepingutega. Pange tähele, et kui teil on võimalus kasutada mõnda muud arvutit (näiteks teie koduarvutit), mis on ühendatud kohaliku internetiteenuse pakkujaga, peaksite saama takistusteta juurdepääsu mõlemale rubriigile.


7. Ma olen liikmesriigi ametlik esindaja ja töötan väljaspool ELi asuvas riigis. Kuidas ma pääsen ligi rubriikidele „Tariifid” ning „Menetlused ja formaalsused”?

See on ainuke olukord, kus komisjonil on õigus tagada ligipääs salasõnade abil. Selline võimalus antakse näiteks saatkondadele ja majandus-või kaubandusesindustele.


8. Ma saan teate „Access is not allowed from an open proxy server“ (Juurdepääs avatud proksiserverist ei ole lubatud). Mida see tähendab?

See tähendab, et proksil, mida te internetühenduseks kasutate, on probleem tehnilise konfiguratsiooniga. Ilma volitusteta isikud, kes asuvad mistahes maailma paigas, võivad kasutada teie proksit, et saata päringuid meie andmebaasi, just nagu tuleksid need teie proksilt. Kui me aktsepteeriksime neid päringuid, siis me ei peaks kinni oma lepingulistest kohustustest piirata juurdepääsu mõnele rubriigile nii, et need oleksid kättesaadavad ainult ELi ning ühineva või kandidaatriigi territooriumil asuvatele kasutajatele. Arvestage, et teie omaga sarnast avatud proksit võivad kasutada ka häkkerid muudel eesmärkidel, näiteks andmete varastamine või teenusetõkestamine. Seepärast ongi meil reegel lükata tagasi päringud, mis tulevad otseselt või kaudselt avatud proksidest. Soovitame teil võtta ühendust oma IT osakonna või internetiteenuse pakkujaga, et korrigeerida proksi konfiguratsiooni.


9. Mis on harmoneeritud süsteem (HS)?

Kaupade kirjeldamise ja kodeerimise harmoneeritud süsteem (HS) on importimisel tolli kaudu riiki sisenevate kaupade klassifitseerimise süsteem. Selle 97 grupi abil saab klassifitseerida kõiki kaupu, millega riikide vahel kaubeldakse. Aeg-ajalt teeb Maailma Tolliorganisatsioon (WCO) soovitusi HSi uuesti läbivaatamiseks, et see kajastaks muutusi tehnoloogiates ja kaubandustavades. Viimane harmoneeritud süsteemi nomenklatuuri versioon jõustus 1. jaanuaril 2012. aastal. Enamik riike kasutab HSi kõige viimast versiooni, mõned jätkavad vanemate versioonide kasutamist. Riikide jaoks, kes kasutavad HSi sama versiooni, on esimesed 6 numbrit ühtsed; näiteks HS 2204.10 peaks tähendama „vahuveini” igas riigis, kus kasutatakse HSi praegust versiooni.


10. Mis on kombineeritud nomenklatuur (CN)?

Kõik kaubad, mida ELi imporditakse või EList eksporditakse, peavad olema tollieesmärkidel klassifitseeritud. Igale üksiktootele on määratud konkreetne klassifitseerimiskood. Kombineeritud nomenklatuur (Combined Nomenclature (CN)) sätestab kaupade klassifitseerimise üldreeglid kaheksakohalise numbri ulatuses ja seda ajakohastatakse igal aastal. Nomenklatuur kehtestatakse harmoneeritud süsteemi (HS) alusel. Kombineeritud nomenklatuur sisaldab: a) harmoneeritud süsteemi nomenklatuuri; b) sellele nomenklatuurile ühenduse poolt kehtestatud alajaotisi, mida nimetatakse CNi alamrubriikideks; c) CNi alamrubriikidega seotud esialgseid sätteid, lisamärkusi jagude või gruppide kohta ning joonealuseid märkusi. Iga CNi alamrubriik on määratletud kaheksakohalise kaubakoodi numbriga: a) esimesed kuus numbrit on harmoneeritud süsteemi nomenklatuuri rubriikide või alamrubriikidega seotud koodid; b) seitsmes ja kaheksas number tähistavad CNi alamrubriike.


11. Mis on Euroopa ühenduste integreeritud tariifistiku (TARIC) kood?

Euroopa ühenduste integreeritud tariifistiku (TARIC) koodi eesmärk on osutada mitmesugustele reeglitele, mida rakendatakse eri toodete suhtes nende importimisel ELi. See hõlmab harmoneeritud süsteemi (HS) ja kombineeritud nomenklatuuri (CN), samuti ka täiendavaid reegleid, mis on sätestatud ühenduse seadustikus, nagu näiteks tariifide peatamine, tariifikvoodid ja tariifieelistused, mis on olemas enamiku ühenduse kaubanduspartnerite suhtes. ELi importimisel tuleb tollideklaratsioonides kasutada 10-numbrilist TARICu koodi.


12. Miks on minu toote klassifikatsioon HSi järgi erinev EL 28 riikides ja väljaspool ELi asuvas riigis?

HSi-järgne klassifikatsioon on ühtne kõikides riikides ainult esimese kuue numbri osas. Iga riik võib lisada kuuekohalisele numbrile täiendusi, et toodet täpsemalt kirjeldada. Tollieesmärkidel loetakse üldiselt piisavaks kaheksa numbrit, aga mõned riigid võivad nõuda 9-, 10- või rohkemanumbrilist koodi imporditavate kaupade täielikuks kirjeldamiseks. Sama 8-numbriline kood võib tähendada eri riikides erinevat toodet. Näiteks 2001.90.30 tähendab EL 28 klassifikatsiooni järgi „suhkrumais” ja Ameerika Ühendriikide klassifikatsiooni järgi „oad”. Üldreeglina tuleks tariifinomenklatuure võrrelda ainult kuuenumbrilise koodi alusel. Kui harmoneeritud süsteemi versioonid on erinevad, võib selline võrdlus olla siiski raskendatud. Alates kuuenumbrilisest tasemest on võimalik koode kokku sobitada, võrreldes kaupade kirjeldusi järgnevates alamrubriikides. Siiski esineb juhtumeid, kus kaubad võivad erinevatel tolliterritooriumitel olla erinevalt klassifitseeritud.


13. Mida tähendab „enamsoodustusrežiim”?

Enamsoodustusrežiimi määrad kehtivad tavaliste tollitariifimääradena, mida rakendatakse kõikide riikide suhtes juhul, kui ei rakendata üldiseid määrasid (General Rate (GEN)). Tavapäraselt WTO liikmesriikide vahel rakendatavad enamsoodustusrežiimi määrad võivad olla rakendatud ka riikide vahel, kes ei ole WTO liikmesriigid. Kahe- või mitmepoolsete vabakaubanduslepingute või üldise soodustuste süsteemi (Generalised System of Preferences (GSP)) kehtestamise korral võidakse rakendada soodustariife. Mõned riigid rakendavad üldiseid määrasid kõikidele kaupadele, mis pärinevad riikidest, mille suhtes ei rakendata enamsoodustusrežiimi või kaupadele, mille päritolu ei ole teada või on vaid oletatav. Sellised üldised tariifimäärad võivad olla olulisemalt kõrgemad kui enamsoodustusrežiimi korral kehtivad määrad.


14. Mida tähendavad terminid „väärtuseline tollimaks” (ad valorem) ja „erimäärad”?

Tollimaksumäära aluseks võib olla imporditavate kaupade väärtuse protsent (väärtuseline tollimaks) või teatud kindel rahasumma, mis sõltub kaupade arvust, kaalust või mahust (erimäär). Kasutatakse ka väärtuselise tollimaksu ja erimäärade kombinatsioone ehk nn liit-tollimaksumäärasid. Enamik riike kasutab väärtuselisi tollimaksumäärasid.


15. Mis on „väärtus pärast tollimaksu tasumist”?

Mitmed maksud määratakse toote väärtuse järgi pärast tollimaksu kindlaksmääramist ja rakendamist. Seega kui kauba tolli- või maksustatav väärtus on 100 dollarit ning tollimaksumäär on 10 %, siis tuleb tasuda tollimaksu 10 dollarit. Väärtus pärast tollimaksu tasumist on seega maksustatav väärtus (100 dollarit) pluss tasumisele kuuluv tollimaks (10 dollarit), kokku 110 dollarit.


16. Mis on dumping?

Dumping on mitteametlik nimetus sellise praktika kohta, kus kaupa müüakse välisriigis madalama hinnaga kui on a) selle hind koduriigis või b) toote omahind. Enamikus riikides on dumpinghindadega müümine ebaseaduslik ning tavaliselt soovivad riigid oma tööstusi sellise konkurentsi eest kaitsta. Dumpinguvastaseid tollimakse rakendatakse kahtlaselt madala hinnaga importtoodetele, et tõsta nende hinda importivas riigis ja seeläbi kaitsta kohalikku tööstust ebaausa konkurentsi eest.


17. Mis on tasakaalustav tollimaks?

Tasakaalustav tollimaks ehk subsiidiumivastane tollimaks on impordimaks, mis on kehtestatud Maailma Kaubandusorganisatsiooni (WTO) reeglite alusel, et neutraliseerida subsiidiumide negatiivset mõju. Seda rakendatakse, kui uurimise käigus selgub, et välisriik toetab rahaliselt oma eksporti, nõrgestades nii importiva riigi tootjaid.


18. Mis on rahvusvahelised tarnetingimused (Incoterms)?

Rahvusvahelised tarnetingimused (Incoterms®) on eeskirjade kogumik, milles määratakse kindlaks müüja ja ostja kohustused kauba lepingujärgseks kohaletoimetamiseks nii rahvusvaheliste kui ka kodumaiste tehingute korral. Neid eeskirju avaldab Rahvusvaheline Kaubanduskoda (ICC) ja need on laialt kasutusel rahvusvahelistes kaubandustehingutes. Tarnetingimuste viimane versioon Incoterms® 2010 avaldati 2010. aasta septembris ning jõustus 1. jaanuaril 2011. Kaks peamist tarnetingimuste Incoterms® 2010 rühma on nüüd organiseeritud transpordiliikide kaupa. Nii rahvusvahelistes kui ka riigisisestes lepingutes kasutatavate uute tarnetingimuste rühmadega tahetakse lihtsustada lepingute koostamist ning aidata ära hoida arusaamatusi, määrates täpselt kindlaks nii ostjate kui ka müüjate kohustused.

  • 1. rühm. Tarnetingimused, mis kehtivad kõikide transpordiliikide suhtes
    • Hangitud tehasest (Ex Works (EXW)): müüja on oma kohustused täitnud, kui ta teeb kaubad ostjale äraviimiseks kättesaadavaks oma territooriumil või mõnes muus kokkulepitud kohas (nt tehases, laos jne). Ostja kannab kõik riskid ja kulud alates sellest hetkest, kui ta võtab vastu tooted müüa asukohas ja kuni kaubad on toimetatud ostja asukohta. Müüjal ei ole kohustust kaupu peale laadida ega neile tollivormistust teha.
    • Franko vedaja (Free Carrier (FCA)): müüja annab ekspordi tollivormistusega kaubad üle vedajale, kelle on määranud ostja või müüja territooriumilt või mujalt kindlaksmääratud kohast kaupu ära viima volitatud muu isik. Ostja kannab kõik riskid ja kulud, mis on seotud kaupade transportimisega lõpp-sihtpunkti, k.a transport pärast kauba üleandmist vedajale, samuti kõik tollimaksud seoses kauba importimisega teise riiki.
    • Vedu makstud kuni (Carriage Paid To (CPT)): müüja teeb kaupade ekspordiks tollivormistuse ja annab need vedajale või müüja määratud muule isikule üle kindlaksmääratud tarnekohas. Müüja maksab kauba transpordi eest kokkulepitud sihtkohani, kuid ei pea kaupa kindlustama.
    • Vedu ja kindlustus makstud kuni (Carriage and Insurance Paid To (CIP)):müüja teeb kaupade ekspordiks tollivormistuse ja annab need üle vedajale või müüja määratud muule isikule kindlaksmääratud tarnekohas. Müüja maksab kauba transpordi ja minimaalse kindlustuskaitse eest kokkulepitud sihtkohani.
    • Tarnitud terminalis (Delivered at Terminal (DAT)): müüja teeb kaupade ekspordiks tollivormistuse ja kannab kõik kauba kohaletoimetamise ning määratud sadama terminalis või sihtkohas mahalaadimise riskid ja kulud. Ostja kannab kõik kulud ja riskid alates sellest punktist edasi ning teeb tollivormistuse kaupade importimiseks nimetatud sihtriiki.
    • Tarnitud kohale (Delivered at Place (DAP)):müüja teeb kaupade ekspordiks tollivormistuse ja kannab kõik riskid ja kulud seoses kaupade kohaletoimetamisega kokkulepitud sihtkohta ilma kaupu maha laadimata. Ostja kannab kõik kulud ja riskid seoses kaupade mahalaadimisega ning tollivormistusega nende importimiseks nimetatud sihtriiki.
    • Tarnitud, toll tasutud (Delivered Duty Paid (DDP)): müüja kannab kõik riskid ja kulud seoses kaupade kohaletoimetamisega kokkulepitud sihtkohta, kaubad on mahalaadimiseks valmis ja tollivormistus importimiseks tehtud.
  • 2. rühm. Tarnetingimused, mida rakendatakse ainult mere- ja siseveetranspordi puhul
    • Franko laeva kõrval (Free Alongside Ship (FAS)): müüja teeb kaupade ekspordiks tollivormistuse ja need loetakse kohale toimetatuks, kui need on paigutatud laeva kõrvale kokkulepitud tarnesadamas. Alates sellest punktist kannab ostja kõik kaubaga seotud riskid ja kulud.
    • Franko laeva pardal (Free on Board (FOB)): müüja teeb kaupade ekspordiks tollivormistuse ja need loetakse kohale toimetatuks, kui need on laeva pardal kokkulepitud tarnesadamas. Alates sellest punktist kannab ostja kõik kaubaga seotud riskid ja kulud.
    • Hind ja prahiraha (Cost and Freight (CFR)): müüja teeb kaupade ekspordiks tollivormistuse ja need loetakse kohale toimetatuks, kui need on laeva pardal kokkulepitud tarnesadamas. Müüja kannab veokulu kokkulepitud sihtsadamani. Ostja kannab kõik kaubaga seotud riskid alates sellest momendist, kui kaup on toimetatud tarnesadamas laeva pardale.
    • Hind, kindlustus ja prahiraha (Cost, Insurance, and Freight (CIF)):müüja teeb kaupade ekspordiks tollivormistuse ja need loetakse kohale toimetatuks, kui need on laeva pardal kokkulepitud tarnesadamas. Müüja kannab veo- ja kindlustuskulud kokkulepitud sihtsadamani. Müüja peab tagama ainult minimaalse kindlustuskaitse. Ostja kannab kõik kauba mahalaadimiskulud kokkulepitud sihtsadamas ja korraldab kaupade impordi tollivormistuse. Risk läheb müüjalt ostjale üle hetkel, kui kaubad on tarnesadamas laeva pardal.

19. Turulepääsu andmebaasis kasutatavad lühendid

MFN Enamsoodustusrežiimi (Most Favoured Nation (MFN)) määrad kehtivad tavaliste tollitariifimääradena, mida rakendatakse kõikide riikide suhtes. Tavapäraselt WTO liikmesriikide vahel rakendatavaid tariifimäärasid võib samuti rakendada riikide suhtes, kes ei ole WTO liikmed.
GEN Üldisi tariifimäärasid (GEN) võib rakendada kõikidele kaupadele, mille päritoluriigi suhtes ei rakendata enamsoodustusrežiimi, või kaupadele, mille päritolu on teadmata või kahtlane.
GSP Üldise soodustuste süsteemi (Generalised System of Preferences (GSP)) rakendamise korral võidakse kehtestada spetsiaalseid madalamaid tollitariife arengumaadele.
LDC Vähim arenenud riigid (Least Developed Countries (LDCs)) on kõige vaesemad arenguriigid, kelle kaupadele võimaldatakse tariifi- ja kvoodivaba importi ELi.
EU Euroopa Liit (EL) (European Union (EU)) on rahvusvaheline organisatsioon, mis koosneb 28 Euroopa liikmesriigist, kes moodustavad tolliliidu ja ühtse turu. Kui kaupade sooduspäritolu on kohaselt tõendatud, rakendatakse EList pärit kaupade suhtes soodustariife, mis on esitatud rubriigi „Tariifid” tabeli vastavas veerus.


20. Mis on sanitaar-ja fütosanitaarmeetmed (SPS)?

Sanitaar-ja fütosanitaarmeetmed (Sanitary and Phytosanitary measures (SPS)) sisaldavad kõiki asjaomaseid seadusi, käskkirju, määruseid, nõudeid ja menetlusi, mida tavaliselt kohaldatakse nii loomade, taimede kui ka nendest valmistatud toodete suhtes ning mis seega mõjutavad põhiliselt põllumajandust ja kalandust. Vastavalt WTO sanitaar- ja fütosanitaarmeetmete rakendamise lepingule võib sanitaar- ja fütosanitaarmeetmeid rakendada selleks, et kaitsta inimeste, loomade või taimede elu või tervist riigi territooriumil riskide eest, mida põhjustavad toidus, jookides või söödas leiduvad taimekahjurid (putukad, bakterid, viirused), lisaained, (pestitsiidide või veterinaarias kasutatavate ravimite) jäägid, saasteained (raskemetallid), toksiinid või haigusttekitavad organismid ning loomade poolt edasikantavad haigused.


21. Kuidas teatada probleemidest väljaspool ELi asuvatel turgudel?

Kasutage turulepääsu andmebaasis asuvat veebivormi „Teata eksporditõketest”. Kui te tõendate kaubanduse peadirektoraadile turulepääsu tõkke olemasolu, siis me analüüsime teie probleemi ja määrame kindlaks asjakohased meetmed. Probleemi lahendamiseks on olemas mitmeid võimalusi alates mitteametlikest kahepoolsetest kontaktidest kuni õigusvaidluseni WTO vaidluste lahendamise menetluse raames. Euroopa ettevõtjatel on selles protsessis eluliselt tähtis roll. Seetõttu ongi turulepääsu andmebaas interaktiivne ning komisjon on väga huvitatud internetis või muul viisil laekuvatest kaebustest, päringutest ja ettepanekutest seoses turulepääsemise probleemidega.

Meil on tarvis teada

Kõikidest kaubanduspiirangutest, mis ei ole veel kirjas „kaubandustõkete” andmebaasis. Mida rohkem teavet te meile turulepääsu probleemide kohta annate, k.a nende majanduslik mõju, seda tõhusamalt saame me määrata kindlaks võimalused probleemi lahendamiseks.


22. Kuidas saab EL kõrvaldada kaubandustõkkeid?

Pärast iga tõkke põhjalikku analüüsimist, mis seisneb selle finants- ja majandusliku mõju hindamises, määrab komisjon tõkke kõrvaldamiseks sobiva strateegia. Sel eesmärgil on võimalikud allpool nimetatud meetmed.

  • Diplomaatilised demaršid Brüsselis asuvate saatkondadega ja ELi esindustelt kolmandates riikides, kahepoolsed kohtumised WTO komiteede raames Genfis, konkreetsete kaubandusküsimuste tõstatamine WTO komiteede plenaaristungitel ning ametlik WTO vaidluste lahendamise menetlus.
  • Liitumisläbirääkimised WTOga.
  • WTO teatamismenetluse raames kolmandate riikide teatatud meetmete kohta kirjalike kommentaaride esitamine; läbipaistvusnõuded, mis on sätestatud näiteks sanitaar- ja fütosanitaarmeetmete rakendamise ja tehniliste kaubandustõkete lepingutes.
  • Aktiivne osalemine rahvusvaheliste standardite kehtestamises, näiteks Maailma Loomatervise Organisatsioonis (OIE), komisjonis Codex Alimentariuse (toiduohutus) ja Rahvusvahelise Taimekaitse Konventsiooni (IPPC) (taimede tervis) raames.
  • ELi laienemisläbirääkimised.
  • Olemasolevate kahepoolsete lepingute elluviimine ning kahepoolsete regulatiivsete dialoogide pidamine kolmandate riikidega.
  • Läbirääkimised uute vabakaubanduslepete ning muude asjakohaste lepingute üle.
  • Muud konsultatsioonid kaubandusküsimustes.

23. Mul on küsimus, millele ei ole siin KKK-s vastust!

Kontaktivormi kaudu on võimalik esitada detailseid päringuid turulepääsu andmebaasi veebisaidi kasutamise kohta või küsida teavet eksportijate kogetud eluliste situatsioonide kohta. Teie päringutega tegeleb turulepääsu klienditugi.

© A service provided by DG Trade, European Commission 

Base de données sur l’accès aux marchés (MADB) – Foire aux questions

1. Qu’est-ce que la base de données sur l’accès aux marchés?
2. En quoi peut-elle vous aider?
3. Comment puis-je obtenir des informations sur les droits de douane frappant les importations de marchandises dans l’UE?
4. Ce service est-il payant et est-il accessible à tout le monde?
5. Y a-t-il des restrictions concernant l’utilisation de la base de données?
6. Je suis établi dans l’UE. Pourquoi n’ai-je pas accès aux onglets «Tariffs» et «Procedures and Formalities»?
7. Je suis un représentant officiel d’un État membre et je travaille dans un pays tiers. Comment puis-je accéder aux onglets «Tariffs» et «Procedures and Formalities»?
8. Je reçois le message suivant: «Access is not allowed from an open proxy server». Que signifie-t-il?
9. Qu’est-ce que le Système harmonisé (SH)?
10. Qu’est-ce que la Nomenclature combinée (NC)?
11. Qu’est-ce que le code TARIC (Tarif intégré des Communautés européennes)?
12. Pourquoi la classification SH de ma marchandise n’est-elle pas la même dans l’UE-28 et dans les pays tiers?
13. Que signifie «NPF» (en anglais «MFN»)?
14. Que signifient les termes «taux ad valorem» et «taux spécifiques»?
15. Qu’est-ce que la valeur droits acquittés?
16. Qu’est-ce que le dumping?
17. Que sont les droits compensateurs?
18. Que sont les Incoterms?
19. Abréviations utilisées dans la base de données sur l’accès aux marchés (MADB)
20. Que sont les mesures sanitaires et phytosanitaires?
21. Comment nous signaler des problèmes rencontrés sur des marchés situés en dehors de l’UE?
22. Comment l’UE élimine-t-elle les obstacles au commerce?
23. J’ai une question qui ne figure pas dans la FAQ!

1. Qu’est-ce que la base de données sur l’accès aux marchés?

La base de données sur l’accès aux marchés (MADB) est un service en ligne interactif et gratuit qui offre aux entreprises de l’UE des informations sur les conditions d’importation dans plus de 100 pays tiers.

Quelles informations pouvez-vous y trouver?

  • les droits à l’importation et les taxes intérieures à payer par produit et par pays;
  • les procédures douanières et les procédures d’importation, y compris des exemples de tous les formulaires à remplir;
  • les principaux obstacles au commerce auxquels les exportateurs de l'EU se heurtent à l’étranger.

2. En quoi peut-elle vous aider?

Onglet «Tariffs» Pour connaître les droits et taxes applicables aux exportations vers tel ou tel pays, il suffit d’introduire le code SH (Système harmonisé) ou la description du produit en cliquant sur «Find code», si vous ne connaissez pas le code, puis de sélectionner le pays de destination. Vous pourrez ainsi calculer un prix à quai.

Onglet «Procedures and Formalities»
Pour en savoir plus sur les procédures et formalités exigées par tel ou tel pays en matière de dédouanement et d’accès aux marchés ainsi que sur les documents à compléter, il vous suffit de cliquer sur «Procedures and Formalities». Sélectionnez ensuite le pays de destination afin d’obtenir des informations générales sur les conditions d’accès aux marchés ou indiquez le code produit pour connaître les exigences spécifiques à l’importation du produit concerné. N’hésitez pas à utiliser cet onglet comme une liste de contrôle de tous les documents d’exportation à préparer.

Onglet «Statistics»
Cet onglet vous propose des statistiques sur les flux commerciaux, par produit, entre l’UE et les pays tiers. Il suffit de saisir un code SH ou d’entrer la description d’un produit.

Onglet «Trade Barriers»
Vous trouverez sous cet onglet des informations sur les obstacles au commerce auxquels vous risquez de vous heurter si vous souhaitez exporter vers les pays concernés.

Onglet «SPS»
Cette base de données a été conçue pour vous permettre d’identifier plus facilement les mesures sanitaires et phytosanitaires (SPS) à prendre en ce qui concerne les exportations vers les pays tiers et vous aider à adopter une approche stratégique en la matière.


3. Comment puis-je obtenir des informations sur les droits de douane frappant les importations de marchandises dans l’UE?

Si vous cherchez des informations sur les droits de douane applicables à l’importation d’un produit donné dans l’UE, nous vous conseillons d’aller dans la rubrique «Import into the EU», puis de cliquer sur «EU Tariffs» et d’effectuer une recherche en saisissant le code produit (10 chiffres) et le pays d’origine.


4. Ce service est-il payant et est-il accessible à tout le monde?

L’utilisation de la base de données sur l’accès aux marchés est gratuite. L’accès aux informations figurant sous les onglets «Tariffs» et «Procedures and Formalities» est néanmoins réservé aux utilisateurs établis dans les États membres de l’Union européenne ainsi que dans les pays en voie d’adhésion et les pays candidats. Sur le plan technique, vous ne pourrez visualiser aucune donnée sur les tarifs douaniers et les procédures et formalités requises si l’ordinateur sur lequel est installé votre navigateur n’est pas directement connecté à Internet via un fournisseur d’accès Internet situé dans l’un de ces pays.


5. Y a-t-il des restrictions concernant l’utilisation de la base de données?

Les informations figurant sous les onglets «Tariffs» et «Procedures and Formalities» ne peuvent pas être utilisées à des fins de revente ou de fourniture de services de conseil, de redistribution, de création de bases de données, de stockage ou à d’autres fins que celle de servir de référence pour soutenir les procédures commerciales internationales de l’utilisateur au sein de l’Union européenne. Toute autre utilisation est interdite, sauf autorisation écrite expresse du propriétaire des données (pour consulter la liste, cliquez ici ).

6. Je suis établi dans l’UE. Pourquoi n’ai-je pas accès aux onglets «Tariffs» et «Procedures and Formalities»?

Cette non-disponibilité tient très probablement au fait que, bien qu’établi dans l’UE (ou dans un pays en voie d’adhésion ou un pays candidat), vous utilisez une connexion Internet qui passe par un serveur mandataire situé dans un pays tiers. Cette configuration technique ne nous autorise pas à vous donner accès à la base de données, en raison des contrats de licence conclus avec nos prestataires externes. Si vous avez la possibilité d’utiliser un autre ordinateur (par exemple l'ordinateur de votre domicile), connecté à un fournisseur d’accès Internet local, vous devriez pouvoir accéder sans difficulté aux informations figurant sous les deux onglets.


7. Je suis un représentant officiel d’un État membre et je travaille dans un pays tiers. Comment puis-je accéder aux onglets «Tariffs» et «Procedures and Formalities»?

Cette situation est la seule dans laquelle la Commission est autorisée à accorder l’accès aux données concernées moyennant des mots de passe. Cette possibilité est octroyée, par exemple, aux ambassades et aux missions économiques/commerciales.


8. Je reçois le message suivant: «Access is not allowed from an open proxy server». Que signifie-t-il?

Ce message signifie que le serveur mandataire que vous utilisez pour vous connecter à Internet présente un problème de configuration technique. Des personnes non autorisées, se trouvent n’importe où dans le monde, sont dès lors susceptibles d’utiliser votre serveur mandataire pour transmettre à notre base de données des demandes comme si elles émanaient de votre propre serveur. Accepter ces demandes reviendrait pour nous à violer les obligations contractuelles qui nous imposent de limiter l’accès à certains onglets aux utilisateurs situés dans l’UE ou dans des pays en voie d’adhésion ou des pays candidats. Notez également que des pirates informatiques peuvent détourner les serveurs mandataires ouverts à des fins malhonnêtes, telles que le pillage de données ou la pratique d’attaques par déni de service. C’est pourquoi notre politique consiste à rejeter toute demande émanant directement ou indirectement de serveurs mandataires ouverts. Nous vous recommandons de prendre contact avec votre service informatique ou votre fournisseur d’accès Internet afin de reconfigurer votre serveur mandataire.


9. Qu’est-ce que le Système harmonisé (SH)?

Le Système harmonisé de désignation et de codification des marchandises (SH) est un système de classification appliqué à toutes les marchandises qui entrent dans un pays importateur en passant par la douane. Les 97 chapitres qui le composent permettent de classer l’ensemble des marchandises échangées entre les pays. L’Organisation mondiale des douanes (OMD) propose régulièrement des révisions du système afin de tenir compte de l’évolution des technologies et des structures des échanges. La dernière version de la nomenclature du Système harmonisé est entrée en vigueur le 1er janvier 2012. Si la plupart des pays ont adopté la version la plus récente, certains continuent d’utiliser une version antérieure. Pour les pays qui utilisent la même version du SH, les 6 premiers chiffres sont uniformes. Par exemple, le code SH 2204.10 désigne les «vins mousseux» dans tous les pays qui appliquent la dernière version du système.


10. Qu’est-ce que la Nomenclature combinée (NC)?

Toutes les marchandises importées dans l’UE ou exportées par l’UE doivent être classées à des fins douanières. Chaque produit est assorti d’un code particulier. La Nomenclature combinée (NC), qui est mise à jour chaque année, définit les règles générales de classification des marchandises jusqu’à un niveau de huit chiffres. Fondée sur le Système harmonisé (SH), la Nomenclature combinée comprend: a) la nomenclature du Système harmonisé, b) les subdivisions supplémentaires créées au niveau communautaire, appelées sous-positions de la NC, c) des dispositions préliminaires, des notes complémentaires de section ou de chapitre et des notes de sous-positions. Chaque sous-position de la NC est dotée d’un code à huit chiffres: a) les six premiers chiffres correspondent aux codes désignant les positions et sous-positions de la nomenclature du Système harmonisé; b) le septième et le huitième chiffres désignent la sous-position de la NC.


11. Qu’est-ce que le code TARIC (Tarif intégré des Communautés européennes)?

Le code TARIC (Tarif intégré des Communautés européennes) indique les différentes règles applicables à une marchandise donnée lors de son importation au sein de l’UE. Ces règles comprennent les dispositions du Système harmonisé (SH) et de la Nomenclature combinée (NC), mais aussi les dispositions complémentaires de la législation européenne comme les suspensions de droits, les contingents tarifaires et les préférences tarifaires applicables à la plupart des partenaires commerciaux de l’Union. Les déclarations en douane portant sur des marchandises importées dans l’UE doivent obligatoirement comporter un code TARIC à 10 chiffres.


12. Pourquoi la classification SH de ma marchandise n’est-elle pas la même dans l’UE-28 et dans les pays tiers?

La classification SH est identique dans tous les pays uniquement en ce qui concerne les 6 premiers chiffres. Chaque pays est ensuite libre d’affiner la classification afin de désigner chaque marchandise avec plus de précision encore. Si la plupart des pays considèrent que les codes à 8 chiffres sont parfaitement appropriés aux fins du régime douanier, certains exigent des codes à 9 ou 10 chiffres, voire plus, afin de décrire de manière exhaustive les marchandises importées. Toutefois, un même code à 8 chiffres peut désigner des marchandises différentes d’un pays à l’autre. Par exemple, le code 2001.90.30 désigne le maïs doux dans la classification de l’UE-28 et les haricots dans la classification des États-Unis. En règle générale, les nomenclatures douanières ne sont comparables qu’au niveau des six premiers chiffres. Une telle comparaison peut, par ailleurs, se révéler impossible si les versions du Système harmonisé choisies divergent. À partir du niveau à six chiffres, il est possible d’établir une concordance entre les codes en comparant les descriptions des marchandises des sous-positions suivantes. Reste que dans certains cas, la classification d’une même marchandise varie d’une zone douanière à l’autre.


13. Que signifie «NPF» (en anglais «MFN»)?

L’expression «taux NPF» (nation la plus favorisée) (en anglais «Most Favoured Nation: MFN») désigne les taux de droits de douane normaux applicables à l’ensemble des pays lorsqu’aucun taux général n’est de mise. Appliqués par convention entre les États membres de l’OMC, les taux NPF peuvent également être appliqués entre des pays qui ne sont pas membres de l’OMC. Des taux préférentiels peuvent, en outre, être accordés dans le cadre d’accords de libre-échange bilatéraux ou multilatéraux ou du système des préférences généralisées. Certains pays appliquent également un taux général à l’ensemble des marchandises qui ne proviennent pas de pays bénéficiant du régime de la nation la plus favorisée ou aux marchandises d’origine inconnue ou douteuse. Ces taux généraux peuvent être sensiblement plus élevés que les taux NPF.


14. Que signifient les termes «taux ad valorem» et «taux spécifiques»?

Le taux des droits de douane peut être calculé sur la base d’un pourcentage de la valeur de la marchandise importée (taux ad valorem) ou être équivalent à un montant donné, fixé par exemple en fonction du nombre, du poids ou du volume de la marchandise (taux spécifique). Il existe également des taux combinant taux ad valorem et taux spécifiques. On parle alors de droits composés. La plupart des pays utilisent néanmoins principalement des taux ad valorem.


15. Qu’est-ce que la valeur droits acquittés?

De nombreuses taxes sont évaluées en fonction de la valeur de la marchandise après détermination et application des droits de douane. Si la valeur en douane d’une marchandise est de 100 dollars et que les droits de douane sont évalués à 10 %, le droit exigible se monte à 10 dollars. La valeur droits acquittés représente la somme de la valeur en douane (100 dollars) et du droit exigible (10 dollars), soit 110 dollars.


16. Qu’est-ce que le dumping?

Le dumping est une pratique qui consiste à vendre à l’étranger une marchandise à un prix inférieur soit a) au prix pratiqué sur le marché intérieur soit b) au coût de production. Le dumping est considéré comme une pratique illégale dans la plupart des pays, qui souhaitent généralement protéger leurs propres industries de ce genre de concurrence. Des droits antidumping sont institués sur les importations à bas prix jugées suspectes, afin de rehausser le prix des marchandises importées sur le marché du pays importateur et mettre ainsi l’industrie locale à l’abri de toute concurrence déloyale.


17. Que sont les droits compensateurs?

Les droits compensateurs, également connus sous le nom de droits antisubventions, sont des droits à l’importation institués au titre des règles de l’Organisation mondiale du commerce (OMC) afin de neutraliser les effets négatifs des subventions. Ces droits sont appliqués dès lors qu’il est constaté, au terme d’une enquête, qu’un pays étranger subventionne ses exportations et, ce faisant, porte préjudice aux producteurs nationaux du pays importateur.


18. Que sont les Incoterms?

Les Incoterms® sont une série de règles qui définissent les obligations du vendeur et de l’acheteur parties à un contrat de vente de marchandises dans le cadre d’échanges nationaux ou internationaux. Ces conditions internationales de vente publiées par la Chambre de commerce internationale (CCI) sont largement utilisées lors des transactions commerciales internationales. Lancée en septembre 2010, la version la plus récente des Incoterms®, Incoterms® 2010, est entrée en vigueur le 1er janvier 2011. Désormais, les Incoterms® 2010 sont répartis en deux familles en fonction des modes de transport concernés. Usitées tant dans les contrats nationaux qu’internationaux, ces deux familles de termes commerciaux visent à simplifier la rédaction des contrats et à définir clairement les obligations du vendeur et de l’acheteur afin d’éviter tout malentendu.

  • Groupe 1. Les Incoterms® applicables à tous les types de transport:
    • Ex Works (EXW) (Départ usine): Le vendeur a rempli son obligation de livraison quand la marchandise est mise à disposition de l’acheteur dans son établissement ou tout autre lieu désigné (usine, entrepôt, etc.). L’acheteur supporte tous les frais et risques liés à l’acheminement de la marchandise depuis l’établissement du vendeur jusqu’à son propre établissement. Le vendeur n’est pas tenu de s’occuper des modalités de chargement ou des formalités de dédouanement de la marchandise à l’exportation.
    • Free Carrier (FCA) (Franco transporteur): Le vendeur a rempli son obligation de livraison quand il a remis la marchandise, dédouanée à l’exportation, au transporteur désigné par l’acheteur ou à toute autre partie habilitée à l’enlever dans ses locaux ou tout autre lieu désigné. L’acheteur assume tous les frais et risques liés à la livraison de la marchandise jusqu’à sa destination finale, y compris le transport après remise au transporteur, et acquitte les droits de douane liés à l’importation de la marchandise dans un pays étranger.
    • Carriage Paid To (CPT) (Port payé jusqu’à): Le vendeur dédouane la marchandise à l’exportation et la remet au transporteur ou à toute autre personne désignée par le vendeur à un lieu de chargement désigné. Le vendeur paie le fret pour le transport de la marchandise jusqu’à la destination convenue, mais n’est pas tenu de fournir une assurance.
    • Carriage and Insurance Paid To (CIP) (Port payé, assurance comprise, jusqu’à): Le vendeur dédouane la marchandise à l’exportation et la remet au transporteur ou à toute autre personne désignée par le vendeur à un lieu de chargement désigné. Le vendeur paie le fret pour le transport de la marchandise et fournit une couverture d’assurance minimum jusqu’à la destination convenue.
    • Delivered at Terminal (DAT) (Rendu au terminal, terminal de destination convenu): Le vendeur dédouane la marchandise à l’exportation et assume tous les frais et risques liés à l’acheminement de la marchandise et à son déchargement au terminal désigné dans le port ou au lieu de destination convenu. À partir de là, l’acheteur supporte tous les frais et risques et accomplit les formalités de dédouanement à l’importation dans le pays de destination convenu.
    • Delivered at Place (DAP) (Rendu au lieu de destination convenu): Le vendeur dédouane la marchandise à l’exportation et assume tous les frais et risques liés à l’acheminement de la marchandise jusqu’au lieu de destination convenu, sans la décharger. L’acheteur supporte les frais et risques liés au déchargement de la marchandise et accomplit les formalités de dédouanement à l’importation dans le pays de destination convenu.
    • Delivered Duty Paid (DDP) (Rendu droits acquittés): Le vendeur assume tous les frais et risques liés à l’acheminement de la marchandise jusqu’au lieu de destination convenu, prête à être déchargée et dédouanée à l’importation.
  • Groupe 2. Les Incoterms® applicables uniquement au transport par mer et par voies navigables intérieures:
    • Free Alongside Ship (FAS) (Franco le long du navire): Le vendeur a rempli son obligation de livraison quand la marchandise, dédouanée à l’exportation, a été placée le long du navire, sur le quai, au port d’embarquement convenu. À partir de là, l’acheteur supporte tous les frais et risques en relation avec la marchandise.
    • Free on Board (FOB) (Franco à bord): Le vendeur a rempli son obligation de livraison quand la marchandise, dédouanée à l’exportation, a été placée à bord du navire, au port d’embarquement désigné. À partir de là, l’acheteur supporte tous les frais et risques en relation avec la marchandise.
    • Cost and Freight (CFR) (Coût et fret): Le vendeur a rempli son obligation de livraison quand la marchandise, dédouanée à l’exportation, a été placée à bord du navire, au port d’embarquement. Le vendeur paie le fret nécessaire pour acheminer la marchandise au port de destination désigné. L’acheteur assume tous les risques à partir de la livraison de la marchandise à bord du navire, dans le port d’embarquement.
    • Cost, Insurance, and Freight (CIF) (Coût, assurance et fret): Le vendeur a rempli son obligation de livraison quand la marchandise, dédouanée à l’exportation, a été placée à bord du navire, au port d’embarquement. Le vendeur assume les frais de fret et d’assurance nécessaires pour acheminer la marchandise jusqu’au port de destination désigné, sachant qu’il est uniquement tenu de souscrire une couverture d’assurance minimum. L’acheteur endosse tous les frais liés au déchargement de la marchandise au port de destination désigné et au dédouanement de la marchandise à l’importation. Le transfert des risques du vendeur à l’acheteur s’opère une fois la marchandise à bord du navire, dans le port d’embarquement.

19. Abréviations utilisées dans la base de données sur l’accès aux marchés (MADB)

MFN L’expression «taux NPF» (nation la plus favorisée) (en anglais «Most Favoured Nation: MFN») désigne les taux de droits de douane normaux applicables à l’ensemble des pays. Appliqués par convention entre les États membres de l’OMC, ces taux peuvent également être appliqués entre des pays qui ne sont pas membres de l’OMC.
GEN Des taux généraux (GEN) peuvent s’appliquer à l’ensemble des marchandises qui ne proviennent pas de pays bénéficiant du régime de la nation la plus favorisée ou aux marchandises d’origine inconnue ou douteuse.
GSP Le système des préférences généralisées (SPG) (en anglais «Generalised System of Preferences: GSP») permet d’accorder des droits à taux réduits particuliers aux pays en développement.
LDC Les pays les moins avancés (PMA) (en anglais «Least Developed Countries: LDC») sont les pays en développement les plus pauvres du monde, qui bénéficient de régimes d’admission dans l’UE en franchise de droits et de contingents pour tous les produits.
EU L’Union européenne (UE) (en anglais «European Union: EU») est une organisation internationale regroupant 28 États membres européens qui forment une union douanière et un marché unique. Les marchandises originaires de l’UE bénéficient des taux préférentiels prévus dans la colonne correspondante de l’onglet «Tariffs», après présentation d’une preuve appropriée de l’origine préférentielle.


20. Que sont les mesures sanitaires et phytosanitaires?

Les mesures sanitaires et phytosanitaires (en anglais «Sanitary and Phytosanitary measures: SPS») comprennent l’ensemble des lois, décrets, réglementations, prescriptions et procédures généralement applicables aux animaux et aux plantes ainsi qu’à leurs produits, et touchant, de ce fait, principalement aux domaines de l’agriculture et de la pêche. Conformément à l’accord de l’OMC relatif à l’application des mesures sanitaires et phytosanitaires, ces dernières peuvent être mises en œuvre pour protéger, sur le territoire d'un pays membre, la santé et la vie des personnes et des animaux ou préserver les végétaux des risques découlant d’attaques parasitaires (insectes, bactéries, virus), d’additifs, de résidus (de médicaments vétérinaires ou de pesticides), de contaminants (métaux lourds), de toxines ou d’organismes pathogènes présents dans les produits alimentaires, les boissons ou les aliments pour animaux, ainsi que de maladies véhiculées par des animaux.


21. Comment nous signaler des problèmes rencontrés sur des marchés situés en dehors de l’UE?

Utilisez le formulaire en ligne intitulé «Report export barriers» dans la MADB. Si vous apportez à la DG Commerce la preuve de l’existence d’obstacles à l’accès aux marchés, nous examinerons attentivement votre problème et définirons la marche à suivre. Il existe divers moyens de traiter ce type de problème, depuis le recours à des contacts bilatéraux informels jusqu’au litige faisant appel aux mécanismes de règlement des différends de l’OMC. Les entreprises européennes ont un rôle majeur à jouer dans ce processus. C’est la raison pour laquelle la base de données sur l’accès aux marchés est interactive. La Commission attend avec intérêt que vous lui fassiez part de vos réclamations, questions et autres suggestions sur les problèmes d’accès aux marchés, soit en ligne, soit par tout autre moyen.

Nous avons besoin de savoir:

Quelles sont les restrictions aux échanges qui ne sont pas encore répertoriées dans la base de données relative aux obstacles au commerce (onglet «Trade Barriers»)? Plus vous nous donnerez d’informations sur un problème donné d’accès aux marchés et sur son impact économique, plus nous serons en mesure de définir une ligne d’action propre à le résoudre.


22. Comment l’UE élimine-t-elle les obstacles au commerce?

Après avoir examiné en profondeur chaque obstacle et évalué à la fois son effet de levier et son impact sur le plan économique, la Commission définit une stratégie adaptée pour l’éliminer. Le dispositif mis en place à cet effet peut comporter:

  • des démarches diplomatiques engagées auprès des ambassades à Bruxelles et par les délégations de l’UE dans les pays tiers, des rencontres bilatérales en marge des comités de l’OMC à Genève, l’évocation de préoccupations commerciales particulières lors des réunions plénières des comités de l’OMC ou encore des procédures formelles de règlement des différends dans le cadre de l’OMC;
  • des négociations d’adhésion à l’OMC;
  • la formulation d’observations écrites sur les mesures notifiées par les pays tiers dans le cadre de la procédure de notification de l’OMC, des obligations de transparence, par exemple, des accords SPS et OTC;
  • la participation active aux travaux d’élaboration des normes internationales, par exemple au sein de l’Organisation mondiale de la santé animale (pour les épizooties), du Codex Alimentarius (pour la sécurité sanitaire des aliments) et de la Convention internationale pour la protection des végétaux (CIPV) (pour les questions phytosanitaires);
  • des négociations d’élargissement de l’UE;
  • la mise en œuvre des accords bilatéraux existants et l’instauration de dialogues bilatéraux en matière de réglementation avec les pays tiers;
  • la négociation de nouveaux accords de libre-échange et d’autres conventions connexes;
  • d’autres consultations commerciales.

23. J’ai une question qui ne figure pas dans la FAQ!

Le formulaire de contact permet de présenter des demandes d’informations détaillées sur l’utilisation de la base de données sur l’accès aux marchés ou sur des situations réelles rencontrées par les exportateurs. Votre demande d’informations sera traitée par le bureau d’assistance (Market Access Helpdesk).

© A service provided by DG Trade, European Commission 

Baza podataka o pristupu tržištu (MADB) — Najčešća pitanja

1. Što je baza podataka o pristupu tržištu?
2. Kako baza podataka o pristupu tržištu pomaže vama?
3. Kako mogu dobiti informacije o carinskim pristojbama prilikom uvoza u EU?
4. Trebam li platiti i može li ju svatko koristiti?
5. Postoje li ograničenja za uporabu?
6. Nalazim se u EU-u. Zašto ne mogu pristupiti odjeljcima tarifa ili postupaka i formalnosti?
7. Ja sam službeni predstavnik države članice i radim u zemlji izvan EU-a. Kako mogu dobiti pristup odjeljcima tarifa ili postupaka i formalnosti?
8. Dobivam poruku „Access is not allowed from an open proxy server“ (Pristup nije dopušten iz otvorenog posredničkog (proxy) poslužitelja). Što to znači?
9. Što je Harmonizirani sustav (HS)?
10. Što je Kombinirana nomenklatura (KN)?
11. Što je oznaka Integrirane tarife Europskih zajednica (TARIC)?
12. Zašto je razvrstavanje mojeg proizvoda prema HS-u različito u EU- 28 i u zemlji izvan EU-a?
13. Što predstavlja MFN?
14. Što znače pojmovi „ad valorem“ i „posebne stope“?
15. Što je „vrijednost na koju je plaćena carina“?
16. Što je damping?
17. Što su kompenzacijske pristojbe?
18. Što su Incoterms?
19. Skraćenice korištene u bazi podataka o pristupu tržištu
20. Što su sanitarne i fitosanitarne mjere?
21. Kako možete prijaviti probleme na koje se naišlo na tržištima izvan EU-a?
22. Kako EU može ukloniti trgovinske prepreke?
23. Imam pitanje koje nije u ovim često postavljanim pitanjima!

1. Što je baza podataka o pristupu tržištu?

Baza podataka o pristupu tržištu (MADB) interaktivna je, besplatna internetska usluga gdje poduzeća EU-a mogu pronaći informacije o uvjetima uvoza za više od 100 trećih zemalja.

Koje informacije možete ovdje dobiti?

  • uvozne tarife i domaći porezi koji se plaćaju po proizvodu i po zemlji;
  • carine i uvozni postupci, formalnosti i zahtjevi, uključujući uzorke potrebnih obrazaca koje treba popuniti;
  • glavne trgovinske prepreke s kojima se susreću izvoznici iz EU-a u inozemstvu.

2. Kako baza podataka o pristupu tržištu pomaže vama?

Odjeljak o tarifama (Tariffs) Jednostavnim unosom oznake Harmoniziranog sustava (HS) proizvoda ili opisa proizvoda pomoću „Find code“ (pronađi oznaku), ukoliko oznaku ne znate, i odabirom zemlje odredišta, vidjet ćete koje pristojbe i poreze trebate platiti prilikom izvoza u pojedine zemlje, što će vam omogućiti izračun vrijednosti robe u trenutku uvoza.

Odjeljak o postupcima i formalnostima (Procedures and Formalities)
Kako biste više saznali o postupcima i formalnostima koje zahtijevaju pojedine zemlje za carinjenje i pristup tržištu kao i o dokumentima koje treba popuniti, jednostavno otiđite na „postupke i formalnosti“. Odaberite zemlju odredišta za dobivanje općih informacija o uvjetima pristupa tržištu ili dodajte oznaku proizvoda za dobivanje zahtjeva uvoza za pojedinačni proizvod. Ovo koristite i kao popis za provjeru je li sva dokumentacija za izvoz spremna.

Odjeljak o statistici (Statistics)
U ovom se odjeljku mogu dobiti statistički podaci po proizvodima za trgovinske tokove između EU-a i zemalja izvan EU-a, kojoj se pristupa jednostavnim unosom oznake HS-a ili opisa proizvoda.

Odjeljak o trgovinskim preprekama (Trade Barriers)
Ovdje ćete naći informacije o trgovinskim preprekama koje mogu utjecati na vaš izvoz u dotične zemlje.

Odjeljak o sanitarnim i fitosanitarnim pitanjima (SPS)
Ova baza podataka je osmišljena kako bi se olakšala identifikacija i strateški pristup sanitarnim i fitosanitarnim pitanjima izvoza u zemlje izvan EU-a.


3. Kako mogu dobiti informacije o carinskim pristojbama prilikom uvoza u EU?

Ako su vam potrebne informacije o carinskim pristojbama koje se primjenjuju na zadani proizvod koji se uvozi u EU, trebali biste otići na poglavlje „Uvoz u EU“, zatim kliknite na „EU tarifa“ i pretražujte unoseći oznaku proizvoda (10 znamenaka) i zemlju podrijetla.


4. Trebam li platiti i može li ju svatko koristiti?

Pristup bazi podataka o pristupu tržištu je besplatan. Međutim, informacije u odjeljcima „Tarife“ i „Postupci i formalnosti“ su ograničene na korisnike u državama članicama Europske unije i zemljama pristupnicama ili kandidatkinjama. S tehničke točke gledišta, ako računalo na kojem radi vaš pretraživač nije izravno spojeno na internet putem pružatelja internetskih usluga (ISP) koji se nalazi u jednoj od tih zemalja, u tom vam je slučaju zabranjen pregled podataka o tarifama i postupcima i formalnostima u bilo koju svrhu.


5. Postoje li ograničenja za uporabu?

Informacije u odjeljku baze podataka o pristupu tržištu o tarifama ili postupcima i formalnostima možda se neće moći koristiti za daljnju prodaju ili u pružanju savjetodavnih usluga, preraspodjeli, izgradnji baza podataka, pohranjivanju ili za bilo koju drugu svrhu osim pozivanja na nju kao potporu vlastitim međunarodnim poslovnim procesima korisnika u Europskoj uniji. Svaka druga upotreba je zabranjena, osim ako ju vlasnik podataka izričito odobri pisanim putem (vidi popis ovdje ).

6. Nalazim se u EU-u. Zašto ne mogu pristupiti odjeljcima tarifa ili postupaka i formalnosti?

To je najvjerojatnije zbog toga što, čak i ako se nalazite u EU-u (ili u zemlji pristupnici ili kandidatkinji), vaša internetska veza prolazi kroz posrednika koji se nalazi u zemlji izvan EU-a. U ovoj tehničkoj konfiguraciji nije nam dopušteno odobriti vam pristup. Ovo nam ograničenje nameću ugovori o dozvolama koje imamo s našim vanjskim ugovarateljima. Napomena: ako imate mogućnost korištenja drugog osobnog računala (na primjer vašeg kućnog osobnog računala) koje je spojeno na lokalnog pružatelja internetskih usluga (ISP), trebali biste biti u mogućnosti pristupiti informacijama u oba odjeljka bez ikakvih poteškoća.


7. Ja sam službeni predstavnik države članice i radim u zemlji izvan EU-a. Kako mogu pristupiti odjeljcima tarifa ili postupaka i formalnosti?

To je jedina situacija u kojoj je Komisiji dopušteno odobriti pristup dodjeljivanjem zaporki. Ova je mogućnost otvorena, na primjer, veleposlanstvima i gospodarskim/trgovinskim misijama.


8. Primam poruku „Access is not allowed from an open proxy server“ (Pristup nije dopušten iz otvorenog posredničkog (proxy) poslužitelja). Što to znači?

To znači da posrednik kojeg koristite za spajanje na internet ima problem s tehničkom konfiguracijom. Neovlaštene osobe koje se nalaze bilo gdje u svijetu bi mogle koristiti vašeg posrednika za slanje zahtjeva našoj bazi podataka kao da dolaze od vašeg posrednika. Ako prihvatimo te zahtjeve, ne poštujemo naše ugovorne obveze ograničavanja pristupa nekim odjeljcima korisnicima koji se nalaze u EU-u i zemljama pristupnicama ili kandidatkinjama. Napominjemo da otvorenog posrednika kao što je vaš također mogu zlorabiti hakeri u druge svrhe kao što su to krađa podataka ili napadi uskraćivanjem usluge (DoS). Iz tog razloga, naša politika je odbiti zahtjeve koji dolaze, izravno ili neizravno, od otvorenih posrednika. Savjetujemo vam da kontaktirate svoj IT odjel ili pružatelja internetskih usluga (ISP) kako bi ispravili konfiguraciju vašeg posrednika.


9. Što je Harmonizirani sustav (HS)?

Harmonizirani sustav nazivlja i brojčanog označivanja robe (HS) sustav je razvrstavanja za robu koja ulazi u zemlju uvoznicu putem carine. Njegovih 97 poglavlja mogu se koristiti za razvrstavanje svake robe kojom se trguje među zemljama. Svjetska carinska organizacija (WCO) periodično preporučuje revizije HS sustava kako bi odrazio promjene u tehnologiji ili tokovima trgovine. Najnovija verzija nomenklature Harmoniziranog sustava je stupila na snagu 1. siječnja 2012. godine. Dok većina zemalja koristi najnoviju reviziju HS-a, neke i dalje koriste raniju verziju. Za zemlje koje koriste istu verziju HS-a, prvih 6 znamenaka je jednako; na primjer, HS 2204.10 bi trebalo odgovarati „pjenušavom vinu“ u svakoj zemlji koja koristi trenutačnu verziju HS-a.


10. Što je Kombinirana nomenklatura (KN)?

Sva roba koja se uvozi u EU ili izvozi iz njega mora se razvrstati u carinske svrhe. Svakom pojedinom proizvodu dodjeljuje se posebna klasifikacijska oznaka. Kombinirana nomenklatura (KN) utvrđuje opća pravila za razvrstavanje robe na osmeroznamenkastoj razini i ažurira se na godišnjoj osnovi. Utvrđuje se na temelju Harmoniziranog sustava (HS). Kombinirana nomenklatura obuhvaća: (a) nomenklaturu Harmoniziranog sustava, (b) pododjeljke Zajednice za tu nomenklaturu, koji se nazivaju podnaslovi KN-a, (c) uvodne odredbe, dodatne bilješke uz odsjeke ili poglavlja i fusnote koje se odnose na podnaslove KN-a. Svaki podnaslov KN-a ima osmeroznamenkasti broj oznake: (a) prvih šest znamenaka predstavljaju brojeve oznake koja se odnosi na naslove i podnaslove nomenklature Harmoniziranog sustava, (b) sedma i osma znamenka određuju podnaslove KN-a.


11. Što je broj Integrirane tarife Europskih zajednica (TARIC)?

Oznaka TARIC (Integrirana tarifa Europskih zajednica) osmišljena je tako da prikazuje različita pravila koja se primjenjuju na određene proizvode kada se uvoze u EU. To uključuje odredbe Harmoniziranog sustava (HS) i Kombinirane nomenklature (KN), ali i dodatne odredbe navedene u zakonodavstvu Zajednice, kao što su to tarifne suspenzije, tarifne kvote i tarifne povlastice, koje postoje za većinu trgovinskih partnera Zajednice. Pri uvozu u EU 10-znamenkasta oznaka TARIC mora se koristiti u carinskim deklaracijama.


12. Zašto je razvrstavanje mojeg proizvoda prema HS-u različito u EU-28 i u zemlji izvan EU-a?

Razvrstavanje HS-a jednako je za sve zemlje samo u slučaju prvih 6 znamenaka. Svaka zemlja može odabrati daljnju podjelu 6-znamenkastog razvrstavanja kako bi se točnije opisao neki proizvod. Osam znamenaka se općenito smatra u potpunosti primjenljivim za carinske svrhe, ali neke zemlje mogu zahtijevati i 9, 10 ili više znamenaka za potpuni opis određene robe koja se uvozi. Isti 8-znamenkasti razred pak može predstavljati različite proizvode u različitim zemljama. Na primjer, 2001.90.30 znači „slatki kukuruz” u razvrstavanju EU-28 i „grah” u razvrstavanju SAD-a. Kao opće pravilo, tarifne nomenklature bi se trebale uspoređivati samo na šesteroznamenkastoj razini. Međutim, ako verzija Harmoniziranog sustava odstupa, mogu također postojati ograničenja za tu usporedbu. Počevši od šesteroznamenkaste razine, moguće je uskladiti oznake usporedbom opisa robe dodatnih podnaslova. Međutim, postoje i određeni slučajevi u kojima se roba može različito razvrstavati u različitim carinskim područjima.


13. Što predstavlja MFN?

Stope najpovlaštenije nacije (MFN) označavaju redovite carinske stope carinske koje se primjenjuju na sve zemlje, u slučaju da se ne primjenjuje opća stopa (GEN). Stope MFN-a obično se primjenjuju među članicama Svjetske trgovinske organizacije, ali se mogu primjenjivati i među zemljama koje nisu članice Svjetske trgovinske organizacije. Povlaštene stope se mogu dodijeliti prema dvostranim ili višestranim sporazumima o slobodnoj trgovini ili Općem sustavu povlastica (GSP). Određene zemlje također primjenjuju opću (GEN) stopu na svu robu koja nije podrijetlom iz zemalja koje su u okviru primjene tretmana najpovlaštenije nacije ili na robu nepoznatog ili sumnjivog podrijetla. Takve opće stope mogu biti znatno više od stopa utvrđenih po načelu najpovlaštenije nacije.


14. Što znače pojmovi „ad valorem” i „posebne stope”?

Stope pristojbi se mogu temeljiti na postotku vrijednosti robe koja se uvozi (ad valorem stopa) ili stopa može biti određeni iznos novca npr. koja se temelji na broju, težini ili obujmu robe (posebna stopa). Postoje i kombinacije ad valorem i posebnih stopa koje se nazivaju zbrojene stope. Međutim, većina zemalja prvenstveno koristiti ad valorem stope.


15. Što je „vrijednost plaćene pristojbe”?

Mnogi se porezi određuju na s obzirom vrijednost proizvoda nakon što je carinska pristojba utvrđena i primijenjena. Stoga, ako je carina ili vrijednost nekog proizvoda koji se carini 100 dolara, a carinska pristojba je procijenjena na 10%, pristojba koju treba platiti iznosi 10 dolara. Vrijednost plaćene pristojbe je zbroj oporezive vrijednosti (100 dolara) uvećan za pristojbu koju treba platiti (10 dolara), što iznosi 110 dolara.


16. Što je damping?

Damping je neslužbeni naziv za praksu prodaje proizvoda u stranoj zemlji po cijeli koja je ispod (a) cijene u domaćoj zemlji ili (b) troška izrade proizvoda. U većini zemalja je nezakonito izbacivanje jeftine robe na tržište tih zemalja i obično žele zaštititi svoje vlastite djelatnosti od takve konkurencije. Antidampinške pristojbe nameću se na sumnjiv uvoz robe s niskim cijenama, radi povećanja cijene u zemlji uvoznici, i time se štiti lokalna industrija od nepoštenog tržišnog natjecanja.


17. Što su kompenzacijske pristojbe?

Kompenzacijske pristojbe, također poznate kao antisubvencijske pristojbe, uvozne su pristojbe kojima se nameću pravila Svjetske trgovinske organizacije (WTO) u svrhu ublažavanja negativnih učinaka subvencija. One se uvode nakon što se istragom utvrdi da neka strana zemlja subvencionira svoj izvoz, čime šteti domaćim proizvođačima u zemlji uvoznici.


18. Što su to Incoterms?

Incoterms® su skup pravila kojima se određuju odgovornosti prodavatelja i kupaca za isporuku robe prema kupoprodajnim ugovorima za međunarodnu i domaću trgovinu. Objavljuje ih Međunarodna gospodarska komora (ICC) i u širokoj su upotrebi u međunarodnim poslovnim transakcijama. Najnovija verzija Incotermsa®, Incoterms® 2010, pokrenuta je u rujnu 2010. godine i stupila je na snagu 1. siječnja 2011. godine. Dvije glavne kategorije Incotermsa® 2010 sada su organizirane prema vrstama prijevoza. Nove skupine, koje se koriste u međunarodnim kao i u domaćim ugovorima, imaju za cilj pojednostaviti izradu ugovora i pomoći izbjegavanju nesporazuma jasnim određivanjem obveza kupaca i prodavatelja.

  • Skupina 1. Incoterms® koji se primjenjuju na bilo koju vrstu prijevoza su:
    • Franko tvornica (EXW): Prodavatelj izvršava svoje obveze time što stavlja robu na raspolaganje kupcu koji ju može preuzeti u svojim prostorijama ili na drugom imenovanom mjestu (tj. tvornica, skladište, itd.). Kupac snosi sav rizik i troškove počevši od kada preuzme proizvode na prodavateljevoj lokaciji pa sve dok se proizvodi ne isporuče na njegovoj lokaciji. Prodavatelj nema obvezu utovariti robu niti obaviti izvozno carinjenje.
    • Franko prijevoznik (FCA): Prodavatelj isporučuje izvozno ocarinjenu robu prijevozniku, kako to utvrđuje kupac ili druga stranka ovlaštena za preuzimanje robe u prostorijama prodavatelja ili na drugom imenovanom mjestu. Kupac preuzima sve rizike i troškove povezane s isporukom robe do konačnog odredišta uključujući prijevoz nakon isporuke prijevozniku i sve carinske pristojbe na uvoz proizvoda u stranu zemlju.
    • Vozarina plaćena do (CPT): Prodavatelj izvozno carini robu i isporučuje ju prijevozniku ili drugoj osobi koju odredi prodavatelj na imenovanom mjestu otpreme. Prodavatelj je odgovoran za troškove prijevoza povezane s isporukom robe do imenovanog mjesta odredišta, ali nije odgovoran za pribavljanje osiguranja.
    • Vozarina i osiguranje plaćeni do (CIP): Prodavatelj izvozno carini robu i isporučuje ju prijevozniku ili drugoj osobi koju odredi prodavatelj, u ugovorenom mjestu otpreme. Prodavatelj je odgovoran za troškove prijevoza povezane s isporukom robe i pribavljanje minimalnog pokrića osiguranja do imenovanog mjesta odredišta.
    • Isporučeno terminal (DAT): Prodavatelj izvozno carini robu i snosi sve rizike i troškove povezane s isporukom robe i istovarom u terminalu u imenovanoj luci ili mjestu odredišta. Kupac je odgovoran za sve troškove i rizike od ove točke nadalje, uključujući uvozno carinjenje robe u imenovanoj zemlji odredišta.
    • Isporučeno na mjestu (DAP): Prodavatelj izvozno carini robu i snosi sve rizike i troškove povezane s isporukom robe do imenovanog mjesta odredišta spremnu za istovar. Kupac je odgovoran za sve troškove i rizike povezane s istovarom robe i uvozno carinjenje robe u imenovanoj zemlji odredišta.
    • Isporučeno ocarinjeno (DDP): Prodavatelj snosi sve rizike i troškove povezane s isporukom robe do imenovanog mjesta odredišta, spremnu za istovar i ocarinjenu za uvoz.
  • Skupina 2. Incoterms® koji se primjenjuju na prijevoz morem i unutarnjim plovnim putovima samo su:
    • Franko uz bok broda (FAS): Prodavatelj izvozno carini robu i isporučuje ju uz bok broda u imenovanoj luci otpreme. Kupac preuzima sve rizike/troškove za robu od ove točke nadalje.
    • Franko brod (FOB): Prodavatelj izvozno carini robu i isporučuje ju na brodu u imenovanoj luci otpreme. Kupac preuzima sve rizike/trošak za robu od ovog trenutka nadalje.
    • Cijena s vozarinom (CFR): Prodavatelj izvozno carini robu i isporučuje ju na brodu u luci otpreme. Prodavatelj snosi trošak vozarine do imenovane luke odredišta. Kupac preuzima sve rizike za robu od trenutka kada je roba isporučena na brodu u luci otpreme.
    • Cijena s osiguranjem i vozarinom (CIF): Prodavatelj izvozno carini robu i isporučuje ju na brodu u luci otpreme. Prodavatelj snosi trošak vozarine i osiguranja do imenovane luke odredišta. Prodavateljev zahtjev za osiguranje je samo za minimalno pokriće. Kupac je odgovoran za sve troškove povezane s istovarom robe u imenovanoj luci odredišta i uvozno carinjenje robe. Rizik prelazi s prodavatelja na kupca kada je roba ukrcana na brodu u luci otpreme.

19. Skraćenice korištene u bazi podataka o pristupu tržištu

MFN Stope najpovlaštenije nacije (MFN) predstavljaju redovite carinske stope koje se primjenjuju na sve zemlje. Obično se primjenjuju među članicama Svjetske trgovinske organizacije, ali se te stope također mogu primjenjivati među zemljama koje nisu članice Svjetske trgovinske organizacije.
GEN Opće (GEN) stope se mogu primijeniti na svu robu koja nije podrijetlom iz zemalja koje su u okviru primjene tretmana najpovlaštenije nacije ili na robu nepoznatog ili sumnjivog podrijetla.
GSP Opći sustav povlastica (GSP) omogućuje posebne, niže stope pristojbe koje se primjenjuju na zemlje u razvoju.
LDC Najmanje razvijene zemlje (LDC) najsiromašnije su zemlje u razvoju koje dobivaju bestarifni, beskvotni tretman za sav uvoz u EU.
EU Europska unija (EU) je međunarodna organizacija 28 europskih država članica koje čine carinsku uniju i jedinstveno tržište. Roba s podrijetlom unutar EU-a je prihvatljiva za povlaštene stope navedene u odnosnom stupcu odjeljka o tarifama, pod uvjetom podnošenja primjerenog dokaza o povlaštenom podrijetlu.


20. Što su sanitarne i fitosanitarne mjere?

Sanitarne i fitosanitarne mjere uključuju sve određene zakone, odredbe, propise, zahtjeve i postupke koji se obično primjenjuju na životinje i biljke, kao i njihove proizvode i na taj način uglavnom utječu na poljoprivredne i ribarske djelatnosti. Prema Sporazumu Svjetske trgovinske organizacije o SPS-u, sanitarne i fitosanitarne mjere mogu se primijeniti za zaštitu života ili zdravlja ljudi, životinja ili biljaka na području zemlje od rizika uzrokovanih biljnim štetočinama (kukci, bakterije, virusi), aditivima, ostacima (pesticidi ili veterinarski lijekovi), onečišćivačima (teški metali), otrovima ili organizmima koji izazivaju bolesti u hrani, piću ili životinjskoj hrani i bolestima koje prenose životinje.


21. Kako možete prijaviti probleme na koje se naišlo na tržištima izvan EU-a?

Koristite internetski obrazac „Prijavi izvozne prepreke“ u MADB-u. Kada Glavnoj upravi za trgovinu dostavite dokaz o prepreci pristupu tržištu, vaš ćemo problem analizirati i utvrditi primjerene mjere. Na raspolaganju je nekoliko sredstava za rješavanje problema, u rasponu od neslužbenih dvostranih kontakata do sporova u obliku rješavanja sporova Svjetske trgovinske organizacije. Europsko poslovanje ima ključnu ulogu u ovom procesu. Baza podataka o pristupu tržištu je stoga interaktivna, a Komisija je vrlo otvorena za primanje vaših pritužaba, upita i prijedloga u pogledu pitanja pristupa tržištu putem interneta ili na bilo koji drugi način.

Trebamo znati:

O svim trgovinskim ograničenjima koja još nisu uključena u bazu podataka o „trgovinskim preprekama”. Što nam više informacija o problemu pristupa tržištu dostavite, uključujući njegov gospodarski učinak, to ćemo učinkovitije moći oblikovati politiku usmjerenu na njegovo rješavanje.


22. Kako EU uklanja trgovinske prepreke?

Nakon dubinske analize svake posebne prepreke, koja sadržava ocjenu i financijske poluge i gospodarskog učinka, Komisija će odrediti primjerenu strategiju čiji je cilj uklanjanje prepreke. U tu se svrhu mogu predvidjeti sljedeće mjere:

  • Diplomatski demarši s veleposlanstvima u Bruxellesu i Delegacijama EU-a u trećim zemljama, dvostrani sastanci na marginama odbora WTO-a u Ženevi, posebna trgovinska pitanja na plenarnim sastancima Odbora WTO-a i formalno rješavanje sporova u okviru WTO-a
  • Pristupni pregovori WTO-a
  • Podnošenje pisanih primjedaba na mjere o kojima su obavijestile treće zemlje u okviru postupka obavješćivanja WTO-a, obveze transparentnosti, na primjer, sporazuma o sanitarnim i fitosanitarnim mjerama i o tehničkim preprekama trgovini.
  • Aktivno sudjelovanje u radu na utvrđivanju međunarodnih standarda, na primjer Svjetske organizacije za zdravlje životinja (OIE) (za bolesti životinja), Codex Alimentarius (za sigurnost hrane) i Međunarodne konvencije o zaštiti bilja (IPPC) (za pitanja zdravlja biljaka).
  • Pregovori o proširenju EU-a
  • Provedba postojećih dvostranih sporazuma i dvostranih regulatornih dijaloga s trećim zemljama
  • Pregovori o novim sporazumima o slobodnoj trgovini i drugim odgovarajućim sporazumima
  • Druga trgovinska savjetovanja

23. Imam pitanje koje nije u ovim često postavljanim pitanjima!

Putem obrasca za kontakt moguće je podnijeti zahtjeve za dostavu detaljnih informacija o korištenju web-mjesta baze podataka o pristupu tržištu ili o situacijama iz stvarnoga života s kojima se izvoznici susreću. Na vaš upit odgovara centar za pomoć u vezi s pristupom tržištu.

© A service provided by DG Trade, European Commission 

Piacrajutási Adatbázis (MADB) – Gyakran ismételt kérdések

1. Mi a Piacrajutási Adatbázis?
2. Miben segíthet Önnek a Piacrajutási Adatbázis?
3. Hogyan tájékozódhatok az uniós import után fizetendő vámokról?
4. Kell-e fizetnem érte, és bárki igénybe veheti-e?
5. Szabadon felhasználhatók az információk?
6. Az EU-ban vagyok. Miért nem férek hozzá a Tariffs (Tarifák) és a Procedures and Formalities (Eljárások és alakiságok) részhez?
7. Egy tagállam hivatalos képviselője vagyok, és EU-n kívüli országban dolgozom. Hogyan férhetek hozzá a Tariffs (Tarifák) és a Procedures and Formalities (Eljárások és alakiságok) részhez?
8. A következő üzenetet kaptam: „Access is not allowed from an open proxy server” (Nyílt proxyszerverről nem hozzáférhető). Mit jelent ez?
9. Mi a Harmonizált Áruleíró és Kódrendszer (harmonizált rendszer)?
10. Mi a Kombinált Nómenklatúra (KN)?
11. Mi az Európai Közösségek integrált vámtarifája szerinti kód (TARIC-kód)?
12. Miért más a termékem harmonizált rendszer szerinti besorolása az EU 28 tagállamában, mint az EU-n kívüli országokban?
13. Mit jelent a legnagyobb kedvezmény elve (MFN)?
14. Mit jelent az „érték szerinti” (ad valorem) és a „specifikus” vámtétel?
15. Mi a „vámmal megnövelt érték”?
16. Mi a dömping?
17. Mi a kiegyenlítő vám?
18. Mi az Incoterms?
19. A Piacrajutási Adatbázisban használt rövidítések
20. Mik azok az állat- és növény-egészségügyi (SPS-) intézkedések?
21. Hogyan jelenthetem az EU-n kívüli piacokon felmerülő problémákat?
22. Hogyan képes az EU felszámolni a kereskedelmi akadályokat?
23. Olyan kérdésem van, amely nem szerepel ebben a GYIK-ban!

1. Mi a Piacrajutási Adatbázis?

A Piacrajutási Adatbázis (MADB) olyan interaktív, ingyenes internetes szolgáltatás, amelynek segítségével az uniós vállalkozások több mint 100 harmadik ország behozatali feltételeiről juthatnak értékes információkhoz.

Milyen információkat tartalmaz az adatbázis?

  • a fizetendő importvámok és belföldi adók termékenkénti és országonkénti bontásban,
  • a vám- és behozatali eljárások, alakiságok és követelmények, beleértve a kitöltendő űrlapok mintáját,
  • az uniós exportőrök előtt álló főbb külföldi kereskedelmi akadályok.

2. Miben segíthet Önnek a Piacrajutási Adatbázis?

Tariffs (Tarifák) rész Ha egyszerűen megadja a termék harmonizált rendszer szerinti kódját – vagy ha nem tudja a kódot, kikeresi a termékleírást a „Find code” (Kód keresése) gombra kattintva –, majd kiválasztja a rendeltetési országot, láthatja, mely vámokat és adókat kell megfizetni az egyes országokba exportált áruk után, így kiszámíthatja a várható költségeket.

Procedures and Formalities (Eljárások és alakiságok) rész
Ha további információkra van szüksége az egyes országokban előírt vámkezelési és piacrajutási eljárásokról és alakiságokról vagy a kitöltendő dokumentumokról, egyszerűen kattintson a Procedures and Formalities (Eljárások és alakiságok) menüpontra. A rendeltetési ország kiválasztása után általános tájékoztatót olvashat a piacrajutási feltételekkel kapcsolatban, a termékkód megadásával pedig egy meghatározott termék importkövetelményeiről tájékozódhat. Az adatbázisban ellenőrizheti azt is, hogy rendelkezik-e az exportáláshoz szükséges valamennyi okmánnyal.

Statistics (Statisztika) rész
Ebben a részben termékenkénti statisztikákat találhat az uniós és az EU-n kívüli országok közötti kereskedelmi forgalomról. Az információk a harmonizált rendszer szerinti kód vagy a termékleírás megadásával érhetők el.

Trade Barriers (Kereskedelmi akadályok) rész
Itt azokról a célországbeli kereskedelmi akadályokról talál tájékoztatást, amelyek az Ön exportja szempontjából jelentőséggel bírhatnak.

SPS rész
Ez az adatbázis az EU-n kívüli országokba történő kivitel során felmerülő állat- és növény-egészségügyi problémák körvonalazását és az azokkal kapcsolatos stratégiai megközelítés kialakítását könnyíti meg.


3. Hogyan tájékozódhatok az uniós import után fizetendő vámokról?

Amennyiben információkra van szüksége valamely, EU-ba behozott termék után fizetendő vámokkal kapcsolatban, kattintson az „Import into the EU” (EU-ba irányuló behozatal) fejezeten belül az „EU tariff” (Uniós tarifák) menüpontra, és végezzen keresést a tízjegyű termékkód, valamint a származási ország megadásával.


4. Kell-e fizetnem érte, és bárki igénybe veheti-e?

A Piacrajutási Adatbázis díjmentesen igénybe vehető. A „Tariffs” (Tarifák) és a „Procedures and Formalities” (Eljárások és alakiságok) részben feltüntetett információkhoz azonban csak az Európai Unió tagállamaiban, valamint a csatlakozó vagy tagjelölt országokban lévő felhasználók férhetnek hozzá. Ezzel kapcsolatos technikai tudnivaló, hogy amennyiben az Ön böngészőjét futtató számítógép nem közvetlenül az említett országok valamelyikében található internetszolgáltatóval kapcsolódik az internethez, Ön nem férhet hozzá a „Tariffs” (Tarifák) és a „Procedures and Formalities” (Eljárások és alakiságok) rész adataihoz.


5. Szabadon felhasználhatók az információk?

A Piacrajutási Adatbázis Tariffs (Tarifák) és Procedures and Formalities (Eljárások és alakiságok) részében tárolt információk nem használhatók továbbértékesítés, tanácsadás, újraosztás, adatbázis-építés, tárolás céljaira és semmilyen más olyan célra, amely nem a felhasználó Európai Unióban zajló saját nemzetközi üzleti folyamataihoz szükséges. Minden egyéb felhasználási mód tilos, kivéve ha azt az adatok tulajdonosa (a listát lásd itt ) írásban kifejezetten jóváhagyta.

6. Az EU-ban vagyok. Miért nem férek hozzá a Tariffs (Tarifák) és a Procedures and Formalities (Eljárások és alakiságok) részhez?

Valószínűleg azért, mert bár Ön az EU-ban (vagy valamelyik csatlakozó vagy tagjelölt országban) van, internetes csatlakozása mégis egy EU-n kívüli országban található proxyn halad át. Ennél a műszaki felállásnál Önnek nem adhatunk hozzáférési jogot: ez a korlátozás a külső vállalkozóinkkal kötött engedélyezési szerződésekből fakad. Felhívjuk figyelmét, hogy ha módjában áll másik, helyi internetszolgáltatóhoz kapcsolódó (például otthoni) számítógépet használni, mindkét rész adataihoz nehézségek nélkül hozzá kell férnie.


7. Egy tagállam hivatalos képviselője vagyok, és EU-n kívüli országban dolgozom. Hogyan férhetek hozzá a Tariffs (Tarifák) és a Procedures and Formalities (Eljárások és alakiságok) részhez?

Ez az egyetlen olyan eset, amelyben a Bizottság jelszavas hozzáférést tud adni. Ilyen helyzet szokott előfordulni többek között követségek és gazdasági/kereskedelmi képviseletek esetében.


8. A következő üzenetet kaptam: „Access is not allowed from an open proxy server” (Nyílt proxyszerverről nem hozzáférhető). Mit jelent ez?

Azt jelenti, hogy az Ön internetes csatlakozásához használt proxyval műszaki konfigurációs probléma merült fel. Az Ön proxyja lehetőséget biztosít arra, hogy illetéktelen személyek a világon bárhonnan megkeresést továbbítsanak az adatbázisunkba úgy, mintha az az Ön saját proxyjáról érkezne. Ha ezeket a megkereséseket elfogadnánk, megszegnénk szerződéses kötelezettségeinket, amelyek előírják, hogy bizonyos részekhez csak az EU-ban, valamint a csatlakozó és tagjelölt országokban lévő felhasználóknak adjunk hozzáférést. Felhívjuk figyelmét, hogy az Önéhez hasonló nyílt proxyt akár egyéb nemkívánatos célokra – például adatlopáshoz vagy túlterheléses támadáshoz – is felhasználhatják a hackerek. Ezért a közvetlenül vagy közvetetten nyílt proxyból érkező megkereséseket alapvetően elutasítjuk. Javasoljuk, hogy proxyja konfigurációjának módosítása érdekében forduljon az informatikai osztályához vagy internetszolgáltatójához.


9. Mi a Harmonizált Áruleíró és Kódrendszer (harmonizált rendszer)?

A Harmonizált Áruleíró és Kódrendszer (harmonizált rendszer) az importáruk vámkezelési célú osztályozási rendszere. 97 árucsoportból áll, amelyekbe az országok közötti kereskedelmi forgalomban lévő valamennyi árufajta besorolható. A Vámigazgatások Világszervezete a technológiában vagy kereskedelem szerkezetében bekövetkező változások nyomán időnként javaslatot tesz a harmonizált rendszer felülvizsgálatára. A harmonizált rendszer nómenklatúrájának legfrissebb változata 2012. január 1-je óta hatályos. Bár az országok többsége a harmonizált rendszer legfrissebb felülvizsgált változatát használja, vannak országok, amelyek még mindig a régebbi verziókkal dolgoznak. Amennyiben két ország a harmonizált rendszer azonos verzióját használja, az első 6 számjegy azonos. A HS 2204 10 kód például a jelenlegi harmonizált rendszert használó országok mindegyikében „pezsgőbort” jelent.


10. Mi a Kombinált Nómenklatúra (KN)?

Az EU-ba importált vagy onnan exportált termékeket vámcélból be kell sorolni. Minden külön termék saját osztályozási kódot kap. A Kombinált Nómenklatúra (KN) nyolc számjeggyel határozza meg az árubesorolás általános szabályait. A Kombinált Nómenklatúra évente frissítésre kerül. A KN alapjául a harmonizált rendszer szolgál. A Kombinált Nómenklatúra alkotóelemei: a) a harmonizált rendszer szerinti nómenklatúra; b) az ehhez a nómenklatúrához tartozó közösségi alszámos bontások, amelyek megjelölése „KN-alszám”; c) bevezető rendelkezések, továbbá kiegészítő megjegyzések az áruosztályokhoz, illetve az árucsoportokhoz és lábjegyzetek a KN-alszámokhoz. Minden KN-alszám nyolcszámjegyű kódszám formájában jelenik meg: a) az első hat számjegy a harmonizált rendszer szerinti nómenklatúra vámtarifaszámaihoz és vámtarifa-alszámaihoz kapcsolódó kódszám; b) a hetedik és nyolcadik számjegy pedig az adott KN-alszámot határozza meg.


11. Mi az Európai Közösségek integrált vámtarifája szerinti kód (TARIC-kód)?

A TARIC-kód (TARIC: az Európai Közösségek integrált vámtarifája) az EU-ba behozott termékekre alkalmazandó különböző szabályokat jelzi. Ide tartoznak a harmonizált rendszer és a Kombinált Nómenklatúra (KN) rendelkezései, de a közösségi jogban előírt más rendelkezések is, mint például azok a vámfelfüggesztések, vámkontingensek és vámkedvezmények, amelyek a Közösség legtöbb kereskedelmi partnerével szemben fennállnak. Az EU-ba történő behozatalkor a vámáru-nyilatkozatban a tízjegyű TARIC-kódot kell használni.


12. Miért más a termékem harmonizált rendszer szerinti besorolása az EU 28 tagállamában, mint az EU-n kívüli országokban?

A harmonizált rendszer szerinti besorolás első hat számjegye valamennyi ország esetében egységes. A hatjegyű besorolást az országok a termék pontosabb megnevezése érdekében tetszés szerint tovább bonthatják. Általában a vámcélokra bőven elegendő nyolc számjegy, de van olyan ország, ahol a teljesebb megnevezés céljából a behozott árut 9, 10 vagy még ennél is több számjeggyel határozzák meg. Előfordulhat azonban, hogy a nyolcszámjegyű besorolás a különböző országokban más és más termékeket jelöl. A 2001 90 30 kód például az EU 28 tagállamában „csemegekukoricát”, míg az Egyesült Államok besorolásában „babot” jelöl. A vámtarifa-nómenklatúrákat tehát általában csak az első hat számjegyig célszerű összehasonlítani, sőt, még ennek az összehasonlításnak is lehetnek korlátai, ha a harmonizált rendszer két különböző változatáról van szó. A hat számjegyből kiindulva az összetartozó kódokat a további alszámok árumegnevezésének összehasonlításával lehet megtalálni. Előfordulnak azonban esetek, amikor az adott áru a különböző vámterületeken más és más besorolás alá kerül.


13. Mit jelent a legnagyobb kedvezmény elve (MFN)?

A legnagyobb kedvezmény elve a vámtarifa valamennyi országra alkalmazandó szokásos vámtételét jelenti, amelyre olyankor kerül sor, amikor nem alkalmaznak általános vámtételt (GEN). Az MFN-vámtételt hagyományosan a WTO-tagok alkalmazzák egymás között, de olyan országok között is alkalmazható, amelyek nem tagjai a WTO-nak. Kétoldalú vagy többoldalú szabadkereskedelmi megállapodások vagy az általános vámkedvezmény-rendszer (GSP) alapján kedvezményes vámok biztosíthatók. Bizonyos országok emellett általános vámtételt (GEN) alkalmaznak az MFN-elbánás alá eső országoktól eltérő országból származó, valamint ismeretlen vagy kétes eredetű árukra. Ezek az általános vámtételek adott esetben jóval meghaladhatják az MFN-vámtételeket.


14. Mit jelent az „érték szerinti” (ad valorem) és a „specifikus” vámtétel?

A vámtételeket vagy a behozott áru értékének bizonyos hányada alapján határozzák meg (ad valorem vámtétel), vagy pedig az áru darabszámától, tömegétől, térfogatától stb. függően meghatározott pénzösszeg megfizetését írják elő (specifikus vámtétel). Az ad valorem vámtételeket és a specifikus vámtételeket néha kombinálják; ezt nevezzük összetett vámnak. Az országok többsége azonban elsősorban az ad valorem vámot alkalmazza.


15. Mi a „vámmal megnövelt érték”?

Sok esetben a vám megállapítása és alkalmazása után vetnek ki a termék értékére adót. Ha például a termék vámértéke 100 dollár, és a vám nagyságát 10%-ban állapítják meg, a fizetendő vám 10 dollár. A vámmal megnövelt érték a vámköteles érték (100 dollár) és a fizetendő vám (10 dollár) összege, azaz 110 dollár.


16. Mi a dömping?

A dömping annak a gyakorlatnak a közkeletű elnevezése, amikor egy terméket olcsóbban adnak el külföldön, mint amennyi a) a belföldi ára, vagy b) az előállítási költsége. A legtöbb országban tilos bizonyos termékek dömpingelt behozatala, hiszen a legtöbben meg akarják védeni saját iparukat az ilyen versenytől. A dömpingellenes vámokat a gyanúsan olcsón behozott árukra vetik ki annak érdekében, hogy csak magasabb áron lehessen azokat eladni az importőr országban, és így megvédjék a helyi ipart a tisztességtelen versenytől.


17. Mi a kiegyenlítő vám?

A kiegyenlítő vám – más néven szubvencióellenes vám – olyan importvám, amelyet a támogatások kedvezőtlen hatásainak semlegesítésére vetnek ki a Kereskedelmi Világszervezet (WTO) szabályai szerint. Olyankor kerül sor rá, ha egy vizsgálat eredményei szerint valamely másik ország támogatást nyújt termékei kiviteléhez, amivel hátrányos helyzetbe hozza az importőr ország honi termelőit.


18. Mi az Incoterms?

Az Incoterms® olyan szabálygyűjtemény, amely az eladó és a vevő kötelességeit határozza meg az adásvételi szerződésbe foglalt áru leszállításával kapcsolatban a nemzetközi és a belföldi kereskedelemben. E szabályokat a Nemzetközi Kereskedelmi Kamara (ICC) teszi közzé, és alkalmazásuk igen elterjedt a nemzetközi kereskedelmi ügyletekben. Az Incoterms® legfrissebb változata, az „Incoterms® 2010” 2010 szeptemberében látott napvilágot, és 2011. január 1-je óta hatályos. Az Incoterms® 2010 két fő kategóriát különböztet meg fuvareszköz szerint. Az új csoportok célja, hogy a vevő és az eladó kötelezettségeinek egyértelmű meghatározásával egyszerűbbé tegyék a szerződések megszövegezését, és segítsenek elkerülni a félreértéseket a nemzetközi és belföldi szerződésekben egyaránt.

  • 1. csoport A bármely fuvareszköznél alkalmazható Incoterms®-feltételek:
    • Ex Works (EXW), üzemből: Az eladó azzal teljesíti a kötelezettségét, ha az árut a saját telephelyén vagy más megnevezett helyen (gyárban, raktárban stb.) a vevő rendelkezésére bocsátja. A termék eladótól való átvételétől kezdve a vevőhöz való megérkezéséig az összes kockázatot és költséget a vevő viseli. Az eladónak nem kötelessége a berakodás és az áru elvámolása.
    • Free Carrier (FCA), költségmentesen a fuvarozónak: Az eladó az exportra elvámolt árut a vevő által meghatározott fuvarozónak, vagy más olyan félnek adja át, aki az árut az eladó telephelyén vagy más megnevezett helyen átvenni jogosult. Az áru végső rendeltetési helyére szállításához kapcsolódó összes kockázatot és költséget a vevő viseli, beleértve a fuvarozónak történő átadás utáni fuvarozást és a termék adott országba való behozatala után fizetendő importvámokat.
    • Carriage Paid To (CPT), fuvarozás fizetve ...-ig: Az eladó az árut exportra vámolja és a megadott indulási helyre szállítja, ahol átadja a fuvarozónak vagy az eladó által megjelölt más személynek. Az áru megadott rendeltetési helyre való szállításához kapcsolódó fuvarköltségekért az eladó felel, biztosítást azonban nem kell kötnie.
    • Carriage and Insurance Paid To (CIP), fuvarozás és biztosítás fizetve ...-ig: Az eladó az árut exportra vámolja és a megadott indulási helyre szállítja, ahol átadja a fuvarozónak vagy az eladó által megjelölt más személynek. Az áru megadott rendeltetési helyre való szállításához kapcsolódó fuvarköltségekért, valamint a megjelölt rendeltetési helyig szóló minimális biztosítás megkötéséért az eladó felelős.
    • Delivered at Terminal (DAT), terminálra leszállítva: Az eladó az árut exportra vámolja, és viseli az áruk leszállításához és a megjelölt rendeltetési kikötőben vagy helyen lévő terminálon való kirakodásához kapcsolódó összes kockázatot és költséget. Ezen a ponton túl minden költségért és kockázatért a vevő felelős, beleértve a megnevezett rendeltetési országban az áru importra vámolását.
    • Delivered at Place (DAP), megjelölt helyre leszállítva: Az eladó az árut exportra vámolja, és viseli az áru megjelölt rendeltetési helyre történő szállításához kapcsolódó összes kockázatot és költséget, kirakodás nélkül. Az áru kirakodásához kapcsolódó összes költség és kockázat viseléséért, valamint a megnevezett rendeltetési országban az áru importra történő elvámolásáért a vevő felelős.
    • Delivered Duty Paid (DDP), vámfizetéssel leszállítva: Az áru megjelölt rendeltetési helyre történő szállításához kapcsolódó összes kockázatot és költséget az eladó viseli, aki az árut kirakodásra készen és importra elvámolva adja át.
  • 2. csoport A tengeri és belvízi fuvarozásnál alkalmazható Incoterms®-feltételek:
    • Free Alongside Ship (FAS), költségmentesen a hajó oldalához: Az eladó az árut exportra vámolja és a megjelölt elhajózási kikötőben a hajó mellé helyezve átadja. Ezen a ponton túl az összes kockázatot/költséget a vevő viseli.
    • Free on Board (FOB), költségmentesen a hajó fedélzetre: Az eladó az árut exportra vámolja és a megjelölt elhajózási kikötőben a hajó fedélzetére helyezve átadja. Ezen a ponton túl az összes kockázatot/költséget a vevő viseli.
    • Cost and Freight (CFR), költség és fuvardíj: Az eladó az árut exportra vámolja és a megjelölt elhajózási kikötőben a hajó fedélzetére helyezve átadja. Az eladó viseli a megjelölt rendeltetési kikötőig történő fuvarozás költségét. Az áruval kapcsolatos összes kockázatot a vevő viseli onnan, hogy az árut az elhajózási kikötőben leszállították a hajó fedélzetére.
    • Cost, Insurance, and Freight (CIF), költség, biztosítás és fuvardíj: Az eladó az árut exportra vámolja és a megjelölt elhajózási kikötőben a hajó fedélzetére helyezve átadja. A megjelölt rendeltetési kikötőig a fuvarköltséget és a biztosítást az eladó viseli. Az eladó csak minimális fedezetre köteles biztosítást kötni. Az áru megjelölt rendeltetési kikötőben történő kirakodásához kapcsolódó költségekért és importra történő elvámolásáért a vevő felelős. A kockázat akkor száll át az eladóról a vevőre, amikor az áru az elhajózási kikötőben a hajó fedélzetére kerül.

19. A Piacrajutási Adatbázisban használt rövidítések

MFN A legnagyobb kedvezmény elve a vámtarifa valamennyi országra alkalmazandó szokásos vámtételét jelenti. Az MFN-vámtételt hagyományosan a WTO-tagok alkalmazzák egymás között, de alkalmazható olyan országoknál is, amelyek nem tagjai a WTO-nak.
GEN Az általános vámtétel (GEN) az MFN-elbánás alá eső országoktól eltérő országból származó, valamint az ismeretlen vagy kétes eredetű árukra alkalmazható.
GSP Az általános vámkedvezmény-rendszer (GPS) a fejlődő országok esetében különleges, alacsonyabb vámtételek alkalmazását teszi lehetővé.
LDC A legkevésbé fejlett országok (LDC) a legszegényebb fejlődő országok, amelyek árui vámmentesen, kontingensek nélkül behozhatók az EU-ba.
EU Az Európai Unió (EU) 28 európai tagállamból álló nemzetközi szervezet, amely vámuniót és egységes piacot alkot. Az EU-ból származó termékekre a Tariffs (Tarifák) rész megfelelő oszlopában feltüntetett kedvezményes vámtételek alkalmazandók, aminek feltétele a preferenciális származást igazoló megfelelő bizonyíték benyújtása.


20. Mik azok az állat- és növény-egészségügyi (SPS-) intézkedések?

Az állat- és növény-egészségügyi (SPS-) intézkedések magukban foglalnak minden olyan vonatkozó jogszabályt, rendeletet, szabályozást, követelményt és eljárást, amelyek az állatokra és a növényekre, valamint az azokból készült termékekre rendszerint alkalmazandók, tehát többnyire a mezőgazdasági és halászati iparágakat érintik. A WTO SPS-megállapodása szerint az SPS-intézkedések abból a célból alkalmazhatók egy ország területén, hogy megvédjék az emberi, állati vagy növényi életet vagy egészséget az élelmiszerekben, italokban vagy takarmányban előforduló növénykártevőkből (rovar, baktérium, vírus), adalékanyagokból, maradékanyagokból (növényvédőszerek vagy állatgyógyászati készítmények), szennyezőanyagokból (nehézfémek), toxinokból vagy kórokozó szervezetekből, valamint az állatok által hordozott betegségekből fakadó kockázatoktól.


21. Hogyan jelenthetem az EU-n kívüli piacokon felmerülő problémákat?

A MADB „Report export barriers” (Exportakadályok bejelentése) című internetes formanyomtatványán. Ha Ön felhívja a Kereskedelmi Főigazgatóság figyelmét, hogy valahol bizonyítottan akadályba ütközik a piacra jutás, problémáját kivizsgáljuk és meghatározzuk a szükséges teendőket. A kérdés megoldására sokféle lehetőség van a nem hivatalos kétoldalú kapcsolatoktól egészen a WTO-vitarendezésig. Ebben a folyamatban az európai vállalkozások kulcsszerepet játszanak. A Piacrajutási Adatbázis ezért interaktív alkalmazás, és a Bizottság nagy érdeklődéssel várja az Önök internetes vagy egyéb úton benyújtott panaszait, kérdéseit és javaslatait a piacrajutási kérdésekben.

A Bizottságnak tudnia kell:

Fontos, hogy tudjunk minél több olyan kereskedelmi korlátozásról, amely még nem szerepel a kereskedelmi akadályokat gyűjtő adatbázisban. Minél több információt ad Ön nekünk egy piacrajutási problémával kapcsolatban – akár annak gazdasági hatásairól is – annál hatékonyabban tudjuk kialakítani a megoldására irányuló politikát.


22. Hogyan képes az EU felszámolni a kereskedelmi akadályokat?

Az egyes akadályok tüzetes vizsgálata után – amely kiterjed mind a tőkeáttételi, mind a gazdasági hatások értékelésére – a Bizottság megfelelő stratégiát határoz meg az akadály felszámolására. Ez a következőket jelentheti:

  • Diplomáciai demarsok a brüsszeli követségekkel és a harmadik országokban működő uniós küldöttségek bevonásával, kétoldalú találkozók a genfi WTO-bizottságok keretében, konkrét kereskedelmi aggályok megtárgyalása a WTO-bizottságok plenáris ülésein és hivatalos WTO-vitarendezések
  • WTO-csatlakozási tárgyalások
  • Írásbeli észrevételek benyújtása a harmadik országok által a WTO-bejelentési eljárás keretében bejelentett intézkedésekre, az SPS- és a kereskedelem technikai akadályaira vonatkozó megállapodások átláthatósági kötelezettségei.
  • A nemzetközi szabványosításban való aktív részvétel, például az Állat-egészségügyi Világszervezet (OIE) (állatbetegségeknél), az Élelmezési Kódex (élelmiszerbiztonsági kérdésekben), és Nemzetközi Növényvédelmi Egyezmény (IPPC) (növény-egészségügyi kérdésekben) tekintetében.
  • Az EU bővítéséről szóló tárgyalások
  • A harmadik országokkal kötött hatályos kétoldalú megállapodások és kétoldalú szabályozási párbeszédek végrehajtása
  • Új szabadkereskedelmi megállapodásokról és más vonatkozó megállapodásokról folytatott tárgyalások
  • Egyéb kereskedelmi konzultációk

23. Olyan kérdésem van, ami nem szerepel ebben a GYIK-ban!

A kapcsolatfelvétei űrlapon részletes tájékoztatást kérhet a Piacrajutási Adatbázis honlapjának használatáról vagy az exportőrök által tapasztalt tényleges helyzetekről. A megkereséseket a Piacrajutási Ügyfélszolgálat kezeli.

© A service provided by DG Trade, European Commission 

Banca dati sull'accesso ai mercati (MADB) – Domande ricorrenti

1. Cos'è la banca dati sull'accesso ai mercati?
2. In che modo la banca dati sull'accesso ai mercati vi può essere utile?
3. Come posso informarmi sui dazi doganali quando importo nell'UE?
4. Devo pagare qualcosa e l'accesso è aperto a tutti?
5. Vi sono restrizioni d'uso?
6. Sono sito nell'UE. Perché non posso accedere alle sezioni "Tariffe" o "Procedure e formalità"?
7. Sono un rappresentante ufficiale di uno Stato membro e lavoro in un paese non UE. Come posso accedere alle sezioni sezioni "Tariffe" o "Procedure e formalità"?
8. Ricevo il messaggio "Access is not allowed from an open proxy server” (L'accesso non è consentito a partire da un server proxy aperto). Cosa significa?
9. Cos'è il Sistema armonizzato (SA)?
10. Cos'è la Nomenclatura combinata (NC)?
11. Cos'è il Codice della tariffa integrata delle Comunità europee (TARIC)?
12. Perché la classificazione SA del mio prodotto è diversa nell'UE-28 rispetto a un paese non UE?
13. Cosa significa "NPF"?
14. Cosa significano i termini "ad valorem" e "aliquote specifiche"?
15. Cos'è il "valore sdoganato"?
16. Cos'è il dumping?
17. Cosa sono i dazi compensativi?
18. Cosa sono gli Incoterms?
19. Abbreviazioni usate nella banca dati sull'accesso ai mercati
20. Cosa sono le Misure sanitarie e fitosanitarie (SPS)?
21. Come si possono segnalare i problemi incontrati sui mercati esterni all'UE?
22. In che modo l'UE elimina gli ostacoli commerciali?
23. Ho una domanda che non si trova tra queste Domande ricorrenti!

1. Cos'è la banca dati sull'accesso ai mercati?

La banca dati sull'accesso ai mercati (MADB) è un servizio online interattivo gratuito che consente alle imprese dell'UE di trovare informazioni sulle condizioni all'importazione relative a più di 100 paesi terzi.

Quali informazioni potete trovare in questa banca dati?

  • Le tariffe all'importazione e le tasse interne che dovete pagare per prodotto e per paese;
  • le procedure doganali e d'importazione, le formalità e i requisiti, compresi esempi dei moduli da compilare;
  • i principali ostacoli agli scambi che gli esportatori dell'UE si trovano ad affrontare all'estero.

2. In che modo la banca dati sull'accesso ai mercati vi può essere utile?

Sezione "Tariffs” (Tariffe) Digitando semplicemente la codifica del sistema armonizzato (SA) del prodotto o la descrizione del prodotto usando "Find code” (Trova codice) se non conoscete il codice, e selezionando il paese di destinazione potete visionare le tasse e le imposte da versare per le vostre esportazioni in determinati paesi e potrete così calcolare il costo a destino.

Sezione "Procedures and Formalities” (Procedure e formalità)
Per saperne di più sulle procedure e formalità prescritte dai singoli paesi per lo sdoganamento e l'accesso al mercato nonché sui documenti da compilare passate semplicemente a "Procedure e formalità". Selezionate il paese di destinazione per reperire informazioni generali sulle condizioni di accesso al mercato o inserite il codice del prodotto per ottenere i requisiti all'importazione specifici per il prodotto. Usate questa pagina anche come lista di controllo in modo da avere pronta tutta la documentazione per l'esportazione.

Sezione "Statistics” (Statistiche)
In questa sezione è possibile ottenere statistiche per prodotto relative ai flussi commerciali tra l'UE e i paesi terzi inserendo semplicemente un codice SA o la descrizione del prodotto.

Sezione "Trade Barriers” (Ostacoli commerciali)
In questa sezione troverete informazioni sugli ostacoli specifici che possono incontrare le vostre esportazioni nei paesi in questione.

Sezione "SPS"
Questa banca dati è destinata a facilitare l'identificazione di un approccio strategico alle questioni Sanitarie e Fitosanitarie (SPS) per le esportazioni in paesi terzi.


3. Come posso informarmi sui dazi doganali quando importo nell'UE?

Se avete bisogno di conoscere i dazi doganali che si applicano a un determinato prodotto importato nell'UE passate al capitolo "Import into the EU” (Importazione nell'UE), cliccate quindi "EU Tariffs” (Tariffa UE) e fate una ricerca inserendo il codice del prodotto (10 cifre) e il paese d'origine.


4. Devo pagare qualcosa e l'accesso è aperto a tutti?

L'accesso alla banca dati sull'accesso ai mercati è gratuito. Tuttavia le informazioni contenute nelle sezioni "Tariffe" e "Procedure e formalità" sono ristrette a utilizzatori negli Stati membri dell'Unione europea e nei paesi in via di adesione o candidati. Da un punto di vista tecnico, se il computer su cui gira il vostro motore di ricerca non è direttamente collegato a internet tramite un fornitore di servizi internet (ISP) sito in uno di questi paesi, non vi è permesso visionare per nessun fine i dati delle sezioni "Tariffe" e "Procedure e formalità".


5. Vi sono restrizioni d'uso?

Le informazioni contenute nella sezione "Banca dati sull'accesso ai mercati" o nella sezione "Procedure e formalità" non possono essere usate per rivenderle o per fornire servizi di consulenza, ridistribuzione, costruzione di banchedati, memorizzazione o a qualsiasi altro fine diverso dal sostegno alle attività commerciali internazionali dell'utilizzatore nell'Unione europea. Tutti gli altri usi sono proibiti a meno che vengano esplicitamente autorizzati per iscritto dal proprietario dei dati (cfr. l'elenco qui ).

6. Sono sito nell'UE. Perché non posso accedere alle sezioni "Tariffe" o "Procedure e formalità"?

Ciò è dovuto molto probabilmente al fatto che, anche se siete insediato nell'UE (o in un paese in via di adesione o candidato), il vostro collegamento internet passa per un proxy sito in un pase non UE. Con questa configurazione tecnica non siamo autorizzati a concedervi un accesso. Questa limitazione ci è imposta dai contratti di licenza che abbiamo stipulato con i nostri contraenti esterni. Notate che se avete la possibilità di usare un altro PC (ad esempio il vostro PC domestico) collegato a un fornitore locale di servizi internet (ISP) dovreste essere in grado di accedere senza difficoltà alle informazioni contenute nelle due sezioni.


7. Sono un funzionario di uno Stato membro e lavoro in un paese non UE. Come posso accedere alle sezioni "Tariffe" o "Procedure e formalità"?

Questa è l'unica situazione in cui la Commissione è autorizzata a concedere l'accesso rilasciando una password. Tale possibilità è concessa ad esempio alle ambasciate e alle missioni economiche/commerciali.


8. Ricevo il messaggio "Access is not allowed from an open proxy server” (L'accesso non è consentito a partire da un server proxy aperto). Cosa significa?

Significa che il proxy che usate per collegarvi a internet ha un problema tecnico di configurazione. Le persone non autorizzate site in altre parti del mondo potrebbero usare il vostro proxy per inviare domande alla nostra banca dati come se venissero dal vostro proprio proxy. Se accettassimo tali domande verremo meno ai nostri obblighi contrattuali che ci costringono a limitare l'accesso a certe sezioni agli utilizzatori siti nell'UE e nei paesi in via di adesione o candidati. Notate che un proxy aperto come il vostro può anche essere violato da hacker per altri fini, come ad esempio l'acquisizione indebita di dati o per compiere attacchi "denial of service". Per tale motivo la nostra politica è di respingere le domande provenienti direttamente o indirettamente da proxy aperti. Vi consigliamo di mettervi in contatto con la vostra sezione TI o con il vostro fornitore di servizi (ISP) per rettificare la configurazione del vostro proxy.


9. Cos'è il Sistema armonizzato (SA)?

Il Sistema armonizzato di designazione e codificazione delle merci (SA) è un sistema di classificazione delle merci che entrano nel territorio di un paese importatore passando per le dogane. I suoi 97 capitoli possono essere usati per classificare qualsiasi merce scambiata tra i diversi paesi. Con cadenza periodica l'Organizzazione mondiale del commercio (OMC) raccomanda revisioni del sistema SA per tener conto del cambiamento tecnologico o delle mutate correnti commerciali. L'ultima versione della nomenclatura del sistema armonizzato è entrata in vigore il 1° gennaio 2012. Mentre la maggior parte dei paesi utilizzano la revisione più aggiornata del SA, alcuni continuano ad usare una versione precedente. Per i paesi che usano la stessa versione del SA, le prime 6 cifre sono uniformi, ad esempio, HS 2204.10 dovrebbe corrispondere a "vino frizzante" in qualsiasi paese utilizzi l'attuale versione SA.


10. Cos'è la Nomenclatura combinata (NC)?

Tutte le merci importate nell'UE o esportate dall'UE devono essere classificate a fini doganali. Ad ogni singolo prodotto è attribuita una codifica specifica. La Nomenclatura combinata (NC) stabilisce le regole generali per la classificazione delle merci fino a un livello di otto cifre ed è aggiornata annualmente. La Nomenclatura combinata è stabilita sulla base del Sistema armonizzato (SA) e comprende: a) la nomenclatura del Sistema armonizzato; b) le suddivisioni comunitarie di tale nomenclatura, dette sottovoci dell'NC; c) disposizioni preliminari, note complementari di sezioni o di capitoli e note a piè di pagina attinenti alle sottovoci dell'NC Ciascuna sottovoce dell'NC è corredata di un codice a otto cifre: a) le prime sei cifre sono i numeri di codifica relativi alle voci e sottovoci della nomenclatura del Sistema armonizzato; b) la settima e ottava cifra identificano le sottovoci dell'NC.


11. Cos'è il Codice della tariffa integrata delle Comunità europee (TARIC)?

Il codice TARIC (Tariffa integrata delle Comunità europee) è concepito per indicare le diverse regole che si applicano ai singoli prodotti quando sono importati nell'UE. In ciò rientrano le disposizioni del Sistema armonizzato (SA) e della Nomenclatura combinata (NC), ma anche disposizioni addizionali specificate nella legislazione comunitaria come ad esempio le sospensioni tariffarie, le quote tariffarie e le preferenze tariffarie, che esistono per la maggior parte dei partner commerciali della Comunità. All'atto dell'importazione nell'UE si deve usare nelle dichiarazioni doganali il codice TARIC a 10 cifre.


12. Perché la classificazione SA del mio prodotto è diversa nell'UE-28 rispetto a un paese non UE?

La classificazione SA è uniforme per tutti i paesi soltanto per quanto concerne le prime 6 cifre. Ciascun paese può decidere di suddividere ulteriormente la classificazione a 6 cifre per descrivere in modo più specifico un prodotto. Una codifica ad otto cifre è ritenuta generalmente del tutto ammissibile a fini doganali, ma alcuni paesi richiedono anche 9, 10 o più cifre per descrivere in modo più completo gli specifici prodotti importati. Tuttavia la stessa classe di 8 cifre può rappresentare diversi prodotti in diversi paesi. Ad esempio, 2001.90.30 sta a indicare "granturco dolce" nella classificazione dell'UE-28 e "leguminose" nella classificazione USA. In linea generale, le nomenclature tariffarie dovrebbero essere comparate soltanto a livello di sei cifre. Tuttavia, se la versione del Sistema armonizzato differisce, vi possono essere limiti anche in un simile raffronto. Partendo dal livello delle sei cifre è possibile correlare i codici raffrontando le descrizioni delle merci delle ulteriori sottovoci. Tuttavia, vi sono anche casi in cui le merci possono essere classificate diversamente in diverse aree doganali.


13. Cosa significa "NPF"?

Le aliquote applicate a una Nazione più favorita (NPF) stanno a indicare le aliquote della tariffa doganale normale applicabile a tutti i paesi, qualora non si applichi una aliquota generale (GEN). Convenzionalmente applicate tra i membri dell'OMC le aliquote NPF possono essere anche applicate tra paesi che non sono membri dell'OMC. Nell'ambito di accordi di libero scambio bilaterali o multilaterali o del Sistema di preferenze generalizzate possono essere concesse aliquote preferenziali. Certi paesi applicano anche un'aliquota generale (GEN) a tutte le merci originarie di paesi che non rientrano nel trattamento NPF o alle merci di origine ignota o dubbia. Queste aliquote generali possono essere notevolmente più elevate delle aliquote NPF.


14. Cosa significano i termini "ad valorem" e "tassi specifici"?

Le aliquote del dazio possono essere basate su una percentuale del valore delle merci importate (aliquota ad valorem) o possono essere un determinato importo di denaro, ad esempio basato sul numero, sul peso o sul volume delle merci (aliquota specifica). Vi sono inoltre combinazioni di aliquote ad valorem e specifiche denominate aliquote composte. La maggior parte dei paesi usa però essenzialmente le aliquote ad valorem.


15. Cos'è il "valore sdoganato"?

Molte tasse sono commisurate al valore del prodotto dopo che è stato determinato e applicato il dazio doganale. Pertanto, se il valore doganale o soggetto a dazio di un prodotto è 100 dollari e il dazio doganale è fissato al 10%, il dazio che si deve pagare è pari a 10 dollari. Il valore dazio incluso è la somma del valore soggetto a dazio (100 dollari) più il dazio da pagare (10 dollari), vale a dire 110 dollari.


16. Cos'è il dumping?

Il dumping è una denominazione informale che sta ad indicare la pratica di vendere un prodotto in un paese straniero a un prezzo inferiore a) al suo prezzo sul mercato domestico, o b) al costo di fabbricazione del prodotto. Nella maggior parte dei paesi è illegale vendere sul loro mercato certi prodotti a prezzo di dumping ed essi di solito si adoperano per proteggere le loro imprese da una simile concorrenza. I dazi anti-dumping sono istituiti sulle importazioni i cui prezzi risultano troppo bassi, al fine di accrescerne il prezzo nel paese importatore e proteggere così l'industria locale da una concorrenza sleale.


17. Cosa sono i dazi compensativi?

I dazi compensativi (countervailing duty – CVD) noti anche come dazi antisovvenzione, sono dazi all'importazione che, in applicazione delle regole dell'Organizzazione mondiale del commercio (OMC) servono a neutralizzare gli effetti negativi delle sovvenzioni. Essi sono imposti quando un'indagine ha determinato che un paese straniero sovvenziona le proprie esportazioni con danno per i produttori domestici nel paese d'importazione.


18. Cosa sono gli Incoterms?

Gli Incoterms® sono gruppi di regole che definiscono le responsabilità dei venditori e degli acquirenti in relazione alla fornitura di merci nell'ambito di contratti di vendita per gli scambi internazionali e domestici. Essi sono pubblicati dalla Camera di commercio internazionale (CCI) e sono usati ampiamente nelle transazioni commerciali internazionali. La versione più recente degli Incoterms®, Incoterms® 2010, è stata avviata nel settembre 2010 ed è diventata applicabile il 1° gennaio 2011. Le due principali categorie di Incoterms® 2010 sono ora organizzate in base alle modalità di trasporto. Utilizzati per i contratti internazionali come anche per quelli domestici, i nuovi gruppi intendono semplificare la redazione dei contratti e contribuire ad evitare malintesi definendo in modo chiaro gli obblighi degli acquirenti e dei venditori.

  • Gruppo 1. Incoterms® che si applicano a qualsiasi modalità di trasporto:
    • Franco fabbrica (Ex Works - EXW): il venditore espleta i propri obblighi mettendo le merci a disposizione dell'acquirente perché questi le ritiri presso il suo stabilimento o in un altro luogo designato (ad esempio fabbrica, deposito, ecc.). L'acquirente sostiene tutti i rischi e i costi a partire dal momento in cui ritira il prodotto nella sede del venditore fino a quando il prodotto è consegnato al suo indirizzo di destinazione. Il venditore non ha nessun obbligo di caricare le merci o di espletare le formalità per l'esportazione.
    • Franco vettore (Free Carrier - FCA): il venditore consegna le merci, corredate della documentazione per l'esportazione, al trasportatore designato dall'acquirente o da un'altra parte autorizzata a ritirare le merci nello stabilimento del venditore o in un altro luogo designato. L'acquirente si assume tutti i rischi e i costi legati alla consegna delle merci alla destinazione finale, compreso il trasporto dopo la consegna al vettore e gli eventuali dazi doganali in caso di importazione della merce in un paese straniero.
    • Porto pagato fino a (Carriage Paid To - CPT): il venditore predispone le merci per l'esportazione e le consegna al trasportatore o a un'altra persona designata dal venditore in un luogo di spedizione designato. Il venditore è responsabile dei costi di trasporto legati alla consegna dei beni nel luogo di destinazione designato, ma non ha la responsabilità di stipulare un'assicurazione.
    • Porto e assicurazione pagati fino a (Carriage and Insurance Paid To - CIP): il venditore predispone le pratiche d'esportazione delle merci e consegna le merci al trasportatore o a un'altra persona designata dal venditore in un determinato luogo di spedizione. Il venditore è responsabile dei costi di trasporto legati alla consegna dei beni e deve fornire una copertura assicurativa minima fino al luogo di destinazione designato.
    • Reso al terminal (Delivered at Terminal - DAT): ): il venditore predispone le merci per l'esportazione e sostiene i rischi e i costi legati alla consegna delle merci e allo scarico delle stesse nel terminal del porto o luogo di destinazione designati. L'acquirente è responsabile di tutti i costi e rischi da tale punto in poi, compreso l'espletamento delle pratiche per l'importazione nel paese di destinazione designato.
    • Consegnato al luogo di destinazione (Delivered at Place - DAP): il venditore predispone le merci per l'esportazione e sostiene tutti rischi e i costi legati alla consegna delle merci nel luogo di destinazione designato, scarico escluso. L'acquirente è responsabile di tutti i costi e rischi legati allo scarico delle merci e dell'espletamento delle procedure doganali per importare le merci nel paese di destinazione designato.
    • Reso sdoganato (Delivered Duty Paid - DDP): il venditore sostiene tutti i rischi e i costi legati alla consegna delle merci nel luogo di destinazione designato, pronte per lo scarico e con le formalità d'importazione espletate.
  • Gruppo 2. Incoterms® che si applicano soltanto ai trasporti via mare e nelle acque interne:
    • Franco banchina (Free Alongside Ship - FAS): il venditore predispone le merci per l'esportazione e le consegna nel porto di spedizione designato scaricandole al lato della nave. L'acquirente si assume tutti i rischi/costi relativi alle merci a partire da tale punto.
    • Franco a bordo (Free on Board - FOB): il venditore predispone le merci per l'esportazione e le consegna nel porto di spedizione quando sono ancora a bordo della nave. L'acquirente si assume tutti i rischi/costi relativi alle merci a partire da questo momento.
    • Costo e nolo (Cost and Freight - CFR): il venditore predispone le merci per l'esportazione e le consegna nel porto di spedizione quando sono a bordo della nave. Il venditore sostiene il costo del trasporto fino al porto di destinazione. L'acquirente si assume tutti i rischi legati alle merci a partire dal momento in cui queste gli sono consegnate a bordo delle nave nel porto di spedizione.
    • Costo, assicurazione e nolo (Cost, Insurance, and Freight -CIF): il venditore predispone le merci per l'esportazione e le consegna nel porto di spedizione quando sono a bordo della nave. Il venditore sostiene il costo del trasporto e dell'assicurazione nel porto di destinazione designato. L'obbligo di assicurazione a carico del venditore concerne soltanto una copertura minima. L'acquirente è responsabile di tutti i costi legati allo scarico delle merci nel porto di destinazione designato e all'espletamento delle pratiche per l'importazione. Il rischio passa dal venditore all'acquirente una volta che le merci si trovano a bordo della nave nel porto di spedizione.

19. Abbreviazioni usate nella banca dati sull'accesso ai mercati

NPF Le aliquote per la nazione più favorita (NPF) sono applicate al posto delle tariffe doganali regolari applicabili a tutti i paesi. Applicate convenzionalmente tra i membri dell'OMC queste aliquote possono anche essere applicate tra paesi che non siano membri dell'OMC.
GEN Le aliquote generali (GEN) possono essere applicabili a tutte le merci non originarie di paesi che rientrano nel trattamento NPF o alle merci di origine ignota o dubbia.
SPG Il Sistema delle preferenze generalizzate (SPG) consente di applicare aliquote doganali speciali, d'importo più contenuto, ai paesi in via di sviluppo.
PMA I paesi meno avanzati (PMA) sono i paesi in via di sviluppo più poveri, che godono di un trattamento esente da tariffe e da quote per tutte le importazioni nell'UE.
UE L'Unione europea (UE) è un'organizzazione internazionale costituita da 28 Stati membri europei che formano un'unione doganale e un mercato unico. Le merci originarie dell'UE sono ammissibili a fruire delle aliquote preferenziali riportate nella colonna rispettiva della sezione Tariffe, condizionatamente alla presentazione di una prova valida dell'origine preferenziale.


20. Cosa sono le Misure sanitarie e fitosanitarie (SPS)?

Le misure sanitarie e fitosanitarie (SPS) comprendono tutti i pertinenti strumenti legislativi, leggi, decreti, regolamenti, requisiti e procedure che si applicano di solito agli animali e alle piante e ai prodotti derivati dagli stessi e riguardano pertanto essenzialmente i settori dell'agricoltura e della pesca. Conformemente all'accordo SPS concluso nell'ambito dell'OMC, le misure SPS possono essere applicate per proteggere la vita o la salute umana, animale o vegetale nel territorio di un paese dai rischi derivanti dagli organismi nocivi dei vegetali (insetti, batteri, virus), dagli additivi, dai residui (di pesticidi o di farmaci veterinari), dai contaminanti (metalli pesanti), dalle tossine o dagli organismi che provocano malattie presenti negli alimenti, nelle bevande o nei mangimi, nonché dalle malattie veicolate dagli animali.


21. Come si possono segnalare i problemi incontrati sui mercati esterni all'UE?

Utilizzate il modulo on-line "Segnalare ostacoli alle esportazioni" nella MADB. Quando richiamate l'attenzione della DG Commercio su un ostacolo nell'accesso al mercato analizzeremo il vostro problema e stabiliremo la linea d'azione opportuna. Sono disponibili diversi strumenti per affrontare tale problematica, che vanno dai contatti bilaterali informali alle controversie portate avanti in virtù del sistema di risoluzione delle controversie dell'OMC. Le imprese europee sono chiamate a svolgere un ruolo fondamentale nell'ambito di tale processo. La banca dati sull'accesso ai mercati è quindi uno strumento interattivo e la Commissione è estremamente disponibile ad ascoltare le vostre denunce, richieste e i vostri suggerimenti su tematiche legate all'accesso ai mercati, on-line o con qualsiasi altro mezzo.

Abbiamo bisogno di conoscere:

Tutte le eventuali restrizioni agli scambi non ancora incluse nella banca dati "Ostacoli commerciali". Quante più informazioni ci fornirete in merito a un problema di accesso al mercato, compreso il suo impatto economico, tanto più efficacemente potremo formulare una politica volta a risolverlo.


22. In che modo l'UE elimina gli ostacoli commerciali?

Dopo un'analisi approfondita di ogni ostacolo specifico, compresa una valutazione dell'impatto dello strumento e anche dell'impatto economico, la Commissione definisce una strategia appropriata volta a rimuovere tale ostacolo. A tal fine si possono contemplare le seguenti linee d'azione:

  • contatti diplomatici con le ambasciate site a Bruxelles e ad opera delle delegazioni dell'UE nei paesi terzi, incontri bilaterali ai margini dei comitati dell'OMC a Ginevra, discussione di criticità specifiche relative agli scambi nell'ambito delle riunioni plenarie dei comitati dell'OMC e ricorso formale al meccanismo di composizione delle controversie dell'OMC;
  • negoziati di adesione all'OMC;
  • presentazione di commenti scritti in merito alle misure notificate dai paesi terzi nell'ambito della procedura di notifica dell'OMC, degli obblighi di trasparenza di cui, ad esempio, agli accordi SPS e TBT;
  • partecipazione attiva ai lavori di definizione di norme internazionali, ad esempio i lavori condotti in seno all'Organizzazione mondiale per la salute animale (OIE) (per le malattie animali), del Codex Alimentarius (per la sicurezza alimentare) e della Convenzione internazionale per la protezione delle piante (IPPC) (per le questioni di fitosanità);
  • negoziati di allargamento dell'UE;
  • implementazione degli accordi bilaterali esistenti e dei dialoghi bilaterali in campo normativo condotti con i paesi terzi;
  • negoziato di nuovi accordi di libero scambio e di altri accordi pertinenti;
  • altre consultazione d'ordine commerciale.

23. Ho una domanda che non si trova tra queste Domande ricorrenti!

Usando l'apporto modulo per la richiesta di informazioni è possibile presentare domande dettagliate di informazioni sull'uso della banca dati sull'accesso ai mercati o su situazioni reali incontrate dagli esportatori. La vostra domanda sarà evasa dall'helpdesk "Accesso ai mercati".

© A service provided by DG Trade, European Commission 

Patekimo į rinką duomenų bazė (MADB). Dažnai užduodami klausimai

1. Patekimo į rinką duomenų bazė. Kas tai?
2. Kuo jums naudinga Patekimo į rinką duomenų bazė?
3. Kur gauti informacijos apie muitus, taikomus importui į ES?
4. Ar naudojimasis baze mokamas? Kas gali ja naudotis?
5. Ar yra kokių nors apribojimų?
6. Esu ES šalyje. Kodėl negaliu naudotis rubrikomis „Tariffs“ ir „Procedures and Formalities“?
7. Esu oficialus valstybės narės atstovas, dirbantis ES nepriklausančioje šalyje. Kaip galėčiau gauti prieigą prie rubrikų „Tariffs“ ir „Procedures and Formalities“?
8. Gaunu žinutę „Access is not allowed from an open proxy server“. Ką tai reiškia?
9. Suderinta sistema (SS). Kas tai?
10. Kombinuotoji nomenklatūra (KN). Kas tai?
11. Europos Bendrijų integruotojo tarifo (TARIC) kodai. Kas tai?
12. Kodėl mano produkto SS klasifikacija 28 ES valstybėse narėse skiriasi nuo klasifikacijos ES nepriklausančioje šalyje?
13. Didžiausio palankumo statusas (angl. MFN – most-favoured nation). Kas tai?
14. Ką reiškia terminai „ad valorem“ ir „specific rates“?
15. Ką reiškia „vertė sumokėjus muitą“?
16. Kas yra dempingas?
17. Kas yra kompensaciniai muitai?
18. Incoterms. Kas tai?
19. Kokios santrumpos vartojamos Patekimo į rinką duomenų bazėje?
20. Sanitarinės ir fitosanitarinės priemonės. Kas tai?
21. Kaip pranešti apie problemas ES nepriklausančių šalių rinkose?
22. Kaip ES šalina prekybos kliūtis?
23. Turiu klausimą, kuris čia neužduotas.

1. Patekimo į rinką duomenų bazė. Kas tai?

Patekimo į rinką duomenų bazė (angl. MADB) skirta teikti sąveikias ir nemokamas internetines paslaugas. ES įmonės joje gali rasti informacijos apie importo sąlygas daugiau kaip 100 trečiųjų šalių.

Kokia informacija teikiama?

  • Importo tarifai ir vidaus mokesčiai, kuriais apmokestinami tam tikros šalies tam tikri produktai;
  • muitų ir importo procedūros, formalumai ir reikalavimai bei pildytini blankai;
  • pagrindinės ES eksportuotojams užsienyje kylančios prekybos kliūtys.

2. Kuo jums naudinga Patekimo į rinką duomenų bazė?

Rubrika „Tariffs“ Įvedę Suderintos sistemos (SS) produkto kodą arba, jei kodo nežinote, įvedę produkto aprašo fragmentą ir pasirinkę funkciją „Find code“ bei paskirties šalį, sužinosite, kokie muitai ir mokesčiai taikomi į tą šalį eksportuojamiems produktams, ir galėsite apskaičiuoti iškrauto produkto kainą.

Rubrika „Procedures and Formalities“
Šioje rubrikoje pateikiama informacijos apie konkrečiose šalyse taikomą tvarką ir formalumus, susijusius su muitiniu įforminimu ir patekimu į rinką, bei apie dokumentus, kuriuos reikia pateikti. Pasirinkę paskirties šalį, gausite bendro pobūdžio informacijos apie patekimo į rinką sąlygas, o nurodę produkto kodą sužinosite tam tikro produkto importui keliamus reikalavimus. Šioje rubrikoje pateikta informacija padės parengti visus reikiamus eksporto dokumentus.

Rubrika „Statistics“
Įvedę SS kodą ar produkto aprašą, rasite su konkretaus produkto prekybos srautais tarp ES ir jai nepriklausančių šalių susijusios statistikos.

Rubrika „Trade Barriers“
Čia pateikiama informacijos apie prekybos kliūtis, darančias poveikį eksportui į tam tikras šalis.

Rubrika „SPS: Sanitary and Phytosanitary Issues“
Duomenų bazė padeda nustatyti sanitarines ir fitosanitarines problemas, susijusias su eksportu į ES nepriklausančias šalis, ir jas strategiškai spręsti.


3. Kur gauti informacijos apie muitus, taikomus importui į ES?

Jei ieškote informacijos apie tam tikriems į ES importuojamiems produktams taikomus muitus, rinkitės rubriką „Import into the EU“, spragtelkite „EU tariffs“ ir įveskite produkto kodą (10 skaitmenų) bei kilmės šalį.


4. Ar naudojimasis baze mokamas? Kas gali ja naudotis?

Patekimo į rinką duomenų baze galima naudotis nemokamai. Tačiau rubrikų „Tariffs“ ir „Procedures and Formalities“ informacija yra prieinama tik Europos Sąjungos valstybėse narėse, stojančiose valstybėse ar šalyse kandidatėse esantiems naudotojams. Techniniu požiūriu, jei kompiuteris, kurio naršykle naudojatės, nėra tiesiogiai susietas su vienos iš šių šalių interneto paslaugų teikėjo tinklu, prieiga prie rubrikų „Tariffs“ ir „Procedures and Formalities“ duomenų bus negalima.


5. Ar yra kokių nors apribojimų?

Informacijos, pateiktos Patekimo į rinką duomenų bazės rubrikose „Tariffs“ ir „Procedures and Formalities“, negalima perparduoti ar naudoti konsultavimo paslaugoms, perskirstyti, naudoti duomenų bazėms sudaryti, saugoti ar naudoti kitiems tikslams nei naudotojo reikmių, susijusių su tarptautiniu verslu Europos Sąjungoje, tenkinimas. Naudoti duomenis kitais tikslais yra draudžiama, nebent tai raštiškai leistų duomenų savininkas (žr. sąrašą ).

6. Esu ES šalyje. Kodėl negaliu naudotis rubrikomis „Tariffs“ ir „Procedures and Formalities“?

Taip veikiausiai yra dėl to, kad nors pats esate ES šalyje, stojančioje šalyje ar šalyje kandidatėje, interneto ryšys teikiamas per tarpinį serverį, esantį ES nepriklausančioje šalyje. Tokios techninės konfigūracijos sąlygomis prieigos suteikti negalime. Šie apribojimai nustatyti licencinėse sutartyse, kurias esame pasirašę su išorės rangovais. Jei turite galimybę naudotis kitu personaliniu kompiuteriu (pavyzdžiui, namuose), susietu su vietos interneto paslaugų teikėju, jums neturėtų kilti sunkumų gauti abiejų minėtų rubrikų informaciją.


7. Esu oficialus valstybės narės atstovas, dirbantis ES nepriklausančioje šalyje. Kaip galėčiau gauti prieigą prie rubrikų „Tariffs“ ir „Procedures and Formalities“?

Tai vienintelis atvejis, kai Komisija gali perduoti atitinkamus slaptažodžius ir suteikti prieigą. Pavyzdžiui, šia galimybe gali naudotis ambasados ir ekonomikos ar prekybos misijos.


8. Gaunu žinutę „Access is not allowed from an open proxy server“. Ką tai reiškia?

Tai reiškia, kad tarpinis serveris, kuriuo naudojatės jungdamiesi prie interneto turi techninės konfigūracijos problemų. Bet kurioje pasaulio vietoje esantys pašaliniai asmenys galėtų naudodamiesi tarpiniu serveriu siųsti užklausas duomenų bazei lyg iš jūsų serverio. Jei priimtume tokias užklausas, pažeistume sutartinius įsipareigojimus apriboti prieigą prie kai kurių rubrikų ir ją suteikti tik ES šalyse, stojančiose šalyse ir šalyse kandidatėse esantiems naudotojams. Viešais tarpiniais serveriais gali piktnaudžiauti ir programišiai, kurių tikslas – vogti duomenis ar sutrikdyti elektronines paslaugas. Dėl šių priežasčių atmetame visas užklausas, tiesiogiai ar netiesiogiai ateinančias iš viešų tarpinių serverių. Rekomenduojame susisiekti su Informacinių technologijų skyriumi ar interneto paslaugų teikėju ir paprašyti pakeisti tarpinio serverio konfigūraciją.


9. Suderinta sistema (SS). Kas tai?

Suderinta prekių aprašymo ir kodavimo sistema (dar vadinama SS) – prekių, per muitinę patenkančių į importuojančią šalį, klasifikavimo sistema. 97 skyriuose suklasifikuotos visos prekės, kurias perka ir parduoda įvairios šalys. Pasaulio muitinių organizacija (PMO) rekomenduoja reguliariai peržiūrėti SS sistemą, kad būtų atsižvelgta į technologijų ir prekybos modelių pokyčius. Naujausia Suderintos sistemos nomenklatūros versija įsigaliojo 2012 m. sausio 1 d. Dauguma šalių naudoja naujausią SS, tačiau kai kurios tebesinaudoja senesnėmis versijomis. Jei šalys naudojasi ta pačia SS versija, pirmieji šeši to paties produkto skaitmenys sutampa. Pavyzdžiui, visose dabartine SS versija besinaudojančiose šalyse SS 2204.10 kodas nurodo putojančius vynus.


10. Kombinuotoji nomenklatūra (KN). Kas tai?

Visos prekės, importuojamos į ES ar eksportuojamos iš jos, turi būti suklasifikuotos muitų tikslais. Kiekvienam produktui skirtas specialus klasifikacinis kodas. Kombinuotojoje nomenklatūroje (KN) išdėstomos bendrosios prekių klasifikavimo aštuoniaženkliu skaičiumi taisyklės. KN yra atnaujinama kartą per metus. Ji grindžiama Suderinta sistema. Kombinuotąją nomenklatūrą sudaro: a) Suderintos sistemos nomenklatūra; b) Bendrijos SS nomenklatūros suskirstymas į smulkesnes dalis – KN subpozicijas; c) preliminariosios nuostatos, papildomosios skyrių ar skirsnių pastabos ir išnašos, susijusios su KN subpozicijomis. Kiekviena KN subpozicija – aštuonių skaitmenų kodas: a) pirmieji šeši skaitmenys yra susiję su Suderintos sistemos nomenklatūros pozicijomis ir subpozicijomis; b) septintasis ir aštuntasis skaitmenys rodo KN subpozicijas.


11. Europos Bendrijų integruotojo tarifo (TARIC) kodai. Kas tai?

TARIC kodai rodo, kokios taisyklės taikomos tam tikriems į ES importuojamiems produktams. TARIC apima ne tik kai kurias Suderintos sistemos (SS) ir Kombinuotosios nomenklatūros (KN) nuostatas, bet ir Bendrijos teisės aktuose išdėstytas muitų tarifų taikymo sustabdymo, tarifinių kvotų ir muitų tarifų lengvatų, taikomų daugumai Bendrijos prekybos partnerių, nuostatas. Importuojant produktus į ES, muitinės deklaracijose turi būti naudojami dešimties skaitmenų TARIC kodai.


12. Kodėl mano produkto SS klasifikacija 28 ES valstybėse narėse skiriasi nuo klasifikacijos ES nepriklausančioje šalyje?

Pirmieji šeši SS klasifikacijos skaitmenys yra vienodi visoms šalims. Šalys pačios sprendžia, ar pridėti papildomų skaitmenų ir sukonkretinti produkto aprašą. Muitinės reikmėms paprastai pakanka aštuonių skaitmenų, tačiau kai kurios šalys gali reikalauti devynių, dešimties ar daugiau skaitmenų importuojamai konkrečiai prekei aprašyti. Tačiau tie patys aštuoni skaitmenys skirtingose šalyse gali reikšti skirtingus produktus. Pavyzdžiui, 28 ES šalyse 2001 90 30 reiškia cukrinius kukurūzus, o JAV klasifikacijoje – pupas. Apskritai tarifų nomenklatūros lygintinos tik pagal pirmuosius šešis skaitmenis. Tačiau jei skiriasi Suderintos sistemos versijos, net taip lyginti gali būti sunku. Suradus produktą pagal šešių skaitmenų kodą, tolesnių atitikmenų galima ieškoti lyginant produktų aprašus subpozicijose. Tam tikrais atvejais skirtingose muitų srityse prekės gali būti klasifikuojamos skirtingai.


13. Didžiausio palankumo statusas (angl. MFN – most-favoured nation). Kas tai?

Didžiausio palankumo statuso (MFN) norma atitinka visoms šalims taikomas įprastines muitų tarifų normas, jei netaikoma bendrųjų tarifų norma (GEN). Paprastai PPO šalims skirtos MFN normos gali būti taikomos ir toms šalims, kurios nėra PPO narės. Pagal dvišalius ar daugiašalius laisvosios prekybos susitarimus arba pagal bendrąją lengvatinių muitų tarifų sistemą (GSP) gali būti nustatytos lengvatinių tarifų normos. Kai kurios šalys taip pat taiko bendrųjų tarifų normą visoms prekėms, kurių kilmės šalis neturi MFN statuso, arba prekėms, kurių kilmė nėra aiški arba dėl jos abejojama. Bendrųjų tarifų normos gali būti gerokai didesnės nei MFN tarifų normos.


14. Ką reiškia terminai „ad valorem“ ir „specific rates“?

Muito norma gali būti procentinė importuojamos prekės vertės dalis (ad valorem) arba tam tikra pinigų suma, grindžiama, pavyzdžiui, prekių skaičiumi, svoriu ar tūriu (specific rate). Galimi įvairūs abiejų šių muito normų deriniai, dar vadinami sudėtinėmis normomis. Vis dėlto dauguma šalių daugiausiai naudoja ad valorem normą.


15. Ką reiškia „vertė sumokėjus muitą“?

15. Ką reiškia „vertė sumokėjus muitą“? Daugelis mokesčių nustatomi pagal produkto vertę nustačius ir sumokėjus muitą. Taigi, jei produkto muitinė ar apmokestinamoji vertė yra 100 USD, o muitas – 10 proc., reikės sumokėti 10 USD muito. Vertė sumokėjus muitą yra apmokestinamosios vertės (100 USD) ir mokėtino muito (10 USD) suma, t. y. 110 USD.


16. Kas yra dempingas?

Dempingu vadinama praktika, kai produktas parduodamas užsienio šalyje už mažesnę kainą nei: a) kaina produkto šalyje arba b) produkto gamybos sąnaudos. Daugelyje šalių tam tikrų produktų importas dempingo kaina yra neteisėtas, nes norima apsaugoti šalies pramonę nuo tokios konkurencijos. Importuojamoms prekėms, kurių kaina įtartinai maža, nustatomi antidempingo muitai, kad padidėtų jų kaina importuojančioje šalyje, o vietos pramonė būtų apsaugota nuo nesąžiningos konkurencijos.


17. Kas yra kompensaciniai muitai?

Kompensaciniai muitai (CVD), dar vadinami antisubsidijų muitais, yra importo muitai, taikomi pagal PPO taisykles siekiant neutralizuoti neigiamą subsidijų poveikį. Jie taikomi nustačius, kad užsienio šalis subsidijuoja savo eksportą, taip darydama žalą importuojančios šalies gamintojams.


18. Incoterms. Kas tai?

Incoterms® – taisyklių, kuriomis pagal tarptautinės ir vidaus prekybos pardavimo sutartis nustatoma pardavėjų ir pirkėjų atsakomybė už prekių pristatymo sąlygas, rinkinys. Taisyklės, kurias skelbia Tarptautiniai prekybos rūmai, plačiai naudojamos tarptautiniuose komerciniuose sandoriuose. Naujausia Incoterms® versija – Incoterms® 2010 – buvo paskelbta 2010 m. rugsėjo mėn. ir įsigaliojo 2011 m. sausio 1 d. Yra dvi pagrindinės Incoterms® 2010 kategorijos – suskirstytos pagal transporto rūšis. Tiek tarptautiniu, tiek nacionaliniu lygmeniu naudojamomis dviejų grupių taisyklėmis siekiama supaprastinti sutarčių rengimą ir išvengti nesusipratimų aiškiai išdėstant pirkėjų ir pardavėjų prievoles.

  • 1 taisyklių grupė. Incoterms® visoms transporto rūšims:
    • Ex Works (EXW, liet. iš įmonės): pardavėjas įsipareigoja pateikti prekes pirkėjui savo patalpose ar kitoje sutartoje vietoje (t. y. gamykloje, sandėlyje ar pan.). Pirkėjui tenka visa rizika ir išlaidos, susijusios su prekių atsiėmimu pardavėjo nurodytoje vietoje ir jų pristatymu į pirkėjo numatytą vietą. Pardavėjas neįsipareigoja pakrauti prekes ar gauti muitinės leidimą išvežti prekes.
    • Free Carrier (FCA, liet. franko vežėjas): pardavėjas perduoda eksportuoti leidžiamas prekes pirkėjo nurodytam vežėjui ar kitam subjektui, kuriam suteiktas įgaliojimas atsiimti prekes pardavėjo patalpose ar kitoje nurodytoje vietoje. Pirkėjas prisiima visą riziką ir dengia išlaidas, susijusias su prekių pristatymu į paskirties vietą, įskaitant transportavimą pristačius prekes vežėjui ir bet kokius į užsienio šalį importuojamo produkto muito mokesčius.
    • Carriage Paid To (CPT, liet. transportavimas apmokėtas iki ...): pardavėjas atlieka eksportuojamų prekių muitinį įforminimą ir pristato prekes pardavėjo nurodytam vežėjui ar kitam subjektui sutartoje pakrovimo vietoje. Pardavėjas dengia transportavimo išlaidas, susijusias su prekių pristatymu į sutartą paskirties vietą, tačiau neatsako už draudimą.
    • Carriage and Insurance Paid To (CIP, liet. transportavimas ir draudimas apmokėtas iki...):pardavėjas atlieka eksportuojamų prekių muitinį įforminimą ir pristato prekes pardavėjo nurodytam vežėjui ar kitam subjektui sutartoje pakrovimo vietoje. Pardavėjas dengia transportavimo išlaidas, susijusias su prekių pristatymu į sutartą paskirties vietą ir minimaliu draudimu.
    • Delivered at Terminal (DAT, liet. pristatyta į terminalą): pardavėjas atlieka eksportuojamų prekių muitinį įforminimą ir prisiima visą riziką bei dengia išlaidas, susijusias su prekių pristatymu į terminalą sutartame uoste ar paskirties vietoje ir jų iškrovimu. Pirkėjas atsako už visas tolesnes išlaidas ir riziką, be kita ko, susijusias su leidimu įvežti prekes į atitinkamą paskirties šalį.
    • Delivered at Place (DAP, liet. pristatyta į vietą): pardavėjas atlieka eksportuojamų prekių muitinį įforminimą ir prisiima visą riziką bei dengia išlaidas, susijusias su prekių pristatymu į sutartą paskirties vietą, bet ne su jų iškrovimu. Pirkėjas atsako už visas išlaidas ir riziką, susijusią su prekių iškrovimu ir į atitinkamą paskirties šalį importuojamų prekių muitiniu įforminimu.
    • Delivered Duty Paid (DDP, liet. pristatyta, muitas sumokėtas): pardavėjui tenka visa rizika ir išlaidos, susijusios su prekių pristatymu į sutartą paskirties vietą; prekės turi būti parengtos iškrauti, o importo formalumai sutvarkyti.
  • 2 taisyklių grupė. Incoterms® jūrų ir vidaus vandenų transportui:
    • Free Alongside Ship (FAS, liet. franko/ pristatymo vieta prie laivo): pardavėjas atlieka eksportuojamų prekių muitinį įforminimą ir pristato jas prie laivo sutartame pakrovimo uoste. Nuo to momento visą riziką ir išlaidas prisiima pirkėjas.
    • Free on Board (FOB, liet. franko laivo denis): pardavėjas atlieka eksportuojamų prekių muitinį įforminimą ir pristato jas į laivo denį sutartame pakrovimo uoste. Nuo to momento visą riziką ir išlaidas prisiima pirkėjas.
    • Cost and Freight (CFR, liet. Kaina ir frachtas (C&F)): )): pardavėjas atlieka eksportuojamų prekių muitinį įforminimą ir pristato jas į laivo denį pakrovimo uoste. Pardavėjas padengia krovinio gabenimo į sutartą paskirties uostą išlaidas. Pirkėjas visą riziką už prekes perima, kai jos pristatomos į laivo denį sutartame pakrovimo uoste.
    • Cost, Insurance, and Freight (CIF, liet. Kaina, draudimas ir frachtas): pardavėjas atlieka eksportuojamų prekių muitinį įforminimą ir pristato jas į laivo denį pakrovimo uoste. Pardavėjas padengia krovinio gabenimo į sutartą paskirties uostą ir draudimo išlaidas. Pardavėjui keliami minimalaus draudimo reikalavimai. Pirkėjui tenka visos išlaidos, susijusios su prekių iškrovimu sutartame paskirties uoste ir importo formalumų atlikimu. Pirkėjas perima riziką iš pardavėjo pakrovimo uoste pakrovus prekes į laivą.

19. Kokios santrumpos vartojamos Patekimo į rinką duomenų bazėje?

MFN (liet. DPS) Didžiausio palankumo statuso norma (DPS) reiškia visoms šalims taikomas įprastinių muitų tarifų normas. Tarifų normos, paprastai taikomos visoms PPO šalims, gali būti taikomos ir toms šalims, kurios nėra PPO narės.
GEN Bendrieji tarifai (GEN) gali būti taikomi visoms prekėms, kurių kilmės šalis neturi MFN statuso, arba prekėms, kurių kilmė nėra aiški arba dėl jos abejojama.
GSP (liet. BLS) Pagal bendrąją lengvatų sistemą besivystančioms šalims taikomi specialūs, mažesni muitų tarifai.
LDC (liet. MIŠ) Mažiausiai išsivysčiusios šalys (MIŠ) yra pačios neturtingiausios besivystančios šalys, kurių prekių importui į ES netaikomi nei muitai, nei kvotos.
ES Europos Sąjunga – tarptautinė 28 valstybes nares vienijanti sąjunga, taip pat sukūrusi muitų sąjungą ir bendrąją rinką. Jei pateikiama tinkamų lengvatinės kilmės įrodymų, ES kilmės prekėms taikomos atitinkamoje Tarifų lentelės skiltyje nurodytos lengvatinių tarifų normos.


20. Sanitarinės ir fitosanitarinės priemonės. Kas tai?

Sanitarinės ir fitosanitarinės priemonės apima atitinkamus teisės aktus, potvarkius, reglamentus, reikalavimus ir tvarką, paprastai taikomus gyvūnams ir augalams bei jų produktams, taigi didžiausią poveikį jos daro žemės ūkio ir žuvininkystės pramonei. Vadovaujantis PPO Sutartimi dėl sanitarinių ir fitosanitarinių priemonių taikymo, šios priemonės gali būti taikomos siekiant šalies teritorijoje apsaugoti žmonių, gyvūnų ar augalų gyvybę ar sveikatą nuo pavojaus, kurį kelia augalų kenkėjai (vabzdžiai, bakterijos, virusai), priedai, likučiai (pesticidų ar veterinarinių vaistų), teršalai (sunkieji metalai), toksinai ar ligas keliantys organizmai maiste, gėrimuose ar pašaruose, taip pat gyvūnų pernešamos ligos.


21. Kaip pranešti apie problemas ES nepriklausančių šalių rinkose?

Galite naudotis Patekimo į rinką duomenų bazėje (MADB) pateikiama forma „Report export barriers“. Prekybos GD, gavęs informacijos apie patekimo į rinką kliūtis, išanalizuos problemas ir nuspręs, kokių veiksmų imtis. Problemą galima spręsti keliais būdais: pradedant neoficialiais dvišaliais ryšiais ir baigiant byla PPO ginčų sprendimo taryboje. Šiame procese Europos įmonės atlieka itin svarbų vaidmenį. Todėl Patekimo į rinką duomenų bazė yra sąveiki, o Komisija yra visada pasirengusi išnagrinėti internetu ar kitaip pateikiamus skundus, klausimus ir pasiūlymus, susijusius su patekimu į rinką.

Norime sužinoti

apie bet kokius prekybos apribojimus, dar neįtrauktus į prekybos kliūčių duomenų bazę. Kuo daugiau informacijos apie patekimo į rinką problemas ir jų poveikį ekonomikai pateiksite, tuo veiksmingiau galėsime imtis politinių priemonių joms spręsti.


22. Kaip ES šalina prekybos kliūtis?

Išsamiai išanalizavusi kiekvieną konkrečią kliūtį, įvertinusi tiek sverto efektą, tiek poveikį ekonomikai, Komisija nustatys tinkamą strategiją kliūčiai pašalinti. Šiuo tikslu gali būti imamasi toliau nurodytų veiksmų:

  • diplomatinių demaršų ambasadose Briuselyje, ES delegacijų veiksmų trečiosiose šalyse, dvišalių susitikimų Ženevoje vykstančiuose PPO komitetų posėdžiuose, specifinių prekybos klausimų plenariniuose PPO komitetų posėdžiuose, oficialaus PPO ginčų sprendimo;
  • derybų dėl stojimo į PPO;
  • rašytinių atsiliepimų apie trečiųjų šalių priemones, apie kurias pranešta pagal PPO pranešimo tvarką, ir skaidrumo įsipareigojimų, pavyzdžiui, pagal Sutartį dėl sanitarinių ir fitosanitarinių priemonių taikymo ar Sutartį dėl techninių prekybos kliūčių;
  • aktyvaus dalyvavimo tarptautinių standartų nustatymo veikloje, be kita ko, Pasaulinėje gyvūnų sveikatos organizacijoje (OIE) (gyvūnų ligos), Codex Alimentarius (maisto sauga) ir Tarptautinėje augalų apsaugos konvencijoje (IPPC) (augalų sveikata);
  • derybų dėl ES plėtros;
  • dabartinių dvišalių susitarimų ir dvišalių dialogų reguliavimo klausimais su trečiosiomis šalimis;
  • derybų dėl naujų laisvosios prekybos susitarimų ir kitų atitinkamų susitarimų;
  • konsultacijų prekybos klausimais.

23. Turiu klausimą, kuris čia neužduotas.

Naudojantis forma „Contacts“ galima pateikti išsamias užklausas apie Patekimo į rinką duomenų bazės svetainės naudojimą arba bet kokius kitus eksportuotojams kylančius klausimus. Į juos atsakys speciali Patekimo į rinką pagalbos tarnyba.

© A service provided by DG Trade, European Commission 

Tirgus piekļuves datubāze (Market Access Database (MADB)) — bieži uzdoti jautājumi

1. Kas ir tirgus piekļuves datubāze?
2. Kā man var palīdzēt tirgus piekļuves datubāze?
3. Kā varu saņemt informāciju par muitas nodokļiem, importējot Savienībā?
4. Vai datubāze ir par maksu? Vai ikviens var to izmantot?
5. Vai ir kādi lietošanas ierobežojumi?
6. Atrodos ES. Kādēļ nevaru piekļūt sadaļai “Tarifi” (Tariffs) vai “Procedūras un formalitātes” (Procedures and Formalities)?
7. Esmu dalībvalsts oficiālais pārstāvis un strādāju valstī ārpus ES. Kā varu piekļūt sadaļai “Tarifi” (Tariffs) vai “Procedūras un formalitātes” (Procedures and Formalities)?
8. Saņemu šādu ziņojumu “Access is not allowed from an open proxy server” (piekļuve no atvērta starpniekservera ir aizliegta). Ko tas nozīmē?
9. Kas ir harmonizētā sistēma (HS)?
10. Kas ir kombinētā nomenklatūra (KN)?
11. Kas ir Eiropas Kopienu integrētā muitas tarifa (TARIC) kods?
12. Kādēļ mana ražojuma HS klasifikācija atšķiras ES 28 valstīm salīdzinājumā ar valstīm ārpus ES?
13. Kas ir lielākās labvēlības režīms (MFN)?
14. Ko nozīmē termini “ad valorem likme” un “īpaša likme”?
15. Kas ir “samaksātā nodokļa vērtība”?
16. Kas ir dempings?
17. Kas ir kompensācijas maksājumi?
18. Kas ir starptautiskie tirdzniecības noteikumi (Incoterms)?
19. Tirgus piekļuves datubāzē lietotie saīsinājumi.
20. Kas ir sanitārie un fitosanitārie pasākumi (SPS)?
21. Kā varat ziņot par problēmām tirgos ārpus ES?
22. Kā ES var novērst tirdzniecības šķēršļus?
23. Man radies jautājums, kas nav šajā FAQ.

1. Kas ir tirgus piekļuves datubāze?

Tirgus piekļuves datubāze (MADB) ir interaktīvs, bezmaksas tiešsaistes pakalpojums; izmantojot to, ES uzņēmumi var atrast informāciju par importa nosacījumiem vairāk nekā 100 trešajās valstīs.

Kādu informāciju varat iegūt?

  • Informāciju par importa tarifiem un iekšējiem nodokļiem, kas katrā valstī maksājami par konkrētu produktu.
  • Informāciju par muitas procedūrām un prasībām, tostarp visus nepieciešamo veidlapu paraugus, kuras jāaizpilda.
  • Informāciju par būtiskākajiem tirdzniecības šķēršļiem, ar ko ES eksportētāji saskaras ārzemēs.

2. Kā man var palīdzēt tirgus piekļuves datubāze?

Sadaļa “Tarifi” (Tariffs) Ierakstot HS (harmonizētās sistēmas) kodu vai produkta aprakstu laukā “Find code” (meklēt kodu), ja nezināt kodu, un izvēloties galamērķa valsti, atradīsiet nodevu un nodokļu likmes, ko piemēro jūsu eksportam uz konkrētām valstīm, kas ļaus aprēķināt izmaksas pēc izkraušanas uz vietas.

Sadaļa “Procedūras un formalitātes” (Procedures and Formalities)
Lai uzzinātu vairāk par procedūrām un formalitātēm, kas muitošanas nolūkos jānokārto konkrētā valstī un par piekļuvi tirgum, kā arī dokumentiem, kas jāaizpilda, pārejiet uz sadaļu “Procedūras un formalitātes” (Procedures and Formalities). Izvēlieties galamērķa valsti, lai iegūtu vispārēju informāciju par tirgus piekļuves nosacījumiem, vai pievienojiet ražojuma kodu, lai iegūtu importa prasības attiecībā uz konkrētu produktu. Izmantojiet to arī kā kontrolsarakstu, lai sagatavotu visu eksporta dokumentāciju.

Sadaļa “Statistika” (Statistics)
Šajā sadaļā, ievadot HS kodu vai produkta aprakstu, var iegūt statistiku par katru ražojumu attiecībā uz tirdzniecības plūsmām starp ES valstīm un valstīm ārpus ES.

Sadaļa “Tirdzniecības šķēršļi”
Šeit pieejama informācija par tirdzniecības šķēršļiem, kas varētu ietekmēt jūsu eksportu uz attiecīgajām valstīm.

Sadaļa “Sanitārie un fitosanitārie pasākumi”
Šī datubāze ir izstrādāta, lai veicinātu identificēšanu un stratēģisku pieeju attiecībā uz sanitārajiem un fitosanitārajiem jautājumiem eksporta jomā valstīs ārpus ES.


3. Kā varu saņemt informāciju par muitas nodokļiem, importējot Savienībā?

Ja jums vajadzīga informācija par muitas nodokļiem, kas piemērojami attiecīgajam ražojumam, ko importē uz ES, pārejiet uz sadaļu “Imports uz ES” (Import into the EU), tad klikšķiniet “ES tarifs” (EU tariff) un veiciet meklēšanu, ievadot ražojuma kodu (desmit cipari) un izcelsmes valsti.


4. Vai datubāze ir par maksu? Vai ikviens var to izmantot?

Tirgus piekļuves datubāze ir bezmaksas. Tomēr sadaļa “Tarifi” (Tariffs) un “Procedūras un formalitātes” (Procedures and Formalities) ir paredzētas tikai lietotājiem no Eiropas Savienības dalībvalstīm, pievienošanās valstīm un kandidātvalstīm. No tehniskā viedokļa, ja jūsu datora pārlūkprogramma nav tieši pieslēgta internetam, izmantojot interneta pakalpojumu sniedzēju (Internet Service Provider — ISP), kas atrodas kādā no minētajām valstīm, jums ir liegta piekļuve datiem par tarifiem un procedūrām un formalitātēm neatkarīgi no tā, kāds ir jūsu nolūks.


5. Vai ir kādi lietošanas ierobežojumi?

Informāciju tirgus piekļuves datubāzes sadaļā “Tarifi” (Tariffs) un “Procedūras un formalitātes” (Procedures and Formalities) nedrīkst izmantot tālākpārdošanai vai konsultāciju pakalpojumu sniegšanai, tālāknodošanai, datubāzu izstrādei, glabāšanai vai citiem mērķiem, kas nav paša lietotāja starptautisko biznesa procesu izziņas atbalsts Eiropas Savienībā. Visi citi lietošanas veidi ir aizliegti, ja vien datu īpašnieks to nav skaidri rakstiski apstiprinājis (sk. sarakstu ).

6. Atrodos ES. Kādēļ nevaru piekļūt sadaļai “Tarifi” (Tariffs) vai “Procedūras un formalitātes” (Procedures and Formalities)?

Tas visticamāk saistīts ar to, ka pat tad, ja atrodaties ES (vai pievienošanās valstī vai kandidātvalstī), interneta pieslēgums notiek caur starpniekserveri, kas atrodas valstī ārpus ES. Ja izmantojat šādu tehnisko konfigurāciju, mēs nedrīkstam jums piešķirt piekļuvi. Šis ierobežojums izriet no licencēšanas līgumiem, ko mēs esam noslēguši ar ārējiem līgumslēdzējiem. Ņemiet vērā: ja jums ir iespēja izmantot citu datoru (piemēram, mājas datoru), kas pieslēgts vietējam interneta pakalpojumu sniedzējam, jūs bez grūtībām varēsiet piekļūt informācijai abās sadaļās.


7. Esmu dalībvalsts oficiālais pārstāvis un strādāju valstī ārpus ES. Kā varu piekļūt sadaļai “Tarifi” (Tariffs) vai “Procedūras un formalitātes” (Procedures and Formalities)?

Tā ir vienīgā situācija, kurā Komisijai ir atļauts nodrošināt piekļuvi, piešķirot paroles. Šāda iespēja paredzēta, piemēram, vēstniecībām un ekonomiskajām / tirdzniecības delegācijām.


8. Saņemu šādu ziņojumu “Access is not allowed from an open proxy server” (piekļuve no atvērta starpniekservera aizliegta). Ko tas nozīmē?

Tas nozīmē, ka starpniekserverim, ko izmantojat, lai pieslēgtos internetam, ir tehniskās konfigurācijas problēma. Nepiederošas personas visā pasaulē varētu izmantot jūsu starpniekserveri, lai mūsu datubāzē nosūtītu pieprasījumus tā, it kā tie pieslēgtos caur jūsu pašu starpniekserveri. Ja apstiprināsim minētos pieprasījumus, mēs nepildīsim līgumsaistības, saskaņā ar kurām mums jānodrošina piekļuve dažām sadaļām tikai tādiem lietotājiem, kuri atrodas ES un pievienošanās vai kandidātvalstīs. Ņemiet vērā, ka atvērtu starpniekserveri, kā tas ir jūsu gadījumā, citiem nolūkiem var ļaunprātīgi izmantot hakeri, piemēram, datu zādzībai vai pakalpojumu atteikšanas uzbrukumiem. Šā iemesla dēļ mēs pamatā noraidām pieprasījumus, kas tieši vai netieši nāk no atvērtiem starpniekserveriem. Iesakām sazināties ar jūsu IT departamentu vai interneta pakalpojumu sniedzēju, lai labotu starpniekservera konfigurāciju.


9. Kas ir harmonizētā sistēma (HS)?

Preču aprakstīšanas un kodēšanas harmonizētā sistēma (HS) ir klasifikācijas sistēma precēm, ko caur muitu ieved importētājā valstī. Tās 97 nodaļas var izmantot, lai klasificētu visas preces, kas ir starptautiskajā tirdzniecības apritē. Periodiski Pasaules Muitas organizācija iesaka pārskatīt HS sistēmu, lai atspoguļotu tehnoloģiju vai tirdzniecības modeļu pārmaiņas. Harmonizētās sistēmas nomenklatūras jaunākā redakcija stājās spēkā 2012. gada 1. janvārī. Lai gan lielākā daļa valstu izmanto jaunāko HS redakciju, dažas valstis turpina izmantot iepriekšējo redakciju. Valstīm, kuras izmanto to pašu HS redakciju, pirmie seši cipari ir vienādi; piemēram, HS kodam 2204.10 būtu jāatbilst “dzirkstošajam vīnam” visās valstīs, kuras izmanto pašreizējo HS redakciju.


10. Kas ir kombinētā nomenklatūra (KN)?

Visas preces, ko importē vai eksportē no ES, muitas vajadzībām jāklasificē. Katram atsevišķam ražojumam piešķir īpašu klasifikācijas kodu. Kombinētajā nomenklatūrā (KN) izklāstīti vispārīgi noteikumi preču klasifikācijai astoņciparu līmenī, un tā katru gadu tiek atjaunināta. To izstrādā, pamatojoties uz harmonizēto sistēmu (HS). Kombinētajā nomenklatūrā ietilpst: a) harmonizētās sistēmas nomenklatūra; b) minētās nomenklatūras Kopienas apakšiedalījumi, ko apzīmē kā KN apakšpozīcijas; c) ievada noteikumi, papildu sadaļas vai nodaļas piezīmes un zemsvītras piezīmes, kas attiecas uz KN apakšpozīcijām. Katrai KN apakšpozīcijai ir astoņciparu kods: a) pirmie seši cipari ir koda numurs, kas attiecas uz harmonizētās sistēmas nomenklatūras pozīcijām un apakšpozīcijām; b) septītais un astotais cipars norāda KN apakšpozīcijas.


11. Kas ir Eiropas Kopienu integrētā muitas tarifa (TARIC) kods?

TARIC (Eiropas Kopienu integrētais muitas tarifs) kods ir paredzēts, lai parādītu dažādus noteikumus, ko piemēro konkrētiem ražojumiem, tos importējot ES. Tas ietver Harmonizētās sistēmas (HS) noteikumus un kombinēto nomenklatūru (KN), bet arī papildu noteikumus, kas izklāstīti Kopienas tiesību aktos, piemēram, tarifu atlikšana, tarifu kvotas un tarifu preferences, kas attiecināmas uz lielāko daļu Kopienas tirdzniecības partneru. Importējot ES, muitas deklarācijās jāizmanto desmitciparu TARIC kods.


12. Kādēļ mana ražojuma HS klasifikācija atšķiras ES 28 valstīm salīdzinājumā ar valstīm ārpus ES?

Tikai pirmie seši cipari HS klasifikācijā ir vienādi visām valstīm. Jebkura valsts var izvēlēties sīkāk iedalīt sešciparu klasifikāciju, lai precīzāk aprakstītu ražojumu. Parasti uzskata, ka astoņi cipari pilnībā atbilst muitas vajadzībām, bet dažas valstis var pieprasīt arī deviņu, desmit vai vairāk ciparu kodus, lai pilnībā aprakstītu konkrēto preci, kas tiek importēta. Tomēr šī paša astoņciparu klase dažādās valstīs var attiekties uz vairākiem atšķirīgiem ražojumiem. Piemēram, 2001.90.30 nozīmē “cukurkukurūza” ES 28 klasifikācijā, bet ASV klasifikācijā — “pupiņas”. Vispārējs noteikums: tarifu nomenklatūras būtu jāsalīdzina tikai sešciparu līmenī. Tomēr, ja harmonizētās sistēmas redakcija atšķiras, šāda veida salīdzinājumam arī ir ierobežojumi. Sākot no sešciparu līmeņa ir iespējams salāgot kodus, ja salīdzina turpmāku apakšpozīciju preču aprakstus. Tomēr ir arī zināmi gadījumi, kuros preces dažādās muitas jomās var klasificēt dažādi.


13. Kas ir lielākās labvēlības režīms (MFN)?

Lielākās labvēlības režīma (MFN) likmes ir parastās muitas tarifa likmes, ko piemēro visam valstīm, ja netiek piemērota vispārējā likme (GEN). Lai gan parasti lielākās labvēlības režīma likmes piemēro starp PTO dalībvalstīm, tās var piemērot arī starp valstīm, kas nav PTO dalībnieces. Atbilstoši divpusējiem vai daudzpusējiem brīvās tirdzniecības nolīgumiem vai vispārējai preferenču sistēmai (GSP) var tikt piešķirtas preferenciālas likmes. Dažas valstis piemēro arī vispārējo likmi (GEN) visām precēm, kuru izcelsme ir valstīs, uz ko attiecas vislielākās labvēlības režīms, vai uz precēm, kuru izcelsme nav zināma vai ir apšaubāma. Šādas vispārējas likmes ir ievērojami augstākas nekā lielākās labvēlības režīma likmes.


14. Ko nozīmē termini “ad valorem likme” un “īpaša likme”?

Nodokļu likmes var balstīties uz procentuālo daļu no preču vērtības, ko importē (ad valorem likme), vai arī tās var būt likmes, kas ir konkrētas naudas summas, piemēram, pamatojoties uz preču skaitu, svaru vai tilpumu (īpaša likme). Ir arī ad valorem un īpašo likmju kombinācijas, ko dēvē par kombinētajām likmēm. Tomēr lielākā daļa valstu galvenokārt izmanto ad valorem likmes.


15. Kas ir “samaksātā nodokļa vērtība”?

Daudzu nodokļu aprēķināšanas pamats ir ražojuma vērtība pēc muitas nodokļa noteikšanas un piemērošanas. Tādējādi, ja ražojuma muitas jeb ar nodokli apliekamā vērtība ir 100 dolāri un muitas nodoklis ir noteikts 10 % apmērā, maksājamais nodoklis ir 10 dolāri. Samaksātā nodokļa vērtība ir ar nodokli apliekamās vērtības (100 dolāri) un maksājamā nodokļa (10 dolāri) summa, kas vienāda ar 110 dolāriem.


16. Kas ir dempings?

Dempings ir neoficiāls apzīmējums ražojuma tirdzniecībai ārvalstīs par a) cenu, kas ir zemāka nekā cena attiecīgajā valstī, vai b) izmaksām, kas ir saistītas ar ražojuma izgatavošanu. Lielākajā daļā valstu ir aizliegts par dempinga cenām ievest konkrētus ražojumus, un tās parasti vēlas aizsargāt no šādas konkurences savu rūpniecības nozari. Antidempinga maksājumi tiek noteikti ražojumu importam par aizdomīgi zemām cenām, lai palielinātu to cenu importētājā valstī un tādējādi aizsargātu vietējo rūpniecības nozari pret negodīgu konkurenci.


17. Kas ir kompensācijas maksājumi?

Kompensācijas pasākumi jeb tā dēvētie antisubsidēšanas maksājumi ir importa nodokļi, kas noteikti saskaņā ar Pasaules Tirdzniecības organizācijas (PTO) noteikumiem, lai neitralizētu negatīvu ietekmi, ko izraisa subsīdijas. Tos iekasē pēc tam, kad izmeklēšanā secina, ka ārvalsts subsidē savu eksportu, importētājā valstī radot kaitējumu vietējiem ražotājiem.


18. Kas ir starptautiskie tirdzniecības noteikumi (Incoterms)?

Incoterms® ir noteikumu kopums, ar ko nosaka pārdevēju un pircēju atbildību par preču piegādi saskaņā ar pārdošanas līgumiem attiecībā uz starptautisko un iekšzemes tirdzniecību. Tos publicē Starptautiskā tirdzniecības palāta (ICC), un tiek plaši izmantoti starptautiskajos tirdzniecības darījumos. Incoterms® jaunākā redakcija (Incoterms® 2010) tika publicēta 2010. gada septembrī, un tie stājās spēkā 2011. gada 1. janvārī. Incoterms® 2010 tagad pēc transporta veidiem ir iedalīti divās pamatkategorijās. Starptautiskajos un iekšzemes līgumos izmantoto jauno kategoriju mērķis ir vienkāršot līgumu sagatavošanu un palīdzēt izvairīties no pārpratumiem, skaidri nosakot pircēju un pārdevēju pienākumus.

  • 1. kategorija Incoterms®, ko piemēro visiem transportēšanas veidiem
    • No rūpnīcas (EXW): pārdevējs izpilda saistības, ja tas dara pieejamas preces savās telpās vai kāda citā nosauktajā vietā (piemēram, rūpnīca, noliktava utt.). Pircējs uzņemas visus riskus un sedz izmaksas no brīža, kurā pircējs saņem preces pārdevēja vietā līdz brīdim, kad preces nonāk pircēja vietā. Pārdevējam nav pienākuma iekraut preces vai nokārtot muitas formalitātes to eksportam.
    • Franko pārvadātājs (FCA): pārdevējs, nokārtojis muitas formalitātes preču eksportam, nogādā preces pārvadātājam, ko izvēlējies pircējs, vai citai personai, kas ir pilnvarota saņemt preces pārdevēja telpās vai kādā citā nosauktajā vietā. Pircējs uzņemas visus riskus un sedz izmaksas, kas saistītas ar preču piegādi līdz galamērķim; tas ietver transportēšanas izmaksas, kas rodas pēc preces nodošanas pārvadātājam un visas muitas nodevas par preces importēšanu ārvalstī.
    • Transportēšana apmaksāta līdz (CPT): pārdevējs nokārto muitas formalitātes preču eksportam un nogādā preces pārvadātājam vai citai personai, ko izvēlējies pircējs, nosauktajā nosūtīšanas vietā. Pārdevējs uzņemas transportēšanas izmaksas, kas ir saistītas ar preču piegādi uz nosaukto galamērķi, bet nav atbildīgs par apdrošināšanas noslēgšanu.
    • Transportēšana un apdrošināšana apmaksāta līdz (CIP): pārdevējs nokārto muitas formalitātes preču eksportam un nogādā preces pārvadātājam vai citai personai, ko izvēlējies pircējs, nosauktajā nosūtīšanas vietā. Pārdevējs uzņemas transportēšanas izmaksas, kas ir saistītas ar preču piegādi uz nosaukto galamērķi, un noslēdz apdrošināšanu ar minimālo segumu.
    • Piegādāts līdz terminālam (DAT): pārdevējs nokārto muitas formalitātes preču eksportam un uzņemas visus riskus un sedz izmaksas, kas ir saistītas ar preču piegādi līdz terminālim nosauktajā ostā vai galamērķī un to izkraušanu. No šā brīža pircējs uzņemas visus riskus un sedz visas izmaksas, tostarp veic muitas formalitāšu kārtošanu, lai importētu preces nosauktajā galamērķa valstī.
    • Piegādāts līdz vietai (DAP): pārdevējs nokārto muitas formalitātes preču eksportam un uzņemas visus riskus un sedz visas izmaksas, kas ir saistītas ar preču piegādi uz nosaukto galamērķi (neveicot izkraušanu). Pircējs uzņemas visus riskus un sedz visas izmaksas, kas ir saistītas ar preču izkraušanu un muitas formalitāšu kārtošanu, lai importētu preces nosauktajā galamērķa valstī.
    • Piegādāts ar nodevas samaksu (DDP): ): pārdevējs uzņemas visus riskus un sedz visas izmaksas, kas ir saistītas ar preču piegādi līdz nosauktajam galamērķim, kā arī muitas formalitāšu kārtošanu, lai importētu preces, kas ir gatavas izkraušanai.
  • 2. kategorija Incoterms®, ko piemēro tikai jūras un iekšzemes ūdensceļu transportēšanai
    • Franko gar kuģa bortu (FAS): pārdevējs nokārto muitas formalitātes preču eksportam un nogādā preces, ja tās tiek novietotas gar kuģa bortu nosauktajā nosūtīšanas ostā. No šā brīža pircējs uzņemas visus riskus un sedz visas izmaksas.
    • Franko uz kuģa klāja (FOB): pārdevējs nokārto muitas formalitātes preču eksportam un nogādā preces, ja tās tiek novietotas uz kuģa klāja nosauktajā nosūtīšanas ostā. No šā brīža pircējs uzņemas visus riskus un sedz visas izmaksas.
    • Cena un frakts (CFR): pārdevējs nokārto muitas formalitātes preču eksportam un nogādā preces, ja tās tiek novietotas uz kuģa klāja nosūtīšanas ostā. Pārdevējs sedz visas izmaksas, kas saistītas ar fraktu līdz nosauktajai galamērķa ostai. Pircējs uzņemas visus riskus un sedz visas izmaksas no brīža, kad preces ir nogādātas uz kuģa klāja nosūtīšanas ostā.
    • Cena, apdrošināšana un frakts (CIF): pārdevējs nokārto muitas formalitātes preču eksportam un nogādā preces, ja tās tiek novietotas uz kuģa klāja nosūtīšanas ostā. Pārdevējs sedz visas izmaksas, kas saistītas ar apdrošināšanu un fraktu līdz nosauktajai galamērķa ostai. Pārdevēja apdrošināšanas prasība ir tikai minimālais segums. Pircējs uzņemas visas izmaksas, kas ir saistītas ar preču izkraušanu nosauktajā galamērķa ostā un muitas formalitāšu kārtošanu importēšanas vajadzībām. Pircējs pārņem risku no pārdevēja no brīža, kad preces ir nogādātas uz kuģa klāja nosūtīšanas ostā.

19. Tirgus piekļuves datubāzē lietotie saīsinājumi

MFN Lielākās labvēlības režīma (Most Favoured Nation — MFN) likmes ir parastās muitas tarifa likmes, ko piemēro visam valstīm. Lai gan parasti lielākās labvēlības režīma likmes piemēro starp PTO dalībvalstīm, tās var piemērot arī starp valstīm, kas nav PTO dalībnieces.
GEN Vispārējās likmes (General rates — GEN) var piemērot visām precēm, kuru izcelsme ir valstīs, uz ko attiecas vislielākās labvēlības režīms, vai uz precēm, kuru izcelsme nav zināma vai ir apšaubāma.
VPS Vispārējā preferenču sistēma (Generalised System of Preferences — GSP) ļauj piemērot īpašas, mazākas maksājumu likmes jaunattīstības valstīm.
LDC Vismazāk attīstītās valstis (Least Developed Countries — LDC) ir nabadzīgākās jaunattīstības valstis, kurām piemēro beztarifu un bezkvotu režīmu attiecībā uz visu importu uz ES.
ES Eiropas Savienība (ES) ir starptautiska organizācija no 28 Eiropas dalībvalstīm, kas veido muitas savienību un vienoto tirgu. Precēm ar izcelsmi Eiropas Savienībā var piemērot preferenciālas likmes sadaļas “Tariffs” attiecīgajā slejā, ja tiek iesniegti atbilstoši pierādījumi par preferenciālo izcelsmi.


20. Kas ir sanitārie un fitosanitārie pasākumi (SPS)?

Sanitārie un fitosanitārie (SPS) pasākumi ietver visus attiecīgos likumus, rīkojumus, noteikumus, prasības un procedūras, ko piemēro dzīvniekiem un augiem un to izcelsmes produktiem; (tādējādi tas galvenokārt attiecas uz lauksaimniecības un zivsaimniecības nozari). Saskaņā ar PTO SPS nolīgumu SPS pasākumus var piemērot, lai aizsargātu cilvēku, dzīvnieku vai augu dzīvību vai veselību valsts teritorijā no riskiem, ko izraisa augu kaitēkļi (kukaiņi, baktērijas, vīrusi), piedevas, atliekas (pesticīdu vai veterināro zāļu), piesārņotāji (smagie metāli), toksīni vai slimību izraisītāji organismi pārtikā, dzērienos vai lopbarībā, un dzīvnieku slimības.


21. Kā varat ziņot par problēmām tirgos ārpus ES?

Izmantojiet Tirgus piekļuves datubāzes tiešsaistes veidlapu “Report export barriers” (ziņot par eksporta šķēršļiem). Pamatojoties uz jūsu sniegtajiem pierādījumiem par tirgus piekļuves šķērsli, Tirdzniecības ģenerāldirektorāts veiks problēmas analīzi un noteiks atbilstīgu rīcības plānu. Šai problēmai ir vairāki risinājumi, sākot no neoficiālas divpusējas saziņas līdz tiesvedības procesam PTO strīdu izšķiršanas procedūrā. Eiropas uzņēmumiem šajā procesā ir izšķiroša loma. Tādējādi Tirgus piekļuves datubāze ir interaktīvs rīks, un Komisija ir atvērta jūsu sūdzībām, jautājumiem un ieteikumiem par tirgus piekļuves jautājumiem (sazinieties tiešsaistē vai izmantojot jebkurus citus līdzekļus).

Mums vajadzīga šāda informācija:

Par visiem tirdzniecības ierobežojumiem, kas vēl nav iekļauti “tirdzniecības šķēršļu” datubāzē. Jo vairāk informācijas sniedzat par tirgus piekļuves problēmu, ieskaitot tās ekonomisko ietekmi, jo efektīvāk varam formulēt politiku, kas vērsta uz problēmas risinājumu.


22. Kā ES novērš tirdzniecības šķēršļus?

Pēc katra konkrētā šķēršļa padziļinātas analīzes, kas ietver sviras efekta un ekonomiskās ietekmes novērtējumu, Komisija noteiks atbilstošu stratēģiju, kuras mērķis ir novērst attiecīgo šķērsli. Šajā nolūkā var paredzēt šādu rīcības plānu:

  • diplomātiskais spiediens uz vēstniecībām Briselē un ES delegāciju izdarītais spiediens trešajās valstīs, divpusējas sanāksmes pirms PTO komiteju sanāksmēm Ženēvā, konkrēti tirdzniecības jautājumi PTO komiteju plenārsēdēs un PTO strīdu izšķiršanas oficiālas procedūras;
  • PTO pievienošanās sarunas;
  • rakstisku komentāru iesniegšana par trešo valstu pasākumiem, par kuriem paziņots saskaņā ar PTO paziņošanas procedūru, pārredzamības prasības, piemēram, SPS un TBT nolīgumi;
  • aktīva līdzdalība starptautisko standartu izstrādes darbā, piemēram, Pasaules Dzīvnieku veselības organizācijas (OIE) (attiecībā uz dzīvnieku slimībām), Codex Alimentarius (attiecībā uz pārtikas nekaitīgumu) un Starptautiskās augu aizsardzības konvencijas (IPPC) satvarā (attiecībā uz augu veselību);
  • ES paplašināšanās sarunas;
  • spēkā esošo divpusējo nolīgumu īstenošana un divpusējie dialogi par regulējumu ar trešām valstīm;
  • sarunas par jauniem brīvās tirdzniecības nolīgumiem un citi attiecīgie nolīgumi;
  • citas tirdzniecības konsultācijas.

23. Man radies jautājums, kas nav šajā FAQ.

Izmantojot saziņas veidlapu, iespējams iesniegt detalizētus informācijas pieprasījumus par tirgus piekļuves datubāzes tīmekļa vietni vai par reālās dzīves situācijām, ar kādām sastopas eksportētāji. Jūsu pieprasījumu apstrādās tirgus piekļuves palīdzības dienests.

© A service provided by DG Trade, European Commission 

Databank Markttoegang (MADB) — veelgestelde vragen

1. Wat is de Databank Markttoegang?
2. Hoe kan de Databank Markttoegang u tot hulp zijn?
3. Hoe kan ik informatie verkrijgen over douanerechten bij invoer in de EU?
4. Moet ik betalen? Kan iedereen de databank gebruiken?
5. Gelden er beperkingen voor het gebruik?
6. Ik bevind mij in de EU. Waarom krijg ik geen toegang tot de onderdelen Tariffs (tarieven) en Procedures and Formalities (procedures en formaliteiten)?
7. Ik ben een officieel vertegenwoordiger van een lidstaat en ik werk in een land buiten de EU. Hoe krijg ik toegang tot de onderdelen Tariffs (tarieven) en Procedures and Formalities (procedures en formaliteiten)?
8. Ik krijg de melding "Geen toegang mogelijk vanaf een open-proxyserver”. Wat betekent dit?
9. Wat is het geharmoniseerde systeem (GS)?
10. Wat is de gecombineerde nomenclatuur (GN)?
11. Wat is de code voor het geïntegreerde tarief van de Europese Gemeenschappen (Taric)?
12. Waarom is de GS-classificatie van mijn product anders in de EU-28 dan in een land buiten de EU?
13. Waarvoor staat de afkorting MFN?
14. Wat betekenen de termen "ad valorem" en "specifieke tarieven"?
15. Wat is de waarde na betaling van douanerechten?
16. Wat is dumping?
17. Wat zijn compenserende rechten?
18. Wat zijn de Incoterms?
19. In de Databank Markttoegang gebruikte afkortingen
20. Wat zijn sanitaire en fytosanitaire maatregelen (SPS-maatregelen)?
21. Hoe kan ik problemen op markten buiten de EU melden?
22. Hoe kan de EU handelsbelemmeringen wegnemen?
23. Ik heb een vraag die niet in deze FAQ voorkomt!

1. Wat is de Databank Markttoegang?

De Databank Markttoegang (Market Access Database, afgekort als MADB) is een gratis interactieve onlinedienst die ondernemingen in de EU informatie biedt over de regels voor de invoer in meer dan honderd niet-EU-landen.

Welke informatie vindt u hier?

  • De invoertarieven en binnenlandse belastingen per product en per land;
  • de procedures, formaliteiten en eisen met betrekking tot douane en invoer, inclusief voorbeelden van de in te vullen formulieren;
  • de voornaamste handelsbelemmeringen waarmee exporteurs uit de EU in het buitenland te maken krijgen.

2. Hoe kan de Databank Markttoegang u tot hulp zijn?

Onderdeel Tariffs (tarieven) Als u eenvoudigweg de GS-code (de code in het geharmoniseerde systeem) van een product invoert of, indien u de code niet kent, het product omschrijft en op "Find code" ("vind code") klikt, en vervolgens het land van bestemming selecteert, ziet u welke rechten en heffingen moeten worden betaald bij de uitvoer van dit product naar deze landen. Dit stelt u in staat de prijs inclusief lossen, inklaring en invoerrechten (“landed cost”) te berekenen.

Onderdeel Procedures and Formalities (procedures en formaliteiten)
Om meer te weten te komen over de door bepaalde landen vereiste procedures en formaliteiten voor douane-inklaring en markttoegang en over de in te vullen formulieren, gaat u naar "Procedures and Formalities". Kies het land van bestemming om algemene informatie te verkrijgen over de voorwaarden inzake markttoegang en voeg de productcode toe om productspecifieke invoervoorschriften te verkrijgen. Gebruik deze functie ook als checklist om zeker te zijn dat u over alle uitvoerdocumenten beschikt.

Onderdeel Statistics (statistieken)
In dit onderdeel kunt u per product statistieken opvragen over de handelsstromen tussen EU- en niet-EU-landen. Hiertoe geeft u gewoon een GS-code of productomschrijving in.

Onderdeel Trade Barriers (handelsbelemmeringen)
Hier vindt u informatie over handelsbelemmeringen die gevolgen kunnen hebben voor uw uitvoer naar de betrokken landen.

Onderdeel SPS
Deze databank is ontworpen om de vaststelling en strategische benadering van sanitaire en fytosanitaire (Sanitary and Phytosanitary - SPS) uitvoerproblemen in niet-EU-landen te vereenvoudigen.


3. Hoe kan ik informatie verkrijgen over douanerechten bij invoer in de EU?

Informatie over de douanerechten die van toepassing zijn voor de invoer van een bepaald product in de EU, vindt u in het hoofdstuk "Import into the EU" (invoer in de EU). Klik op "EU tariff" (EU-tarief) en voer een zoekopdracht uit door de productcode (10 cijfers) en het land van oorsprong in te geven.


4. Moet ik betalen? Kan iedereen de databank gebruiken?

De Databank Markttoegang is vrij toegankelijk. De informatie in de onderdelen "Tariffs" (tarieven) en "Procedures en Formalities" (procedures en formaliteiten) is evenwel voorbehouden voor gebruikers in de lidstaten van de Europese Unie, toetredende landen en kandidaat-lidstaten. Vanuit technisch oogpunt betekent dit dat u de informatie inzake tarieven en procedures en formaliteiten uitsluitend kunt bekijken als de computer waarop uw browser geïnstalleerd is, rechtstreeks via een in een van deze landen gevestigde internetprovider (ISP) met internet verbonden is.


5. Gelden er beperkingen voor het gebruik?

De informatie in de onderdelen over tarieven en procedures en formaliteiten van de Databank Markttoegang mag niet worden doorverkocht, opnieuw verspreid noch gebruikt voor de verlening van adviesdiensten, de opbouw van databanken, opslag of andere doelen dan als referentiemateriaal ter ondersteuning van de persoonlijke internationale handelsactiviteiten van de gebruiker in de Europese Unie. Elk ander gebruik is verboden, tenzij de eigenaar van de gegevens (zie lijst ) hiervoor uitdrukkelijk en schriftelijk goedkeuring verleent.

6. Ik bevind mij in de EU. Waarom krijg ik geen toegang tot de onderdelen Tariffs (tarieven) of Procedures and Formalities (procedures en formaliteiten)?

Dit komt waarschijnlijk doordat u met internet verbonden bent via een proxyserver die zich in een niet-EU-land bevindt, ook al bevindt u zich zelf wel in de EU (of in een toetredend land of kandidaat-lidstaat). In dat geval mogen we u geen toegang tot deze onderdelen verlenen. Deze beperking is ons opgelegd uit hoofde van onze licentieovereenkomsten met externe contractanten. Via een andere computer (bijvoorbeeld bij u thuis) die met een plaatselijke internetprovider (ISP) verbonden is, zou u de informatie in beide onderdelen probleemloos moeten kunnen raadplegen.


7. Ik ben een officieel vertegenwoordiger van een lidstaat en ik werk in een land buiten de EU. Hoe krijg ik toegang tot de onderdelen Tariffs (tarieven) en Procedures and Formalities (procedures en formaliteiten)?

Dit is de enige situatie waarin de Commissie toegang mag verlenen door middel van een wachtwoord. Deze mogelijkheid bestaat onder meer voor ambassades en economische missies of handelsmissies.


8. Ik krijg de melding "Access is not allowed from an open proxy server" (geen toegang mogelijk vanaf een open-proxyserver). Wat betekent dit?

Dit betekent dat er een technisch configuratieprobleem is met de proxyserver waarlangs u met het internet verbonden bent. Onbevoegde personen waar dan ook ter wereld kunnen uw proxyserver gebruiken en verzoeken naar onze database sturen alsof ze van u persoonlijk komen. Indien wij die verzoeken aanvaarden, voldoen wij niet aan onze contractuele verplichting om de toegang tot bepaalde onderdelen voor te behouden aan gebruikers in de EU, toetredende landen of kandidaat-lidstaten. Een open-proxyserver kan ook worden misbruikt door hackers voor andere doeleinden zoals gegevensdiefstal of verstikkingsaanvallen (denial of service attacks). Daarom is het ons beleid verzoeken die rechtstreeks of onrechtstreeks van open-proxyservers afkomstig zijn, te weigeren. Wij adviseren u contact op te nemen met uw IT-afdeling of internetprovider (ISP) om de configuratie van uw proxyserver aan te passen.


9. Wat is het geharmoniseerde systeem (GS)?

Het geharmoniseerde systeem inzake de omschrijving en de codering van goederen (GS) is een classificatiesysteem voor goederen die langs de douane een invoerend land binnenkomen. De 97 hoofdstukken van het GS kunnen worden gebruikt voor de classificatie van alle tussen landen verhandelde goederen. De Werelddouaneorganisatie (WDO) doet regelmatig aanbevelingen voor herzieningen van het GS in het licht van nieuwe technologie of handelspatronen. De recentste versie van de GS-nomenclatuur is van kracht sinds 1 januari 2012. Hoewel de meeste landen de laatst herziene versie van het GS gebruiken, maken sommige landen nog altijd gebruik van een eerdere versie. Voor landen die dezelfde versie van het GS gebruiken, zijn de eerste zes cijfers identiek; zo komt HS 2204.10 in alle landen die de huidige GS-versie gebruiken, overeen met "schuimwijn".


10. Wat is de gecombineerde nomenclatuur (GN)?

Alle goederen die in de EU worden ingevoerd of uit de EU worden uitgevoerd, moeten voor douanedoeleinden worden geclassificeerd. Elk afzonderlijk product krijgt een eigen classificatiecode toegekend. De gecombineerde nomenclatuur (GN) bevat de algemene regels voor de classificatie van goederen tot en met acht cijfers en wordt jaarlijks bijgewerkt. De GN wordt opgesteld op basis van het geharmoniseerde systeem (GS). De GN omvat: a) de nomenclatuur van het GS; b) de communautaire onderverdelingen van deze nomenclatuur, GN-onderverdelingen genoemd; c) inleidende bepalingen, aanvullende aantekeningen op afdelingen of op hoofdstukken en voetnoten met betrekking tot de GN-onderverdelingen. Elke GN-onderverdeling komt overeen met een achtcijferig codenummer: a) de eerste zes cijfers vormen de codenummers van de titels en onderverdelingen van de GS-nomenclatuur; b) het zevende en achtste cijfer dienen ter identificatie van de GN-onderverdelingen.


11. Wat is de code voor het geïntegreerde tarief van de Europese Gemeenschappen (Taric)?

De Taric bevat de verschillende regels die van toepassing zijn op specifieke producten bij invoer in de EU. Daartoe behoren de bepalingen van het geharmoniseerd systeem (GS) en de gecombineerde nomenclatuur (GN), maar ook aanvullende bepalingen uit de communautaire wetgeving zoals schorsingen van rechten, tariefcontingenten en tariefpreferenties, die voor het merendeel van de handelspartners van de Gemeenschap bestaan. Bij invoer in de EU moet in douaneaangiften de tiencijferige Taric-code worden gebruikt.


12. Waarom is de GS-classificatie van mijn product anders in de EU-28 dan in een land buiten de EU?

Alleen de eerste zes cijfers van een GS-classificatiecode zijn in alle landen identiek. Landen kunnen aan deze zescijferige classificatiecode nog andere cijfers toevoegen met als doel een product specifieker te beschrijven. Een code van acht cijfers wordt algemeen als afdoende voor douanedoeleinden beschouwd, maar sommige landen kunnen 9, 10 of meer cijfers tellende codes verlangen die de specifieke invoerproducten volledig beschrijven. Een achtcijferige code verwijst evenwel niet noodzakelijk in alle landen naar hetzelfde product. Zo verwijst 2001.90.30 volgens de EU-28-classificatie naar suikermais maar volgens de VS-classificatie naar bonen. Als algemene regel mogen tariefnomenclaturen slechts tot op zes cijfers worden vergeleken. Als er echter sprake is van een afwijkende versie van het GS, kan het zijn dat ook deze vergelijking niet opgaat. Vanaf het zevende cijfer is het mogelijk te achterhalen welke codes met elkaar overeenstemmen door de productbeschrijvingen in de verdere onderverdelingen met elkaar te vergelijken. Niettemin kunnen producten in verschillende douanegebieden soms anders worden geclassificeerd.


13. Waarvoor staat de afkorting MFN?

MFN staat voor het douanerecht voor meest begunstigde naties (Most Favoured Nations), het gebruikelijke douanetarief dat van toepassing is voor alle landen indien er geen algemeen tarief (General Rate of GEN-tarief) wordt toegepast. MFN-tarieven worden gewoonlijk gebruikt tussen WTO-leden maar kunnen ook worden toegepast tussen landen die geen lid zijn van de WTO. In het kader van bilaterale of multilaterale vrijhandelsovereenkomsten of het stelsel van algemene preferenties (SAP) kunnen er preferentiële tarieven worden verleend. Sommige landen hanteren ook een GEN-tarief voor alle producten die niet afkomstig zijn uit landen waarvoor een MFN-tarief geldt of voor producten van onbekende of twijfelachtige oorsprong. Dergelijke algemene tarieven kunnen aanzienlijk hoger zijn dan de MFN-tarieven.


14. Wat betekenen de termen "ad valorem" en "specifieke tarieven"?

Douanerechten kunnen worden berekend als een percentage van de waarde van de producten die worden ingevoerd (ad valorem-tarief) of ze kunnen overeenkomen met een bepaald bedrag dat bijvoorbeeld gebaseerd is op het aantal, gewicht of volume van de producten (specifiek tarief). Er bestaan ook combinaties van ad valorem-tarieven en specifieke rechten. Deze worden samengestelde tarieven genoemd. De meeste landen gebruiken echter vooral ad valorem-tarieven.


15. Wat is de waarde na betaling van douanerechten (duty paid value)?

Veel belastingen worden berekend op basis van de waarde van een product nadat het douanerecht is vastgesteld en toegepast. Als een product bijvoorbeeld een douanewaarde heeft van 100 dollar en het douanerecht op 10 % is vastgesteld, bedraagt het te betalen recht 10 dollar. De waarde na betaling van douanerechten is de som van de douanewaarde (100 dollar) en het douanerecht (10 dollar), met andere woorden 110 dollar.


16. Wat is dumping?

Dumping is een informele benaming voor de praktijk waarbij een product in het buitenland wordt verkocht voor minder dan hetzij de binnenlandse prijs, hetzij de kosten voor de vervaardiging van het product. De meeste landen verbieden dat bepaalde producten op hun grondgebied worden gedumpt en gewoonlijk proberen landen om hun eigen bedrijven tegen dit soort concurrentie te beschermen. Antidumpingrechten worden opgelegd voor verdacht laag geprijsde invoerproducten met als doel de prijs ervan in het importerende land te verhogen en plaatselijke bedrijven te beschermen tegen oneerlijke concurrentie.


17. Wat zijn compenserende rechten?

Compenserende rechten, ook wel antisubsidierechten genoemd, zijn invoerrechten die voortvloeien uit de voorschriften van de Wereldhandelsorganisatie (WTO) betreffende de neutralisering van de negatieve effecten van subsidies. Zij worden opgelegd wanneer na onderzoek blijkt dat een ander land zijn uitvoer subsidieert op een manier die binnenlandse producenten in het importerende land schade berokkent.


18. Wat zijn de Incoterms?

De Incoterms® zijn een reeks regels die de verantwoordelijkheden vastleggen van kopers en verkopers in verband met de levering van producten in het kader van verkoopovereenkomsten voor internationale en binnenlandse handel. Ze worden gepubliceerd door de Internationale Kamer van Koophandel (ICC) en worden veel gebruikt in internationale handelstransacties. De recentste versie van de Incoterms®, Incoterms® 2010, dateert van september 2010 en werd van kracht op 1 januari 2011. De indeling van de twee hoofdcategorieën van de Incoterms® 2010 gebeurt nu volgens wijze van vervoer. De nieuwe groepen worden zowel in internationale als binnenlandse contracten gebruikt en hebben als doel het opstellen van contracten te vereenvoudigen en misverstanden te helpen vermijden door duidelijkheid te verschaffen over de verplichtingen van kopers en verkopers.

  • Groep 1. Incoterms® die van toepassing zijn voor iedere wijze van vervoer
    • Af fabriek (Ex Works - EXW): De verkoper voldoet aan zijn verplichtingen door de goederen in zijn bedrijfsruimte of op een andere plaats (fabriek, opslagruimte enz.) ter beschikking te stellen van de koper. De koper draagt alle risico’s en kosten, vanaf het ogenblik waarop de producten bij de verkoper worden opgehaald tot op het ogenblik waarop ze bij hem worden geleverd. De verkoper is niet verplicht de goederen te laden of uit te klaren voor uitvoer.
    • Vrachtvrij tot vervoerder (Free Carrier - FCA): de verkoper levert de voor uitvoer uitgeklaarde goederen aan de door de koper genoemde vervoerder of aan een andere partij die bevoegd is om in de bedrijfsruimte van de verkoper of op een andere vastgelegde plaats goederen op te halen. De koper draagt alle risico’s en kosten die gepaard gaan met de levering van de goederen tot op de eindbestemming, inclusief de risico's van en kosten voor het vervoer na aflevering bij de vervoerder en de douanekosten voor de invoer van de goederen in een ander land.
    • Vrachtvrij tot (Carriage Paid To - CPT): de verkoper klaart de goederen uit voor uitvoer en levert ze op de vastgelegde plaats van verzending aan de door de koper genoemde vervoerder of andere partij. De verkoper is verantwoordelijk voor de transportkosten in verband met de levering van de goederen tot op de genoemde plaats van bestemming maar moet niet voor verzekering zorgen.
    • Vrachtvrij inclusief verzekering tot (Carriage and Insurance Paid To - CIP): de verkoper klaart de goederen uit voor uitvoer en levert ze op de vastgelegde plaats van verzending aan de door de koper genoemde vervoerder of andere partij. De verkoper is verantwoordelijk voor de transportkosten in verband met de levering van de goederen en moet een verzekering met minimale dekking afsluiten voor het vervoer ervan tot op de genoemde plaats van bestemming.
    • Franco terminal (Delivered at Terminal - DAT): de verkoper klaart de goederen uit voor uitvoer en draagt alle risico’s en kosten die gepaard gaan met de levering van de goederen en het lossen ervan op de terminal van de genoemde haven of plaats van bestemming. Vanaf dat punt is de koper verantwoordelijk voor alle kosten en risico’s, inclusief de uitklaring van de goederen voor invoer in het genoemde land van bestemming.
    • Franco ter plaatse (Delivered at Place - DAP): de verkoper klaart de goederen uit voor uitvoer en draagt alle risico’s en kosten die gepaard gaan met de levering van de goederen, het lossen niet inbegrepen, op de genoemde plaats van bestemming. De koper is verantwoordelijk voor alle kosten en risico’s in verband met het lossen van de goederen en de uitklaring ervan voor invoer in het genoemde land van bestemming.
    • Franco inclusief rechten (Delivered Duty Paid - DDP): de verkoper draagt alle risico’s en kosten die gepaard gaan met de levering van de goederen, klaar om te worden gelost en uitgeklaard voor invoer, op de genoemde plaats van bestemming.
  • Groep 2. Incoterms® die alleen van toepassing zijn voor vervoer over zee en binnenwateren
    • Vrij langszij schip (Free Alongside Ship - FAS): de verkoper klaart de goederen uit voor uitvoer en levert ze tot langszij het schip in de genoemde haven van verzending. Vanaf dit punt draagt de koper alle risico’s en kosten voor de goederen.
    • Vrij aan boord (Free on Board - FOB): de verkoper klaart de goederen uit voor uitvoer en levert ze aan boord van het schip in de genoemde haven van verzending. Vanaf dit ogenblik draagt de koper alle risico’s en kosten voor de goederen.
    • Kostprijs en vracht (Cost and Freight - CFR): de verkoper klaart de goederen uit voor uitvoer en levert ze aan boord van het schip in de haven van verzending. De verkoper draagt de vrachtkosten tot aan de genoemde haven van bestemming. Zodra de goederen geleverd zijn aan boord van het schip in de haven van verzending, draagt de koper alle risico’s voor de goederen.
    • Kostprijs, verzekering en vracht (Cost, Insurance and Freight - CIF): de verkoper klaart de goederen uit voor uitvoer en levert ze aan boord van het schip in de haven van verzending. De verkoper draagt de vracht- en verzekeringskosten tot aan de genoemde haven van bestemming. De verkoper is slechts verplicht tot een verzekering met minimale dekking. De koper is verantwoordelijk voor alle kosten die verband houden met het lossen van de goederen in de haven van bestemming en de uitklaring ervan voor invoer. Het risico gaat over van de verkoper op de koper zodra de goederen zich aan boord van het schip in de haven van verzending bevinden.

19. In de Databank Markttoegang gebruikte afkortingen

MFN Het douanerecht voor meest begunstigde naties (Most Favoured Nations) komt overeen met de gebruikelijke douanetarieven die voor alle landen van toepassing zijn. Deze tarieven worden gewoonlijk gebruikt tussen WTO-leden maar kunnen ook worden toegepast tussen landen die geen lid zijn van de WTO.
GEN Algemene tarieven (GEN-tarieven) kunnen worden toegepast voor producten die niet afkomstig zijn uit landen waarvoor een MFN-tarief geldt of voor producten van onbekende of twijfelachtige oorsprong.
SAP Het stelsel van algemene preferenties (SAP) voorziet in bijzondere, lagere douanetarieven voor ontwikkelingslanden.
MOL De minst ontwikkelde landen (MOL’s) zijn de armste ontwikkelingslanden, die een rechten- en contingentvrije behandeling genieten voor alle invoer in de EU.
EU De Europese Unie (EU) is een internationale organisatie van 28 Europese lidstaten die samen een douane-unie en een gemeenschappelijke markt vormen. Uit de EU afkomstige goederen komen in aanmerking voor de preferentiële tarieven die zijn opgenomen in de desbetreffende kolom van het onderdeel over tarieven (Tariffs), mits overlegging van een gepast bewijs van de preferentiële oorsprong.


20. Wat zijn sanitaire en fytosanitaire maatregelen (SPS-maatregelen)?

Sanitaire en fytosanitaire maatregelen (SPS-maatregelen) omvatten alle wetten, besluiten, verordeningen, voorschriften en procedures die normaal gezien van toepassing zijn voor dieren en planten en producten van dierlijke en plantaardige oorsprong. Deze maatregelen zijn bijgevolg vooral van belang voor de landbouw en visserij. Volgens de WTO-overeenkomst betreffende SPS-maatregelen kunnen deze maatregelen worden toegepast om het leven of de gezondheid van mensen, dieren of planten op het grondgebied van een land te beschermen tegen de gevaren van voor planten schadelijke organismen (insecten, bacteriën, virussen), additieven, residuen (van pesticiden of diergeneesmiddelen), contaminanten (zware metalen), toxines of pathogene organismen in levensmiddelen, drank of diervoeder, en door dieren overgedragen ziekten.


21. Hoe kan ik problemen op markten buiten de EU melden?

Gebruik hiervoor het formulier "Report export barriers" (Melding uitvoerbelemmeringen) dat u online in de Databank Markttoegang kunt vinden. Wanneer u DG Trade informatie doet toekomen over een belemmering inzake markttoegang, onderzoeken wij de zaak en bepalen wij welk optreden gepast is. Er bestaan verschillende manieren om dergelijke kwesties aan te pakken, gaande van informele bilaterale contacten tot gedingvoering in de vorm van een WTO-geschillenbeslechtingsprocedure. Hierbij is een belangrijke rol weggelegd voor Europese bedrijven. Daarom is de Databank Markttoegang interactief en kunt u al uw klachten, vragen en suggesties over kwesties in verband met markttoegang online of op om het even welke andere manier doen toekomen aan de Commissie.

Wij worden graag op de hoogte worden gebracht

over alle handelsbeperkingen die nog niet in de databank over handelsbelemmeringen zijn opgenomen. Hoe meer informatie u ons verstrekt over een probleem inzake markttoegang (ook over de economische impact ervan), hoe doeltreffender wij een actieplan kunnen opstellen om het probleem te verhelpen.


22. Hoe kan de EU handelsbelemmeringen wegnemen?

Na een uitgebreide analyse van elke specifieke belemmering met onder meer een evaluatie van zowel het hefboomeffect als de economische gevolgen ervan zal de Commissie een passende strategie opstellen om de belemmering weg te nemen. Hiertoe kunnen de volgende maatregelen worden overwogen:

  • diplomatieke demarches met ambassades in Brussel en via de EU-delegaties in derde landen; bilaterale bijeenkomsten in de marge van WTO-comités in Genève; behandeling van specifieke handelskwesties in plenaire vergaderingen van WTO-comités; formele WTO-geschillenbeslechting
  • onderhandelingen over WTO-lidmaatschap
  • indiening van schriftelijke opmerkingen over maatregelen die door derde landen in het kader van de WTO-kennisgevingsprocedure zijn meegedeeld; opname van transparantieverplichtingen in bijvoorbeeld de SPS-overeenkomst en de TBT-overeenkomst
  • actieve deelname aan de werkzaamheden voor de vastlegging van internationale normen, zoals die van de Werelddiergezondheidsorganisatie (OIE) (voor dierziekten), de Codex Alimentarius (voor voedselveiligheid) en het Internationaal Verdrag voor de bescherming van planten (IPPC) (voor fytosanitaire aangelegenheden)
  • onderhandelingen over de uitbreiding van de EU
  • uitvoering van bestaande bilaterale overeenkomsten en bilateraal overleg over regelgeving met derde landen
  • onderhandelingen over nieuwe vrijhandelsovereenkomsten en andere relevante overeenkomsten
  • ander handelsoverleg

23. Ik heb een vraag die niet in deze FAQ voorkomt!

Via het contactformulier kunt u om gedetailleerde informatie verzoeken over het gebruik van de Databank Markttoegang of over reële problemen waarmee exporteurs geconfronteerd worden. De helpdesk voor markttoegang zal uw vraag behandelen.

© A service provided by DG Trade, European Commission 

Base de Dados sobre o Acesso aos Mercados (BDAM) — Perguntas mais frequentes

1. O que é a Base de Dados sobre o Acesso aos Mercados?
2. De que forma pode a Base de Dados sobre o Acesso aos Mercados ajudá-lo?
3. Como posso obter informações sobre direitos aduaneiros ao importar para a UE?
4. Tenho de pagar e será que todos a podem utilizar?
5. Existem restrições de utilização?
6. Estou situado na UE. Por que motivo não consigo aceder às secções «Tariffs» ou «Procedures and Formalities»?
7. Sou um representante oficial de um Estado-Membro e trabalho num país fora da UE. Como posso aceder às secções «Tariffs» ou «Procedures and Formalities»?
8. Aparece a mensagem «Access is not allowed from an open proxy server». O que significa isto?
9. O que é o Sistema Harmonizado (SH)?
10. O que é a Nomenclatura Combinada (NC)?
11. O que é o código da Pauta Integrada das Comunidades Europeias (TARIC)?
12. Por que motivo é a classificação do SH do meu produto diferente na UE-28 em relação aos países não comunitários?
13. O que significa NMF?
14. Qual o significado dos termos «ad valorem» e «taxas específicas»?
15. O que é o «valor aduaneiro»?
16. O que é o dumping?
17. O que são direitos de compensação?
18. O que são os Incoterms?
19. Abreviaturas utilizadas na Base de Dados sobre o Acesso aos Mercados
20. O que são medidas sanitárias e fitossanitárias (SPS)?
21. Como pode comunicar os problemas encontrados nos mercados fora da UE?
22. Como é que a UE elimina os entraves ao comércio?
23. Tenho uma pergunta que não se encontra nas presentes FAQ!

1. O que é a Base de Dados sobre o Acesso aos Mercados?

A Base de Dados sobre o Acesso aos Mercados (BDAM) é um serviço em linha gratuito e interativo no qual as empresas da UE podem encontrar informações sobre as condições de importação de mais de 100 países terceiros.

Que tipo de informações pode obter aqui?

  • Os direitos de importação e taxas internas a pagar por produto e por país;
  • Os procedimentos aduaneiros e de importação, formalidades e requisitos, incluindo modelos de todos os formulários necessários a preencher;
  • Os principais entraves ao comércio com que se deparam os exportadores da UE no estrangeiro.

2. De que forma pode a Base de Dados sobre o Acesso aos Mercados ajudá-lo?

Secção «Tariffs» Através da introdução do código do Sistema Harmonizado (SH) do produto ou da designação do mesmo utilizando a opção «Find code» se não souber o código, e da seleção do país de destino, encontrará informações sobre os direitos e impostos aplicáveis às suas exportações para países específicos, o que lhe permitirá calcular o custo no destino.

Secção «Procedures and Formalities»
Para mais informações sobre os procedimentos e formalidades exigidos por países específicos para o desalfandegamento e o acesso ao mercado, bem como os documentos a preencher, consulte a secção «Procedures and Formalities». Selecione o país de destino para obter informações de caráter geral sobre as condições de acesso ao mercado ou insira o código do produto para obter requisitos de importação aplicáveis a um produto específico. Utilize também esta funcionalidade como lista de verificação para preparar toda a documentação de exportação.

Secção «Statistics»
As estatísticas por produto para os fluxos comerciais entre a UE e países terceiros podem ser obtidas nesta secção através da introdução de um código do SH ou da designação do produto.

Secção «Trade Barriers»
Aqui encontrará informações sobre os entraves comerciais que podem afetar as suas exportações para os países em causa.

Secção «SPS»
Esta base de dados foi concebida para facilitar a identificação de questões Sanitárias e Fitossanitárias (SPS) ligadas à exportação em países terceiros, bem como a abordagem estratégica às mesmas.


3. Como posso obter informações sobre direitos aduaneiros ao importar para a UE?

Se necessitar de informações sobre os direitos aduaneiros aplicáveis a um determinado produto importado para a UE, aceda ao capítulo «Import into the EU», clique em «EU tariff» e efetue uma pesquisa através da introdução do código do produto (10 algarismos) e do país de origem.


4. É preciso pagar? Todos têm acesso?

O acesso à Base de Dados sobre o Acesso aos Mercados é gratuito. Todavia, o conteúdo das secções «Tariffs» e «Procedures and Formalities» está reservado aos utilizadores nos Estados-Membros da União Europeia e aos países em vias de adesão ou candidatos. De um ponto de vista técnico, se o computador em que o seu browser está a funcionar não estiver diretamente ligado à Internet através de um fornecedor de serviços Internet (ISP) localizado num desses países, a visualização dos dados constantes das secções «Tariffs» e «Procedures and Formalities» não será permitida.


5. Existem restrições de utilização?

As informações constantes das secções «Tariffs» e «Procedures and Formalities» da Base de Dados sobre o Acesso aos Mercados não podem ser utilizadas para revenda ou na prestação de serviços de consultoria, redistribuição, criação de bases de dados, armazenagem ou para qualquer outro fim que não seja o de referência em apoio aos processos empresariais internacionais do próprio utilizador na União Europeia. Todas as outras utilizações são proibidas a menos que sejam explicitamente aprovadas por escrito pelo proprietário dos dados (ver lista aqui ).

6. Estou situado na UE. Por que motivo não consigo aceder às secções «Tariffs» ou «Procedures and Formalities»?

Tal deve-se muito provavelmente ao facto de, mesmo se estiver localizado na UE (ou num país em vias de adesão ou candidato), a sua ligação à Internet estar a passar por um proxy localizado num país terceiro. Nesta configuração técnica, não estamos autorizados a conceder-lhe acesso. Esta limitação é-nos imposta pelos contratos de licença celebrados com os nossos contratantes externos. Importa salientar que se tiver a possibilidade de utilizar um PC (por exemplo o seu PC doméstico) ligado a um fornecedor de serviços Internet (ISP) local, deve conseguir aceder às informações em ambas as secções sem quaisquer dificuldades.


7. Sou um representante oficial de um Estado-Membro e trabalho num país fora da UE. Como posso aceder às secções «Tariffs» ou «Procedures and Formalities»?

Esta é a única situação em que a Comissão está autorizada a conceder o acesso através de senhas (passwords). Esta possibilidade está disponível, por exemplo, para embaixadas e missões económicas/comerciais.


8. Aparece a mensagem «Access is not allowed from an open proxy server». O que significa isto?

Tal significa que o proxy que está a utilizar para efetuar a ligação à Internet tem um problema técnico de configuração. Pessoas não autorizadas localizadas em qualquer parte do mundo poderiam utilizar o seu proxy para transmitir pedidos à nossa base de dados como se fossem provenientes do seu próprio proxy. Se aceitarmos esses pedidos, não cumprimos as nossas obrigações contratuais de restringir o acesso a algumas secções aos utilizadores situados na UE e em países em vias de adesão ou candidatos. Importa salientar que um proxy como o seu pode também ser utilizado indevidamente por piratas informáticos para outros fins, tais como o roubo de dados ou ataques de negação de serviço. Por esse motivo, a nossa política consiste em rejeitar os pedidos provenientes, direta ou indiretamente, de servidores proxy abertos. Aconselhamo-lo a contactar o seu departamento de informática ou fornecedor de serviços Internet (ISP), a fim de corrigir a configuração do seu proxy.


9. O que é o Sistema Harmonizado (SH)?

O Sistema Harmonizado de Designação e de Codificação de Mercadorias (SH) é um sistema de classificação para as mercadorias que entram num país importador através da alfândega. Os seus 97 capítulos podem ser utilizados para classificar todas as mercadorias comercializadas entre países. Periodicamente, a Organização Mundial das Alfândegas (OMA) recomenda revisões ao sistema do SH de modo a refletir a evolução da tecnologia ou a estrutura do comércio. A versão mais recente da nomenclatura do Sistema Harmonizado entrou em vigor em 1 de janeiro de 2012. Embora a maioria dos países utilize a mais recente revisão do SH, alguns continuam a utilizar uma versão anterior. Para os países que utilizam a mesma versão do SH, os primeiros seis algarismos são uniformes; por exemplo, SH 2204.10 deve corresponder a «vinhos espumantes e vinhos espumosos» em qualquer país que utilize a versão atual do SH.


10. O que é a Nomenclatura Combinada (NC)?

Todas as mercadorias importadas para a UE ou dela exportadas devem ser classificadas para efeitos aduaneiros. É atribuído a cada produto individual um determinado código de classificação. A Nomenclatura Combinada (NC) enuncia as regras gerais para a classificação de mercadorias a um nível de oito algarismos e é atualizada anualmente. É estabelecida com base no Sistema Harmonizado (SH). A Nomenclatura Combinada inclui: (a) a nomenclatura do Sistema Harmonizado; (b) subdivisões comunitárias dessa nomenclatura, denominadas subposições da NC; (c) disposições preliminares, notas complementares de secção ou capítulo e notas de rodapé relativas às subposições da NC. Cada subposição da NC é constituída por um número de código de oito algarismos: (a) os seis primeiros algarismos constituem os números de código atribuídos às posições e subposições da nomenclatura do Sistema Harmonizado; (b) O sétimo e oitavo algarismos identificam as subposições da NC.


11. O que é o código da Pauta Integrada das Comunidades Europeias (TARIC)?

O código TARIC (Pauta Integrada das Comunidades Europeias) foi concebido de modo a mostrar as diferentes regras aplicáveis a produtos específicos importados para a UE. Tal inclui as disposições do Sistema Harmonizado (SH) e da Nomenclatura Combinada (NC), mas também disposições adicionais especificadas na legislação comunitária, tais como suspensões pautais, contingentes pautais e preferências pautais, que existem para a maior parte dos parceiros comerciais da Comunidade. Aquando da importação para a UE, o código TARIC de 10 algarismos deve ser utilizado nas declarações aduaneiras.


12. Por que motivo é a classificação do SH do meu produto diferente na UE-28 em relação aos países não comunitários?

A classificação do SH é uniforme para todos os países apenas nos primeiros seis algarismos. Qualquer país pode optar por desagregar ainda mais a classificação de seis algarismos para descrever mais especificamente um produto. A classificação de oito algarismos é geralmente considerada completa para fins aduaneiros, mas alguns países podem exigir também nove, dez ou mais algarismos para designar completamente a mercadoria específica a importar. Mas a mesma classe de oito algarismos pode representar produtos diferentes em países diferentes. Por exemplo, 2001.90.30 significa «milho doce» na UE-28 e «feijões» na classificação dos EUA. Regra geral, as nomenclaturas pautais só devem ser comparadas ao nível dos seis algarismos. No entanto, se a versão do Sistema Harmonizado não for a mesma, podem existir também limites para esta comparação. A partir do código de seis algarismos é possível fazer corresponder os códigos ao comparar as designações das mercadorias das outras subposições. No entanto, existem também alguns casos em que as mercadorias podem ser classificadas de forma diferente em diferentes zonas aduaneiras.


13. O que significa NMF?

As taxas aplicáveis à Nação mais Favorecida (NMF) (em inglês, MFN, Most Favoured Nation) designam os direitos da pauta aduaneira normais aplicáveis a todos os países, caso não seja aplicável uma taxa geral (GEN). Convencionalmente aplicadas entre os membros da OMC, as taxas NMF podem ser igualmente aplicadas entre os países que não são membros da OMC. Podem ser concedidas taxas preferenciais no âmbito de acordos de comércio livre bilaterais ou multilaterais ou do Sistema de Preferências Generalizadas (SPG). Alguns países também aplicam uma taxa geral (GEN) a todas as mercadorias não provenientes dos países abrangidos pelo tratamento NMF ou a mercadorias de origem desconhecida ou duvidosa. Tais taxas gerais podem ser consideravelmente mais elevadas do que as taxas NMF.


14. Qual o significado dos termos «ad valorem» e «taxas específicas»?

As taxas de direitos podem basear-se numa percentagem do valor das mercadorias importadas (taxa ad valorem) ou a taxa pode ser um determinado montante, por exemplo, com base no número, peso ou volume das mercadorias (taxa específica). Existem também combinações de taxas ad valorem e taxas específicas designadas taxas compostas. No entanto, a maioria dos países utiliza principalmente taxas ad valorem.


15. O que é o «valor após pagamento de direitos»?

Muitos impostos são avaliados com base no valor do produto após o cálculo e a aplicação do direito aduaneiro. Assim, se o valor aduaneiro ou valor tributável de um produto for 100 dólares e o direito aduaneiro for avaliado em 10 %, o direito a pagar é de 10 dólares. O valor após pagamento de direitos é a soma do valor tributável (100 dólares) com o direito a pagar (10 dólares), resultando em 110 dólares.


16. O que é o dumping?

Dumping é uma designação informal para a prática de venda de um produto num país estrangeiro por menos de a) o preço no país de origem, ou b) o custo de produção do produto. A prática de dumping de determinados produtos é ilegal na maioria dos países, querendo estes proteger as suas próprias indústrias de tal concorrência. São impostos direitos anti-dumping a importações com preços suspeitosamente baixos, a fim de aumentar os seus preços no país de importação e, deste modo, proteger a indústria local da concorrência desleal.


17. O que são direitos de compensação?

Os direitos de compensação (DC), também conhecidos como direitos antissubvenções, são direitos de importação impostos ao abrigo das regras da Organização Mundial do Comércio (OMC) destinadas a neutralizar os efeitos negativos das subvenções. Os direitos são cobrados após uma investigação concluir que um país estrangeiro subsidia as suas exportações, prejudicando os produtores nacionais no país de importação.


18. O que são os Incoterms?

Os Incoterms® consistem num conjunto de regras que definem as responsabilidades dos vendedores e dos compradores para a entrega de mercadorias ao abrigo de contratos de venda para o comércio internacional e nacional. São publicados pela Câmara de Comércio Internacional (CCI) e são amplamente utilizados nas transações comerciais internacionais. A versão mais recente dos Incoterms®, Incoterms® 2010, foi lançada em setembro de 2010 e entrou em vigor em 1 de janeiro de 2011. As duas principais categorias dos Incoterms® 2010 estão agora organizadas por modos de transporte. Utilizados em contratos internacionais, bem como nacionais, os novos grupos têm como objetivo a simplificação da redação de contratos e a contribuição para evitar mal-entendidos através de uma definição clara das obrigações dos compradores e dos vendedores.

  • Grupo 1. Os Incoterms® aplicáveis a qualquer modo de transporte são os seguintes:
    • À saída da fábrica (EXW): O vendedor cumpre as suas obrigações ao disponibilizar as mercadorias para que o comprador as recolha nas suas instalações ou noutro local indicado (ou seja, fábrica, armazém, etc.). O comprador assume todos os riscos e custos a partir do momento em que recolhe os produtos na localização do vendedor até que os produtos sejam entregues na sua localização. O vendedor não é obrigado a carregar as mercadorias nem a cumprir as formalidades para a sua exportação.
    • Franco transportador (FCA): O vendedor entrega as mercadorias autorizadas para exportação ao transportador estipulado pelo comprador ou outra parte autorizada a recolher as mercadorias nas instalações do vendedor ou noutro local indicado. O comprador assume todos os riscos e custos associados à entrega das mercadorias no destino final incluindo o transporte após a entrega ao transportador e quaisquer encargos aduaneiros para importar o produto num país estrangeiro.
    • Transporte pago até (CPT): O vendedor obtém a autorização de exportação das mercadorias e entrega as mesmas ao transportador ou a outra pessoa estipulada pelo vendedor no local de expedição indicado. O vendedor é responsável pelos custos de transporte relacionados com a entrega das mercadorias no local de destino indicado, mas não é responsável pela contração de um seguro.
    • Porte pago, incluindo seguro até (CIP): O vendedor obtém a autorização de exportação das mercadorias e entrega as mesmas ao transportador ou a outra pessoa estipulada pelo vendedor no local de expedição indicado. O vendedor é responsável pelos custos de transporte relacionados com a entrega dos bens e pela aquisição de cobertura mínima de seguro até ao local de destino indicado.
    • Entrega no Terminal (DAT): O vendedor obtém a autorização de exportação das mercadorias e assume todos os riscos e custos relacionados com a entrega e o descarregamento das mercadorias no terminal no porto ou no local de destino indicado. O comprador é responsável por todos os custos e riscos a partir daqui incluindo o desalfandegamento para importação no país de destino indicado.
    • Entregue no local (DAP): O vendedor obtém a autorização de exportação das mercadorias e assume todos os riscos e custos relacionados com a entrega das mercadorias não descarregadas no local de destino indicado. O comprador é responsável por todos os custos e riscos relacionados com a descarga das mercadorias e com a obtenção de autorização para importar as mercadorias no país de destino indicado.
    • Entrega Direitos Pagos (DDP): O vendedor assume todos os riscos e custos relacionados com a entrega das mercadorias no local de destino indicado, prontas para descarga e com autorização de importação.
  • Grupo 2. Os Incoterms® aplicáveis apenas ao transporte marítimo e por via navegável são os seguintes:
    • Franco ao longo do navio (FAS): O vendedor cumpre as formalidades de exportação e entrega as mercadorias ao colocá-las ao longo da embarcação no porto de embarque indicado. O comprador assume todos os riscos/custos relacionados com as mercadorias a partir daqui.
    • Franco a bordo (FOB): O vendedor cumpre as formalidades de exportação e entrega as mercadorias ao colocá-las a bordo da embarcação no porto de embarque indicado. O comprador assume todos os riscos/custos relacionados com as mercadorias a partir deste momento.
    • Custo e frete (CFR): O vendedor cumpre as formalidades de exportação e entrega as mercadorias ao colocá-las a bordo da embarcação no porto de embarque. O vendedor assume os custos de frete das mercadorias até ao porto de destino indicado. O comprador assume todos os riscos relativamente às mercadorias a partir do momento em que estas tenham sido entregues a bordo da embarcação no porto de embarque.
    • Custo, seguro e frete (CIF): O vendedor cumpre as formalidades de exportação e entrega as mercadorias ao colocá-las a bordo da embarcação no porto de embarque. O vendedor assume os custos de frete das mercadorias e de seguro até ao porto de destino indicado. O requisito de seguro do vendedor abrange apenas um seguro de cobertura mínima. O comprador é responsável por todos os custos associados à descarga das mercadorias no porto de destino indicado e pelo seu desalfandegamento. O risco é transferido do vendedor para o comprador assim que as mercadorias se encontram a bordo da embarcação no porto de embarque.

19. Abreviaturas utilizadas na Base de Dados sobre o Acesso aos Mercados

MFN As taxas aplicáveis à Nação mais Favorecida (NMF) (em inglês, MFN) designam os direitos da pauta aduaneira normais aplicáveis a todos os países. Convencionalmente aplicadas entre os membros da OMC, estas taxas podem ser igualmente aplicadas entre os países que não são membros da OMC.
GEN As taxas gerais (GEN) podem ser aplicáveis a todas as mercadorias não provenientes dos países abrangidos pelo tratamento NMF ou a mercadorias de origem desconhecida ou duvidosa.
GSP O Sistema de Preferências Generalizadas (SPG) (em inglês, GSP, Generalised System of Preferences) permite a aplicação de taxas de direitos especiais, mais reduzidas, a países em desenvolvimento.
LDC Os países menos desenvolvidos (PMD) (em inglês, LDC, Least Developed Countries) são os países em desenvolvimento mais pobres que usufruem de um tratamento isento de direitos e sem estar sujeitos a contingentes para todas as importações para a UE.
EU A União Europeia (UE) (em inglês, EU, European Union) é uma organização internacional de 28 Estados-Membros europeus que formam uma união aduaneira e um mercado único. As mercadorias com origem na UE são elegíveis para as taxas preferenciais indicadas na coluna correspondente da secção «Tariffs», mediante a apresentação de uma prova adequada de origem preferencial.


20. O que são medidas sanitárias e fitossanitárias (SPS)?

As medidas sanitárias e fitossanitárias (SPS) incluem todas as leis, os decretos, as regulamentações, os requisitos e os procedimentos relevantes geralmente aplicáveis a animais e plantas, bem como aos seus produtos e, por conseguinte, afeta principalmente os setores agrícola e das pescas. Em conformidade com o Acordo SPS da OMC, podem ser aplicadas medidas SPS para proteger a vida humana, animal ou vegetal no território de um país dos riscos decorrentes de organismos nocivos aos vegetais (insetos, bactérias, vírus), aditivos, resíduos (de pesticidas ou medicamentos veterinários), contaminantes (metais pesados), toxinas ou organismos patogénicos presentes nos produtos alimentares, em bebidas ou alimentos para animais e doenças veiculadas pelos animais.


21. Como se podem comunicar os problemas encontrados nos mercados fora da UE?

Através do formulário «Report export barriers» em linha disponível na BDAM. Quando apresenta elementos de prova da existência de um obstáculo ao acesso ao mercado à atenção da DG Comércio, analisaremos criteriosamente o seu problema e definiremos a estratégia adequada a adotar. Estão disponíveis vários meios para resolver a questão, que vão desde os contactos bilaterais informais até ao litígio sob a forma da resolução de litígios da OMC. As empresas europeias desempenham um papel essencial neste processo. A Base de Dados sobre o Acesso aos Mercados é, portanto, interativa e a Comissão está aberta a ouvir as suas queixas, perguntas e sugestões sobre questões de acesso aos mercados, tanto em linha como por qualquer outro meio.

Precisamos de saber:

Acerca de quaisquer restrições ao comércio ainda não incluídas na base de dados «trade barriers». Quanto mais informações nos prestar acerca de um problema de acesso aos mercados, incluindo o seu impacto económico, mais eficazmente é possível formular uma política com vista a encontrar uma solução.


22. Como é que a UE elimina os entraves ao comércio?

Após uma análise aprofundada de cada entrave específico, que incluirá uma avaliação do efeito de alavanca e do impacto económico, a Comissão definirá uma estratégia adequada com vista à eliminação do obstáculo. Para esse efeito, é possível prever os seguintes cursos de ação:

  • Diligências diplomáticas com embaixadas em Bruxelas e pelas delegações da UE em países terceiros, reuniões bilaterais à margem dos comités da OMC em Genebra, preocupações comerciais específicas nas reuniões plenárias dos comités da OMC e resolução formal de litígios da OMC
  • Negociações de adesão à OMC
  • Apresentação de observações escritas às medidas notificadas por países terceiros no âmbito do procedimento de notificação da OMC, das obrigações de transparência, por exemplo, dos acordos SPS e TBT
  • Participação ativa no estabelecimento de normas internacionais, por exemplo, da Organização Mundial da Saúde Animal (OIE) (para doenças animais), do Codex Alimentarius (para a segurança alimentar) e da Convenção Fitossanitária Internacional (CFI) (para questões fitossanitárias).
  • Negociações sobre o alargamento da UE
  • Execução de acordos bilaterais em vigor e diálogos regulamentares bilaterais com países terceiros
  • Negociação de novos acordos de comércio livre e outros acordos relevantes
  • Outras consultas em matéria de comércio

23. Tenho uma pergunta que não se encontra nas presentes FAQ!

Através do formulário de contacto, é possível apresentar pedidos de informações pormenorizadas sobre a utilização do sítio Web da Base de Dados sobre o Acesso aos Mercados ou sobre situações concretas com que os exportadores se deparam. O seu pedido será tratado pelo serviço de assistência do Acesso aos Mercados.

© A service provided by DG Trade, European Commission 

Baza danych dotyczących dostępu do rynku – najczęściej zadawane pytania

1. Czym jest baza danych dotyczących dostępu do rynku?
2. Jakie korzyści przynosi Państwu baza danych dotyczących dostępu do rynku?
3. W jaki sposób mogę uzyskać informacje dotyczące należności celnych przy przywozie do UE?
4. Czy korzystanie z bazy danych jest odpłatne i dostępne dla każdego?
5. Jakie są ograniczenia w zakresie korzystania z bazy?
6. Znajduję się na terytorium UE. Dlaczego nie mogę uzyskać dostępu do sekcji „Taryfy celne” lub „Procedury i formalności”?
7. Jestem oficjalnym przedstawicielem państwa członkowskiego i pracuję w państwie trzecim. W jaki sposób mogę uzyskać dostęp do sekcji „Taryfy celne” lub „Procedury i formalności”?
8. Pojawia się komunikat „Access is not allowed from an open proxy server” (Nie można uzyskać dostępu z otwartego serwera proxy). Co to oznacza?
9. Czym jest system zharmonizowany (HS)?
10. Czym jest Nomenklatura scalona (CN)?
11. Czym jest kod Zintegrowanej Taryfy Wspólnot Europejskich (TARIC)?
12. Dlaczego klasyfikacja HS mojego produktu jest inna w UE-28 i w państwie trzecim?
13. Co oznacza KNU?
14. Co oznaczają pojęcia „stawka ad valorem” i „stawka specyficzna”?
15. Czym jest „wartość po opłaceniu cła”?
16. Czym jest dumping?
17. Czym są cła wyrównawcze?
18. Czym są Incoterms?
19. Skróty stosowane w bazie danych dotyczących dostępu do rynku
20. Czym są środki sanitarne i fitosanitarne?
21. W jaki sposób można zgłaszać problemy napotkane na rynkach poza UE?
22. W jaki sposób UE może wyeliminować bariery w handlu?
23. Mojego pytania nie ma wśród tych najczęściej zadawanych pytań.

1. Czym jest baza danych dotyczących dostępu do rynku?

Baza danych dotyczących dostępu do rynku jest interaktywną, bezpłatną usługą online pozwalającą na wyszukiwanie informacji dotyczących warunków przywozu obowiązujących w ponad 100 państwach trzecich.

Jakie informacje można tu uzyskać?

  • informacje dotyczące obowiązujących ceł przywozowych i podatków wewnętrznych w podziale na produkt i państwo;
  • procedury, formalności i wymogi celne i przywozowe oraz wzory formularzy, które należy wypełnić;
  • główne bariery w handlu napotykane za granicą przez eksporterów unijnych.

2. Jakie korzyści przynosi Państwu baza danych dotyczących dostępu do rynku?

Sekcja „Tariffs” (Taryfy) Po wpisaniu kodu produktu według zharmonizowanego systemu oznaczania i kodowania towarów (HS) lub opisu produktu, korzystając z opcji „Znajdź kod” („Find code”), jeżeli nie zna się kodu, i wybraniu państwa przeznaczenia można sprawdzić, jakie cła i podatki należy zapłacić w przypadku wywozu do konkretnych państw, co pozwala obliczyć ostateczny koszt towaru, obejmujący wszystkie należne opłaty.

Sekcja „Procedures and Formalities” (Procedury i formalności)
Aby uzyskać więcej informacji na temat procedur i formalności wymaganych przez konkretne państwa przy odprawie celnej i dostępie do rynku, jak również dokumentów do wypełnienia, należy skorzystać z zakładki „Procedury i formalności”. W celu uzyskania ogólnych informacji dotyczących warunków dostępu do rynku należy wybrać państwo przeznaczenia lub dodać kod produktu w celu zapoznania się z wymogami dotyczącymi przywozu konkretnego produktu. Sekcja ta może służyć jako lista kontrolna, która pozwala na sprawdzenie, czy gotowe są wszystkie dokumenty wywozowe.

Sekcja „Statistics” (Statystyki)
W sekcji „Statystyki”, po wpisaniu kodu HS lub opisu produktu, można znaleźć statystyki dotyczące przepływów handlowych pomiędzy państwami UE i spoza UE w podziale na produkty.

Sekcja „Trade Barriers” (Bariery w handlu)
Można tu znaleźć informacje na temat barier w handlu, które mogą mieć wpływ na Państwa wywóz do konkretnych państw.

Sekcja „SPS” (Środki sanitarne i fitosanitarne)
Ta baza danych ma ułatwiać identyfikację problemów w zakresie wywozu środków sanitarnych i fitosanitarnych oraz strategiczne podejście do tych kwestii w państwach trzecich.


3. W jaki sposób mogę uzyskać informacje dotyczące należności celnych przy przywozie do UE?

Jeżeli potrzebują Państwo informacji na temat należności celnych, które stosuje się w przypadku przywozu danego produktu do UE, należy skorzystać z zakładki „Import into the EU” (Przywóz do UE), kliknąć „EU tariffs” (Unijne taryfy celne) i przeprowadzić wyszukiwanie, wprowadzając kod produktu (10 cyfr) i kraj pochodzenia.


4. Czy korzystanie z bazy danych jest odpłatne i dostępne dla każdego?

Dostęp do bazy danych dotyczących dostępu do rynku jest bezpłatny. Dostęp do informacji w sekcjach „Taryfy” i „Procedury i formalności” jest jednak zastrzeżony dla użytkowników w państwach członkowskich Unii Europejskiej i w krajach przystępujących lub kandydujących. Z technicznego punktu widzenia, jeżeli komputer, na którym prowadzą Państwo wyszukiwanie, nie jest bezpośrednio połączony z internetem za pośrednictwem dostawcy usług internetowych mającego siedzibę w jednym ze wspomnianych państw, nie mogą Państwo przeglądać w jakimkolwiek celu danych dotyczących taryf oraz procedur i formalności.


5. Jakie są ograniczenia w zakresie korzystania?

Informacji z sekcji „Taryfy” lub „Procedury i formalności” z bazy danych dotyczących dostępu do rynku nie można wykorzystywać w celu odsprzedaży lub w ramach świadczenia usług doradztwa, redystrybucji, budowania baz danych, przechowywania lub w innym celu niż wspieranie własnych międzynarodowych procesów biznesowych użytkownika w Unii Europejskiej. Wszystkie inne sposoby wykorzystywania są zabronione, chyba że zostały wyraźnie zatwierdzone na piśmie przez właściciela danych (zob. wykaz tutaj ).

6. Znajduję się na terytorium UE. Dlaczego nie mogę uzyskać dostępu do sekcji „Taryfy celne” lub „Procedury i formalności”?

Dzieję się tak najprawdopodobniej w związku z faktem, że chociaż znajdują się Państwo na terytorium UE (lub w kraju przystępującym lub kandydującym), połączenie internetowe uzyskiwane jest przy pomocy serwera proxy znajdującego się w państwie trzecim. Przy takiej konfiguracji technicznej nie możemy zapewnić Państwu dostępu. Wspomniane ograniczenie wynika z obowiązujących nas umów licencyjnych z naszymi wykonawcami zewnętrznymi. Należy zauważyć, że jeżeli mają Państwo możliwość skorzystania z innego komputera osobistego (na przykład własnego komputera w domu) podłączonego do sieci lokalnego dostawcy usług internetowych, powinni Państwo uzyskać dostęp do informacji w obydwu sekcjach bez żadnych problemów.


7. Jestem oficjalnym przedstawicielem państwa członkowskiego i pracuję w państwie trzecim. W jaki sposób mogę uzyskać dostęp do sekcji „taryfy celne” lub „procedury i formalności”?

To jedyna sytuacja, w której Komisja może zapewnić dostęp dzięki hasłom. Z takiej możliwości mogą skorzystać, na przykład, ambasady i misje gospodarcze/handlowe.


8. Pojawia się komunikat „Access is not allowed from an open proxy server” (Nie można uzyskać dostępu z otwartego serwera proxy). Co to oznacza?

Oznacza to, że występuje problem w zakresie konfiguracji technicznej serwera proxy, z którego Państwo korzystacie, aby połączyć się z internetem. Nieupoważnione osoby znajdujące się w dowolnym miejscu na świecie mogłyby korzystać z Państwa serwera proxy, aby wysyłać żądania do naszej bazy danych, tak jakby pochodziły one z Państwa proxy. Przyjmując takie żądania, nie wypełniamy naszych zobowiązań umownych polegających na zastrzeżeniu dostępu do niektórych sekcji dla użytkowników w UE i w krajach przystępujących lub kandydujących. Należy zauważyć, że otwarty serwer proxy, jak ten z którego Państwo korzystacie, może być niewłaściwie wykorzystywany przez hakerów do innych celów, takich jak kradzież danych lub ataki uniemożliwiające działanie witryn. Z tego powodu nasza polityka polega na odrzucaniu żądań pochodzących bezpośrednio lub pośrednio z otwartych serwerów proxy. Zalecamy kontakt z lokalnym działem IT lub dostawcą usług internetowych w celu poprawienia konfiguracji serwera proxy, z którego Państwo korzystacie.


9. Czym jest system zharmonizowany (HS)?

Zharmonizowany system oznaczania i kodowania towarów (HS) jest systemem klasyfikowania towarów wprowadzanych do państwa przywozu po odprawie celnej. Każdy towar będący przedmiotem wymiany handlowej między państwami można sklasyfikować dzięki 97 rozdziałom. Okresowo Światowa Organizacja Celna zaleca zmianę systemu HS w celu odzwierciedlenia zmian technologicznych i struktur handlu. Najnowsza wersja nomenklatury zharmonizowanego systemu weszła w życie w dniu 1 stycznia 2012 r. Chociaż większość państw stosuje HS z najnowszymi zmianami, niektóre państwa nadal korzystają z wcześniejszej wersji. W przypadku państw stosujących tę samą wersję HS pierwsze 6 cyfr jest jednakowych; na przykład kod HS 2204.10 powinien oznaczać „wino musujące” w każdym państwie korzystającym z aktualnej wersji HS.


10. Czym jest Nomenklatura scalona (CN)?

Wszystkie towary przywożone do UE i wywożone z UE należy sklasyfikować pod względem taryfowym. Każdemu odrębnemu produktowi przypisuje się określony kod klasyfikacyjny. W aktualizowanej co roku Nomenklaturze scalonej (CN) określono ogólne zasady klasyfikacji towarów przy pomocy ośmiocyfrowego kodu. Przygotowuje się ją na podstawie systemu zharmonizowanego (HS). Nomenklatura scalona obejmuje: a) nomenklaturę systemu zharmonizowanego; b) wspólnotowe podpodziały tej nomenklatury nazywane podpozycjami CN; c) przepisy wstępne, dodatkowe uwagi do sekcji lub działów oraz przypisy odnoszące się do podpozycji CN. Każda podpozycja CN posiada ośmiocyfrowy numer kodowy: a) pierwsze sześć cyfr stanowi numery kodowe odnoszące się do pozycji i podpozycji nomenklatury systemu zharmonizowanego; b) siódma i ósma cyfra określają podpozycje.


11. Czym jest kod Zintegrowanej Taryfy Wspólnot Europejskich (TARIC)?

Kod TARIC (Zintegrowanej Taryfy Wspólnot Europejskich) ma pokazać różne zasady stosowane w przypadku określonych produktów przywożonych do UE. Obejmuje przepisy systemu zharmonizowanego (HS) i Nomenklatury scalonej (CN), ale także dodatkowe przepisy określone w prawodawstwie wspólnotowym, takie jak zawieszenia taryfowe, kontyngenty taryfowe i preferencje taryfowe, które stosuje się w przypadku większości partnerów handlowych Wspólnoty. Przy przywozie do UE w zgłoszeniach celnych należy stosować dziesięciocyfrowy kod TARIC.


12. Dlaczego klasyfikacja HS mojego produktu jest inna w UE-28 i w państwie trzecim?

Klasyfikacja HS jest jednolita dla wszystkich państw tylko w przypadku pierwszych 6 cyfr. Każde państwo może zdecydować o dalszym rozszerzeniu sześciocyfrowej klasyfikacji w celu dokładniejszego opisania produktu. Na ogół uznaje się, że osiem cyfr wystarczy do pełnego sklasyfikowania pod względem taryfowym, ale niektóre państwa mogą wymagać także 9, 10 lub większej liczby cyfr, aby gruntownie opisać określony przywożony towar. Ta sama ośmiocyfrowa klasyfikacja może jednak odpowiadać różnym produktom w różnych państwach. Na przykład 2001.90.30 oznacza „kukurydzę cukrową” w klasyfikacji UE-28 i „fasolę” w klasyfikacji amerykańskiej. Co do zasady nomenklaturę taryfową należy porównywać jedynie na poziomie sześciu cyfr. Jeżeli jednak wersje systemu zharmonizowanego różnią się, możliwości porównania mogą także być ograniczone. Od poziomu sześciu cyfr istnieje możliwość dopasowania kodów przez porównywanie opisów towarów z dalszych podpozycji. Występują jednak także pewne przypadki, w których towary mogą zostać inaczej sklasyfikowane w różnych obszarach celnych.


13. Co oznacza „KNU”?

Stawki należności celnej stosowane względem kraju najbardziej uprzywilejowanego (KNU) oznaczają zwykłe stawki celne stosowane do wszystkich państw, w przypadku gdy nie ma zastosowania żadna stawka ogólna (GEN). Stawki KNU, stosowane umownie między członkami WTO, mogą być także stosowane między państwami, które nie są członkami WTO. Stawki preferencyjne można przyznawać w ramach dwustronnych lub wielostronnych umów o wolnym handlu lub ogólnego systemu preferencji taryfowych (GSP). Niektóre państwa mogą także stosować stawkę ogólną (GEN) w odniesieniu do wszystkich towarów niepochodzących z państw objętych uprzywilejowanym traktowaniem lub towarów o nieznanym lub niepewnym pochodzeniu. Takie stawki ogólne mogą być znacznie wyższe niż stawki KNU.


14. Co oznaczają pojęcia „stawka ad valorem” i „stawka specyficzna”?

Stawki należności celnej mogą opierać się na procencie wartości przywożonych towarów (stawka ad valorem) lub stawką może być określona kwota, np. oparta na liczbie, masie lub ilości towarów (stawka specyficzna). Istnieją także połączenia stawek ad valorem i stawek specyficznych zwane stawkami mieszanymi. Większość państw stosuje jednak przede wszystkim stawki ad valorem.


15. Czym jest „wartość po opłaceniu cła”?

Wiele podatków określa się na podstawie wartości produktu po ustaleniu i zastosowaniu cła. Jeżeli zatem wartość celna produktu wynosi 100 dolarów, a należność celną ustalono na 10%, należne cło wynosi 10 dolarów. Wartość po opłaceniu cła jest sumą wartości celnej towaru (100 dolarów) i należnego cła (10 dolarów), która to suma wynosi 110 dolarów.


16. Czym jest dumping?

Dumping jest nieoficjalnym określeniem praktyki polegającej na sprzedawaniu produktu za granicą poniżej a) ceny na rynku krajowym lub b) kosztu wytworzenia produktu. W większości państw przywóz niektórych produktów po cenach dumpingowych jest niezgodny z prawem, a państwa zwykle chcą chronić swój przemysł przed taką konkurencją. Cła antydumpingowe nakładane są na towary przywożone po podejrzanie niskich cenach, aby podwyższyć ich ceny w państwie przywozu, a tym samym chronić lokalny przemysł przed nieuczciwą konkurencją.


17. Czym są cła wyrównawcze?

Cła wyrównawcze, zwane także cłami antysubsydyjnymi, są cłami przywozowymi nakładanymi na podstawie zasad Światowej Organizacji Handlu (WTO) w celu zneutralizowania negatywnych skutków subsydiów. Nakłada się je po ustaleniu podczas dochodzenia, że inne państwo przyznaje subsydia wywozowe ze szkodą dla krajowych producentów w państwie przywozu.


18. Czym są Incoterms?

Incoterms® to zbiór reguł, które określają obowiązki sprzedawców i nabywców w zakresie dostawy towarów na podstawie umów sprzedaży dotyczących handlu międzynarodowego i wewnętrznego. Incoterms® są publikowane przez Międzynarodową Izbę Handlową (ICC) i powszechnie stosowane w międzynarodowych transakcjach handlowych. Najnowszą wersję Incoterms®, Incoterms® 2010, wprowadzono we wrześniu 2010 r., a weszła ona w życie w dniu 1 stycznia 2011 r. Incoterms® 2010 są obecnie podzielone na dwie główne kategorie według rodzajów transportu. Nowe grupy, stosowane zarówno w umowach międzynarodowych, jak i krajowych, mają ułatwić przygotowywanie umów i pomóc uniknąć nieporozumień dzięki wyraźnemu określeniu zobowiązań nabywców i sprzedawców.

  • Grupa 1. Incoterms® mające zastosowanie do wszystkich rodzajów transportu:
    • Ex Works (EXW) (od zakładu): sprzedawca wypełnia swoje zobowiązania, posiadając towary, które nabywca może odebrać w lokalu sprzedawcy lub w innym oznaczonym miejscu (np. w zakładzie, magazynie itp.). Nabywca ponosi całe ryzyko i wszystkie koszty od odebrania produktów w lokalizacji sprzedawcy do dostarczenia produktów do jego lokalizacji. Sprzedawca nie jest zobowiązany do załadowania towarów ani do dokonania ich odprawy celnej wywozowej.
    • Free Carrier (FCA) (dostarczony do przewoźnika): sprzedawca dostarcza towary po odprawie celnej przewoźnikowi wskazanemu przez nabywcę lub innej osobie upoważnionej do odbioru towarów w lokalu sprzedawcy lub w innym oznaczonym miejscu. Nabywca ponosi całe ryzyko i wszystkie koszty związane z dostawą towarów do miejsca przeznaczenia, w tym z transportem, po dostarczeniu przewoźnikowi oraz uiszcza wszystkie cła związane z przywozem produktu do innego państwa.
    • Carriage Paid To (CPT) (przewóz opłacony do): sprzedawca dokonuje odprawy celnej wywozowej towarów i dostarcza je do przewoźnika lub innej osoby wskazanej przez sprzedawcę w oznaczonym miejscu wysyłki. Sprzedawca ponosi koszty transportu związane z dostawą towarów do oznaczonego miejsca przeznaczenia, ale nie odpowiada za zapewnienie ubezpieczenia.
    • Carriage and Insurance Paid To (CIP) (przewóz i ubezpieczenie opłacone do): sprzedawca dokonuje odprawy celnej wywozowej towarów i dostarcza je do przewoźnika lub innej osoby wskazanej przez sprzedawcę w oznaczonym miejscu wysyłki. Sprzedawca ponosi koszty transportu związane z dostawą towarów do oznaczonego miejsca docelowego i z zapewnieniem minimalnej ochrony ubezpieczeniowej do oznaczonego miejsca przeznaczenia.
    • Delivered at Terminal (DAT) (dostarczony do terminalu): sprzedawca dokonuje odprawy celnej wywozowej towarów i ponosi całe ryzyko i wszystkie koszty związane z dostawą towarów i wyładowaniem ich w terminalu w oznaczonym porcie lub miejscu przeznaczenia. Od tego momentu wszystkie koszty i całe ryzyko, w tym związane z odprawą celną przywozową towarów w oznaczonym państwie przeznaczenia, ponosi nabywca.
    • Delivered at Place (DAP) (dostarczony do miejsca): sprzedawca dokonuje odprawy celnej wywozowej towarów i ponosi całe ryzyko i wszystkie koszty związane z dostawą towarów do oznaczonego miejsca przeznaczenia bez wyładunku. Nabywca ponosi wszystkie koszty i całe ryzyko związane z wyładunkiem towarów i odprawą celną przywozową towarów do oznaczonego państwa przeznaczenia.
    • Delivered Duty Paid (DDP) (dostarczony, cło opłacone): sprzedawca ponosi całe ryzyko i wszystkie koszty związane z dostawą towarów gotowych do wyładunku i po odprawie celnej przywozowej do oznaczonego miejsca przeznaczenia.
  • Grupa 2. Incoterms® mające zastosowanie tylko do transportu morskiego i śródlądowego:
    • Free Alongside Ship (FAS) (dostarczony wzdłuż burty statku): sprzedawca dokonuje odprawy celnej wywozowej towarów i dostarcza je w pobliże statku w oznaczonym porcie załadunku. Od tego momentu całe ryzyko/wszystkie koszty związane z towarami ponosi nabywca.
    • Free on Board (FOB) (dostarczony na statek): sprzedawca dokonuje odprawy celnej wywozowej towarów i dostarcza je na pokład statku w oznaczonym porcie załadunku. Od tego momentu całe ryzyko/wszystkie koszty związane z towarami ponosi nabywca.
    • Cost and Freight (CFR) (koszt i fracht): sprzedawca dokonuje odprawy celnej wywozowej towarów i dostarcza je na pokład statku w oznaczonym porcie załadunku. Sprzedawca ponosi koszt frachtu do oznaczonego portu przeznaczenia. Nabywca ponosi całe ryzyko związane z towarami od momentu dostawy na pokład statku w porcie załadunku.
    • Cost, Insurance, and Freight (CIF) (koszt, ubezpieczenie i fracht): Sprzedawca dokonuje odprawy celnej wywozowej towarów i dostarcza je na pokład statku w oznaczonym porcie załadunku. Sprzedawca ponosi koszt frachtu i ubezpieczenia do oznaczonego portu przeznaczenia. Sprzedawcę obowiązuje wymóg posiadania ubezpieczenia zapewniającego tylko minimalną ochronę ubezpieczeniową. Nabywca ponosi wszystkie koszty związane z wyładunkiem towarów w oznaczonym porcie przeznaczenia i odprawą celną przywozową towarów. Ryzyko przechodzi ze sprzedawcy na nabywcę, w momencie gdy towary znajdą się na pokładzie statku w porcie załadunku.

19. Skróty stosowane w bazie danych dotyczących dostępu do rynku.

KNU Stawki należności celnej stosowane względem kraju najbardziej uprzywilejowanego (KNU) oznaczają zwykłe stawki celne mające zastosowanie do wszystkich państw. Wspomniane stawki, stosowane umownie między członkami WTO, mogą być także stosowane między państwami, które nie są członkami WTO.
GEN Stawki ogólne (GEN) można stosować w odniesieniu do wszystkich towarów niepochodzących z państw objętych uprzywilejowanym traktowaniem lub towarów o nieznanym lub niepewnym pochodzeniu.
GSP W ogólnym systemie preferencji taryfowych (GSP) przewiduje się stosowanie specjalnych, niższych stawek należności celnej w odniesieniu do krajów rozwijających się.
LDC Kraje najsłabiej rozwinięte (LDC) są najsłabiej rozwijającymi się krajami, których wszystkie towary przywożone do UE korzystają z bezcłowego i bezkontyngentowego dostępu do rynku.
UE Unia Europejska (UE) jest międzynarodową organizacją 28 europejskich państw członkowskich tworzących unię celną i jednolity rynek. Towary pochodzące z UE kwalifikują się do przyznania stawek preferencyjnych podanych w odpowiedniej kolumnie sekcji „Taryfy”, pod warunkiem przedłożenia odpowiedniego dowodu preferencyjnego pochodzenia.


20. Czym są środki sanitarne i fitosanitarne?

Środki sanitarne i fitosanitarne obejmują wszystkie stosowne ustawy, rozporządzenia, akty wykonawcze, wymogi i procedury stosowane zwykle w odniesieniu do zwierząt i roślin oraz produktów pochodzenia zwierzęcego i roślinnego, mające w związku z tym wpływ głównie na sektor rolniczy i rybacki. Zgodnie z Porozumieniem WTO w sprawie stosowania środków sanitarnych i fitosanitarnych wspomniane środki można stosować w celu ochrony życia ludzi, zwierząt i roślin lub ich zdrowia na terytorium państwa przed zagrożeniami związanymi z organizmami szkodliwymi dla roślin (owadami, bakteriami, wirusami), dodatkami, pozostałościami (pestycydów lub leków weterynaryjnych), zanieczyszczeniami (metalami ciężkimi), toksynami lub organizmami powodującymi choroby obecnymi w żywności, napojach lub paszy oraz chorobami przenoszonymi przez zwierzęta.


21. W jaki sposób można zgłaszać problemy napotkane na rynkach poza UE?

Należy skorzystać z formularza online „Zgłoszenie barier wywozowych” („Report export barriers”) dostępnego w bazie danych dotyczących dostępu do rynku. Jeżeli przedstawią Państwo DG ds. Handlu dowód przeszkody w dostępie do rynku, przeanalizujemy zgłoszony problem i określimy odpowiednią metodę postępowania. Dysponujemy kilkoma sposobami rozwiązywania tego problemu, od nieformalnych kontaktów dwustronnych do rozstrzygania sporów w ramach WTO. Europejskie przedsiębiorstwa mogą odgrywać w tym procesie kluczową rolę. Dlatego baza danych dotyczących dostępu do rynku jest interaktywna, a Komisja bardzo chętnie zapoznaje się, online lub w inny sposób, ze skargami, zapytaniami i sugestiami dotyczącymi problemów związanych z dostępem do rynku.

Prosimy o informację

o jakichkolwiek ograniczeniach w handlu, których nie umieszczono jeszcze w bazie danych dotyczącej barier w handlu. Im więcej informacji dotyczących problemu z dostępem do rynku, w tym jego wpływu gospodarczego, otrzymamy od Państwa, tym skuteczniej będziemy mogli opracować politykę mającą na celu rozwiązanie tego problemu.


22. W jaki sposób UE może wyeliminować bariery w handlu?

Po przeprowadzeniu dogłębnej analizy każdej konkretnej bariery, obejmującej ocenę zarówno efektu dźwigni, jak i wpływu gospodarczego, Komisja ustali odpowiednią strategię mającą na celu usunięcie przeszkody. W tym celu można rozważyć następujące metody postępowania:

  • działania dyplomatyczne podejmowane w ambasadach w Brukseli i przez delegatury Unii w państwach trzecich, spotkania dwustronne przy okazji posiedzeń komitetów WTO w Genewie, omawianie konkretnych kwestii handlowych na posiedzeniach plenarnych komitetów WTO oraz formalne rozstrzyganie sporów w ramach WTO;
  • negocjacje w sprawie przystąpienia do WTO;
  • przedstawianie uwag na piśmie dotyczących środków zgłaszanych przez państwa trzecie w ramach procedury notyfikacji WTO, zobowiązania dotyczące przejrzystości wynikające na przykład z porozumień SPS i TBT;
  • aktywny udział w pracach w zakresie ustanawiania norm międzynarodowych prowadzonych na przykład przez Światową Organizację Zdrowia Zwierząt (OIE) (jeśli chodzi o choroby zwierząt), w ramach Kodeksu Żywnościowego (w kwestii bezpieczeństwa żywności) i Międzynarodowej konwencji ochrony roślin (IPCC) (w zakresie zdrowia roślin);
  • negocjacje dotyczące rozszerzenia UE;
  • wdrażanie istniejących umów dwustronnych i dwustronne rozmowy w kwestiach regulacyjnych z państwami trzecimi;
  • negocjowanie nowych umów o wolnym handlu i innych stosownych umów;
  • inne konsultacje handlowe.

23. Mojego pytania nie ma wśród tych najczęściej zadawanych pytań.

Wnioski o udzielenie szczegółowych informacji na temat korzystania ze strony internetowej bazy danych dotyczących dostępu do rynku lub na temat rzeczywistych sytuacji eksporterów można składać za pomocą formularza do kontaktu. Udzieleniem odpowiedzi na Państwa pytanie zajmie się punkt kontaktowy bazy danych dotyczących dostępu do rynku.

© A service provided by DG Trade, European Commission 

Baza de date privind accesul pe piață (MADB) – cele mai frecvente întrebări (FAQ)

1. Ce este Baza de date privind accesul pe piață?
2. Cum vă poate ajuta Baza de date privind accesul pe piață?
3. Cum pot obține informații privind drepturile vamale atunci când efectuez importuri în UE?
4. Trebuie să plătesc pentru utilizare? Poate oricine să folosească baza de date?
5. Există restricții în ceea ce privește utilizarea bazei de date?
6. Sunt localizat în UE. De ce nu pot accesa secțiunile „Tarife” sau „Proceduri și formalități”?
7. Sunt un reprezentant oficial al unui stat membru și lucrez într-o țară terță. Cum pot obține acces la secțiunile „Tarife” și „Proceduri și formalități”?
8. Primesc „Access is not allowed from an open proxy server” (Accesul de pe un server proxy deschis nu este permis). Ce înseamnă aceasta?
9. Ce este Sistemul armonizat (SA)?
10. Ce este Nomenclatura combinată (NC)?
11. Ce este codul TARIC (Tariful integrat al Comunităților Europene)?
12. De ce clasificarea conform Sistemului armonizat (SA) a produsului meu este diferită în UE-28 față de o țară terță?
13. Ce înseamnă MFN?
14. Ce înseamnă termenii „ad valorem” și „rate specifice”?
15. Ce este „valoarea taxei plătite”?
16. Ce înseamnă dumping?
17. Ce sunt taxele compensatorii?
18. Ce înseamnă Incoterms?
19. Abrevieri folosite în Baza de date privind accesul pe piață
20. Ce sunt măsurile sanitare și fitosanitare (SFS)?
21. Cum pot fi raportate problemele întâmpinate pe piețele din afara UE?
22. Cum poate elimina UE barierele în calea comerțului?
23. Am o întrebare care nu se regăsește printre FAQ!

1. Ce este Baza de date privind accesul pe piață?

Baza de date privind accesul pe piață (MADB) este un serviciu online interactiv și gratuit prin intermediul căruia întreprinderile din UE pot consulta informații privind condițiile de import pentru peste 100 de țări.

Ce informații puteți obține?

  • tarifele de import și taxele interne care trebuie plătite per produs și per țară;
  • procedurile, formalitățile și cerințele de import și din domeniul vamal, inclusiv exemple de formulare necesare care trebuie completate;
  • principalele bariere în calea comerțului cu care se confruntă exportatorii din UE în străinătate.

2. Cum vă poate ajuta Baza de date privind accesul pe piață?

Secțiunea „Tariffs” (Tarife) Introducând doar codul SA (Sistemul armonizat) al produsului sau descrierea produsului folosind funcția „Find code” (Găsește cod) dacă nu cunoașteți codul, și selectând țara de destinație, veți afla drepturile și taxele care trebuie plătite pentru exporturile dumneavoastră către țări specifice, ceea ce vă permite să calculați prețul la debarcare.

Secțiunea „Procedures and Formalities” (Proceduri și formalități)
Pentru a afla mai multe informații cu privire la procedurile și formalitățile aplicate de anumite țări pentru vămuire și accesul pe piață, precum și la documentele care trebuie completate, accesați secțiunea „Proceduri și formalități”. Selectați țara de destinație pentru a consulta informații generale privind condițiile de acces pe piață sau adăugați codul produsului pentru a obține cerințele de import specifice produsului. Folosiți, de asemenea, această secțiune drept listă de verificare pentru a vă pregăti toate documentele de export.

Secțiunea „Statistics” (Statistici)
În această secțiune pot fi obținute fluxurile comerciale pe produs între UE și țări terțe, accesate doar prin introducerea unui cod SA sau a descrierii produsului.

Secțiunea „Trade Barriers” (Bariere în calea comerțului)
Aici veți găsi informații privind barierele în calea comerțului care pot afecta exporturile dumneavoastră către țările în cauză.

Secțiunea „SPS” (SFS)
Această bază de date este concepută pentru a facilita identificarea unei abordări strategice a aspectelor sanitare și fitosanitare (SFS) legate de exportul către țări terțe.


3. Cum pot obține informații privind drepturile vamale atunci când efectuez importuri în UE?

Dacă aveți nevoie de informații privind drepturile vamale care se aplică unui anumit produs importat în UE, ar trebui să accesați capitolul „Import into the EU” (Import în UE), apoi să selectați „EU Tariffs” (Tarif UE) și să efectuați o căutare, introducând codul produsului (10 cifre) și țara de origine.


4. Trebuie să plătesc pentru utilizare? Poate oricine să folosească baza de date?

Accesul la Baza de date privind accesul pe piață este gratuit. Cu toate acestea, informațiile din secțiunile „Tarife” și „Proceduri și formalități” sunt restricționate la utilizatorii din statele membre ale Uniunii Europene și din țările aderente sau cele candidate. Din punct de vedere tehnic, dacă computerul pe care rulează browser-ul dumneavoastră nu este conectat în mod direct la internet printr-un furnizor de servicii de internet (ISP) localizat într-una din țările respective, atunci este interzisă vizualizarea datelor din secțiunile „Tarife” și „Proceduri și formalități” în orice scop.


5. Există restricții în ceea ce privește utilizarea bazei de date?

Informațiile din secțiunea „Tarife” și din secțiunea „Proceduri și formalități” ale Bazei de date privind accesul pe piață nu pot fi folosite pentru revânzare sau în furnizarea de servicii de consultanță, redistribuire, crearea de baze de date, stocare sau în oricare alt scop decât ca referință în sprijinul proceselor comerciale internaționale proprii ale utilizatorului în Uniunea Europeană. Oricare altă utilizare este interzisă, cu excepția cazului când aceasta este aprobată în mod explicit, în scris, de către proprietarul datelor (a se vedea lista aici ).

6. Sunt localizat în UE. De ce nu pot accesa secțiunile „Tarife” sau „Proceduri și formalități”?

Acest lucru se datorează, cel mai probabil, faptului că, deși sunteți localizat în UE (sau într-o țară aderentă sau candidată), conexiunea dumneavoastră internet se face prin intermediul unui server proxy localizat într-o țară terță. Într-o astfel de configurație tehnică, nu ni se permite să vă acordăm acces. Această limitare ne este impusă prin contractele de licență pe care le-am semnat cu contractanții noștri externi. Trebuie menționat faptul că, dacă aveți posibilitatea de a folosi un alt computer (de exemplu, computerul dumneavoastră personal) conectat la un furnizor de servicii de internet (ISP) local, ar trebui să puteți accesa informațiile din ambele secțiuni fără nicio dificultate.


7. Sunt un reprezentant oficial al unui stat membru și lucrez într-o țară terță. Cum pot obține acces la secțiunile „Tarife” și „Proceduri și formalități”?

Aceasta este singura situație în care Comisia poate să acorde acces prin furnizarea unor parole. Această posibilitate este oferită, de exemplu, ambasadelor și misiunilor economice/comerciale.


8. Primesc mesajul „Access is not allowed from an open proxy server” (Accesul de pe un server proxy deschis nu este permis). Ce înseamnă aceasta?

Aceasta înseamnă că serverul proxy pe care îl folosiți pentru a vă conecta la internet prezintă o problemă legată de configurarea tehnică. Persoane neautorizate localizate oriunde în lume ar putea folosi serverul dumneavoastră proxy pentru a trimite cereri către baza noastră de date ca și când acestea ar veni din partea serverului dumneavoastră proxy. Dacă acceptăm cererile respective, nu ne respectăm obligațiile contractuale de a restrânge accesul la unele secțiuni numai pentru utilizatorii localizați în UE și în țările aderente sau candidate. Trebuie menționat faptul că un server proxy deschis ca al dumneavoastră poate fi folosit, de asemenea, în mod abuziv de către hackeri în alte scopuri, cum ar fi furtul de date sau atacurile prin blocarea accesului la servicii (atacuri de tip DoS). Din acest motiv, politica noastră este de a respinge cererile care provin direct sau indirect din partea unor servere proxy deschise. Vă recomandăm să contactați departamentul dumneavoastră de tehnologia informației sau furnizorul dumneavoastră de servicii de internet (ISP) pentru a corecta configurația serverului dumneavoastră proxy.


9. Ce este Sistemul armonizat (SA)?

Sistemul armonizat de denumire și codificare a mărfurilor (SA) este un sistem de clasificare a mărfurilor care intră într-o țară importatoare prin vamă. Cele 97 de capitole ale Sistemului armonizat pot fi utilizate pentru clasificarea tuturor mărfurilor comercializate între țări. Periodic, Organizația Mondială a Vămilor (OMV) recomandă revizuiri ale Sistemului armonizat pentru a reflecta evoluțiile apărute în tehnologie sau în modelele comerciale. Cea mai recentă versiune a Nomenclaturii Sistemului armonizat a intrat în vigoare la 1 ianuarie 2012. În timp ce majoritatea țărilor folosesc cea mai recentă versiune revizuită a Sistemului armonizat, unele țări continuă să folosească o versiune anterioară. Pentru țările care folosesc aceeași versiune a Sistemului armonizat, primele 6 cifre sunt uniforme, de exemplu SA 2204.10 ar trebui să corespundă produsului „vin spumant” în toate țările care folosesc versiunea actuală a Sistemului armonizat.


10. Ce este Nomenclatura combinată (NC)?

Toate mărfurile importate în UE sau exportate din UE trebuie să fie clasificate pentru activitățile vamale. Fiecărui produs i se atribuie un cod de clasificare specific. Nomenclatura combinată (NC) stabilește normele generale pentru clasificarea mărfurilor la un nivel de opt cifre și este actualizată anual. Nomenclatura combinată este stabilită pe baza Sistemului armonizat (SA). Nomenclatura combinată cuprinde: (a) nomenclatura Sistemului armonizat; (b) subdiviziuni comunitare ale nomenclaturii respective, menționate ca subpoziții ale Nomenclaturii combinate; (c) dispoziții preliminare, note complementare ale secțiunilor sau ale capitolelor și note complementare de subsol referitoare la subpozițiile Nomenclaturii combinate. Fiecare subpoziție a Nomenclaturii combinate este formată dintr-un cod format din opt cifre: (a) primele șase cifre reprezintă codurile corespunzătoare pozițiilor și subpozițiilor din Nomenclatura Sistemului armonizat; (b) cea de-a șaptea și cea de-a opta cifră identifică subpozițiile din Nomenclatura combinată.


11. Ce este codul TARIC (Tariful integrat al Comunităților Europene)?

Codul TARIC (Tariful integrat al Comunităților Europene) este elaborat pentru a indica diferitele norme care se aplică produselor specifice atunci când acestea sunt importate în UE. Acesta include dispozițiile din Sistemul armonizat (SA) și Nomenclatura combinată (NC), dar și dispoziții suplimentare menționate în legislația Uniunii precum suspendările tarifare, contingentele tarifare și preferințele tarifare, care există pentru majoritatea partenerilor comerciali ai Uniunii Europene. În momentul importării în UE, în declarațiile vamale trebuie folosit codul TARIC format din zece cifre.


12. De ce clasificarea conform Sistemului armonizat (SA) a produsului meu este diferită în UE-28 decât într-o țară terță?

Clasificarea conform Sistemului armonizat este uniformă pentru toate țările numai în ceea ce privește primele șase cifre. Orice țară poate opta să divizeze mai departe clasificarea de șase cifre pentru a descrie un produs într-un mod mai specific. În general, un număr format din opt cifre este considerat a fi pe deplin acceptabil pentru activitățile vamale, dar unele țări pot solicita, de asemenea, 9, 10 sau mai multe cifre pentru a descrie complet marfa specifică importată. Cu toate acestea, aceeași clasă formată din 8 cifre poate reprezenta produse diferite, în țări diferite. De exemplu, 2001.90.30 înseamnă „porumb dulce” în clasificarea UE-28 și, respectiv, „fasole” în clasificarea SUA. De regulă, nomenclaturile tarifare ar trebui comparate numai la un nivel de șase cifre. Cu toate acestea, dacă versiunile Sistemului armonizat diferă, ar putea exista limite și pentru o astfel de comparație. Începând cu nivelul de șase cifre, este posibilă asocierea codurilor prin compararea descrierilor mărfurilor din subpozițiile următoare. Cu toate acestea, există, de asemenea, anumite cazuri în care mărfurile pot fi clasificate diferit, în zone vamale diferite.


13. Ce înseamnă MFN?

Ratele aplicate națiunii celei mai favorizate (Most Favoured Nation, MFN) înseamnă ratele curente din tariful vamal aplicabile tuturor țărilor atunci când nu se aplică o rată generală (GEN). Aplicate prin convenție între membrii Organizației Mondiale a Comerțului (OMC), ratele MFN pot fi aplicate, de asemenea, între țări care nu fac parte din OMC. În cadrul acordurilor de liber schimb bilaterale sau multilaterale sau al sistemului de preferințe generalizate (SPG), pot fi acordate rate preferențiale. Unele țări aplică, de asemenea, o rată generală (GEN) pentru toate mărfurile care nu provin din țări care pot beneficia de tratamentul MFN sau pentru mărfurile cu proveniență necunoscută sau suspectă. Astfel de rate generale pot fi considerabil mai ridicate decât ratele MFN.


14. Ce înseamnă termenii „ad valorem” și „rate specifice”?

Ratele taxelor vamale se pot baza pe un procent din valoarea mărfurilor importate (rată ad valorem) sau rata poate fi o anumită sumă de bani, de exemplu, pe baza numărului, a greutății sau a volumului mărfurilor (rată specifică). De asemenea, există combinații de rate ad valorem și rate specifice cunoscute sub denumirea de rate compuse. Cu toate acestea, majoritatea țărilor folosesc, în principal, rate ad valorem.


15. Ce este „valoarea taxei plătite”?

Multe taxe sunt evaluate pe baza valorii produsului ulterior determinării și aplicării taxei vamale. Astfel, dacă valoarea în vamă a unui produs este de 100 USD, iar taxa vamală este evaluată la 10 %, valoarea taxei de plată este de 10 USD. Valoarea taxei plătite este suma dintre valoarea în vamă (100 USD) și valoarea taxei de plată (10 USD), însemnând 110 USD.


16. Ce înseamnă dumping?

Dumping este o denumire informală pentru practica de a vinde un produs într-o țară străină la un preț mai mic decât (a) prețul practicat în țara de origine sau (b) costul de fabricație al produsului. În majoritatea țărilor, practicarea dumpingului la importul anumitor produse este ilegală și, de regulă, țările își protejează propriile industrii de o astfel de concurență. Taxe anti-dumping sunt instituite în cazul importurilor cu un preț suspect de mic, pentru a majora prețul acestora în țara importatoare și, prin urmare, pentru a proteja industria locală de concurența neloială.


17. Ce sunt taxele compensatorii?

Taxele compensatorii, cunoscute, de asemenea, sub denumirea de taxe anti-subvenții, sunt taxe de import instituite în temeiul normelor stabilite de Organizația Mondială a Comerțului (OMC) pentru a neutraliza efectele negative ale subvențiilor. Acestea sunt instituite pe baza unei investigații în urma căreia se constată că o țară străină își subvenționează exporturile, prejudiciind producătorii locali din țara importatoare.


18. Ce sunt Incoterms?

Incoterms® reprezintă un set de norme care definesc responsabilitățile vânzătorilor și ale cumpărătorilor pentru livrarea mărfurilor în temeiul contractelor de vânzare pentru comerțul internațional și cel național. Acestea sunt publicate de Camera Internațională de Comerț (CIC) și sunt utilizate la scară largă în tranzacțiile comerciale internaționale. Cea mai recentă versiune a Incoterms®, Incoterms® 2010, a fost lansată în septembrie 2010 și a intrat în vigoare la 1 ianuarie 2011. Cele două categorii principale ale Incoterms® 2010 sunt organizate, în prezent, în funcție de modul de transport. Utilizate atât în contractele internaționale, cât și în cele naționale, noile grupe urmăresc să simplifice elaborarea contractelor și să contribuie la evitarea neînțelegerilor prin stipularea clară a obligațiilor cumpărătorilor și ale vânzătorilor.

  • Grupa 1. Incoterms® care se aplică oricărui mod de transport sunt:
    • Franco fabrică (EXW): Vânzătorul își îndeplinește obligațiile punând marfa la dispoziția cumpărătorului, la sediul său sau într-un alt loc numit (și anume, fabrică, depozit etc.), pentru ca acesta să o poată ridica. Cumpărătorul suportă toate riscurile și costurile începând cu momentul în care ridică produsele din amplasamentul vânzătorului și până când produsele sunt livrate la amplasamentul său. Vânzătorul nu are obligația de a încărca marfa sau de a o vămui pentru export.
    • Franco transportator (FCA): Vânzătorul livrează marfa exportată vămuită către transportatorul numit de către cumpărător sau o altă parte autorizată să ridice marfa la sediul vânzătorului sau într-un alt loc numit. Cumpărătorul își asumă toate riscurile și costurile asociate cu livrarea mărfii către destinația finală, inclusiv transportul după livrare către transportator și oricare alte taxe vamale pentru a importa produsul într-o țară străină.
    • Transport plătit până la (CPT): Vânzătorul vămuiește mărfurile pentru export și le livrează până la transportator sau o altă persoană numită de vânzător într-un loc de expediere numit. Vânzătorul este responsabil pentru costurile de transport asociate cu livrarea mărfurilor către locul de destinație numit, dar nu este responsabil pentru încheierea unei asigurări.
    • Transport și asigurare plătite până la (CIP): Vânzătorul vămuiește mărfurile pentru export și le livrează transportatorului sau altei persoane numite de vânzător, într-un loc de expediere numit. Vânzătorul este responsabil pentru costurile de transport asociate cu livrarea mărfii și pentru încheierea unei asigurări cu acoperire minimă către locul de destinație numit.
    • Livrat la terminal (DAT): Vânzătorul vămuiește marfa pentru export și suportă toate riscurile și costurile asociate cu livrarea mărfii și cu descărcarea acesteia la terminal în portul sau locul de destinație numit. Cumpărătorul este responsabil pentru toate costurile și riscurile din acest punct mai departe, inclusiv vămuirea mărfii pentru import în țara de destinație stabilită.
    • Livrat la locul convenit (DAP): Vânzătorul vămuiește mărfurile pentru export și suportă toate riscurile și costurile asociate cu livrarea mărfurilor în locul de destinație numit, nedescărcate. Cumpărătorul este responsabil pentru toate costurile și riscurile asociate cu descărcarea mărfurilor și cu vămuirea acestora pentru a importa mărfurile în țara de destinație numită.
    • Franco destinație vămuit (DDP): Vânzătorul suportă toate riscurile și costurile asociate cu livrarea mărfurilor în locul de destinație numit, pregătite pentru descărcare și vămuite pentru import.
  • Grupa 2. Incoterms® care se aplică numai pentru transportul maritim și pe căi navigabile interioare sunt:
    • Franco de-a lungul navei (FAS): Vânzătorul vămuiește mărfurile pentru export și le livrează atunci când acestea sunt plasate de-a lungul navei în portul de expediere numit. Cumpărătorul își asumă toate riscurile/costurile aferente mărfurilor, din acest punct mai departe.
    • Franco la bord (FOB): Vânzătorul vămuiește mărfurile pentru export și le livrează atunci când acestea sunt la bordul vasului în portul de expediere numit. Cumpărătorul își asumă toate riscurile/costurile aferente mărfurilor din acest moment mai departe.
    • Cost și navlu (CFR): Vânzătorul vămuiește mărfurile pentru export și le livrează atunci când acestea sunt la bordul vasului în portul de expediere. Vânzătorul suportă costul transportului de mărfuri până în portul de destinație numit. Cumpărătorul își asumă toate riscurile pentru mărfuri din momentul în care acestea au fost livrate la bordul vasului în portul de expediere.
    • Cost, asigurare și navlu (CIF): Vânzătorul vămuiește mărfurile pentru export și le livrează atunci când acestea sunt la bordul vasului în portul de expediere. Vânzătorul suportă costul transportului de mărfuri și costul de asigurare până în portul de destinație numit. Cerința de asigurare din partea vânzătorului se referă doar la acoperirea minimă. Cumpărătorul este responsabil pentru toate costurile asociate cu descărcarea mărfurilor în portul de destinație numit și cu vămuirea mărfurilor pentru import. Riscul este transferat de la vânzător la cumpărător din momentul în care mărfurile se află la bordul vasului în portul de expediere.

19. Abrevieri folosite în Baza de date privind accesul pe piață

MFN Ratele aplicate națiunii celei mai favorizate (Most Favoured Nation, MFN) înseamnă ratele obișnuite ale tarifelor vamale aplicabile tuturor țărilor. Aplicate prin convenție între state membre ale Organizației Mondiale a Comerțului (OMC), ratele respective pot fi aplicate, de asemenea, între țări care nu fac parte din OMC.
GEN Ratele generale (GEN) sunt aplicabile tuturor mărfurilor care nu provin din țări cărora li se aplică tratamentul MFN sau mărfurilor cu proveniență necunoscută sau suspectă.
SPG Sistemul de preferințe generalizate (GSP) permite aplicarea unor niveluri speciale, mai mici, ale taxelor în cazul țărilor în curs de dezvoltare.
LDC Țările cel mai puțin dezvoltate (LDC) sunt cele mai sărace țări în curs de dezvoltare care beneficiază de un tratament caracterizat de scutiri tarifare și absența contingentelor pentru toate importurile în UE.
UE Uniunea Europeană (UE) este o organizație internațională alcătuită din 28 de state membre europene care formează o uniune vamală și o piață unică. Mărfurile care provin de pe teritoriul UE sunt eligibile pentru ratele preferențiale indicate în coloana respectivă din secțiunea „Tarife”, sub rezerva prezentării unei dovezi adecvate privind proveniența preferențială.


20. Ce sunt măsurile sanitare și fitosanitare (SFS)?

Măsurile sanitare și fitosanitare (SFS) includ toate legile, decretele, regulamentele, cerințele și procedurile relevante care se aplică de regulă animalelor și plantelor, precum și produselor din acestea și, prin urmare, care afectează în principal sectorul agricol și cel al pescuitului. Conform Acordului privind aplicarea măsurilor sanitare și fitosanitare al Organizației Mondiale a Comerțului (OMC), măsurile sanitare și fitosanitare pot fi aplicate pentru a proteja viața sau sănătatea oamenilor, a animalelor sau a plantelor de pe teritoriul unei țări împotriva riscurilor generate de dăunători ai plantelor (insecte, bacterii, virusuri), aditivi, reziduuri (ale pesticidelor sau medicamentelor veterinare), contaminanți (metale grele), toxine sau organisme care cauzează maladii din alimente, băuturi sau furaje și boli transmise de animale.


21. Cum pot fi raportate problemele întâmpinate pe piețele din afara UE?

afara UE? Folosiți formularul online „Raportați bariere în calea exportului” din Baza de date privind accesul pe piață. Atunci când aduceți în atenția DG Comerț dovezi cu privire la un obstacol în calea accesului pe piață, vom analiza problema dumneavoastră și vom stabili comportamentul adecvat care trebuie adoptat. Sunt disponibile mai multe mijloace de abordare a problemei, de la contacte bilaterale informale până la dispute legale sub forma procedurilor de soluționare a litigiilor în cadrul Organizației Mondiale a Comerțului (OMC). Întreprinderile europene au un rol esențial în acest proces. Baza de date privind accesul pe piață este, prin urmare, interactivă, iar Comisia așteaptă cu interes reclamațiile, întrebările și sugestiile dumneavoastră privind aspectele legate de accesul pe piață, online sau prin orice alte mijloace.

Avem nevoie să știm:

Toate restricțiile comerciale care nu sunt încă incluse în baza de date privind „barierele în calea comerțului”. Cu cât primim mai multe informații din partea dumneavoastră cu privire la o problemă privind accesul pe piață, inclusiv la impactul economic al acesteia, cu atât vom putea să formulăm într-un mod mai eficient o politică care să vizeze soluționarea acesteia.


22. Cum elimină UE barierele în calea comerțului?

În urma unei analize aprofundate a fiecărei bariere specifice, cuprinzând o evaluare atât a efectului de levier, cât și a impactului economic, Comisia va defini o strategie adecvată destinată înlăturării obstacolului. În acest scop, pot fi avute în vedere următoarele acțiuni de urmat:

  • demersuri diplomatice la ambasadele din Bruxelles și din partea delegațiilor UE în țări terțe, reuniuni bilaterale în contextul comitetelor Organizației Mondiale a Comerțului (OMC) la Geneva, exprimarea preocupărilor specifice privind comerțul în cadrul reuniunilor plenare ale comitetelor OMC și proceduri oficiale de soluționare a litigiilor în cadrul OMC
  • negocieri privind aderarea la OMC
  • prezentarea unor observații scrise cu privire la măsurile notificate de țări terțe în cadrul procedurii de notificare a OMC, obligații privind transparența în ceea ce privește, de exemplu, acordurile privind aplicarea măsurilor sanitare și fitosanitare (SFS) și acordurile privind barierele tehnice în calea comerțului (BTC)
  • participare activă la activitatea de stabilire a standardelor internaționale, de exemplu, în ceea ce privește Organizația Mondială pentru Sănătatea Animalelor (OIE) (pentru bolile animalelor), Codex Alimentarius (pentru siguranța alimentelor) și Convenția internațională pentru protecția plantelor (IPPC) (pentru aspecte legate de sănătatea plantelor)
  • negocieri privind extinderea UE
  • punerea în aplicare a acordurilor bilaterale existente și a dialogurilor bilaterale de reglementare cu țări terțe
  • negocierea unor noi acorduri de liber schimb și a altor acorduri relevante
  • alte consultări de natură comercială.

23. Am o întrebare care nu se regăsește printre FAQ!

Prin intermediul formularului de contact, este posibilă prezentarea unor solicitări de informații detaliate cu privire la utilizarea site-ului internet al Bazei de date privind accesul pe piață sau cu privire la situațiile efective cu care se confruntă exportatorii. Întrebările dumneavoastră vor fi gestionate de biroul de asistență pentru accesul pe piață.

© A service provided by DG Trade, European Commission 

Databáza prístupu na trh (MADB) - často kladené otázky

1. Čo je databáza prístupu na trh?
2. Ako vám databáza prístupu na trh môže pomôcť?
3. Ako môžem získať informácie o clách, keď dovážam do EÚ?
4. Je spoplatnená? Môže ju využívať hocikto?
5. Existujú pri jej využívaní nejaké obmedzenia?
6. Sídlim v EÚ. Prečo nemôžem získať prístup do časti „Clá“ alebo „Postupy a formálne náležitosti“?
7. Som oficiálny zástupca členského štátu a pracujem v nečlenskej krajine EÚ. Ako môžem získať prístup do časti „Clá“ alebo „Postupy a formálne náležitosti“?
8. Na obrazovke sa objavuje oznam „Access is not allowed from an open proxy server“ (Prístup nie je povolený z otvoreného proxy servera)? Čo to znamená?
9. Čo je harmonizovaný systém (HS)?
10. Čo je kombinovaná nomenklatúra (KN)?
11. Čo je kód Integrovaného colného sadzobníka Európskych spoločenstiev (TARIC)?
12. Prečo je zatriedenie harmonizovaného systému výrobku v EÚ-28 iné ako v štáte, ktorý nie je členom EÚ?
13. Čo znamená skratka DNV?
14. Čo znamenajú pojmy „ad valorem“ a „osobitné sadzby“?
15. Čo je „hodnota po zaplatení cla“ (duty paid value)?
16. Čo je dumping?
17. Čo sú vyrovnávacie clá?
18. Čo sú Incoterms?
19. Skratky používané v databáze prístupu na trh.
20. Čo sú sanitárne a fytosanitárne opatrenia?
21. Ako možno nahlásiť problémy, s ktorými ste sa stretli na trhoch mimo EÚ?
22. Ako môže EÚ odstrániť prekážky obchodu?
23. Mám otázku, ktorá nie je medzi často kladenými otázkami!

1. Čo je databáza prístupu na trh?

Databáza prístupu na trh je interaktívna, bezplatná online služba, vďaka ktorej môžu spoločnosti z EÚ nájsť informácie o dovozných podmienkach vo viac ako 100 krajinách.

Aké informácie tu možno získať?

  • dovozné clá a vnútorné poplatky, ktoré je potrebné zaplatiť za určitý výrobok v určitej krajine;
  • colné a dovozné postupy, formálne náležitosti a požiadavky vrátane vzoriek všetkých potrebných formulárov, ktoré je potrebné vyplniť;
  • hlavné prekážky obchodu, ktorým čelia vývozcovia EÚ v zahraničí.

2. Ako vám databáza prístupu na trh pomôže?

Časť „Tariffs“ (Clá) Po jednoduchom zadaní kódu harmonizovaného systému výrobku alebo opisu výrobku pomocou políčka „Find code“ (nájdi kód -v prípade, že kód nepoznáte) a po výbere krajiny určenia, uvidíte, ktoré clá a dane je potrebné zaplatiť pri vývoze do určitých krajín, čo vám umožní vypočítať si dodávkovú cenu.

Časť „Procedures and Formalities“ (Postupy a formálne náležitosti)
Ak chcete zistiť viac o postupoch a formálnych náležitostiach, ktoré konkrétne krajiny vyžadujú v súvislosti s colným konaním a prístupom na trh, ako aj o dokumentoch, ktoré je potrebné vyplniť, prejdite na „postupy a formálne náležitosti“. Vyberte krajinu určenia a získate všeobecné informácie o podmienkach prístupu na trh alebo zadajte kód výrobku a získate osobitné dovozné požiadavky na výrobok. Použite to aj ako kontrolný zoznam aby ste zistili, či máte pripravenú všetku dokumentáciu.

Časť „Statistics“ (Štatistika)
V tejto časti možno získať štatistické údaje o obchodných tokoch medzi EÚ a krajinami, ktoré nie sú členmi EÚ, podľa jednotlivých výrobkov, a to jednoduchým zadaním kódu HS alebo opisu produktu.

Časť „Trade Barriers“ (Prekážky obchodu)
Tu nájdete informácie o prekážkach obchodu, ktoré môžu nepriaznivo ovplyvniť váš vývoz do dotknutých krajín.

Časť „SPS“ (Sanitárne a fytosanitárne záležitosti)
Táto databáza je navrhnutá tak, aby vám uľahčila nájdenie/identifikáciu strategického prístupu k vývozu do krajín, ktoré nie sú členmi EÚ, a to z hľadiska sanitárnych a fytosanitárnych záležitostí.


3. Ako môžem získať informácie o clách, keď dovážam do EÚ?

Ak potrebujete informácie o clách, ktoré sa vzťahujú na daný výrobok dovezený do EÚ, mali by ste prejsť na kapitolu „Import into the EU“ (Dovoz do EÚ), potom kliknúť na „EU Tariffs“ (Clo EÚ) a vyhľadať zadaním kódu výrobku (10 znakov) a krajiny pôvodu.


4. Je spoplatnená? Môže ju využívať hocikto?

Prístup do databázy prístupu na trh je zadarmo. Avšak informácie v časti „Clá“ a časti „Postupy a formálne náležitosti“ sú obmedzené na používateľov v členských štátoch Európskej únie a pristupujúcich alebo kandidátskych krajinách. Z technického hľadiska, ak počítač, na ktorom beží váš prehliadač nie je napojený na internet cez poskytovateľa služieb internetu so sídlom v jednej z týchto krajín, je vám zakázané prehliadať si údaje o clách a postupoch a formálnych náležitostiach na akékoľvek účely.


5. Existujú pri jej využívaní nejaké obmedzenia?

Informácie z databázy prístupu na trh z časti „Clá“ alebo z časti „Postupy a formálne náležitosti“ nemožno využívať v prípade opätovného predaja alebo pri poskytovaní poradenských služieb, opätovnej distribúcii, zriaďovaní databáz, skladovaní, ani na žiadny iný účel ako je referencia pre používateľove vlastné medzinárodné obchodné postupy v Európskej únii. Akékoľvek iné použitie je zakázané, pokiaľ ho vlastník údajov výslovne písomne nepovolí (pozri zoznam tu ).

6. Sídlim v EÚ. Prečo nemôžem získať prístup do časti „Clá“ alebo do časti „Postupy a formálne náležitosti“?

Najpravdepodobnejší dôvod je ten, že aj keď sa nachádzate v EÚ (či v pristupujúcej alebo kandidátskej krajine), vaše internetové pripojenie ide cez proxy sídliace v krajine, ktorá nie je členom EÚ. Vzhľadom na túto technickú konfiguráciu vám nemôžeme povoliť prístup. K tomuto obmedzeniu nás viažu licenčné zmluvy, ktoré sme uzavreli s našimi partnermi. Ak máte možnosť použiť iný počítač (napríklad domáci) zapojený cez miestneho poskytovateľa služieb internetu, mali by ste mať bezproblémový prístup k informáciám v oboch častiach.


7. Som oficiálny zástupca členského štátu a pracujem v krajine, ktorá nie je členom EÚ. Ako môžem získať prístup do časti „Clá“ alebo „Postupy a formálne náležitosti“?

Toto je jediný prípad, keď má Komisia možnosť udeliť prístup tým, že vám poskytne heslo. Táto možnosť je prístupná napríklad veľvyslanectvám a hospodárskym/obchodným misiám.


8. Na obrazovke sa objavuje oznam „Access is not allowed from an open proxy server“ (Prístup nie je povolený z otvoreného proxy servera)? Čo to znamená?

Znamená to, že proxy, ktoré používate, má problém týkajúci sa technickej konfigurácie. Neoprávnené osoby sídliace kdekoľvek na svete môžu vaše proxy vyžiť na preposielanie požiadaviek do našej databázy tak, že vytvoria zdanie, že prichádzajú z vašej vlastnej proxy. Ak by sme tieto požiadavky prijali, nedodržali by sme zmluvné povinnosti, podľa ktorých je prístup k niektorým častiam obmedzený len na používateľov v EÚ a pristupujúcich a kandidátskych krajinách. Otvorené proxy, ako je to vaše, môžu na svoje účely zneužívať aj hackeri, a to napr. na kradnutie údajov alebo útoky typu „odmietnutie služby“. Preto je našou politikou zamietať požiadavky pochádzajúce priamo alebo nepriamo z otvorených proxy. Radíme vám, aby ste kontaktovali vaše oddelenie IT alebo poskytovateľa služieb internetu a opravili konfiguráciu vášho proxy.


9. Čo je to harmonizovaný systém (HS)?

Harmonizovaný systém opisu komodít a systém kódovania (HS) je zatrieďovací systém pre tovar, ktorý vstupuje do dovážajúcej krajiny cez colnú kontrolu. Prostredníctvom jeho 97 kapitol možno zatriediť každú komoditu, s ktorou sa obchoduje medzi krajinami. Svetová colná organizácia (WCO) pravidelne odporúča revízie systému HS, aby odrážal zmeny technológii alebo charakteru obchodovania. Najnovšia verzia harmonizovanej systémovej nomenklatúry nadobudla platnosť 1. januára 2012. Hoci väčšina krajín využíva najnovšiu úpravu HS, niektoré krajiny naďalej používajú staršie verzie. Ak krajiny používajú rovnakú verziu HS, prvých 6 znakov je rovnakých, napríklad HS 2204.10 by malo zodpovedať „perlivému vínu“ vo všetkých krajinách, ktoré používajú súčasnú verziu HS.


10. Čo je kombinovaná nomenklatúra (KN)?

Všetok tovar dovezený do EÚ alebo vyvezený z EÚ sa musí na colné účely zatriediť. Každému jednotlivému výrobku je pridelený konkrétny klasifikačný kód. Kombinovaná nomenklatúra stanovuje všeobecné pravidlá na klasifikáciu tovaru na osemmiestnej úrovni a je každoročne aktualizovaná. Jej základ tvorí Harmonizovaný systém (HS). Kombinovaná nomenklatúra musí obsahovať: a) nomenklatúru harmonizovaného systému; b) pododdiely Spoločenstva k tejto nomenklatúre označované ako‚ podpoložky KN‘ c) predbežné opatrenia, doplnkové poznámky k triede alebo kapitole a poznámky pod čiarou k podpoložkám KN. Každá podpoložka KN pozostáva z osemmiestneho číselného kódu: a) prvých šesť znakov tvorí číselný kód položiek a podpoložiek nomenklatúry harmonizovaného systému; b) siedmy a ôsmy znak označuje podpoložky KN.


11. Čo je kód Integrovaného colného sadzobníka Európskych spoločenstiev (TARIC)?

Kód TARIC (Integrovaný colný sadzobník Európskych spoločenstiev) je navrhnutý tak, aby ukazoval rôzne pravidlá, ktoré sa uplatňujú na konkrétne výrobky pri dovoze do EÚ. Ide o ustanovenia harmonizovaného systému (HS) a kombinovanej nomenklatúry (KN), ale takisto aj o dodatočné ustanovenia spresnené v právnych predpisoch Spoločenstva, ako napr. pozastavenie cla, colné kvóty a colné preferencie, ktoré tu sú pre väčšinu obchodných partnerov Spoločenstva. Pri dovoze do EÚ sa musí v colných vyhláseniach použiť desaťmiestny kód TARIC.


12. Prečo je zatriedenie harmonizovaného systému výrobku v EÚ-28 iné ako v štáte, ktorý nie je členom EÚ?

Zatriedenie HS je jednotné pre všetky krajiny iba prostredníctvom prvých šiestich znakov. Každá krajina sa môže rozhodnúť ďalej rozšíriť šesťmiestnu klasifikáciu, aby konkrétnejšie opísala výrobok. Osem znakov sa vo všeobecnosti považuje za plne dostatočných na colné účely, niektoré krajiny však môžu na úplné opísanie konkrétneho dovážaného tovaru vyžadovať 9, 10 alebo viac znakov. Tá istá osemmiestna trieda však môže predstavovať v jednotlivých krajinách rôzne výrobky. Napríklad 2001.90.30 znamená podľa zatriedenia EÚ-28 „kukuricu cukrovú“ a podľa zatriedenia USA „fazuľu“. Vo všeobecnosti platí, že by sa colné nomenklatúry mali porovnávať iba na šesťmiestnej úrovni. Ak sa však používajú rôzne verzie harmonizovaného systému, môže mať aj táto porovnateľnosť svoje obmedzenia. Od úrovne šesťmiestnych čísiel je možné porovnávať kódy s opismi tovaru v rámci ďalších podpoložiek. Vyskytujú sa však aj prípady, keď môže byť tovar v rôznych colných oblastiach zatriedený odlišne.


13. Čo znamená skratka DNV?

Sadzby doložky najvyšších výhod (DNV) znamenajú bežné colné sadzby použiteľné pre všetky krajiny v prípade, že sa nepoužije všeobecná sadzba (GEN). Sadzby DNV, bežne používané medzi členmi WTO, možno takisto použiť medzi krajinami, ktoré nie sú členmi WTO. V rámci dvojstranných alebo viacstranných dohôd o voľnom obchode alebo systémoch všeobecných colných preferencií (GSP) možno poskytnúť preferenčné sadzby. Niektoré krajiny takisto používajú všeobecnú sadzbu (GEN) na všetok tovar, ktorý nepochádza z krajín, na ktoré sa vzťahuje doložka najvyšších výhod, alebo na tovar neznámeho alebo neistého pôvodu. Takéto všeobecné sadzby môžu byť významne vyššie ako sadzby DNV.


14. Čo znamenajú pojmy „ad valorem“ a „osobitné sadzby“?

Colné sadzby sa môžu stanoviť percentuálne z hodnoty dovážaného tovaru (sadzba ad valorem) alebo sa môžu vypočítať napr. z množstva, hmotnosti či objemu tovaru (osobitná sadzba). Existujú takisto kombinácie sadzieb ad valorem a osobitných sadzieb označované ako zložené sadzby. Väčšina krajín ale primárne využíva sadzby ad valorem.


15. Čo je „hodnota po zaplatení cla“ (duty paid value)?

Mnoho daní sa vypočítava na základe hodnoty výrobku po tom, ako sa stanovili a uplatnili clá. Ak je teda clo alebo colná hodnota výrobku 100 dolárov a clo je stanovené na 10 %, predstavuje splatné clo 10 dolárov. Hodnota po zaplatení cla je súčet colnej hodnoty (100 dolárov) a splatného colného poplatku (10 dolárov) a predstavuje spolu 110 dolárov.


16. Čo je dumping?

Dumping je neformálny názov pre predaj výrobku v cudzej krajine za nižšiu cenu, než a) cena v domácej krajine alebo b) náklady na výrobu výrobku. Väčšina krajín považuje dumping určitých výrobkov za nezákonný a obvykle chce svoje vlastné odvetvie pred podobnou hospodárskou súťažou chrániť. V prípade podozrivo lacných dovozov sa ukladajú antidumpingové clá, aby sa zvýšila cena týchto dovážaných výrobkov v dovážajúcich krajinách, a tak bol miestny priemysel chránený pred nespravodlivou hospodárskou súťažou.


17. Čo sú vyrovnávacie clá?

Vyrovnávacie clá, takisto označovaná ako antisubvenčné clá, sú dovozné clá uložené podľa pravidiel Svetovej obchodnej organizácie (WTO) na účely vyrovnania negatívnych účinkov subvencií. Ukladajú sa po tom, ako sa inšpekciou zistí, že cudzia krajina subvencuje svoj vývoz, a tým predstavuje ujmu domácim výrobcom v dovážajúcej krajine.


18. Čo sú Incoterms?

Incoterms® predstavujú súbor pravidiel vymedzujúcich zodpovednosť predajcov a kupujúcich za dodávku tovaru podľa predajných zmlúv pre medzinárodný aj domáci obchod. Zverejňuje ich Medzinárodná obchodná komora (ICC) a bežne sa/vo veľkej miere sa využívajú v medzinárodných obchodných transakciách. Najnovšie znenie Incoterms®, Incoterms ® 2010, bolo uverejnené v septembri 2010 a nadobudlo účinnosť 1. januára 2011. Dve hlavné kategórie Incoterms® 2010 sú v súčasnosti usporiadané podľa druhov dopravy. Nové skupiny, používané v medzinárodných aj domácich zmluvách, majú zjednodušiť prípravu zmlúv a predísť nedorozumeniu tým, že sa nimi jasne stanovia povinnosti kupujúcich a predajcov.

  • Skupina 1. Incoterms®, ktoré sa vzťahujú na všetky druhy dopravy, sú:
    • Ex Works (EXW): Predajca splní svoje povinnosti tým, že má tovar k dispozícii pre kupujúceho na vyzdvihnutie vo svojich priestoroch alebo na inom označenom mieste (napr. továreň, sklad atď.). Kupujúci nesie všetky riziká a náklady od vyzdvihnutia výrobkov v mieste predajcu až kým výrobky nie sú dodané do jeho priestorov. Predajca nijako nezodpovedá za náklad tovaru, či za jeho preclenie na účely vývozu.
    • Vyplatené dopravcovi (FCA): Predajca dodá tovar preclený na vývoz dopravcovi, ktorého určí kupujúci alebo iná strana s právomocou vyzdvihnúť tovar v priestoroch predajcu alebo na inom označenom mieste. Kupujúci preberá všetky riziká a náklady súvisiace s dodaním tovaru na miesto konečného určenia vrátane prepravy po dodaní dopravcovi a colných poplatkov za dovoz tovaru do cudziny.
    • Preprava platená do (CPT): Predajca preclí tovar na vývoz a dodá ho dopravcovi alebo inej osobe stanovenej predajcom na označenom mieste odoslania. Predajca je zodpovedný za dopravné náklady súvisiace s dodaním tovaru na označené miesto určenia, ale nie je zodpovedný za zabezpečenie poistenia.
    • Preprava a poistenie platené do (CIP): Predajca preclí tovar na vývoz a dodá ho dopravcovi alebo inej osobe stanovenej predajcom na označenom mieste odoslania. Predajca je zodpovedný za prepravné náklady súvisiace s dodaním tovaru a zabezpečí minimálne poistné krytie do označeného miesta určenia.
    • S dodaním na terminál (DAT): Predajca preclí tovar na vývoz a nesie všetky riziká a náklady spojené s dodaním tovaru a jeho vykládkou na terminál v označenom prístave či na mieste určenia. Kupujúci nesie všetky náklady a riziká od tohto okamihu vrátane preclenia tovaru na dovoz do označenej krajiny určenia.
    • S dodaním na miesto (DAP): Predajca preclí tovar na vývoz a nesie všetky riziká a náklady spojené s dodaním tovaru na označené miesto určenia bez vykládky. Kupujúci nesie všetky náklady a riziká spojené s vykládkou tovaru a jeho preclením na dovoz do označenej krajiny určenia.
    • S dodaním clo platené (DDP): Predajca nesie všetky riziká a náklady spojené s dodaním tovaru na označené miesto určenia, pripraveného na vyloženie a precleného na dovoz.
  • Skupina 2. Podmienky Incoterms®, ktoré sa vzťahujú iba na námornú a vnútrozemskú vodnú dopravu, sú:
    • Vyplatené k boku lode (FAS): Predajca preclí tovar na vývoz a dodá ho k boku lode v označenom prístave odoslania. Kupujúci preberá od tohto okamihu všetky riziká/náklady.
    • Vyplatené na loď (FOB): Predajca preclí tovar na vývoz a dodá ho na loď v označenom prístave odoslania. Kupujúci preberá od tohto okamihu všetky riziká/náklady.
    • Náklady a prepravné (CFR): Predajca preclí tovar na vývoz a dodá ho na loď v označenom prístave odoslania. Predajca nesie náklady za prepravné do označeného prístavu. Kupujúci preberá všetky riziká, odkedy je tovar dodaný na palubu lode v prístave odoslania.
    • Náklady, poistenie a prepravné (CIF): Predajca preclí tovar na vývoz a dodá ho na loď v označenom prístave odoslania. Predajca nesie náklady za prepravné a poistenie do označeného prístavu. Požiadavka na poistenie zo strany predajcu je iba na minimálne poistné krytie. Kupujúci nesie všetky náklady súvisiace s vykládkou tovaru v označenom prístave určenia a s jeho colným odbavením na dovoz. Zodpovednosť za riziká prechádza z predajcu na kupujúceho, hneď ako je tovar na palube v prístave odoslania.

19. Skratky používané v databáze prístupu na trh

DNV Sadzby doložky najvyšších výhod (DNV) znamenajú bežné colné sadzby použiteľné pre všetky krajiny. Tieto sadzby, bežne používané medzi členmi WTO, možno takisto použiť medzi krajinami, ktoré nie sú členmi WTO.
GEN Všeobecné sadzby (GEN) sa môžu použiť na všetok tovar, ktorý nepochádza z krajín, na ktoré sa vzťahuje doložka najvyšších výhod, alebo na tovar neznámeho alebo neistého pôvodu.
VSP Všeobecný systém preferencií (VSP) umožňuje osobitné nižšie colné sadzby pre rozvojové krajiny.
LDC Najmenej rozvinuté krajiny (LDC) sú najchudobnejšie rozvojové krajiny, ktoré získajú prístup bez kvót a bez ciel na všetky dovozy do EÚ.
Európska únia (EÚ) je medzinárodná organizácia 28 európskych členských štátov EÚ, ktoré tvoria colnú úniu a jednotný trh. Tovar pochádzajúci z EÚ je oprávnený na preferenčné sadzby uvedené v príslušnom stĺpci oddielu sadzieb, pričom je nutné predložiť príslušné doklady o preferenčnom pôvode.


20. Čo sú sanitárne a fytosanitárne opatrenia?

Sanitárne a fytosanitárne opatrenia zahŕňajú všetky príslušné zákony, vyhlášky, predpisy, požiadavky a postupy, ktoré sa zvyčajne uplatňujú na zvieratá a rastliny, ako aj na výrobky z nich získané, a majú tak vplyv predovšetkým na poľnohospodárstvo a rybolov. Podľa dohody WTO o uplatňovaní sanitárnych a fytosanitárnych opatrení môžu byť sanitárne a fytosanitárne opatrenia uplatňované na ochranu života alebo zdravia ľudí, zvierat a rastlín na území krajiny pred rizikami, za ktorými stoja škodcovia rastlín (hmyz, baktérie, vírus), prídavné látky, reziduá (pesticídov alebo veterinárnych liečiv), kontaminujúce látky (ťažké kovy), toxíny alebo choroboplodné zárodky v potravinách, nápoje alebo krmivá a choroby prenášané zvieratami.


21. Ako možno nahlásiť problémy, s ktorými ste sa stretli na trhoch mimo EÚ?

Použite online formulár „Nahlásenie prekážky obchodu“ (Report export barriers). Ak predložíte GR pre obchod dôkaz o prekážke prístupu na trh, budeme sa vašim problémom zaoberať a stanovíme vhodný postup. K dispozícii je niekoľko spôsobov, ako problém riešiť, od neformálnych dvojstranných kontaktov po konanie prostredníctvom mechanizmu WTO na riešenie sporov. Európske podniky hrajú v tomto procese kľúčovú úlohu. Databáza o prístupe na trh je preto interaktívna a Komisia je pripravená vypočuť si vaše sťažnosti, otázky a návrhy týkajúce sa otázok prístupu na trh, online či inými prostriedkami.

Musíme vedieť:

o akýchkoľvek obmedzeniach obchodu, ktoré ešte nie sú zahrnuté do databázy „prekážok obchodu“. Čím viac informácií nám poskytnete o problémoch týkajúcich sa prístupu na trh, vrátane ich hospodárskeho vplyvu, tým efektívnejšie budeme môcť navrhnúť opatrenia na ich vyriešenie.


22. Ako EÚ odstraňuje obchodné bariéry?

Po vykonaní dôkladnej analýzy každej konkrétnej prekážky, vrátane posúdenia pákového efektu a hospodárskeho vplyvu, určí Komisia vhodnú stratégiu na odstránenie prekážok. Na tieto účely možno uvažovať o týchto krokoch:

  • diplomatické demarše s veľvyslanectvami v Bruseli a prostredníctvom delegácií EÚ v tretích krajinách, dvojstranné zasadnutia v rámci výborov WTO v Ženeve, osobitné obchodné otázky na plenárnych zasadnutiach výborov WTO a formálne riešenie sporov v rámci WTO;
  • rokovania o pristúpení k WTO;
  • predkladanie písomných pripomienok k opatreniam oznámeným tretími krajinami v rámci oznamovacieho postupu WTO, požiadavky na transparentnosť napr. dohody o uplatňovaní sanitárnych a fytosanitárnych opatreniach a o technických prekážkach obchodu;
  • aktívna účasť na medzinárodnej normalizačnej práci, napr. v rámci Svetovej organizácie pre zdravie zvierat (OIE) (pre choroby zvierat), Potravinového kódexu (pre bezpečnosť potravín), Medzinárodného dohovoru o ochrane rastlín (IPPC) (pre záležitosti týkajúce sa zdravia rastlín);
  • rokovania o rozšírení EÚ;
  • vykonávanie existujúcich dvojstranných dohôd a dvojstranných dialógov s tretími krajinami;
  • rokovania o nových dohodách o voľnom obchode a ďalších príslušných dohodách;
  • ďalšie obchodné konzultácie.

23. Mám otázku, ktorá nie je medzi často kladenými otázkami!

Prostredníctvom kontaktného formulára možno podať žiadosť o podrobné informácie týkajúce sa použitia internetových stránok databázy prístupu na trh alebo konkrétnych situácií, s ktorými sa vývozcovia stretli. Vašou otázkou sa bude zaoberať asistenčná služba pre prístup na trh.

© A service provided by DG Trade, European Commission 

Podatkovna zbirka o dostopu na trge (MADB) – Pogosto zastavljena vprašanja

1. Kaj je podatkovna zbirka o dostopu na trge?
2. Kako si lahko pomagam s podatkovno zbirko o dostopu na trge?
3. Kje lahko najdem informacije o carinskih dajatvah pri uvozu v EU?
4. Ali je zbirka plačljiva in ali jo lahko uporablja kdorkoli?
5. Ali obstajajo omejitve pri uporabi?
6. Sem v EU. Zakaj nimam dostopa do oddelkov „Tarife“ ali „Postopki in formalnosti“?
7. Sem uradni zastopnik države članice, dejaven v državi, ki ni članica EU. Kako lahko dostopam do oddelkov „Tarife“ ali „Postopki in formalnosti“?
8. Dobim sporočilo: „Access is not allowed from an open proxy server“ (Dostop z odprtega strežnika proxy ni dovoljen). Kaj to pomeni?
9. Kaj je harmonizirani sistem (HS)?
10. Kaj je kombinirana nomenklatura (KN)?
11. Kaj je integrirana tarifa Evropskih skupnosti (TARIC)?
12. Zakaj je uvrstitev HS mojega izdelka v 28 državah članicah EU različna od uvrstitve v tretji državi?
13. Kaj pomeni kratica „MFN“?
14. Kaj pomenita izraza „ad valorem“ in „specifične stopnje“?
15. Kaj je „vrednost po plačani dajatvi“?
16. Kaj je damping?
17. Kaj so izravnalne dajatve?
18. Kaj je Incoterms?
19. Okrajšave, uporabljene v podatkovni zbirki o dostopu na trge
20. Kaj so sanitarni in fitosanitarni ukrepi?
21. Kako lahko prijavim težave na trgih izven EU?
22. Kako lahko EU odpravi trgovinske ovire?
23. Imam vprašanje, ki ni na seznamu pogosto zastavljenih vprašanj!

1. Kaj je podatkovna zbirka o dostopu na trge?

Podatkovna zbirka o dostopu na trge (MADB) je interaktivna in brezplačna spletna storitev, s katero lahko podjetja EU poiščejo informacije o pogojih uvoza za več kot 100 tretjih držav.

Kakšne vrste informacij vsebuje?

  • informacije o uvoznih tarifah in notranjih davkih, ki jih je treba plačati za vsak izdelek in državo;
  • informacije o carinah in uvoznih postopkih, formalnostih in zahtevah, vključno z ustreznimi obrazci, ki jih morate izpolniti;
  • informacije o glavnih trgovinskih ovirah za izvoznike EU v tujini.

2. Kako si lahko pomagam s podatkovno zbirko o dostopu na trge?

Oddelek „Tariffs“ (Tarife) S preprostim vnosom oznake harmoniziranega sistema (HS) izdelka ali poimenovanja izdelka in uporabe opcije „Find code“ (Poišči oznako - če oznake ne poznate) ter z izbiro namembne države, boste izvedeli, katere dajatve in davke je treba plačati za vaš izvoz v določene države, kar vam omogoča izračun končne cene izdelka.

Oddelek „Procedures and Formalities“ (Postopki in formalnosti)
Če želite izvedeti več o zahtevanih postopkih in formalnostih, povezanih s carinjenjem in dostopom na trge določenih držav, kot tudi o zahtevanih obrazcih, kliknite na oddelek „Postopki in formalnosti“. Za pridobitev splošnih informacij o pogojih dostopa na trg izberite namembno državo ali vnesite oznako izdelka za pridobitev uvoznih zahtev za določeni izdelek. Ta oddelek uporabite tudi kot kontrolni seznam dokumentacije, ki jo potrebujete za izvoz.

Oddelek „Statistics“ (Statistični podatki)
V tem oddelku so zbrani statistični podatki za trgovinske tokove med državami članicami EU in državami, ki niso članice EU. Te podatke lahko dobite s preprostim vnosom oznake HS ali poimenovanja izdelka.

Oddelek „Trade Barriers“ (Trgovinske ovire)
Tu boste našli informacije o trgovinskih ovirah, ki lahko vplivajo na vaš izvoz v zadevne države.

Oddelek „SPS“
Ta zbirka je namenjena lažji opredelitvi sanitarnih in fitosanitarnih težav pri izvozu v države, ki niso članice EU, in njihovemu strateškemu reševanju.


3. Kje lahko najdem informacije o carinskih dajatvah pri uvozu v EU?

Informacije o carinskih dajatvah, ki veljajo za uvoz določenega izdelka v EU lahko najdete v poglavju „Import into the EU“ (Uvoz v EU), nato s klikom na „EU tariffs“ (EU tarife) in iskanjem z vnosom oznake izdelka (10-mestno število) in države porekla.


4. Ali je zbirka plačljiva in ali jo lahko uporablja kdorkoli?

Dostop do podatkovne zbirke o dostopu na trge je brezplačen. Vendar pa je dostop do oddelkov „Tarife“ in „Postopki in formalnosti“ omejen na uporabnike iz držav članic Evropske unije in držav pristopnic ali držav kandidatk. S tehničnega stališča to pomeni, da mora biti računalnik, ki ga uporabljate za dostop do oddelkov „Tarife“ in „Postopki in formalnosti“, z internetom povezan prek ponudnika spletnih storitev (ISP) s sedežem v eni od navedenih držav. V nasprotnem primeru dostopa do teh oddelkov ne boste imeli.


5. Ali obstajajo omejitve pri uporabi?

Informacije v oddelkih „Tarife“ ali „Postopki in formalnosti“ ne smejo biti predmet nadaljnje prodaje ali uporabljene za zagotavljanje storitev svetovanja, prerazporeditev, oblikovanja podatkovnih zbirk, shranjevanja, ali v kateri koli drugi namen kot referenca za mednarodne posle uporabnikov v Evropski uniji. Vsaka uporaba v drugačne namene je prepovedana, razen v primeru izrecnega pisnega dovoljenja s strani lastnika podatkov (glej seznam ).

6. Sem v EU. Zakaj nimam dostopa do oddelkov „Tarife“ ali „Postopki in formalnosti“?

Čeprav ste v EU (ali državi pristopnici ali državi kandidatki) ste po vsej verjetnosti z internetom povezani prek strežnika proxy, ki je v državi nečlanici EU. Pri tovrstni tehnični nastavitvi vam dostopa ne moremo odobriti. Ta omejitev izhaja iz licenčnih pogodb, ki smo jih sklenili z našimi zunanjimi izvajalci. Če imate možnost uporabe drugega računalnika, ki je povezan z lokalnim ponudnikom internetnih storitev (ISP) (na primer vaš domači računalnik), boste lahko do informacij v obeh oddelkih dostopali brez težav.


7. Sem uradni zastopnik države članice, dejaven v državi, ki ni članica EU. Kako lahko dostopam do oddelkov „Tarife“ ali „Postopki in formalnosti“?

To je edina situacija, ko lahko Komisija odobri dostop z zagotovitvijo gesel. Ta možnost je na primer na voljo veleposlaništvom in gospodarskim/trgovinskim misijam.


8. Dobim sporočilo: „Access is not allowed from an open proxy server“ (Dostop z odprtega strežnika proxy ni dovoljen). Kaj to pomeni?

To pomeni, da na strežniku proxy, prek katerega ste povezani z internetom, obstaja težava s tehničnimi nastavitvami. Nepooblaščene osebe s celega sveta bi lahko prek vašega strežnika proxy pošiljale zahtevke v našo zbirko, kot da bi prihajale z vašega strežnika proxy. Če bi te zahtevke sprejeli, bi kršili naše pogodbene obveznosti o omejevanju dostopa do določenih oddelkov na uporabnike, ki so v EU in v državah pristopnicah ali državah kandidatkah. Odprt strežnik proxy lahko hekerji zlorabijo tudi za druge namene, kot na primer za plenjenje podatkov ali napade za zavrnitev storitve. Zato je naša politika, da zavračamo zahteve, ki neposredno ali posredno izvirajo iz odprtih strežnikov proxy. Svetujemo vam, da kontaktirate svoj IT oddelek ali svojega ponudnika internetnih storitev (ISP), ki vam lahko pomagata pravilno nastaviti vaš strežnik proxy.


9. Kaj je harmonizirani sistem (HS)?

Harmonizirani sistem poimenovanj in šifrskih oznak blaga (HS) je sistem uvrščanja za blago, ki prek carine vstopa v uvozno državo. Blago, s katerim trgujejo države, je uvrščeno v 97 poglavij. Svetovna carinska organizacija (WCO) redno priporoča preglede sistema HS z upoštevanjem sprememb v tehnologiji in vzorcih trgovanja. Najnovejša različica nomenklature harmoniziranega sistema je začela veljati 1. januarja 2012. Medtem ko večina držav uporablja najnovejšo različico HS, nekatere države še vedno uporabljajo prejšnje različice. Za države, ki uporabljajo enako različico HS je prvih 6 številk enotnih; na primer, HS 2204 10 mora ustrezati oznaki „peneča vina“ v kateri koli državi, ki uporablja trenutno različico HS.


10. Kaj je kombinirana nomenklatura (KN)?

Vso blago, uvoženo v EU ali izvoženo iz EU, se mora uvrstiti za carinske namene. Vsakemu posameznemu izdelku je dodeljena posebna oznaka uvrstitve. Kombinirana nomenklatura (KN) določa splošna pravila za uvrstitev blaga z 8-mestnimi oznakami in je posodobljena vsako leto. Določena je na podlagi harmoniziranega sistema (HS). Kombinirana nomenklatura vsebuje: (a) nomenklaturo harmoniziranega sistema; (b) pododdelke Skupnosti navedene nomenklature, imenovane ,tarifne podštevilke KN‘; (c) predhodne predpise, dodatne opombe k oddelkom ali poglavjem in opombe, ki se nanašajo na tarifne podštevilke KN. Vsaka tarifna podštevilka KN ima 8-mestno številčno oznako: (a) prvih šest mest označuje številčne oznake, ki se nanašajo na tarifne številke in tarifne podštevilke nomenklature harmoniziranega sistema; (b) sedmo in osmo mesto označujeta tarifne podštevilke KN.


11. Kaj je integrirana tarifa Evropskih skupnosti (TARIC)?

Oznaka TARIC (integrirana tarifa Evropskih skupnosti) je namenjena prikazu različnih pravil, ki veljajo za določene izdelke pri uvozu v EU. To vključuje določbe harmoniziranega sistema (HS) in kombinirane nomenklature (KN), ter tudi dodatne določbe, opredeljene v zakonodaji Skupnosti, kot na primer opustitve dajatev, tarifne kvote in tarifne preferenciale, ki se uporabljajo za večino trgovskih partnerjev Skupnosti. Pri uvozu v EU je treba 10-mestno oznako TARIC uporabiti v carinskih deklaracijah.


12. Zakaj je uvrstitev HS mojega izdelka v 28 državah članicah EU drugačna od uvrstitve v tretji državi?

Uvrstitev HS je enotna za vse države samo v prvih 6 številkah. Vsaka država lahko nadalje razčleni 6-mestno oznako, za bolj natančno poimenovanje izdelka. Osem številk je ponavadi dovolj za carinske namene, nekatere države pa lahko zahtevajo tudi devet, deset ali več številk za popolno poimenovanje določenega izdelka, ki se uvaža. Vendar lahko istih 8 številk predstavlja različne izdelke v različnih državah. Na primer, oznaka 2001 90 30 v uvrstitvi EU-28 označuje „sladko koruzo“, medtem ko v uvrstitvi ZDA označuje „fižol“. Praviloma se tarifna nomenklatura primerja samo v prvih 6 številkah. Če pa gre za drugačno različico harmoniziranega sistema, je ta primerjava omejena. Na podlagi prvih 6 številk je mogoče razbrati sorodne oznake s primerjavo poimenovanja blaga v nadaljnjih tarifnih podštevilkah. Vendar obstajajo tudi primeri, v katerih je blago uvrščeno različno na različnih carinskih področjih.


13. Kaj pomeni kratica „MFN“?

Stopnje za države z največjimi ugodnostmi (MFN) so redne carinske stopnje, ki se uporabljajo za vse države, za katere ni določena splošna stopnja (GEN). Stopnje MFN se večinoma uporabljajo med državami članicami STO, a niso omejene na članstvo v STO. Tovrstne stopnje se lahko odobrijo v okviru dvostranskih ali večstranskih sporazumov o prosti trgovini ali splošnega sistema preferencialov (GSP). Določene države uporabljajo tudi splošno stopnjo (GEN) za vse izdelke, ki izvirajo iz držav, ki ne spadajo v sistem MFN, ali za blago neznanega ali dvomljivega porekla. Tovrstne splošne stopnje so lahko znatno višje od stopenj MFN.


14. Kaj pomenita izraza „ad valorem“ in „specifične stopnje“?

Stopnje dajatev se lahko izračunavajo na podlagi odstotka vrednosti blaga, ki se uvaža (stopnja ad valorem), ali pa so določene kot znesek, izračunan na primer na podlagi števila, teže ali prostornine blaga (specifična stopnja). Obstajajo tudi kombinacije stopenj ad valorem in specifičnih stopenj, ki se imenujejo kombinirane dajatve. Vendar večina držav uporablja stopnje ad valorem.


15. Kaj je „vrednost po plačani dajatvi“?

Veliko davkov je določenih na podlagi vrednosti izdelka po izračunu in uporabi carinske dajatve. Če je torej carinska vrednost izdelka 100 dolarjev in je carinska dajatev določena na 10 %, je vrednost plačljive carinske dajatve 10 dolarjev. Vrednost po plačani dajatvi je vsota carinske vrednosti blaga (100 dolarjev) in plačljive carinske dajatve (10 dolarjev), kar pomeni 110 dolarjev.


16. Kaj je damping?

Damping je neuradni naziv prakse prodaje izdelka v tuji državi po nižji ceni od (a) cene, določene na domačem trgu, ali (b) stroškov proizvodnje izdelka. V večini držav je tovrstna praksa nezakonita in v večini primerov države zaščitijo domačo industrijo pred tovrstno konkurenco. Protidampinške dajatve se uvedejo na uvožene izdelke s sumljivo nizkimi cenami, da bi zvišali njihovo ceno v državi uvoznici in s tem zaščitili lokalno industrijo pred nelojalno konkurenco.


17. Kaj so izravnalne dajatve?

Izravnalne dajatve (CVD) ali protisubvencijske dajatve so uvozne dajatve, uvedene v skladu s pravili Svetovne trgovinske organizacije (STO) za nevtralizacijo negativnih učinkov subvencij. Uvedejo se po preiskavi, v kateri se ugotovi, da tuja država subvencionira svoj izvoz in s tem škodi domačim proizvajalcem v državi uvoznici.


18. Kaj je Incoterms?

Incoterms® je niz pravil, ki opredeljujejo odgovornosti prodajalcev in kupcev pri dostavi blaga na podlagi prodajnih pogodb za mednarodno in domačo trgovino. Objavi jih Mednarodna trgovinska zbornica in se obsežno uporabljajo pri mednarodnih poslovnih transakcijah. Zadnja različica pravil Incoterms®, Incoterms® 2010, je bila objavljena septembra 2010 in je začela veljati 1. januarja 2011. Glavni dve kategoriji Incoterms® 2010 sta zdaj določeni na podlagi načina prevoza. Namen nove organizacije po skupinah, ki se zdaj uporablja tako za mednarodne, kot za nacionalne pogodbe, je poenostaviti pripravo pogodb in preprečiti nesporazume z jasno določitvijo obveznosti kupcev in prodajalcev.

  • Skupina 1: Incoterms®, ki veljajo za kateri koli način prevoza, so:
    • Ex Works – franko tovarna (EXW): Prodajalec izpolni svoje obveznosti do kupca z omogočanjem prevzema blaga v njegovih prostorih ali na drugem dogovorjenem kraju (na primer v tovarni, skladišču, itd.). Kupec prevzame vsa tveganja in stroške od prevzema blaga na prodajnem mestu do dostave blaga na namembno lokacijo. Prodajalec nima obveznosti natovarjanja blaga za izvoz ali urejanja carinskih formalnosti v zvezi z njim.
    • Free Carrier – franko prevoznik (FCA): Prodajalec dostavi ocarinjeno blago za izvoz prevozniku, ki ga določi kupec, ali drugi stranki, pooblaščeni za prevzem blaga v prostorih prodajalca ali na drugem dogovorjenem kraju. Kupec prevzame vsa tveganja in stroške v zvezi z dostavo blaga na namembni kraj, vključno s prevozom po dostavi prevozniku in vsemi carinskimi pristojbinami, zaračunanimi za uvoz izdelka v tujo državo.
    • Carriage Paid To – prevoz plačan do (CPT): Prodajalec poskrbi za carinske formalnosti blaga za izvoz in ga dostavi prevozniku ali drugi stranki, ki jo izbere prodajalec, na dogovorjeni kraj odpreme. Prodajalec je odgovoren za stroške prevoza, povezane z dostavo blaga na dogovorjeni namembni kraj, ni pa dolžan poskrbeti za zavarovanje.
    • Carriage and Insurance Paid To – prevoz in zavarovanje plačana do (CIP): Prodajalec poskrbi za carinske formalnosti blaga za izvoz in ga dostavi prevozniku ali drugi stranki, ki jo izbere prodajalec, na dogovorjeni kraj odpreme. Prodajalec je odgovoren za stroške prevoza, povezane z dostavo blaga, ter za osnovno zavarovanje blaga do dogovorjenega namembnega kraja.
    • Delivered at Terminal – dobavljeno na terminalu (DAT): Prodajalec poskrbi za carinske formalnosti blaga za izvoz ter prevzame vsa tveganja in stroške, povezane z dostavo in razkladanjem blaga v dogovorjenem pristanišču ali namembnem kraju. Kupec je odgovoren za vse stroške in tveganja od te točke naprej, vključno s carinjenjem blaga za uvoz v dogovorjeno namembno državo.
    • Delivered at Place – dobavljeno na kraju (DAP): Prodajalec poskrbi za carinske formalnosti blaga za izvoz ter prevzame vsa tveganja in stroške, povezane z dostavo blaga na dogovorjeni namembni kraj, brez razkladanja. Kupec je odgovoren za vse stroške in tveganja, povezane z razkladanjem in carinskimi postopki za uvoz blaga v dogovorjeno namembno državo.
    • Delivered Duty Paid – dobavljeno ocarinjeno (DDP): Prodajalec prevzame vsa tveganja in stroške, povezane z dostavo blaga na dogovorjeni namembni kraj, pripravljenega za razkladanje in ocarinjenega za uvoz.
  • Skupina 2: Incoterms®, ki veljajo izključno za prevoz po morju in celinskih plovnih poteh, so:
    • Free Alongside Ship – franko ob ladijski bok (FAS): Prodajalec poskrbi za carinske formalnosti blaga za izvoz in ga dostavi, ko je to dostavljeno ob ladijski bok v dogovorjenem pristanišču odpreme. Kupec prevzame vsa tveganja/stroške za blago od te točke naprej.
    • Free on Board – franko na ladijski krov (FOB): Prodajalec poskrbi za carinske formalnosti blaga za izvoz in ga dostavi, ko je to na ladijskem krovu v dogovorjenem pristanišču odpreme. Kupec prevzame vsa tveganja/stroške za blago od te točke naprej.
    • Cost and Freight – stroški in prevoznina (CFR): Prodajalec poskrbi za carinske formalnosti blaga za izvoz in ga dostavi, ko je to na ladijskem krovu v pristanišču odpreme. Prodajalec prevzame stroške prevoza do dogovorjenega namembnega pristanišča. Kupec prevzame vsa tveganja za blago od trenutka, ko je blago dostavljeno na ladijski krov v pristanišču odpreme.
    • Cost, Insurance, and Freight – stroški, zavarovanje in prevoznina (CIF): Prodajalec poskrbi za carinske formalnosti blaga za izvoz in ga dostavi, ko je to na ladijskem krovu v pristanišču odpreme. Prodajalec prevzame stroške prevoza in zavarovanja do dogovorjenega namembnega pristanišča. Prodajalec je dolžan zagotoviti samo osnovno zavarovanje. Kupec je odgovoren za vse stroške, povezane z razkladanjem blaga v dogovorjenem namembnem pristanišču in carinjenjem blaga za uvoz. Tveganje se od prodajalca prenese na kupca v trenutku, ko je blago na ladijskem krovu v pristanišču odpreme.

19. Okrajšave, uporabljene v podatkovni zbirki o dostopu na trge

MFN Stopnje za države z največjimi ugodnostmi (MFN) so redne carinske stopnje, ki veljajo za vse države. Ponavadi veljajo za države članice STO, a se lahko uporabljajo tudi za države, ki niso članice STO.
GEN Splošne stopnje (GEN) se lahko uporabljajo za vso blago s poreklom iz držav, ki ne spadajo v okvir MFN, ali za blago neznanega ali dvomljivega porekla.
GSP Splošni sistem preferencialov (GSP) omogoča posebne, nižje stopnje dajatev, ki veljajo za države v razvoju.
NRD Najmanj razvite države (NRD) so najrevnejše države v razvoju, za katere velja uvoz v EU brez tarif in kvot EU za vse izdelke.
EU Evropska unija (EU) je mednarodna organizacija z 28 evropskimi državami članicami, ki skupaj tvorijo carinsko unijo in enotni trg. Blago s poreklom iz EU je upravičeno do preferenčnih stopenj, navedenih v ustreznem stolpcu oddelka „Tarife“, pod pogojem, da se pri uvozu predloži ustrezno potrdilo o preferenčnem izvoru.


20. Kaj so sanitarni in fitosanitarni (SPS) ukrepi?

Sanitarni in fitosanitarni (SPS) ukrepi vključujejo vso ustrezno zakonodajo, uredbe, predpise, zahteve in postopke, ki se običajno uporabljajo za živali in rastline ter proizvode iz živali in rastlin, zaradi česar se nanašajo predvsem na kmetijsko in ribiško industrijo. V skladu s Sporazumom STO o uporabi sanitarnih in fitosanitarnih ukrepov se SPS ukrepi uporabljajo za zaščito življenja ljudi, živali in rastlin na ozemlju države pred tveganji, ki so posledica rastlinskih škodljivcev (žuželk, bakterij, virusov), aditivov, ostankov (pesticidov ali veterinarskih zdravil), onesnaževalcev (težkih kovin), strupov ali organizmov, ki povzročajo bolezni, v hrani, pijači ali krmi ter bolezni, ki jih prenašajo živali.


21. Kako lahko prijavim težave na trgih izven EU?

Uporabite spletni obrazec „Prijavi izvozne ovire“ v podatkovni zbirki o dostopu na trge. Po prejemu dokazil o ovirah dostopa na trg bo GD za trgovino preučil vašo težavo in določil ustrezen ukrep. Na voljo je več različnih načinov obravnave težav, od neformalnih dvostranskih pogajanj do reševanja spora v okviru mehanizma za reševanje sporov STO. Evropska podjetja imajo ključno vlogo v tem procesu. Podatkovna zbirka o dostopu na trge je interaktivno orodje, zato lahko Komisiji vedno pošljete pritožbe, vprašanja ali predloge glede podatkovne zbirke, in sicer prek spleta ali na kateri koli drug način.

Vedeti moramo:

za kakršne koli trgovinske omejitve, ki še niso vključene v zbirko podatkov o „trgovinskih ovirah“. Več podatkov nam pošljete o težavah dostopa na trge, vključno z ekonomskim učinkom, učinkoviteje bomo lahko oblikovali ukrepe za njihovo razrešitev.


22. Kako lahko EU odpravi trgovinske ovire?

Po podrobni analizi vsake posamezne ovire, ki vključuje oceno vzvoda in gospodarskega vpliva, Komisija določi ustrezno strategijo za odpravo ovire. V ta namen so predvideni naslednji ukrepi:

  • diplomatski ukrepi prek veleposlaništev v Bruslju in delegacij EU v tretjih državah, dvostranska srečanja ob robu zasedanj odborov STO v Ženevi, specifična trgovinska vprašanja na plenarnih zasedanjih odborov STO in formalno reševanje sporov v okviru STO;
  • pogajanja o pristopu k STO;
  • predložitev pisnih pripomb k ukrepom tretjih držav, priglašenih v okviru priglasitvenega postopka STO, obveznosti glede preglednosti, na primer iz Sporazuma o uporabi sanitarnih in fitosanitarnih ukrepov ali Sporazuma o tehničnih ovirah v trgovini;
  • aktivna udeležba pri oblikovanju mednarodnih standardov, na primer Mednarodne organizacije za zdravje živali (OIE) (za živalske bolezni), Codex Alimentarius (za varnost hrane) ter Mednarodne konvencije o varstvu rastlin (IPPC) (za zdravje rastlin);
  • pogajanja o širitvi EU;
  • izvajanje obstoječih dvostranskih sporazumov in dvostranskih regulativnih dialogov s tretjimi državami;
  • pogajanja o novih sporazumih o prosti trgovini in drugih ustreznih sporazumih;
  • ostala trgovinska posvetovanja.

23. Imam vprašanje, ki ni na seznamu pogosto zastavljenih vprašanj

S kontaktnim obrazcem lahko vložite zahtevo za podrobne informacije o uporabi spletišča podatkovne zbirke o dostopu na trge ali o dejanskih situacijah, s katerimi se soočajo izvozniki. Vašo zahtevo bo obravnavala služba za pomoč uporabnikom podatkovne zbirke o dostopu na trge.

© A service provided by DG Trade, European Commission 

Databasen för marknadstillträde (MADB) – Vanliga frågor

1. Vad är databasen för marknadstillträde?
2. Hur kan databasen för marknadstillträde hjälpa mig?
3. Hur hittar jag information om tullar vid import till EU?
4. Kostar det något att använda databasen? Kan vem som helst använda den?
5. Finns det några begränsningar för användningen?
6. Jag befinner mig inom EU. Varför kommer jag inte åt avdelningarna Tariffs och Procedures and Formalities?
7. Jag är officiell företrädare för en medlemsstat och jag arbetar i ett land utanför EU. Hur kan jag komma åt avdelningarna Tariffs och Procedures and Formalities?
8. Jag får meddelandet ”Access is not allowed from an open proxy server” (Åtkomst medges inte från en öppen proxyserver). Vad betyder det?
9. Vad innebär Harmoniserade systemet (HS)?
10. Vad är Kombinerade nomenklaturen (KN)?
11. Vad är Europeiska gemenskapernas integrerade tulltaxa (Taric)?
12. Varför är produktens HS-klassificering inte den samma i medlemsstaterna jämfört med länder utanför EU?
13. Vad står MFN (MGN) för?
14. Vad innebär termerna ad valorem och specifik tull?
15. Vad är värde efter tull?
16. Vad är dumpning?
17. Vad är utjämningstullar?
18. Vad är Incoterms®?
19. Förkortningar som används i databasen för marknadstillträde
20. Vad är sanitära och fytosanitära åtgärder?
21. Hur kan man anmäla problem på marknader utanför EU?
22. Hur kan EU undanröja handelshinder?
23. Jag hittar inte svaret på min fråga här.

1. Vad är databasen för marknadstillträde?

Databasen för marknadstillträde är en interaktiv, kostnadsfri onlinetjänst där EU-företag kan få information om importvillkor för över 100 tredjeländer.

I databasen hittar du information om

  • importtullar och andra interna skatter som ska betalas per produkt och per land,
  • tull- och importförfaranden, formaliteter och krav samt exempel på de formulär som måste fyllas i,
  • de viktigaste handelshindren som EU:s exportörer stöter på.

2. Hur kan databasen för marknadstillträde hjälpa mig?

Avdelningen Avgifter (Tariffs) I den här avdelningen kan du få reda på vilka tullar och skatter du ska betala för exporten till olika länder och här kan du också räkna ut kostnaden. Skriv in produktens HS-kod (Harmoniserat system) och välj det land du vill exportera till. Om du inte vet HS-koden klickar du på Find code och skriver in produktbeskrivningen.

Avdelningen Förfaranden och formaliteteter (Procedures and Formalities)
I avdelningarna Procedures and Formalities hittar du information om de förfaranden och formaliteteter som krävs i olika länder i fråga om tullklarering och marknadstillträde, och vilka blanketter du måste fylla i. För att få allmän information om villkoren för marknadstillträde väljer du det land du vill exportera till, och om du vill veta produktspecifika importkrav lägger du också till produktkoden. Du kan även använda detta som checklista för att vara säker på att du har med alla handlingar som krävs.

Avdelningen Statistik (Statistics)
I avdelningen Statistics får du en översikt över handeln mellan EU och länder utanför unionen med olika produkter. Ange bara en HS-kod eller produktbeskrivning.

Avdelningen Handelshinder (Trade Barriers)
Här hittar du information om handelshinder som kan påverka exporten till de berörda länderna.

Avdelningen Sanitära och fytosanitära handelshinder (SPS)
Denna databas är uppbyggd för att göra det lättare att identifiera och hantera sanitära och fytosanitära handelshinder vid export från länder utanför EU.


3. Hur hittar jag information om tullar vid import till EU?

Om du vill ha information om vilka tullar som tillämpas för en viss produkt som importeras till EU, går du till kapitlet Import into the EU och klickar sedan på EU tariff. Gör en sökning genom att skriva in produktkoden (10 siffror) och ursprungslandet.


4. Kostar det något att använda databasen? Kan vem som helst använda den?

Det är gratis att använda databasen. Informationen i Tariffs och Procedures and Formalities är dock endast tillgänglig för användare med uppkoppling från länder i Europeiska unionen och från anslutnings- eller kandidatländerna. Om den dator du använder inte är uppkopplad till internet via en internetleverantör i något av de länderna, har du inte för något ändamål tillgång till data i avdelningarna Tariffs och Procedures and Formalities.


5. Finns det några begränsningar för användningen?

Informationen i avdelningarna Tariffs och Procedures and Formalities får inte användas för återförsäljning eller för rådgivning, spridning, uppbyggnad av databaser, lagring eller för något annat ändamål än som information till stöd för användarens egna internationella företagsaffärer i Europeiska unionen. All annan användning är förbjuden om den inte uttryckligen godkänts skriftligen av ägaren till uppgifterna (se förteckning här ).

6. Jag befinner mig inom EU. Varför kommer jag inte åt avdelningarna Tariffs och Procedures and Formalities?

Det beror förmodligen på att din internetanslutning går igenom en proxyserver i ett tredjeland, även om du själv befinner dig inom EU (eller i ett anslutnings- eller kandidatland). Då kan vi inte ge dig tillträde till de avdelningarna. Vi måste ha denna begränsning på grund av de licensavtal vi har med våra externa parter. Om du har möjlighet att använda en annan dator (t.ex. din hemdator) som är ansluten till en lokal internetleverantör, bör du utan problem kunna få tillgång till informationen i båda avdelningarna.


7. Jag är officiell företrädare för en medlemsstat och jag arbetar i ett land utanför EU. Hur kan jag komma åt avdelningarna Tariffs och Procedures and Formalities?

Det här är den enda situation där kommissionen får lov att bevilja tillträde med lösenord. Denna möjlighet finns för exempelvis ambassader och ekonomiska/kommersiella beskickningar.


8. Jag får meddelandet ”Access is not allowed from an open proxy server” (Åtkomst medges inte från en öppen proxyserver). Vad betyder det?

Det betyder att den proxyserver som du använder för att ansluta till internet har ett tekniskt konfigurationsproblem. Obehöriga personer, var som helst i världen, kan använda din proxy för att skicka frågor till vår databas som om de kom från din proxyserver. Om vi accepterar dessa frågor fullgör vi inte våra avtalsenliga skyldigheter att begränsa tillträdet till vissa avdelningar till användare inom EU och anslutnings- eller kandidatländerna. Tänk också på att om du har en öppen proxy kan den missbrukas av hackare, för exempelvis dataplundring eller överbelastningsattacker. Kommissionens policy är därför att avvisa direkta eller indirekta begäranden från öppna proxies. Vi råder dig att ta kontakt med din IT-avdelning eller internetleverantör för att ändra konfigureringen av proxyn korrekt.


9. Vad innebär Harmoniserade systemet (HS)?

Systemet för harmoniserad varubeskrivning och kodifiering (HS) är ett system för klassificering av varor som förs in i ett importland genom tullen. De 97 kategorierna kan användas för att klassificera alla produkter som handlas mellan länder. Världstullorganisationen (WCO) föreslår regelbundet ändringar av HS-systemet i takt med förändringar i teknologi eller handelsmönster. Den senaste versionen av det harmoniserade systemets nomenklatur trädde i kraft den 1 januari 2012. De flesta länder använder den senaste versionen av HS, men det finns en del som fortsätter att använda en tidigare version. För länder som använder samma version av HS är de första sex siffrorna de samma. Exempelvis motsvarar HS 2204.10 ”mousserande vin” i alla länder som använder den aktuella versionen av HS.


10. Vad är Kombinerade nomenklaturen (KN)?

Alla varor som importeras till eller exporteras från EU måste klassificeras för tulländamål. Varje separat produkt tilldelas en viss klassificeringskod. I Kombinerade nomenklaturen (KN) fastställs de allmänna reglerna för klassificering av varor med en åttasiffrig kod, och den uppdateras varje år. Koderna fastställs på grundval av det harmoniserade systemet (HS). Kombinerade nomenklaturen ska omfatta a) Harmoniserade systemets nomenklatur, b) underavdelningar på unionsnivå till nomenklaturen, så kallade undernummer i KN, samt c) inledande bestämmelser, kompletterande anmärkningar till avdelningar och kapitel och fotnoter som avser undernummer i KN. Varje KN-nummer består av en åttasiffrig kod: a) De första sex siffrorna ska vara de kodnummer som hänvisar till nummer och undernummer i det harmoniserade systemets nomenklatur, och b) den sjunde och åttonde siffran ska vara undernummer i KN.


11. Vad är Europeiska gemenskapernas integrerade tulltaxa (Taric)?

Taric (Europeiska gemenskapernas integrerade tulltaxa) är utformad för att visa de olika regler som gäller för olika produkter när de importeras till EU. I den ingår inte bara bestämmelserna i Harmoniserade systemet (HS) och Kombinerade nomenklaturen (KN) utan även andra bestämmelser i unionslagstiftningen, såsom befrielse från tullar samt tullkvoter och tullförmåner, som finns för de flesta av unionens handelspartners. Vid import till EU ska det 10-siffriga Taricnumret användas i tulldeklarationer.


12. Varför är produktens HS-klassificering inte densamma i medlemsstaterna jämfört med länder utanför EU?

Det är bara de första sex siffrorna i HS-klassificeringen som är de samma för alla länder. Alla länder kan välja att göra ytterligare en uppdelning av den sexsiffriga klassificeringen för att mer specifikt beskriva en produkt. Åtta siffror anses i allmänhet tillräckligt för tulländamål, men i vissa länder kan det krävas nio, tio eller ännu fler siffror för att beskriva en specifik importerad vara. Samma åttasiffriga kod kan stå för olika produkter i olika länder. Exempelvis står 2001.90.30 för ”sockermajs” i EU-ländernas klassificering men för ”bönor” i USA. Tulltaxenomenklaturer bör i allmänhet endast jämföras på sexsiffrig nivå. Om det handlar om olika versioner av Harmoniserade systemet, kan det finnas begränsningar för jämförelsen även på denna nivå. Med utgångspunkt från den sexsiffriga nivån går det att matcha koder genom att jämföra produktbeskrivningarna i undernumren. Det finns också fall då produkter kan få olika klassificering i olika tullområden.


13. Vad står MFN för?

MFN (Most Favoured Nation) står för mest gynnad nation och det är de tulltaxor som tillämpas för alla länder om ingen allmän taxa (General Rate, GEN) tillämpas. MFN-taxor brukar användas mellan WTO-medlemmar men kan också tillämpas mellan länder som inte tillhör WTO. Förmånliga taxor kan tillämpas med bilaterala eller multilaterala frihandelsavtal eller allmänna preferenssystem (Generalised System of Preferences, GSP). Vissa länder tillämpar också en allmän taxa på alla varor som har sitt ursprung i länder som inte omfattas av MFN-behandling eller varor av okänt eller osäkert ursprung. Sådana allmänna taxor kan vara avsevärt högre än MFN-taxor.


14. Vad innebär termerna ad valorem och specifik tull?

Tullsatserna kan grundas på en procentsats av värdet på de varor som importeras (ad valorem-tull, värdetull) eller också kan tullsatsen vara ett visst belopp, till exempel baserat på antal, vikt eller volym av varor (specifik tull). Det finns också kombinationer av värdetullar och specifika tullar som kallas sammansatt tull. De flesta länder använder främst värdetullar.


15. Vad är värde efter tull?

Många tullar beräknas på produktens värde efter det att tullsatsen har fastställts och tillämpats. Om tullvärdet eller det tullpliktiga värdet för en produkt är 100 dollar och tullen bedöms vara 10 %, är den tull som ska betalas 10 dollar. Värdet efter tull är summan av tullvärdet (100 dollar) och den tull som ska betalas (10 dollar), alltså 110 dollar.


16. Vad är dumpning?

Dumpning kallas det informellt när man säljer en produkt i ett annat land till ett pris som är lägre än a) priset på exportörens hemmamarknad eller b) produktens tillverkningskostnad. I de flesta länder är det olagligt att dumpa vissa produkter och man brukar vilja skydda sina egna industrier från sådan konkurrens. Antidumpningsåtgärder införs på importprodukter med misstänkt lågt pris för att priset i importlandet ska höjas och den lokala industrin därmed skyddas från illojal konkurrens.


17. Vad är utjämningstullar?

Utjämningsåtgärder (countervailing duties, CVD), även kallade antisubventionsåtgärder, är importtullar som införs i enlighet med Världshandelsorganisationens bestämmelser för att motverka negativa effekter av subventioner. De införs om en utredning visar att ett land subventionerar sin export och på så sätt skadar inhemska tillverkare i det importerande landet.


18. Vad är Incoterms®?

Incoterms® är en uppsättning regler som fastställer säljarnas och köparnas ansvar för leverans av varor enligt försäljningsavtal för internationell och inhemsk handel. De publiceras av Internationella handelskammaren (ICC) och används i stor omfattning vid internationella affärstransaktioner. Den senaste versionen, Incoterms® 2010, lanserades i september 2010 och trädde i kraft den 1 januari 2011. De två huvudkategorierna i Incoterms® 2010 är numera ordnade efter transportsätt. De nya grupperna används i såväl internationella som inhemska avtal och ska, genom att tydligt fastställa köparnas och säljarnas skyldigheter, förenkla formuleringen av kontrakt och bidra till att undvika missförstånd.

  • Grupp 1. Incoterms® som gäller för alla transportsätt:
    • Fritt fabrik (EXW): Säljaren gör varorna tillgängliga i sina lokaler eller på annan namngiven plats (dvs. en fabrik, ett lager, osv.) där köparen kan hämta dem. Köparen står för alla risker och kostnader från det att produkterna hämtats hos säljaren tills dess att de har levererats till köparens lokaler. Säljaren har ingen skyldighet att lasta varorna eller att exportklarera dem.
    • Fritt transportören (FCA): Säljaren levererar varorna exportklarerade till den transportör som på köparens eller en annan parts uppdrag ska hämta varorna hos säljaren eller på någon annan namngiven plats. Köparen tar på sig alla risker och kostnader i samband med leveransen av varorna till slutdestinationen, inklusive transport efter leverans till transportören och eventuella tullavgifter för att importera produkten till ett annat land.
    • Fraktfritt till (CPT): Säljaren klarerar varorna för export och levererar dem till transportören eller en annan person som säljaren angett på namngiven avsändningsplats. Säljaren ansvarar för transportkostnaderna i samband med leveransen av varor till den namngivna destinationen, men är inte ansvarig för att teckna försäkring.
    • Fraktfritt inklusive försäkring (CIP): Säljaren klarerar varorna för export och levererar dem till transportören eller en annan person som säljaren angett på namngiven avsändningsplats. Säljaren står för transportkostnaderna i samband med leverans av varorna och ska teckna en försäkring med minimitäckning till den namngivna destinationen.
    • Levererat angiven terminal (DAT): Säljaren klarerar varorna för export och står för alla risker och kostnader i samband med leveransen och lossningen av varorna i en namngiven hamn eller destination. Köparen står för alla kostnader och risker från denna punkt inklusive klarering av godset för import i det namngivna destinationslandet.
    • Levererat angiven plats (DAP): Säljaren klarerar varorna för export och står för alla risker och kostnader i samband med leveransen av varorna till en namngiven destination, ej lossade. Köparen ansvarar för alla kostnader och risker i samband med lossning och tullklarering för import av varorna till det namngivna landet.
    • Levererat förtullat (DDP): Säljaren står för alla risker och kostnader i samband med leveransen av varorna till en namngiven destination, klara att lossas och importklarerade.
  • Grupp 2. Incoterm®-regler som endast gäller för sjötransport och transport på inre vattenvägar:
    • Fritt fartygets sida (FAS): Säljaren klarerar varorna för export och levererar dem till fartygets sida, dvs. på kajen, i den namngivna avsändningshamnen. Köparen övertar alla risker och kostnader för varorna från denna punkt och framåt.
    • Fritt ombord (FOB): Säljaren klarerar varorna för export och levererar dem ombord på fartyget i den namngivna avsändningshamnen. Köparen övertar alla risker och kostnader för varorna från denna punkt och framåt.
    • Fri kostnad och frakt (CFR): Säljaren klarerar varorna för export och levererar dem till fartyget i den namngivna avsändningshamnen. Säljaren står för kostnaderna till den namngivna destinationshamnen. Köparen övertar alla risker för varorna när de har levererats ombord på fartyget i avsändningshamnen.
    • Fri kostnad, försäkring och frakt (CIF): Säljaren klarerar varorna för export och levererar dem ombord på fartyget i avsändningshamnen. Säljaren står för kostnaderna för frakt och försäkring till den namngivna destinationshamnen. Säljaren är endast skyldig att teckna en försäkring med minimiskydd. Köparen är ansvarig för alla kostnader för lossning av varorna i den namngivna destinationshamnen och för klarering av varorna för import. Risken övergår från säljaren till köparen när varorna är ombord på fartyget i avsändningshamnen.

19. Förkortningar som används i databasen för marknadstillträde

MFN MFN står för Most Favoured Nation, mest gynnad nation, och det är de vanliga tulltaxor som tillämpas på alla länder. Dessa tullsatser brukar användas mellan WTO-medlemmar men kan också tillämpas mellan länder som inte är WTO-medlemmar.
GEN GEN står för General rates, allmänna tullsatser, kan tillämpas på alla varor som har sitt ursprung i länder som inte omfattas av MFN-behandling eller på varor av okänt eller osäkert ursprung.
GSP GSP-systemet (Generalised System of Preferences) gör det möjligt att tillämpa särskilda, lägre tullsatser för utvecklingsländer.
LDC LDC står för Least Developed Countries, de minst utvecklade länderna (MUL). Det är de fattigaste utvecklingsländerna som kan få tullfrihet eller kvotfrihet för all import till EU.
EU Europeiska unionen (EU) är en internationell organisation bestående av 28 europeiska medlemsstaterna som bildar en tullunion och en inre marknad. Varor med ursprung i EU får förmånliga tullsatser som anges i respektive kolumn i avdelningen Tariffs, under förutsättning att ett lämpligt intyg om förmånsberättigande ursprung bifogas.


20. Vad är sanitära och fytosanitära åtgärder?

Sanitära och fytosanitära åtgärder omfattar alla relevanta lagar, förordningar, bestämmelser, krav och förfaranden som vanligtvis tillämpas på djur och växter och på produkter av dessa och som därmed huvudsakligen påverkar jordbruks- och fiskesektorerna. Enligt WTO:s SPS-avtal kan SPS-åtgärder tillämpas för att skydda människors, djurs och växters liv eller hälsa inom landets territorium från risker som härrör från växtskadegörare (insekter, bakterier, virus), tillsatser, rester (av bekämpningsmedel eller veterinärmedicinska läkemedel), främmande ämnen (tungmetaller), gifter eller sjukdomsalstrande organismer i livsmedel, drycker och foder, samt från sjukdomar hos djur.


21. Hur kan man anmäla problem på marknader utanför EU?

Använd webbformuläret Report export barriers i databasen för marknadstillträde. När du påtalar hinder för marknadstillträde till GD Handel, kommer vi att undersöka problemet och fastställa lämpliga åtgärder. Det finns många olika sätt att hantera frågan, från informella bilaterala kontakter till tvistelösning med WTO:s tvistelösningsförfarande. Europeiska företag spelar en viktig roll i denna process. Databasen för marknadstillträde är därför interaktiv och kommissionen är öppen för att via Internet eller på annat sätt ta emot klagomål, frågor och förslag som gäller marknadstillträde.

Vi vill ha information om

alla eventuella handelshinder som ännu inte är upptagna i databasen handelshinder. Ju mer information kring ett problem med marknadstillträde du kan ge oss, inklusive dess ekonomiska konsekvenser, desto effektivare kan vi utforma en policy för att lösa det.


22. Hur kan EU undanröja handelshinder?

Efter en ingående analys av varje specifikt hinder, med en bedömning av såväl ekonomiska som andra effekter, tar kommissionen fram en lämplig strategi för att undanröja hindren. Följande åtgärder kan komma ifråga:

  • Diplomatiska åtgärder vid ambassader i Bryssel och genom EU-delegationer i tredjeländer, bilaterala möten i anslutning till WTO-kommittéerna i Genève, specifika handelsfrågor vid plenarmöten med WTO-kommittéerna och formell tvistelösning inom WTO.
  • Förhandlingar om anslutning till WTO.
  • Skriftliga kommentarer till åtgärder som anmälts av tredjeländer inom ramen för WTO:s anmälningsförfarande, krav på insyn i exempelvis SPS- och TBT-avtal.
  • Aktivt deltagande i arbetet med internationella standarder, till exempel Världsorganisationen för djurhälsa (OIE – för djursjukdomar), Codex Alimentarius (för livsmedelssäkerhet) och Internationella växtskyddskonventionen (IPPC – för växtskyddsfrågor).
  • EU:s utvidgningsförhandlingar.
  • Genomförande av bilaterala avtal och bilaterala dialoger om regleringsfrågor med tredjeländer.
  • Förhandlingar om nya frihandelsavtal och andra avtal.
  • Andra handelssamråd

23. Jag hittar inte svaret på min fråga här.

I kontaktformuläret går det att ställa detaljerade frågor om användningen av databasen för marknadstillträde och om problem som exportörer stöter på. Frågorna hanteras av hjälpcentralen för marknadstillträde.

© A service provided by DG Trade, European Commission 

Bażi ta' Dejta dwar l-Aċċess għas-Suq (MADB) — Mistoqsijiet frekwenti

1. X'inhi l-Bażi tad-Dejta dwar l-Aċċess għas-Suq?
2. Kif tgħinek il-Bażi tad-Dejta dwar l-Aċċess għas-Suq?
3. Kif nista’ nikseb informazzjoni dwar id-dazji doganali meta jiġu importati prodotti fl-UE?
4. Irrid inħallas u jista' jużaha kulħadd?
5. Jeżistu restrizzjonijiet għall-użu?
6. Jien ninsab fl-UE. Għaliex ma jistax ikolli aċċess għat-taqsimiet tat-Tariffi jew il-Proċeduri u l-Formalitajiet?
7. Jiena rappreżentant uffiċjali ta’ Stat Membru u naħdem f’pajjiż mhux tal-UE. Kif nista' nikseb aċċess għat-taqsimiet tat-Tariffi jew il-Proċeduri u l-Formalitajiet?
8. Jien nirċievi l-messaġġ "Access is not allowed from an open proxy server” (Mhuwiex permess aċċess minn proxy server miftuħ). Dan xi jfisser?
9. X’inhi s-Sistema Armonizzata (SA)?
10. X’inhi n-Nomenklatura Magħquda (NM)?
11. X’inhu l-kodiċi tat-Tariffa Integrata tal-Komunitajiet Ewropej (TARIC)?
12. Għaliex il-klassifikazzjoni SA tal-prodott tiegħi hija differenti fl-UE-28 minn f’pajjiż mhux tal-UE?
13. Xi tfisser MFN?
14. X'ifissru t-termini "ad valorem" u "rati speċifiċi"?
15. X'inhu l-"valur imħallas tad-dazju"?
16. X’inhu d-dumping?
17. X'inhuma dazji kompensatorji?
18. X’inhuma l-Incoterms?
19. Abbrevjazzjonijiet użati fil-Bażi tad-Dejta dwar l-Aċċess għas-Suq
20. X'inhuma miżuri Sanitarji u Fitosanitarji (SPS)?
21. Kif tista’ tirrapporta problemi li tiltaqa' magħhom fis-swieq barra mill-UE?
22. Kif tista’ l-UE tneħħi l-ostakoli għall-kummerċ?
23. Għandi mistoqsija li mhijiex f’dawn il-mistoqijiet frekwenti!

1. X'inhi l-Bażi tad-Dejta dwar l-Aċċess għas-Suq?

Il-Bażi tad-Dejta dwar l-Aċċess għas-Suq (MADB) hija servizz onlajn interattiv u bla ħlas fejn il-kumpaniji tal-UE jistgħu jsibu informazzjoni dwar il-kundizzjonijiet tal-importazzjoni għal aktar minn 100 pajjiż terz.

X'informazzjoni tista' ssib hawn?

  • it-tariffi tal-importazzjoni u t-taxxi interni li għandhom jitħallsu għal kull prodott u għal kull pajjiż;
  • proċeduri doganali u ta’ importazzjoni, formalitajiet u rekwiżiti, inklużi kampjuni tal-formoli meħtieġa li għandhom jimtlew;
  • l-ostakoli prinċipali għall-kummerċ li jħabbtu wiċċhom magħhom l-esportaturi tal-UE barra mill-Ewropa.

2. Kif tgħinek il-Bażi tad-Dejta dwar l-Aċċess għas-Suq?

It-taqsima dwar it-Tariffi Billi sempliċiment iddaħħal il-kodiċi tas-Sistema Armonizzata (SA) tal-prodott jew id-deskrizzjoni tal-prodott bl-użu tas-“Find code” (Sib kodiċi) jekk ma tafx il-kodiċi, u tagħżel il-pajjiż tad-destinazzjoni, inti tara liema dazji u taxxi għandhom jitħallsu fuq l-esportazzjonijiet lejn pajjiżi speċifiċi, u b'hekk tkun tista’ tikkalkula l-kost tal-iżbark.

It taqsima dwar il-Proċeduri u l-Formalitajiet
Sabiex tkun taf aktar dwar il-proċeduri u l-formalitajiet meħtieġa minn pajjiżi speċifiċi għall-ikklirjar doganali u l-aċċess għas-suq kif ukoll id-dokumenti li għandhom jimtlew, kemm tmur fuq "Proċeduri u Formalitajiet". Agħżel il-pajjiż tad-destinazzjoni biex tikseb l-informazzjoni ġenerali dwar il-kundizzjonijiet għall-aċċess għas-suq jew żid il-kodiċi tal-prodott biex tikseb rekwiżiti ta’ importazzjoni speċifiċi għall-prodott. Użah ukoll bħala lista ta’ kontroll biex ikollok id-dokumentazzjoni kollha tal-esportazzjoni lesta.

It-taqsima dwar l-Istatistika
Minn din it-taqsima tista' tikseb statistiċi għal kull prodott għall-flussi tal-kummerċ bejn il-pajjiżi tal-UE u dawk li mhumiex fl-UE, aċċessati billi sempliċiment iddaħħal kodiċi SA jew deskrizzjoni tal-prodott.

It-taqsima dwar l-ostakoli għall-kummerċ
Hawnhekk issib informazzjoni dwar l-ostakoli għall-kummerċ li jistgħu jaffettwaw l-esportazzjonijiet tiegħek mal-pajjiżi kkonċernati.

It-taqsima dwar l-SPS
Din il-bażi tad-dejta hija mfassla sabiex tiffaċilita l-identifikazzjoni tal-kwistjonijiet tal-esportazzjoni Sanitarji u Fitosanitarji (SPS) u l-approċċ strateġiku għalihom f’pajjiżi li mhumiex fl-UE.


3. Kif nista’ nikseb informazzjoni dwar id-dazji doganali meta jiġu importati prodotti fl-UE?

Jekk teħtieġ informazzjoni dwar dazji doganali li japplikaw għal prodott partikulari importat fl-UE, għandek tmur fil-kapitolu "Importazzjoni fl-UE", imbagħad tikklikkja fuq "tariffi tal-UE" u tfittex billi ddaħħal il-kodiċi tal-prodott (10 ċifri) u l-pajjiż tal-oriġini.


4. Irrid inħallas u jista' jużaha kulħadd?

L-aċċess għall-Bażi tad-Dejta dwar l-Aċċess għas-Suq huwa bla ħlas. Madankollu, l-informazzjoni fit-taqsimiet tat-"Tariffi" u l-"Proċeduri u l-Formalitajiet" hija ristretta għall-utenti fl-Istati Membri tal-Unjoni Ewropea u l-pajjiżi aderenti jew kandidati. Mil-lat tekniku, jekk il-kompjuter li fuqu l-brawżer tiegħek ikun qed jaħdem ma jkunx imqabbad direttament mal-internet permezz ta' Fornitur tas-Servizz tal-Internet (ISP) li jinsab f’wieħed minn dawk il-pajjiżi, mela inti tkun ipprojbit milli tara d-dejta tat-Tariffi u l-Proċeduri u l-Formalitajiet għal kwalunkwe għan.


5. Jeżistu restrizzjonijiet għall-użu?

L-informazzjoni fit-taqsima tal-Bażi tad-Dejta dwar it-Tariffi għall-Aċċess għas-Suq jew it-taqsima dwar il-Proċeduri u l-Formalitajiet ma tistax tintuża biex terġa' tinbiegħ jew fil-provvediment ta’ servizzi ta’ konsulenza, ridistribuzzjoni, il-bini ta’ bażijiet tad-dejta, il-ħażna, jew għal xi skop għajr dak ta’ referenza f’appoġġ tal-proċessi tan-negozju internazzjonali proprji tal-utent fl-Unjoni Ewropea. Kull użu ieħor huw pprojbit sakemm ma jiġix approvat b'mod espliċitu bil-kitba minn sid id-dejta (ara l-lista hawnhekk ).

6. Jien ninsab fl-UE. Għaliex ma jistax ikolli aċċess għat-taqsimiet tat-Tariffi jew il-Proċeduri u l-Formalitajiet?

Dan aktarx li huwa minħabba l-fatt li, anke jekk tkun tinsab fl-UE (jew f'pajjiż aderenti jew kandidat), il-konnessjoni tal-internet tiegħek tgħaddi minn proxy li jinsab f’pajjiż mhux tal-UE. F’din konfigurazzjoni teknika, aħna ma nitħallewx nagħtuk aċċess. Din il-limitazzjoni hija imposta fuqna mill-kuntratti ta’ ħruġ ta' liċenzji li għandna mal-kuntratturi esterni tagħna. Innota li jekk ikollok il-possibbiltà li tuża kompjuter ieħor (pereżempju l-kompjuter tad-dar) li jkun imqabbad ma’ Fornitur tas-Servizz tal-Internet (ISP) lokali, għandek tkun tista' taċċessa l-informazzjoni fiż-żewġ taqsimiet bla ebda diffikultà.


7. Jiena rappreżentant uffiċjali ta’ Stat Membru u naħdem f’pajjiż mhux tal-UE. Kif nista' nikseb aċċess għat-taqsimiet tat-Tariffi jew il-Proċeduri u l-Formalitajiet?

Din hija l-unika sitwazzjoni li fiha l-Kummissjoni hija permessa tagħti aċċess billi tipprovdi passwords. Din il-possibbiltà hija miftuħa, pereżempju, għall-ambaxxati u missjonijiet ekonomiċi/kummerċjali.


8. Jien nirċievi l-messaġġ "Access is not allowed from an open proxy server " (Mhuwiex permess aċċess minn proxy server miftuħ). Dan xi jfisser?

Dan ifisser li l-proxy li qed tuża biex taqbad mal-internet għandu problema teknika ta' konfigurazzjoni. Persuni mhux awtorizzati li jinsabu fi kwalunkwe post fid-dinja jistgħu jużaw il-proxy tiegħek biex iressqu talbiet għall-bażi tad-dejta tagħna daqslikieku kienu ġejjin mill-proxy tiegħek stess. Jekk naċċettaw dawk it-talbiet, aħna ma nikkonformawx mal-obbligi kuntrattwali tagħna li nirrestrinġu l-aċċess għal xi taqsimiet għall-utenti li jinsabu fl-UE u l-pajjiżi aderenti jew kandidati. Innota li open proxy simili jista' jintuża ħażin ukoll minn hackers għal skopijiet oħra, bħal serq ta' dejta jew ċaħda ta’ attakki ta' servizzi. Għal dik ir-raġuni, il-politika tagħna hi li talbiet li joriġinaw direttament jew indirettament minn open proxies jiġu miċħuda. Nistednuk tikkuntattja lid-dipartiment tal-IT jew il-Fornitur tas-Servizz tal-Internet (ISP) tiegħek sabiex tikkoreġi l-konfigurazzjoni tal-proxy tiegħek.


9. X’inhi s-Sistema Armonizzata (SA)?

Is-Sistema Armonizzata ta’ Deskrizzjoni u Kodifikazzjoni (SA) hija sistema ta’ klassifikazzjoni għal oġġetti li jiddaħħlu f'pajjiż importatur mid-Dwana. Is-97 kapitoli tagħha jistgħu jintużaw biex tiġi klassifikata kull komodità negozjata fost il-pajjiżi. Perjodikament, l-Organizzazzjoni Dinjija Doganali (WCO) tirrakkomanda reviżjonijiet għas-sistema SA biex jiġu riflessi l-bidliet fit-teknoloġija jew il-proċessi tal-kummerċ. L-aħħar verżjoni tan-Nomenklatura tas-Sistema Armonizzata daħlet fis-seħħ fl-1 ta’ Jannar 2012. Filwaqt li l-biċċa l-kbira tal-pajjiżi jużaw l-aktar reviżjoni tal-SA attwali, xi wħud għadhom jużaw verżjoni preċedenti. Għall-pajjiżi li jużaw l-istess verżjoni tas-SA, l-ewwel 6 ċifri huma uniformi; pereżempju, SA 2204.10 għandu jikkorrispondi għal “inbid effervexxenti” f'kull pajjiż li juża l-verżjoni SA attwali.


10. X’inhi n-Nomenklatura Magħquda (NM)?

Il-prodotti kollha importati lejn l-UE jew esportati minnha jridu jiġu klassifikati għal finijiet doganali. Kull prodott separat huwa assenjat kodiċi ta’ klassifikazzjoni partikulari. In-Nomenklatura Magħquda (NM) tistipula r-regoli ġenerali għall-klassifikazzjoni tal-oġġetti f'livell ta’ tmien ċifri u tiġi aġġornata fuq bażi annwali. Hija stabbilita fuq il-bażi tas-Sistema Armonizzata (SA). In-Nomenklatura Magħquda tinkludi: (a) in-nomenklatura tas-Sistema Armonizzata; (b) is-sottodiviżjonijiet tal-Komunità għal dik in-nomenklatura, magħrufin bħala subintestaturi tan-NM; (c) provvedimenti preliminari, noti addizzjonali għat-taqsimiet jew il-kapitoli u n-noti f'qiegħ il-paġna li jkollhom x'jaqsmu ma' subintestaturi tan-NM. Kull subintestatura tan-NM jkollha numru ta' kodiċi bi tmien ċifri: (a) l-ewwel sitt ċifri jkunu n-numri tal-kodiċi relatati mal-intestaturi u s-subintestaturi tan-nomenklatura tas-Sistema Armonizzata; (b) is-seba' u t-tmien ċifri jidentifikaw is-subintestaturi tan-NM.


11. X’inhu l-kodiċi tat-Tariffa Integrata tal-Komunitajiet Ewropej (TARIC)?

Il-kodiċi TARIC (Tariffa Integrata tal-Komunitajiet Ewropea) tfasslet biex turi d-diversi regoli li japplikaw għall-prodotti speċifiċi meta jiġu importati fl-UE. Dan jinkludi l-provvedimenti tas-Sistema Armonizzata (SA) u n-Nomenklatura Magħquda (NM) iżda anke provvedimenti addizzjonali speċifikati fil-leġiżlazzjoni Komunitarja bħas-sospensjonijiet tariffarji, il-kwoti tariffarji u l-preferenzi tariffarji, li jeżistu għall-maġġoranza tas-sħab fil-kummerċ tal-Komunità. Waqt l-importazzjoni lejn l-UE, irid jintuża l-kodiċi TARIC b’10 ċifri f’dikjarazzjonijiet doganali.


12. Għaliex il-klassifikazzjoni SA tal-prodott tiegħi hija differenti fl-UE-28 minn f’pajjiż mhux tal-UE?

Il-klassifikazzjoni SA hija uniformi għall-pajjiżi kollha għall-ewwel 6 ċifri biss. Kull pajjiż jista' jagħżel li jkompli jikkategorizza l-klassifikazzjoni ta' 6 ċifri biex jiddeskrivi prodott b’mod aktar speċifiku. Tmien ċifri ġeneralment jitqiesu li jikkwalifikaw bis-sħiħ għall-finijiet doganali, iżda xi pajjiżi jistgħu jirrikjedu wkoll 9, 10 jew aktar ċifri li jiddeskrivu kompletament il-prodott speċifiku li jiġi importat. Iżda l-istess klassi ta’ 8 ċifri tista' tirrappreżenta prodotti differenti f’pajjiżi differenti. Pereżempju, 2001.90.30 tfisser “qamħ ħelu” fil-klassifikazzjoni tal-UE-28 u “ful” fil-klassifikazzjoni tal-Istati Uniti. Bħala regola ġenerali, in-nomenklaturi tat-tariffi għandhom jitqabblu biss fil-livell ta’ sitt ċifri. Madankollu, jekk il-verżjoni tas-Sistema Armonizzata tiddevja, jista’ jkun hemm ukoll limiti għal dan it-tqabbil. Mil-livell ta’ sitt ċifri huwa possibbli li jitqabblu l-kodiċi billi jitqabblu d-deskrizzjonijiet tal-prodotti tas-subintestaturi ulterjuri. Madankollu, hemm ukoll ċerti każijiet li fihom il-prodotti jistgħu jiġu klassifikati b’mod differenti f’oqsma doganali differenti.


13. Xi tfisser MFN?

Ir-rati tal-pajjiż l-aktar favorit (MFN) huma r-rati tat-tariffi doganali regolari applikabbli għall-pajjiżi kollha, f’każ li ma tiġi applikata l-ebda Rata Ġenerali (GEN). Konvenzjonalment applikati fost il-membri tad-WTO, ir-rati tal-MFN jistgħu jiġu applikati wkoll fost il-pajjiżi li mhumiex membri tad-WTO. Skont ftehimiet bilaterali jew multilaterali ta’ kummerċ ħieles jew is-Sistema ta' Preferenzi Ġeneralizzati (SPĠ) jistgħu jingħataw rati preferenzjali. Ċerti pajjiżi japplikaw ukoll Rata ġenerali (GEN) għall-prodotti kollha li ma joriġinawx minn pajjiżi li jaqgħu taħt it-trattament tal-MFN jew għall-prodotti ta’ oriġini mhux magħrufa jew dubbjuża. Dawn ir-Rati ġenerali jistgħu jkunu konsiderevolment ogħla mir-rati tal-MFN.


14. X'ifissru t-termini "ad valorem" u "rati speċifiċi"?

Ir-rati tad-dazju jistgħu jkunu bbażati fuq perċentwal tal-valur tal-prodotti li jkunu qed jiġu importati (rata ad valorem) jew ir-rata tista’ tkun ċertu ammont ta’ flus, pereżempju abbażi tan-numru, il-piż jew il-volum tal-prodotti (rata speċifika). Hemm ukoll taħlit ta’ rati ad valorem u speċifiċi msemmija bħala rati komposti. Madankollu, il-maġġoranza tal-pajjiżi jużaw primarjament rati ad valorem.


15. X'inhu l-"valur imħallas tad-dazju"?

Ħafna taxxi huma vvalutati skont il-valur tal-prodott wara li jkun ġie determinat u applikat id-dazju doganali. Għaldaqstant, jekk il-valur doganali jew tad-dazju ta’ prodott huwa 100 dollaru u d-dazju doganali huwa vvalutat għal 10 %, id-dazju pagabbli huwa ta’ 10 dollari. Il-valur imħallas tad-dazju huwa s-somma tal-valur tad-dazju (100 dollaru) u d-dazju pagabbli (10 dollari), li jammontaw għal 110 dollari.


16. X’inhu d-dumping?

Id-dumping huwa isem informali għall-prattika li tbigħ prodott f’pajjiż barrani għal anqas minn (a) il-prezz fil-pajjiż domestiku, jew (b) il-kost tal- prouzzjoni tal-prodott. Fil-parti l-kbira tal-pajjiżi huwa illegali li tiddampja ċerti prodotti ġo fihom u normalment ikunu jridu jipproteġu l-industriji tagħhom minn din il-kompetizzjoni. Dazji antidumping jiġu imposti fuq importazzjonijiet suspettużi bi prezz baxx, biex jogħla prezzhom fil-pajjiż importatur u għaldaqstant tiġi protetta l-industrija lokali minn kompetizzjoni inġusta.


17. X'inhuma dazji kompensatorji?

Dazji kompensatorji (CVDs), magħrufa wkoll bħala dazju antisussidji, huma dazji tal-importazzjoni imposti skont ir-regoli tal-Organizzazzjoni Dinjija tal-Kummerċ (WTO) biex jiġu newtralizzati l-effetti negattivi tas-sussidji. Huma imposti wara li investigazzjoni ssib li pajjiż barrani jissussidja l-esportazzjonijiet tiegħu, u jagħmel ħsara lill-produtturi domestiċi fil-pajjiż importatur.


18. X’inhuma l-Incoterms?

L-Incoterms® huma sett ta’ regoli li jiddefinixxu r-responsabbiltajiet tal-bejjiegħa u tax-xerrejja għall-konsenja tal-prodotti taħt kuntratti ta’ bejgħ għal kummerċ internazzjonali u domestiku. Dawn huma ppubblikati mill-Kamra Internazzjonali tal-Kummerċ (KIK) u jintużaw ħafna fi tranżazzjonijiet kummerċjali internazzjonali. L-aktar verżjoni riċenti tal-Incoterms®, Incoterms® 2010, tnediet f’Settembru 2010 u daħlet fis-seħħ fl-1 ta’ Jannar 2011. Iż-żewġ kategoriji prinċipali tal-Incoterms® 2010 issa huma organizzati mill-mezzi tat-trasport. Il-gruppi l-ġodda, li huma użati f’kuntratti internazzjonali kif ukoll dawk domestiċi, għandhom l-għan li jissimplifikaw l-abbozzar ta’ kuntratti u jgħinu biex jiġu evitati ftehimiet ħżiena billi jiġu stipulati b’mod ċar l-obbligi tax-xerrejja u tal-bejjiegħa.

  • Grupp 1. L-Incoterms® li japplikaw għal kull mezz ta' trasport huma:
    • Ex Works (EXW): Il-bejjiegħ jissodisfa l-obbligi tiegħu billi jkollu l-prodotti disponibbli għax-xerrej biex jinġabru mill-post tiegħu jew post imsemmi ieħor (jiġifieri fabbrika, maħżen, eċċ.). Ix-xerrej iġorr ir-riskji u l-kosti kollha li jibdew meta hu jiġbor il-prodotti mill-post tal-bejjiegħ sakemm il-prodotti jitwasslu fil-post tiegħu. Il-bejjiegħ ma għandu l-ebda obbligu li jgħabbi l-prodotti jew li jikklirjahom għall-esportazzjoni.
    • Trasport Bla Ħlas (Free Carrier - FCA): Il-bejjiegħ jikkunsinna l-prodotti esportati kklirjati lit-trasportatur stipulat mix-xerrej jew parti oħra awtorizzata biex tiġbor il-prodotti mill-post tal-bejjiegħ jew post imsemmi ieħor. Ix-xerrej jassumi r-riskji u l-kosti assoċjati kollha mal-konsenja tal-prodotti sad-destinazzjoni finali inkluż it-trasport wara l-konsenja lejn it-trasportatur u kull tariffa doganali biex il-prodott jiġi importat lejn pajjiż barrani.
    • Trasport Imħallas lil (Carriage Paid To - CPT): Il-bejjiegħ jikklirja l-prodotti għall-esportazzjoni u jikkonsenjahom lit-trasportatur jew persuna oħra stipulata mill-bejjiegħ f’post imsemmi ta’ konsenja. Il-bejjiegħ huwa responsabbli għall-kosti tat-trasportazzjoni assoċjati mal-konsenji ta’ prodotti għall-post ta’ destinazzjoni msemmi iżda mhuwiex responsabbli li jagħti assigurazzjoni.
    • Trasport u Assigurazzjoni Mħallsa Lil (Carriage and Insurance Paid To - CIP): Il-bejjiegħ jikklirja l-prodotti għall-esportazzjoni u jikkonsenjahom lit-trasportatur jew persuna oħra stipulata mill-bejjiegħ f’post imsemmi ta’ konsenja. Il-bejjiegħ huwa responsabbli għall-kosti tat-trasportazzjoni assoċjati mal-konsenja ta' prodotti u l-għoti ta' kopertura tal-assigurazzjoni minima lejn il-post ta’ destinazzjoni msemmi.
    • Mogħti fit-Terminal (Delivered at Terminal - DAT): ): Il-bejjiegħ jikklirja l-prodotti għall-esportazzjoni u jġorr ir-riskji u l-kosti kollha assoċjati mal-konsenja tal-prodotti u l-ħatt tagħhom fit-terminal tal-port jew il-post ta’ destinazzjoni msemmi. Ix-xerrej huwa responsabbli għall-kosti u r-riskji kollha minn dan il-punt 'il quddiem inkluż l-ikklirjar tal-prodotti għall-importazzjoni fil-pajjiż ta’ destinazzjoni msemmi.
    • Mogħti fil-Post (Delivered at Place - DAP): Il-bejjiegħ jikklirja l-prodotti għall-esportazzjoni u jġorr ir-riskji u l-kosti kollha assoċjati mal-konsenja tal-prodotti lejn il-post ta’ destinazzjoni msemmi iżda mhux il-ħatt tagħhom. Ix-xerrej huwa responsabbli għall-kosti u r-riskji kollha assoċjati mal-ħatt tal-prodotti u l-ikklirjar tad-dwana għall-importazzjoni tal-prodotti fil-pajjiż ta’ destinazzjoni msemmi.
    • Konsenjat bid-Dazju Mħallas (Delivered Duty Paid - DDP): Il-bejjiegħ iġorr ir-riskji u l-kosti kollha assoċjati mal-konsenja tal-prodotti lejn il-post ta’ destinazzjoni msemmi bi tħejjija għall-ħatt u l-ikklirjar għall-importazzjoni.
  • Grupp 2. L-Incoterms® li japplikaw għat-trasport marittimu u fl-ilmijiet navigabbli interni huma:
    • Frank sal-Vapur (Free Alongside Ship - FAS): Il-bejjiegħ jikklirja l-prodotti għall-esportazzjoni u jikkonsenjahom meta jitqiegħdu maġenb il-bastiment fil-port tat-tagħbija msemmi. Ix-xerrej jassumi r-riskji/l-kosti kollha għall-prodotti minn dak il-punt ‘il quddiem.
    • Frank Abbord (Free on Board - FOB): Il-bejjiegħ jikklirja l-prodotti għall-esportazzjoni u jikkonsenjahom meta jitqiegħdu abbord il-bastiment fil-port tat-tagħbija msemmi. Ix-xerrej jassumi r-riskji/l-kosti kollha għall-prodotti minn dak il-punt ‘il quddiem.
    • Kost u Merkanzija (Cost and Freight - CFR): Il-bejjiegħ jikklirja l-prodotti għall-esportazzjoni u jikkonsenjahom meta jitqiegħdu abbord il-bastiment fil-port tat-tagħbija. Il-bejjiegħ iħallas il-kost tal-merkanzija lejn il-port ta’ destinazzjoni. Ix-xerrej jassumi r-riskji kollha għall-prodotti minn meta l-prodotti jkunu kkonsenjati abbord il-bastiment fil-port tat-tagħbija.
    • Kost, Assigurazzjoni u Merkanzija (Cost, Insurance, and Freight - CIF): Il-bejjiegħ jikklirja l-prodotti għall-esportazzjoni u jikkonsenjahom meta jitqiegħdu abbord il-bastiment fil-port tat-tagħbija. Il-bejjiegħ iħallas il-kost tal-merkanzija u tal-assigurazzjoni lejn il-port ta’ destinazzjoni. Ir-rekwiżit ta’ assigurazzjoni tal-bejjiegħ huwa biss għal kopertura minima. Ix-xerrej huwa responsabbli għall-kosti kollha assoċjati mal-ħatt tal-prodotti fil-port ta’ destinazzjoni msemmi u l-ikklirjar tal-prodotti għall-importazzjoni. Ir-riskju jiġi ttrasferit mill-bejjiegħ lix-xerrej meta l-prodotti jkunu abbord il-bastiment fil-port tat-tagħbija.

19. Abbrevjazzjonijiet użati fil-Bażi tad-Dejta dwar l-Aċċess għas-Suq

MFN Ir-rati tal-Pajjiż l-Aktar Favorit (MFN) huma r-rati tat-tariffi doganali regolari applikabbli għall-pajjiżi kollha. Konvenzjonalment applikati fost il-membri tad-WTO, dawn ir-rati jistgħu jiġu applikati wkoll fost il-pajjiżi li mhumiex membri tad-WTO.
GEN Ir-rati ġenerali (GEN) jistgħu jkunu applikabbli għall-prodotti kollha li ma joriġinawx minn pajjiżi li jaqgħu taħt it-trattament tal-MFN jew għall-prodotti ta’ oriġini mhux magħrufa jew dubbjuża.
SPĠ Is-Sistema ta’ Preferenzi Ġeneralizzati (SPĠ) tippermetti rati ta’ dazju speċjali u aktar baxxi, applikati għall-pajjiżi fil-fażi tal-iżvilupp.
LDC Il-Pajjiżi l-Anqas Żviluppati (LDCs) huma l-ifqar pajjiżi fil-fażi tal-iżvilupp li jiksbu trattament ħieles mit-tariffi u ħieles mill-kwoti għall-importazzjonijiet kollha fl-UE.
UE L-Unjoni Ewropea (UE) hija organizzazzjoni internazzjonali ta’ 28 Stat Membru Ewropew li jifforma unjoni doganali u suq uniku. Prodotti li joriġinaw fl-UE huma eliġibbli għal rati preferenzjali mogħtija fil-kolonna rispettiva tat-taqsima dwar it-Tariffi, soġġetti għas-sottomissjoni ta’ provi xierqa ta’ oriġini preferenzjali.


20. X'inhuma Miżuri Sanitarji u Fitosanitarji (SPS)?

Il-miżuri Sanitarji u Fitosanitarji (SPS) jinkludu l-liġijiet, id-digrieti, ir-regolamenti, ir-rekwiżiti u l-proċeduri rilevanti kollha li normalment ikunu applikabbli għall-annimali u l-pjanti kif ukoll il-prodotti tagħhom u għaldaqstant jaffettwaw prinċipalment l-industriji agrikoli u tas-sajd. Skont il-Ftehim WTO SPS, il-miżuri SPS jistgħu jiġu applikati biex tiġi protetta l-ħajja jew is-saħħa tal-bniedem, tal-annimali jew tal-pjanti fit-territorju ta’ pajjiż minn riskji li ġejjin minn pesti tal-pjanti (insetti, batterji, virus), addittivi, residwi (tal-pestiċidi jew mediċini veterinarji), kontaminanti (metalli tqal), tossini jew organiżmi li jikkawżaw il-mard fl-ikel, fix-xorb jew fl-għalf, u mard li jinġarr minn annimali.


21. Kif tista’ tirrapporta problemi li tiltaqa' maħhom fis-swieq barra mill-UE?

Uża l-formola onlajn “Irrapporta l-ostakoli għall-esportazzjoni” fil-MADB. Meta ġġib evidenza ta’ ostaklu għall-aċċess tas-suq għall-attenzjoni tad-DĠ Kummerċ, aħna nanalizzaw il-problema tiegħek u niddeterminaw kors xieraq ta’ azzjoni. Diversi mezzi li jindirizzaw il-kwistjoni huma disponibbli, li jvarjaw minn kuntatti bilaterali informali għal tilwim legali fil-forma ta’ soluzzjoni tat-tilwim tad-WTO. In-negozju Ewropew għandu rwol essenzjali f’dan il-proċess. Għaldaqstant, il-Bażi tad-Dejta dwar l-Aċċess għas-Suq hija interattiva, u l-Kummissjoni hija miftuħa ħafna li tisma’ l-ilmenti, il-mistoqsijiet u s-suġġerimenti tiegħek dwar kwistjonijiet ta’ aċċess għas-suq onlajn jew b'kull mezz ieħor.

Neħtieġu li nkunu nafu:

Dwar kull restrizzjoni għall-kummerċ li għadha mhix inkluża fil-bażi tad-dejta dwar l-"ostakli għall-kummerċ". Aktar kemm tagħtina informazzjoni dwar problema għall-aċċess għas-suq, inkluż l-impatt ekonomiku tagħha, aktar inkunu nistgħu nifformulaw politika bl-għan li nsolvuha b'mod effettiv.


22. Kif tista’ l-UE tneħħi l-ostakoli għall-kummerċ?

Wara analiżi profonda ta’ kull ostakolu speċifiku, li jinkludi valutazzjoni ta’ kemm l-ingranaġġ kif ukoll l-impatt ekonomiku, il-Kummissjoni tiddefinixxi strateġija xierqa li għandha l-għan li tneħħi l-ostakoli. Għal dan l-għan, jistgħu jiġu previsti dawn l-azzjonijiet:

  • Inizjattivi diplomatiċi mal-Ambaxxati fi Brussell u minn Delegazzjonijiet tal-UE f’pajjiżi terzi, laqgħat bilaterali fil-marġini ta’ kumitati tad-WTO f’Ġinevra, kwistjonijiet speċifiċi dwar il-kummerċ f’laqgħat plenarji ta' Kumitati tad-WTO, u soluzzjoni ta’ tilwim formali tad-WTO
  • Negozjati ta’ adeżjoni mad-WTO
  • Sottomissjoni ta' kummenti bil-miktub għal miżuri nnotifikati minn pajjiżi terzi skont il-proċedura ta’ notifika tad-WTO, obbligi ta’ trasparenza, pereżempju, tal-Ftehimiet SPS u OTK
  • Parteċipazzjoni attiva fil-ħidma għat-twaqqif tal-istandards internazzjonali, pereżempju tal-Organizzazzjoni Dinjija għas-Saħħa tal-Annimali (OIE) (għall-mard tal-annimali), il-Codex Alimentarius (għas-sikurezza tal-ikel), u l-Konvenzjoni Internazzjonali għall-Protezzjoni tal-Pjanti (IPPC) (għal kwistjonijiet tas-saħħa tal-pjanti).
  • Negozjati tat-tkabbir tal-UE
  • Implimentazzjoni ta’ ftehimiet bilaterali eżistenti u tad-djalogi regolatorji bilaterali ma’ pajjiżi terzi
  • Negozjati ta’ ftehimiet ta’ kummerċ ħieles u ftehimiet rilevanti oħrajn
  • Konsultazzjonijiet kummerċjali oħrajn

23. Għandi mistoqsija li mhijiex f’dawn il-mistoqijiet frekwenti!

Permezz tal-Formola ta’ kuntatt, huwa possibbli li tressaq rikjesti għal informazzjoni dettaljata dwar l-użu tal-websajt tal-bażi tad-dejta dwar l-Aċċess għas-Suq jew dwar sitwazzjonijiet reali li jiltaqgħu magħhom l-esportaturi. Ir-rikjesta tiegħek tiġi trattata mill-Helpdesk għall-Aċċess għas-Suq.

© A service provided by DG Trade, European Commission